Array ( [0] => 15484705 [id] => 15484705 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zastava [uri] => Zastava [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - firma}} [1] => [[Soubor:Zas_101.jpg|náhled|[[Zastava 101]] (Yugo Skala), 1971–2008]] [2] => [[Soubor:1988 Yugo GV in Blue, front left.jpg|náhled|Zastava Koral ([[Yugo]] 45), 1980–2008]] [3] => [[Soubor:Yugo Florida 1.3 EFI (first series) F.jpg|náhled|Zastava Florida (Yugo Sana), 1988–2008]] [4] => [[Soubor:Zastava 10 front view.jpg|náhled|Zastava 10, 2005–2008]] [5] => [[Soubor:Auto, JIIISob, Poznan.jpg|náhled|[[Fiat Punto]] Classic, 2008–2011]] [6] => [7] => '''Zastava''' byla [[Srbsko|srbská]] (dříve [[Jugoslávie|jugoslávská]]) automobilka s továrnou ve středním Srbsku ve městě [[Kragujevac]], ležícím zhruba 140 km jihovýchodně od metropole [[Bělehrad]]u. V roce [[2008]] technicky zastaralou továrnu odkoupila [[Itálie|italská]] automobilka [[FIAT (automobilka)|Fiat]], skončila výroba vozů se značkou Zastava a vyráběny byly v továrně jen vozy se značkou Fiat. V roce 2017 mateřská společnost Group Zastava Vehicles zkrachovala. [8] => [9] => == Historie == [10] => [11] => === 30. – 50. léta === [12] => Počátky výroby [[automobil]]ů v [[Kragujevac|Kragujevci]] je možné nalézt ve 30. letech [[20. století]], když v někdejší zbrojovce, specializované na výrobu děl, sestavili první licenční nákladní automobily – čtyři stovky licenčních [[Chevrolet]]ů. [[Druhá světová válka]] znamenala přerušení automobilové výroby, ke které se továrna rozhodla vrátit až v srpnu [[1953]]. [[Referendum]] mezi zaměstnanci továrny ''Zavodi Crvena Zastava'' téměř jednomyslně rozhodlo o návratu [[automobil]]ové výroby. Do konce roku [[1953]] vyjely z bran závodu první licenční automobily, které opět měly původ ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]] – tentokrát to bylo 162 legendárních [[džíp]]ů Willys. [13] => [14] => Jugoslávská vláda se rozhodla jít v automobilové oblasti cestou nejmenšího odporu a namísto drahého a složitého vývoje vlastních vozů se rozhodla pro [[Licence|licenční výrobu]]. Za partnera byl, podobně jako později v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], zvolen [[Itálie|italský]] [[FIAT (automobilka)|Fiat]], blízký i geograficky (ve výběru byla vedle něj [[Alfa Romeo]], francouzské továrny [[Renault]] a pozapomenutá [[Delahaye]], britští [[Rover (automobilka)|Rover]] a Austin a nechyběl ani americký Willys). Dohoda o zakoupení licence byla podepsána [[12. srpen|12. srpna]] [[1954]], tedy rok poté, co se továrna definitivně vydala na cestu k výrobě automobilů. O tři měsíce později začaly výroba, zprvu z pásů sjížděly typy Fiat 1400 a 1900, doplněné znovu [[džíp]]em, tentokrát ale italskou variací zvanou Fiat Campagnola. Vedle osobních aut se továrna věnovala a dosud věnuje i výrobě [[dodávkový automobil|dodávkových]] a nákladních vozů. [15] => [16] => V roce 1955 byly vyrobeny první [[malé automobily]] „fići“ (Фића) – licenční Fiaty 600 D, vyráběné pod označením Zastava 600, které se podstatnou měrou zasloužily o [[motorizace|motorizaci]] [[Jugoslávie]]. Vozidla sjížděla z výrobních linek až do roku [[1985]]. Postupně se