Array ( [0] => 14802579 [id] => 14802579 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Wettinové [uri] => Wettinové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Wettinové [2] => | znak = COA Wettin.svg [3] => | popisek = Rodový erb Wettinů [4] => | země = Sasko [5] => | mateřská dynastie = [6] => | tituly = [7] => * [[Markrabě]] míšeňský [8] => * [[Vévoda]] saský [9] => * Saský [[kurfiřt]] [10] => * Saský [[král]] [11] => * [[Král]] polský [12] => * [[Vévoda]] varšavský [13] => * [[král]] Spojeného království [14] => * [[král]] portugalský [15] => | zakladatel = Thiedericus [16] => | poslední vládce = Většina r. 1918 [17] => | konec vlády = [[1918]] [18] => | současná hlava = Princ Michael [19] => | větve rodu = '''Ernestinské''': [20] => Sasko-Cobursko-Gothajské [21] => [22] => (''Windsor, Branganza-Wettin, Kohary'') [23] =>
Sasko-Weimar-Eisenach
Sasko-Meiningen [24] => [25] => '''Albertinské''': [26] => [27] => Vládci v Saském království [28] => }} [29] => '''Wettinové''' jsou starý saský [[Šlechta|šlechtický rod]], jehož kořeny sahají do 10. století, kdy byli poprvé doloženi jako hrabata v Harzgau. Později se Wettinové stali vévody a kurfiřty a nakonec i králi saskými. V Sasku vládli do roku [[1918]]. Počátkem 20. století byli prostřednictvím různých rodových větví dědičnými monarchy v několika evropských zemích a v [[Britské impérium|Britském impériu]], od roku 2022 vládnou už pouze v [[Belgie|Belgii]]. [30] => [31] => == Původ a růst moci == [32] => V 10. století byli příslušníci rodu hrabaty z [[Wettin]]u, odkud přijali své pojmenování. Uvažuje se o jejich příbuzenských vazbách se slovanskými rody z [[Sála|Posálí]] (i např. [[Buzici]]).{{Zdroj?}} Roku [[1088]] získali Wettinové poprvé [[míšeňské markrabství]], které se podařilo postupně ovládnout [[Konrád Míšeňský|Konrádu I. Velikému]] ([[markrabě]] v letech [[1130]]–[[1157]]). Postupně připojovali ke svému majetku další državy, například po rodech Grojčských a Ekkerhardovců nebo léna v [[Lužice|Lužici]]. Roku [[1243]] udělili císař [[Fridrich II. Štaufský]] jednomu z tehdy nejvýznamnějších říšských šlechticů [[Jindřich III. Míšeňský|Jindřichovi Jasnému]] [[1288]] lankrabství durynské, které tehdy patřilo protikráli Jindřichu Raspemu z rodu Ludvíkovců. Po jeho smrti roku [[1247]] museli Wettinové bojovat o jeho udržení, což se jim z velké části podařilo. [33] => [34] => Příslušníci rodu se sňatky spojovali s významnými panovnickými rody, [[Babenberkové|Babenberky]], [[Přemyslovci]] (královna [[Adléta Míšeňská]], manželka [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]]), [[Štaufové|Štaufy]]. Postupně bylo zformováno velké rodové panství s centrem v [[Míšeň|Míšni]], která zažila ve středověku velký hospodářský i stavební rozmach. [35] => [36] => V letech [[1267]]–[[1271]] uvažoval český král [[Přemysl Otakar II.]], který v té době ještě neměl legitimního následníka, o svém prasynovci [[Fridrich I. Míšeňský|Fridrichu I. Pokousaném]] ([[1257]]–[[1323]]), budoucím míšeňském markraběti ([[1291]]–[[1323]]) a durynském lankraběti ([[1307]]–[[1323]]), z rodu Wettinů jako o svém možném nástupci na český trůn. Zasnoubil ho se svou starší dcerou [[Kunhuta Přemyslovna|Kunhutou]] a nevěstě přiřkl jako [[věno]] veškeré přemyslovské državy.