Array ( [0] => 15481879 [id] => 15481879 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vzducholoď [uri] => Vzducholoď [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{neověřeno}} [1] => [[Soubor:Luftschiff small.jpg|náhled|Malá moderní vzducholoď]] [2] => '''Vzducholoď''' je [[letadlo]] lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelný [[Balon|balón]]. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a bývá vybavena jedním či více [[motor]]y. [3] => [4] => == Historie == [5] => [6] => === Před 1. světovou válkou === [7] => [[Soubor:La france 1884.png|náhled|Vzducholoď La France z roku 1884]] [8] => První teoretický návrh řiditelné vzducholodi pochází z roku [[1783]] (kdy vzlétl první balón bratří [[Bratři Montgolfierové|Montgolfierů]]), a vytvořil jej [[Jean-Baptiste-Marie Meusier]]. V té době byla její stavba nerealizovatelná pro neexistenci vhodného motoru. [9] => [10] => První skutečně fungující vzducholoď sestrojil až v roce [[1852]] [[Henri Giffard]]. Vybavil ji lehkým [[parní stroj|parním strojem]] vlastní konstrukce, ale byla řiditelná jen za úplného bezvětří. [11] => [12] => Dalším krokem vpřed byla [[vzducholoď La France]]. Byla poháněna [[elektromotor]]em, vzlétla roku [[1884]] a byla první, která se byla schopna vrátit i proti slabému větru. [13] => [14] => V roce 1897 vzlétla první vzducholoď poháněná [[spalovací motor|spalovacím motorem]]. Zášleh plamene z motoru ale způsobil její požár a smrt vynálezce i posádky. Ve stejném roce se vznesla i unikátní celokovová ([[hliník]]ová) [[vzducholoď Davida Schwarze]]. Ta ale krátce po startu havarovala vinou nezkušeného pilota. [15] => [16] => Další historie je pak spojena především s hrabětem [[Ferdinand von Zeppelin|Ferdinandem von Zeppelinem]]. Inspiroval se úspěchy i nezdary svých předchůdců. Využil především Schwarzova nápadu využití hliníkové kostry. První úspěšný let jeho 127 metrů dlouhé ztužené vzducholodi ''[[LZ 1]]'' proběhl 17. října 1900 nad [[Bodamské jezero|Bodamským jezerem]]. [17] => [18] => Před první světovou válkou byly vzducholodi dále zdokonalovány. Od roku 1910 pak začaly sloužit i civilní letecké přepravě. [19] => [20] => [[Soubor:1916.05.03 L20 3 jpl.jpg|náhled|Nouzové přistání německé vzducholodě L.20 v Norsku 3. 5. 1916]] [21] => [22] => === Během 1. světové války === [23] => Za [[První světová válka|první světové války]] vzducholodě široce používaly [[Francie]], [[Itálie]], [[Německo]], [[Rusko]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Spojené království|Velká Británie]]. Osvědčily se zejména pro dálkový průzkum, nebo jako první [[strategický bombardér|strategické bombardéry]]. Německé vzducholodě typu Zeppelin podnikaly dlouhé lety do [[Anglie]], kde bombardovaly průmyslové, ale i civilní cíle. Kromě tohoto typu vyrábělo Německo vzducholodě typu Schütte-Lanz či Parseval. Francie, která byla na počátku 1. světové války druhým největším producentem vzducholodí, měla stroje od firem Astra, Chalais-Meudon, Zodiac a jiných. V průběhu války docházelo k postupnému zdokonalování letadel těžších vzduchu, která vytláčela vzducholodi do pozadí. Ty však zůstávaly ve výzbroji armád i nadále. Německo bylo po válce nuceno postoupit své vzducholodě vítězným mocnostem jako [[válečné reparace|reparace]]. [24] => [25] => === V období mezi světovými válkami === [26] => [[Soubor:SSSR-B4-Komsomolskaya Pravda.jpg|náhled|Sovětská vzducholoď Komsomolskaja Pravda]] [27] => [[Soubor:USS Roma.gif|náhled|Italská vzducholoď Roma]] [28] => Po válce vývoj vzducholodí dále pokračoval. [[2. červenec|2. července]] [[1919]] odstartovala britská ''[[vzducholoď R 34]]'' k prvnímu úspěšnému přeletu [[Atlantský oceán|Atlantiku]] ve směru Evropa-Amerika. (V opačném směru přeletěla posádka upraveného [[bombardér]]u [[Vickers Vimy]] o pouhé 2 týdny dříve). To podnítilo nadšení pro stavbu dalších vzducholodí, které ale poněkud ochablo po sérii katastrof v [[Spojené království|Británii]] a [[Spojené státy americké|USA]]. Tyto katastrofy byly z části způsobeny