měnil objem motoru i označení „fići“ - v roce [[1964]] [[motor]] povyrostl na 767 cm³ (název se změnil na Zastava 750; poslední vyjely z bran továrny v září [[1982]]), od roku [[1980]] do [[listopad]]u [[1985]] se vyráběl typ Zastava 850 s motorem o objemu 848 cm³. Na začátku 60. let pak přišel do výroby čtyřdveřový [[sedan (automobil)|sedan]] s motorem o objemu 1300 nebo 1500 cm³, který opět konstrukčně vycházel z [[Fiat 1300 a 1500|Fiatu]]. [17] => [18] => === 60. léta === [19] => Mezi lety [[1955]] a [[1970]] také rostly počty vyrobených automobilů. Nejprve jen pomalu, z původní tisícovky ročně na 3500 v roce [[1958]]. V roce [[1960]] začala výstavba dalších provozů pro plánovanou kapacitu 12000 vyrobených aut ročně a o dva roky později už opustilo brány ''Zavodu Crvena Zastava'' 13719 vozů všech typů. V roce [[1968]] se přesáhla výroba 53000 kusů a další [[investice]] rozšířily kapacitu až na 85000 automobilů ročně. Prvním významným exportním trhem se v roce [[1965]] stalo [[Polsko]] (6000 automobilů), později se Zastavy objevily třeba ve [[Finsko|Finsku]], [[Řecko|Řecku]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]], [[Belgie|Belgii]] či [[Německo|Západním Německu]]. [20] => [21] => Koncem 60. let se začalo ukazovat, že je potřeba vyrábět více větších [[automobil]]ů. V Itálii se v té době zrodil [[Fiat 128]], auto roku [[1969]], které se stalo základem dalšího licenčního výrobku z [[Kragujevac|Kragujevce]]. Už v roce [[1968]] podepsali jugoslávští představitelé novou smlouvu o technické spolupráci, ve které se dohodli, mimo jiné, na dalším zvýšení výrobní kapacity, to na 170000 automobilů ročně. Velkou část z nich měla tvořit novinka ve výrobním programu, automobil, který nakonec vydržel ve výrobním programu továrny přes třicet let – [[Zastava 101]], neboli „stojadin“. První kus této variace na už zmíněný Fiat 128 (od kterého se Zastava lišila zejména stupňovitou zádí a vyšším podvozkem) spatřil světlo světa [[15. říjen|15. října]] [[1971]]. [22] => [23] => === 70. léta === [24] => Zastava výrazně zvýšila motorizaci [[Josip Broz Tito|Titovy]] [[Jugoslávie]] – z pěti vozů na tisíc obyvatel v roce [[1962]] tento statistický údaj o devět let později vzrostl na téměř 43. Spolupráce s [[FIAT (automobilka)|Fiatem]] (tedy s jeho společností pro nákladní automobily [[IVECO]]) se rozvíjela také v oblasti nákladních vozů, v roce [[1978]] byla ve společnosti ''Zastava Privredna Vozila'' (Zastava hospodářská vozidla) zahájena výroba nákladních automobilů OM 40/35 z italských konstrukčních kanceláří. Ty se úspěšně prodávaly i v zahraničí v prodejní síti IVECO. [25] => [26] => Už v roce [[1973]] Zastava vyrobila 111725 osobních automobilů (od roku [[1954]] celková výroba automobilů v Jugoslávii dosáhla téměř milionu kusů). Současně s nárůstem výroby se rozšiřovala i domácí prodejní a servisní síť – v polovině 70. let bylo po celé [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]] 90 prodejen a 130 značkových servisů Zastavy. V letech 1975–1979 se Zastava 101 dovážela i do [[Československo|Československa]]. Kvůli patentním právům Peugeotu na označení s nulou uprostřed jako Zastava 1100. [27] => [28] => Koncem 