Žemlička, J., ''Století posledních Přemyslovců'', Praha 1986, s.129 Fridrich I. se později, po zavraždění [[Václav III.|Václava III.]], angažoval v Čechách ve prospěch [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]]. [37] => [38] => Roku [[1423]] udělil císař [[Zikmund Lucemburský]] svému spojenci proti [[Husitství|husitům]] z roku [[1421]] [[Fridrich IV. Míšeňský|Fridrichu IV. Bojovnému]] ([[1370]]–[[1428]]) [[sasko-wittenberské vévodství]], kde tehdy vymřela vládnoucí dynastie, a současně mu předal také kurfiřtskou hodnost. V důsledku toho byl pojem Sasko přenesen na Míšeňsko. Tím byl dovršen vzestup Wettinů mezi říšská knížata, vládnoucí elitu země. Poté se novopečený saský kurfiřt účastnil ještě dalších neúspěšných [[Křížové výpravy|křižáckých tažení]] proti husitům v roce [[1426]] (bitva u Ústí) a [[1427]] (bitva u Tachova). [39] => [40] => == Ernestinská a albertinská větev == [41] => Roku [[1464]] se vlády ujali společně bratři [[Arnošt Saský|Arnošt]] ([[1441]]–[[1486]]) a [[Albrecht III. Saský|Albert III. Srdnatý]], také ''Albrecht Statečný'' ([[1443]]–[[1500]]). V roce [[1483]] získali po smrti svého strýce [[Vilém III. Saský|Viléma]] ještě durynské lanckrabství a rozhodli se, že se o rozsáhlý rodový majetek podělí. Lipskou smlouvou v roce [[1485]] se Wettinové rozdělili na dvě větve: ernestinskou, jež získala Wittenbersko, část Durynska a kurfiřtský hlas (sídlo ve [[Lutherstadt Wittenberg|Wittenbergu]]), a albertinskou, která vládla v míšeňském markrabství a druhé části Durynska (sídlo bylo přeneseno z Míšně do Drážďan). Vládci albertinské větve se titulovali jako saští vévodové. [42] => [43] => V 16. století se Wettinové stali významnými příznivci [[Martin Luther|Martina Luthera]] a jeho reformního učení. Arnoštův syn [[kurfiřt]] [[Fridrich III. Saský|Fridrich Moudrý]] (vládl [[1486]]–[[1525]]) založil roku [[1502]] univerzitu ve Wittenbergu, na níž později Martin Luther působil. Stal se spolehlivým ochráncem reformátora, který byl dán do [[Interdikt|klatby]] a skrýval ho na svém hradě [[Wartburg]]u u [[Eisenach]]u. Horlivě hájil proti císaři práva německých knížat na náboženskou svobodu a suverénní vládu v jejich teritoriálních knížectvích. Roku [[1519]] mu byla nabídnuta koruna německého krále, kterou však odmítl. Jeho syn [[Jan Fridrich I. Saský|Jan Fridrich]] (vládl [[1525]]–[[1547]]) se postavil do čela protestantské [[šmalkaldská jednota|šmalkaldské jednoty]]. Po její porážce u [[Bitva u Mühlberka|Mühlberka]] ho císař [[Karel V.]] zajal, odebral mu kurfiřtský hlas a řadu držav (například Wittenbersko) a přenesl je na albertinskou větev v osobě Albrechtova vnuka [[Mořic Saský|Mořice Saského]]. Mořic byl sice rovněž luterán, ale zpočátku císaře podporoval. Wittenbersko připadlo Mořicovi, ostatní državy ernestinské větve rodu v Durynsku se postupně rozpadly na menší vévodství. Albertinská větev rodů Wettinů držela poté kurfiřtský hlas až do zániku Svaté říše římské roku [[1806]]. [44] => [45] => == Další vzestup rodu == [46] => S osudy Saska a Durynska byli Wettinové spojeni až do roku [[1918]]. Vládli nejen v saském kurfiřtství (od [[1806]] království), ale vedlejší větve rodu také v drobnějších