Array ( [0] => 15488298 [id] => 15488298 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zaprešić [uri] => Zaprešić [3] => Zastava zaprešića.PNG [img] => Zastava zaprešića.PNG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Zaprešić [2] => | originální jméno = [3] => | obrázek = Zaprešić centar.jpg [4] => | popisek = [5] => | znak = Grb Zaprešića.png [6] => | vlajka = Zastava zaprešića.PNG [7] => | pojem vyššího celku = [[Chorvatské župy|Župa]] [8] => | název vyššího celku = [[Záhřebská župa|Záhřebská]] [9] => | pojem nižšího celku = [10] => | název nižšího celku = [11] => | administrativní dělení = [12] => | loc-map = {{LocMap |Chorvatsko |label=Zaprešić |position=right |width=250 |lat=45.86 |long=15.80 |float=center |caption=}} [13] => | rozloha = 52,56 [14] => | počet obyvatel = 25226 [15] => | obyvatelé aktuální k = 2011 [16] => | hustota zalidnění = [17] => | etnické složení = [18] => | náboženské složení = [19] => | zeměpisná šířka = 45.857174154915064 [20] => | zeměpisná délka = 15.804657729384217 [21] => | nadmořská výška = 131 [22] => | psč = 10 290 [23] => | označení vozidel = ZG [24] => | telefonní předvolba = {+385} 01 [25] => | starosta = Željko Turk [26] => | web = http://www.zapresic.hr [27] => }} [28] => '''Zaprešić''' je město v [[Chorvatsko|Chorvatsku]], 17 km severozápadně od hlavního města [[Záhřeb]]u. Žije zde 19 644 obyvatel (v celé opčině 25 223 obyvatel) a patří pod záhřebskou příměstskou oblast. Jižně od něj protéká řeka [[Sáva]], jihovýchodně se poté nachází její soutok s řekou [[Krapina]]. V blízkosti města také teče říčka [[Sutla]]. [29] => [30] => == Historie == [31] => [32] => První písemná zmínka o obci pochází z roku [[1334]]. V roce [[1573]] došlo v okolí dnešního města k selským bouřím; někteří vzbouřenci na straně [[Matija Gubec|Matiji Gubce]] byli právě původem ze Zaprešiće.{{Citace sborníku [33] => | příjmení = Bartolić [34] => | jméno = Marija [35] => | příjmení2 = Severović [36] => | jméno2 = Janja [37] => | příjmení3 = Šolc [38] => | jméno3 = Vlasta [39] => | titul = Povijest knjižnica u Zaprešiću i okolici [40] => | sborník = Vjesnik bibliotekara Hrvatske [41] => | vydavatel = [42] => | místo = Záhřeb [43] => | issn = 0507-1925 [44] => | url = https://hrcak.srce.hr/file/367447 [45] => | rok vydání = 2020 [46] => | strany = 285 [47] => | jazyk = chorvatština [48] => }} Během následujících století zde, stejně jako v nedalekém chorvatském Záhoří, vznikla řada reprezentativních sídel a zámků chorvatské šlechty. V [[15. století|15.]] a [[16. století]] přišla do lokality dnešního Zaprešiće celá řada uprchlíků z oblastí, kudy postupovali osmanští Turci. Dodnes si zachovali své nářeční specifika ([[ikavština]]). [49] => [50] => V roce [[1857]] zde žilo 791 obyvatel. Na mapách [[druhé vojenské mapování|druhého vojenského mapování]] existuje Zaprešić již pod současným názvem. Obec tvořily víceméně pouze domy rozptýlené okolo hlavní silnice (ve směru [[Harmica]]–[[Záhřeb]]). Zámek ''Lužnica'' se objevuje pod názvem ''Lužanjek''. Okolní řeky byly ještě neregulované, volně meandrovaly a vytvářely rozsáhlé močály, které omezovaly obec v jejím rozšiřování směry na západ nebo na východ. [[Zaprešić (nádraží)|Nádraží]] se nacházelo stranou od tehdejší obce. [51] => [52] => V závěru [[19. století]] se zde výrazněji zvyšovala míra gramotnosti. Roku [[1910]] tak už dvě třetiny obyvatel uměly číst a psát.