vysoce vznětlivým [[vodík]]em, který tvořil jejich náplň. Mohl je ohrozit zkrat v palubní elektroinstalaci, úder [[blesk]]u, nekázeň posádky či zášleh z výfuku motoru. Z bezpečnostních důvodů měly proto vzducholodě motory v gondolách mimo hlavní těleso a na palubách se nesmělo kouřit. [29] => [30] => Vzducholodě byly využívány i pro vědecký výzkum. Připomeňme alespoň výpravy [[Umberto Nobile|Umberta Nobileho]] ve vzducholodích ''[[Vzducholoď Norge|Norge]]'' (20. května 1926 dosáhl severního pólu) a ''[[Vzducholoď Italia|Italia]]'' (ztroskotala [[25. květen|25. května]] [[1928]] při návratu ze severního pólu; na palubě byl i český fyzik [[František Běhounek]]). [31] => [32] => Ve třicátých letech [[20. století]] bylo postaveno několik obřích dopravních a vojenských vzducholodí. Nejúspěšnější z nich byla vzducholoď ''[[LZ 127 Graf Zeppelin|Graf Zeppelin]]''. Prakticky až do začátku [[Druhá světová válka|2. světové války]] zajišťovala transatlantickou dopravu a podnikla mnoho výzkumných a propagačních letů. [33] => [34] => Za konec éry velkých dopravních vzducholodí je považována katastrofa vzducholodi ''[[LZ 129 Hindenburg|Hindenburg]]'' [[6. květen|6. května]] [[1937]]. [35] => [36] => === Během 2.světové války === [37] => Během 2. světové války byly ještě vzducholodi používány k protiponorkovému hlídkování, ale jejich význam postupně upadal. Americká armáda měla jako poslední ve výzbroji vzducholodě až do konce 50. let 20. století. Havárie moderní radiolokační vzducholodě typu [[ZPG-3W]] v roce 1960 byla ale definitivní tečkou i za jejich armádním použitím. 28. června 1961 byla americká námořní vzduchoplavba zrušena a o rok později byly všechny vzducholodě vyřazeny ze služby. [38] => [39] => == Současnost == [40] => [[Soubor:Metlife snoopy two blimp.jpg|náhled|Americká vzducholoď [[MetLife]]]] [41] => Na přelomu století byla doprava vzducholoděmi zanedbatelná a vzducholodě byly používány prakticky jen jako „vzduchem plující reklama“; naskytla se ale možnost používat je i pro jiné účely. [42] => [43] => === Osobní doprava === [44] => Některé dopravní společnosti stále plánují využití moderních vzducholodí jak pro přepravu osob (zde zejména pro turistické či rekreační vyhlídkové lety) tak pro dopravu nákladů. Vzducholodě se v těchto plánech jeví být technicky a ekonomicky výhodné zejména pro dopravu těžkých a rozměrných nákladů, jejichž přeprava po zemi či po moři bývá technicky komplikovaná a drahá. Moderní vzducholodě jsou dnes bez výjimky plněny netečným plynem [[helium|heliem]], který je z provozního hlediska stroje velmi bezpečný. [45] => [46] => Ambiciózní pokus o vzkříšení velkých vzducholodí v [[Německo|Německu]] na přelomu 20. a 21. století skončil finančním nezdarem. Postavený hangár byl přebudován na [[akvapark]] [[Tropical Islands]]. [47] => [48] => === Nákladní doprava === [49] => Lety vzducholodí řídí lidé pomocí moderní elektroniky a avioniky za pomocí [[Global Positioning System|satelitní navigace]] a moderní výpočetní techniky. Existují i plány na přepravu některých [[surovina|surovin]], zejména [[zemní plyn|zemního plynu]], a to pomocí velkého počtu speciálních nákladních vzducholodí zapřažených do skupin (tedy do jakýchsi zvláštních vzducholodních vlaků). [50] => [51] => === Pozorovací vzducholodě === [52] => Zejména ve Spojených státech se uvažuje o širším použití vzducholodí pro pozorovací účely[http://www.nytimes.com/1981/09/28/business/surveillance-blimp-stirs-new-interest.html SURVEILLANCE BLIMP STIRS NEW INTEREST], [[The New York Times|New York Times]] a to ve spolupráci s tamním úřadem ''Homeland Security Office''.