tzv. [[Ernestinská vévodství|ernestinských vévodstvích]], která vznikla na historickém území Durynska: např. [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství|Sasko-Kobursko a Gothsko]], [[Sasko-meiningenské vévodství|Sasko-Meiningensko]], [[Sasko-výmarské vévodství|Sasko-Výmarsko]] (od [[1671]] [[Sasko-Výmarsko-Eisenašsko]], od [[1815]] velkovévodství). [47] => [48] => == Dynastie Sachsen-Coburg und Gotha == [49] => [[Soubor:Wappen Sachsen Coburg Gotha.png|náhled|vlevo|150px|Rodový erb Wettinů]] [50] => Z [[Sasko-kobursko-gothajské vévodství|vévodství Sachsen-Coburg und Gotha]] pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, [[Koburkové|dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská]] (původně Sasko-kobursko-saalfeldská). Až do počátku [[19. století]] byla prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku. Úspěšnou [[sňatková politika|sňatkovou politikou]] se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy. [51] => [52] => Princ [[Albert Sasko-Kobursko-Gothajský|Albert von Sachsen-Coburg und Gotha]] se oženil s anglickou [[Viktorie (britská královna)|královnou Viktorií]] (jejíž matka také pocházela z tohoto rodu) a jeho potomci (syn [[Eduard VII.]], vnuk [[Jiří V.]], pravnuci [[Eduard VIII.]] a [[Jiří VI.]] a prapravnučka [[Alžběta II.]]) se stali vládci [[Spojené království|Velké Británie]]. [53] => [54] => Princ Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha se roku [[1836]] oženil s [[Seznam portugalských králů|portugalskou královnou]] [[Marie II. Portugalská|Marií II.]] a stal se portugalským králem [[Ferdinand II. Portugalský|Ferdinandem II.]] (stejně jako jeho synové [[Petr V. Portugalský|Petr V.]] a [[Ludvík I. Portugalský|Ludvík I.]], vnuk [[Karel I. Portugalský|Karel I.]] a pravnuk [[Manuel II. Portugalský|Manuel II.]]), Wettinové zde vládli až do roku [[1910]], kdy [[Portugalsko]] vyhlásilo republiku. [55] => [56] => Princ [[Ferdinand I. Bulharský|Ferdinand von Sachsen-Coburg und Gotha]] se stal roku [[1887]] [[Bulharsko|bulharským]] [[kníže]]tem a roku [[1908]] [[car]]em. Po něm vládli jeho syn [[Boris III.]] a vnuk [[Simeon II.]] až do roku [[1946]], kdy byla svržena monarchie. [57] => [58] => Roku [[1831]] byl princ [[Leopold I. Belgický|Leopold von Sachsen-Coburg und Gotha]] zvolen králem belgickým, jeho následníky se stali syn [[Leopold II. Belgický|Leopold II.]], vnuk [[Albert I. Belgický|Albert I.]], pravnuk [[Leopold III. Belgický|Leopold III.]] a prapravnuci Balduin I. a [[Albert II. Belgický|Albert II.]] se synem a od roku 2014 králem [[Filip Belgický|Filipem]]. [59] => [60] => Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, respektive její větev, pocházející z knížectví Sachsen-Coburg-Gotha nejmocnější dynastií na světě. [61] => [62] => == Ovládaná území == [63] => Počátkem [[20. století]] vládli Wettinové jako: [64] => * '''králové''': [65] => ** [[Belgie]] (dynastie [[Sasko-cobursko-gothajská dynastie|sasko-kobursko-gothajská]], od roku 1831 dosud) [66] => ** [[Bulharsko|Bulharska]] (dynastie [[Koburkové|sasko-kobursko-gotha-kohárská]], v letech 1887–1946; poslední panovník [[Simeon II.]] se později jako občan stal [[Předseda vlády|premiérem]]) [67] => ** [[Portugalsko|Portugalska]] (dynastie [[Dynastie Braganza-Sasko-Koburg-Gotha|Braganza-Wettin]], v letech 1837–1910) [68] => ** [[Sasko|Saska]] (hlavní rodová linie, v letech 1423–1918) [69] => ** [[Spojené království|Velké Británie a Irska]] (dynastie [[Windsorská dynastie|windsorská]], v letech 1901–2022) [70] => * '''velkovévodové''' [71] => ** sasko-výmarsko-eisenašští [72] => * '''vévodové''' [73] => ** sasko-meiningensko-hildburghausenští [74] => ** sasko-altenburští [75] => ** sasko-kobursko-gothští [76] => [77] => Britská větev dynastie sasko-kobursko-gothajské, od roku 1917 nazývaná dynastií windsorskou, vládla [[Spojené království|Spojenému království]] a [[Commonwealth|Commonwealthu]] do roku 2022, kdy zemřela královna [[Alžběta II.]] – její syn a nástupce [[Karel III. Britský|Karel III.]] je v mužské linii členem [[Glücksburská dynastie|glücksburské]] větve rodu [[Oldenburkové|oldenburského]]. Používaný název britské dynastie je ovšem nadále Windsorská. [78] => [79] => Počínaje rokem 2022 tak Wettinové vládnou již pouze v [[Belgie|Belgii]], osobou krále [[Filip Belgický|Filipa]]. Jelikož jeho následníkem je jeho dcera [[Alžběta Belgická|Alžběta]], lze očekávat, že z tradičního dynastického hlediska (přebírání rodové příslušnosti po otci) skončí během [[21. století]] jejich vláda i zde (pokud se princezna Alžběta neprovdá za jiného Wettina). [80] => == Větve rodu == [81] => * '''Sasko-kobursko-gothajská''' [82] => ** '''[[Windsorská dynastie|Windsorové]]''' – rod vládnoucí ve Spojeném království a [[Commonwealth]]u (od roku 2022 jde o linii rodu oldenburského) [83] => ** '''Belgická''' – panující od roku 1831 v [[Belgie|Belgii]] [84] => ** '''Bulharská (''Kohárská'')''' – panující od 1887 do 1946 v [[Bulharsko|Bulharsku]], monarchie pak zrušena [85] => ** '''Braganza-Sasko-Coburg a Gotha''' nebo také '''Braganza-Wettin''' – od [[1853]] do [[1910]] v [[Portugalsko|Portugalsku]], monarchie pak zrušena [86] => * '''Sasko-Kobursko''' [87] => * '''Sasko-Altenburg''' [88] => * '''Sasko-Výmarsko''' [89] => * '''Sasko-Eisenach''' [90] => * '''Sasko-Gotha''' [91] => * '''Sasko-Gotha a Altenburg''' [92] => * '''Sasko-Meiningen''' [93] => * '''Sasko-Hildburghausen''' [94] => * '''Sasko-Zeitz''' [95] => * '''Sasko-Merseburg''' [96] => * '''Sasko-Weissenfels''' [97] => * '''Sasko-Landsberg''' [98] => * '''Sasko-Jena''' [99] => [100] => == Odkazy == [101] => === Reference === [102] => [103] => [104] => === Externí odkazy === [105] => * {{Commonscat}} [106] => [107] => {{Polští panovníci - Wettinové}}{{Evropské královské rodiny}}{{Autoritní data}} [108] => [109] => [[Kategorie:Wettinové| ]] [110] => [[Kategorie:Panovnické rody]] [] => )
good wiki

Wettinové

Wettinové jsou starý saský šlechtický rod, jehož kořeny sahají do 10. století, kdy byli poprvé doloženi jako hrabata v Harzgau.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Belgie','1323','Portugalsko','Bulharsko','Spojené království','1918','král','1910','Simeon II.','1486','Vévoda','Sasko-kobursko-gothajské vévodství'

1323

1486

1910

1918

Belgie

Bulharsko

Král

Portugalsko

Portugalsko je evropská země nacházející se na Pyrenejském poloostrově.

Vévoda

Vévoda je česká rocková skupina, která vznikla v roce 2000 v Praze.