{{Citace sborníku [53] => | příjmení = Bartolić [54] => | jméno = Marija [55] => | příjmení2 = Severović [56] => | jméno2 = Janja [57] => | příjmení3 = Šolc [58] => | jméno3 = Vlasta [59] => | titul = Povijest knjižnica u Zaprešiću i okolici [60] => | sborník = Vjesnik bibliotekara Hrvatske [61] => | vydavatel = [62] => | místo = Záhřeb [63] => | issn = 0507-1925 [64] => | url = https://hrcak.srce.hr/file/367447 [65] => | rok vydání = 2020 [66] => | strany = 287 [67] => | jazyk = chorvatština [68] => }} Až do roku [[1904]] musely místní děti chodit do školy v obci [[Brdovec]] a poté byla postavena základní škola i zde. [69] => [70] => V roce [[1903]] došlo na místním [[Zaprešić (nádraží)|nádraží]] do protestů mezi místním chorvatským obyvatelstvem s Maďary. Na stanici byly umístěny nápisy v [[maďarština|maďarském]] jazyce. Kritikové toto vnímali jako pokus o [[maďarizace|maďarizaci]] (Chorvatsko na rozdíl např. od Slovenska nebo Rumunska nebylo vystaveno tvrdé maďarizaci, až na spor o užití jazyka na železnici). Protesty se zvrhly v násilnosti, několik místních sedláků zahynulo a řada z nich byla následně [[četnictvo|četnictvem]] pozatýkána. [71] => [72] => [[File:Trg Franje Tuđmana.jpg|left|thumb|Náměstí Franja Tuđmana v centru Zaprešiće.]] [73] => Během posledního [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] [[sčítání lidu]] z roku [[1910]] žilo v Zaprešići 1490 obyvatel. [74] => [75] => Od roku [[1920]] sídlí v Zaprešići masný průmysl. [76] => [77] => Původně několikatisícové město začalo rychle růst po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] v souvislosti s rozšiřováním [[SR Chorvatsko|chorvatské]] metropole [[Záhřeb]]u. Roku [[1952]] získal statut samostatné obce ({{vjazyce2|hr|općina}}). Jen mezi lety [[1971]] až [[1991]] se počet obyvatel Zaprešiće zvýšil z pěti tisíc na téměř dvacet tisíc. Střed Zaprešiće byl rozsáhleji přebudován, doplnily jej výškové budovy, panelové domy a na svoji dobu moderní obchodní centra. Po nějakou dobu byl součástí Záhřebu. Od roku [[1995]] má původní obec i statut města. I ve [[21. století]] se díky suburbanizaci města Záhřebu stalo populárním{{Citace periodika [78] => | titul = Kako je grad Zaprešić postao jedno od najtraženijih mjesta za ugodan život [79] => | periodikum = Jutarnji [80] => | jazyk = chorvatština [81] => | url = https://www.jutarnji.hr/domidizajn/interijeri/kako-je-grad-zapresic-postao-jedno-od-najtrazenijih-mjesta-za-ugodan-zivot-15163836 [82] => | datum přístupu = 2022-05-13 [83] => }} a jeho počet obyvatel i nadále roste. Zaprešić je v současné době jedním z nejhustěji osídlených sídel [[Záhřebská župa|Záhřebské župy]] a má vysoký podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel. [84] => [85] => == Administrativní dělení == [86] => [87] => Samotné město je administrativně rozděleno na následujících 9 místních částí: Hruševec Kupljenski, Ivanec Bistranski, Jablanovec, Kupljenovo, Lužnica, Merenje, Pojatno, Šibice i Zaprešić. [88] => [89] => == Ekonomika == [90] => [91] => Kromě již zmíněného masného průmyslu je zastoupen i průmysl výroby stavebních hmot (např. keramické výrobky) a dále výroby [[kolejnice|kolejnic]], výhybek a dalšího. Na přelomu první a druhé dekády nebylo město významněji poznamenáno hospodářskou krizí, především díky značnému růstu obyvatel a investicím do nových provozů rostoucího sídla. [92] => [93] => V roce [[2018]] měl městský rozpočet celkovou výši 198 