[http://www.msnbc.msn.com/id/9069787/ 'Eyes in the sky' for homeland security], str. 2 Nasazeny bývají při výjimečných akcích, nad místy, kde se mají shromáždit davy lidí (jako například koncert Madonny v listopadu 2008{{Citace elektronického periodika |titul=Surveillance Blimp Gives LiveNation a Bird's-Eye-View |url=http://www.reuters.com/article/pressRelease/idUS181092+07-Nov-2008+PRN20081107 |datum přístupu=2009-04-12 |url archivu=https://archive.today/20120529010120/http://www.reuters.com/article/pressRelease/idUS181092+07-Nov-2008+PRN20081107 |datum archivace=2012-05-29 }} nebo sjezd republikánů v New Yorku před volbami prezidenta{{Citace elektronického periodika |titul=Fuji Blimp Helps With Convention Security |url=http://www.airshipman.com/NewsArticles/News30aug04.htm |datum přístupu=2009-04-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080821111342/http://www.airshipman.com/NewsArticles/News30aug04.htm |datum archivace=2008-08-21 |nedostupné=ano }} ze srpna téhož roku a s ním paralelně probíhající protiválečné protesty[http://www.mltranslations.org/US/surveill.htm Surveillance Increases at Anti-War Protests]). Pozorovací vzducholoď byla v roce 2004 testována např. nad [[Washington, D.C.|Washingtonem]]{{Citace elektronického periodika |titul=Surveillance Blimp to be Tested Over Washington |url=http://www.infowars.com/print/bb/washington_blimp.htm |datum přístupu=2009-04-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090416042909/http://www.infowars.com/print/bb/washington_blimp.htm |datum archivace=2009-04-16 }} nebo [[New York]]em, kde přímo spolupracovala s policií.[http://www.cnn.com/2004/ALLPOLITICS/08/25/nypd.fujiblimp/ Blimp to provide convention coverage for police] Použití vzducholodí pro pozorovací účely bylo též přibližně v roce 2004 naplánováno pro americké a spojenecké jednotky v [[Irák]]u a minimálně od roku 2005 realizováno.{{Citace elektronického periodika |titul=$14M+ for Blimps in Iraq |url=http://www.defensetech.org/archives/001488.html |datum přístupu=2009-04-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090802053804/http://www.defensetech.org/archives/001488.html |datum archivace=2009-08-02 |nedostupné=ano }}[http://www.wkyc.com/news/local/news_article.aspx?storyid=107221&catid=3 Akron company assembles surveillance blimps for the military][http://www.freemarketnews.com/WorldNews.asp?nid=15095 GOVERNMENT ORDERS SPY BLIMP UPDATE 1]{{Citace elektronického periodika |titul=BLIMPS FOR MARINES IN IRAQ |url=http://www.defensetech.org/archives/001488.html |datum přístupu=2009-04-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090802053804/http://www.defensetech.org/archives/001488.html |datum archivace=2009-08-02 |nedostupné=ano }} Výhodou pro toto použití např. proti [[vrtulník]]ům je výrazná úspora paliva a schopnost vzducholodí pohybovat se na daném místě několik desítek hodin. [53] => [54] => == Typy vzducholodí == [55] => * [[Neztužená vzducholoď]] („Parseval“ nebo též „blimp“) – bez pevné kostry [56] => * [[Poloztužená vzducholoď]] – s pevným kýlem [57] => * [[Ztužená vzducholoď]] („Zeppelin“) – s pevnou kostrou celého tělesa [58] => * [[Hybridní vzducholoď]] [59] => [60] => == Odkazy == [61] => [62] => === Reference === [63] => [64] => [65] => === Literatura === [66] => * Václav Němeček, Vojenská letadla – letadla první světové války, Naše vojsko, 1989 [67] => * Karel Vrchovecký, Lehčí než vzduch, Panorama, 1979 [68] => [69] => === Externí odkazy === [70] => * {{Commonscat|Airships}} [71] => * {{Wikislovník|heslo=vzducholoď}} [72] => * [http://www.airships.net/ Airships: A Zeppelin History Site] [73] => [74] => === Související články === [75] => * [[Patrie (vzducholoď)]] [76] => * [[Vzducholoď Hindenburg]] [77] => * [[Vzducholoď Roma]] [78] => [79] => {{Autoritní data}} [80] => {{Portály|Letectví}} [81] => [82] => [[Kategorie:Letadla]] [83] => [[Kategorie:Vzducholodě| ]] [84] => [[Kategorie:Vodíková technika]] [85] => [[Kategorie:Dějiny letectví]] [] => )
good wiki

Vzducholoď

Malá moderní vzducholoď Vzducholoď je letadlo lehčí než vzduch (aerostat), nebo také řiditelný balón. Vzducholoď mívá obvykle doutníkový tvar, a bývá vybavena jedním či více motory.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Spojené království','Spojené státy americké','Německo','hliník','Anglie','První světová válka','vodík','bombardér','parní stroj','2. červenec','Itálie','elektromotor'