milionů [[HRK]]. [94] => [95] => Značná část místního obyvatelstva je zaměstnána v obchodním centru West Gate Shopping Center, které přiléhá k nedaleké dálnici. [96] => [97] => == Pamětihodnosti == [98] => [99] => Ve městě a jeho okolí se nacházejí tyto památky a turisty navštěvovaná místa: [100] => [101] => * '''[[Novi Dvori (Zaprešić)|Novi Dvori]]''' – ucelený komplex feudálního velkostatku, majetek [[bán]]a [[Josip Jelačić|Jelačiće]] s [[Hrobka rodu Jelačićů|rodinnou]] [[hrobka|hrobkou]] Jelačićů. V bývalém [[špýchar]]u je zřízeno muzeum (galerie) [[naivní umění|naivního]] malíře [[Matija Skurjeni]]. Jeho výstavbu inicioval rod Zrinských. [102] => * '''Dvorac Lužnica''' – zámek z konce 18. století s parkem a jezírkem. Patřil rodu [[Čikulinové|Čikulinů]]. [103] => * '''Dvorac [[Januševec]]''' – [[klasicismus|klasicistní]] zámek s parkem [104] => * '''Jezero Zajarki''' – umělé [[jezero]], nacházející se mezi městem a řekou [[Sáva|Sávou]]. Jezdí se sem koupat mnoho místních obyvatel. [105] => * '''Kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému'' byla postavena v roce [[1933]]. [106] => [107] => V rámci popularizace regionu byla zřízena turistická stezka ({{vjazyce2|hr|Staza dvoraca}}, trasa zámků), která propojuje uvedené pamětihodnosti a i některé další. [108] => [109] => Město si cení historické přítomnosti bána Josipa Jelačiće a jeho narozeniny dne [[16. říjen|16. října]] si připomíná jako Den města. [110] => [111] => == Doprava == [112] => [113] => Zaprešić vlastní železniční stanici, která umožňuje spojení na sever do [[Kumrovec|Kumrovce]], na jihovýchod do Záhřebu a na západ do [[Slovinsko|Slovinska]] (od hlavního železničního tahu z Lublaně do Záhřebu zde odbočuje lokálka [[Železniční trať Savski Marof – Kumrovec|Savski Marof – Kumrovec]]. Kromě hlavního nádraží, které je umístěno jižně od města, se zde nachází také stanice [[Zaprešić-Savska]], nacházející se blíže středu Zaprešiće. [114] => [115] => Východně od města probíhá [[Dálnice A2 (Chorvatsko)|Dálnice A2]], která směřuje ze Záhřebu do slovinského [[Maribor]]u. Do samotného Zaprešiće vede výjezd č. 6. [116] => [117] => == Zdravotnictví == [118] => [119] => V Zaprešići se nachází také poliklinika ({{vjazyce2|hr|Dom zdravlja}}). [120] => [121] => == Sport == [122] => [123] => První [[fotbal]]ový tým v Zaprešići byl založen v roce [[1926]], druhý poté o tři roky později. [124] => [125] => [126] => Soubor:Grobnica obitelji Jelačić.jpg|Novi Dvori – Hrobka Jelačićů [127] => Soubor:Dvorac, Zapresic.JPG|Dvorac Lužnica [128] => Soubor:Dvorac Januševec.jpg|Dvorac Januševec [129] => Soubor:Muzej Skurjeni Zaprešić.jpg|Muzeum Matija Skurjeni [130] => [131] => [132] => == Reference == [133] => [134] => [135] => == Externí odkazy == [136] => * {{Commonscat}} [137] => * [http://www.zapresic.hr Oficiální stránky města] [138] => [139] => {{Pahýl}} [140] => {{Záhřebská župa}} [141] => {{Autoritní data}} [142] => {{Portály|Geografie|Chorvatsko}} [143] => [144] => [[Kategorie:Města v Chorvatsku]] [145] => [[Kategorie:Sídla v Záhřebské župě]] [] => )
good wiki

Zaprešić

{{Infobox - sídlo světa | jméno = Zaprešić | originální jméno = | obrázek = Zaprešić centar. jpg | popisek = | znak = Grb Zaprešića.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Záhřeb','Sáva','Záhřebská župa','Zaprešić (nádraží)','1910','1991','Matija Skurjeni','četnictvo','Hrobka rodu Jelačićů','1920','maďarština','HRK'