70. let začala kragujevská automobilka připravovat nový model, který vycházel z Fiatu 127 a byl navržen v Turíně ve spolupráci inženýrů Fiat a Zastava v roce 1978. Definitivní podobu získal na prknech konstruktérů ''Crvena Zastava''. Původně nesl označení ''Zastava 102'', na trh se ale tento třídveřový hatchback dostal v roce [[1981]] pod jménem [[Yugo|Yugo 45]] (s motorem o objemu 903 cm³ a výkonem 45 koní – odtud číslovka v typovém označení). Postupně nahradil Zastavu 850. Časem přibyly i varianty s větším [[motor]]em (1116 cm³ a výkonem 55 nebo 60 koní a 1299 cm³ o 65 koních); později k označení tohoto vozu přibylo i jméno ''Koral''. V druhé polovině 80. let se tohle auto dokonce vyváželo do [[Spojené státy americké|USA]]. [29] => [30] => === 80. léta === [31] => Nového označení se dočkal i stojadin – Yugo Skala 101. Netrvalo dlouho a rodina vozů vyjíždějících z bran továrny v Kragujevci se rozrostla i o původní vzor Zastavy 101, čtyřdveřový sedan, pojmenovaný Yugo Skala 128. Stojadin postupně prošel [[modernizace|modernizací]], která však byla spíše jen logickou [[evoluce|evolucí]] – přibyl například velmi užitečný [[posilovač brzd]]. Po [[facelift]]u původního Fiatu 128 se změn dočkal i stojadin – místo kulatých světlometů dostalo auto hranaté, přední [[blinkr]]y se přesunuly z blatníků do předního nárazníku, ubylo [[chrom]]u a nové [[plast]]ové a hranaté trendy se projevily i uvnitř auta. [32] => [33] => Šest let po začátku produkce ''Yuga Koral'' přišla automobilka s dalším novým modelem, na svou dobu a místo vzniku velmi moderním automobilem – ''Yugem Florida'', které pocházelo z dílny italského designérského studia [[Giorgetto Giugiaro]]. Pětidveřový [[hatchback]] ladných tvarů se velmi podobal [[Fiat Tipo|Fiatu Tipo]], ze kterého byly převzaty i [[motor]]y o objemu 1372 cm³ (71 koní) a 1585 cm³ (84 koní), které se vyráběly i s elektronicky řízeným vstřikováním. Na trh přišla Florida v roce [[1988]] a podobně jako už dříve ''Koral'' se i ona dovážela do [[Československo|Československa]], tam ale ani jedno z aut nezískalo přílišnou oblibu. [34] => [35] => Během osmdesátých let byla v továrně Kragujevac produkována i licenční Zastava 126 PGL (Fiat 126p) přezdívaná Peglica (žehlička). [36] => [37] => === 90. léta === [38] => Výrazně rostl objem výroby, v roce 1989 vyprodukovala továrna 230570 [[automobil]]ů (95 % byly osobní vozy). Na začátku 90. let se z původních ''Zavodů Crvena Zastava'' stala jen ''ZASTAVA'', výraznější změny však znamenal [[rozpad Jugoslávie]] a následné [[válka v Jugoslávii|ozbrojené konflikty]], v důsledku kterých přišla továrna o velkou část dříve domácího [[Trh (ekonomie)|trhu]]. [[Trest|Sankce]], uvalené na [[Slobodan Milošević|Miloševićův]] režim, spolu s domácí [[Ekonomická krize|hospodářskou krizí,]] pak znamenaly výrazný zásah do hospodaření automobilky. Na jaře [[1999]] byly během [[nálet]]ů [[Severoatlantická aliance|NATO]] na Jugoslávii silně poškozeny haly vyrábějící i zbraně, ale už krátce poté z bran závodu znovu vyjela nová auta. [39] => [40] => == Současnost == [41] => Před odkoupením společností [[FIAT (automobilka)|Fiat]] byla skupina Zastava největším [[průmysl]]ovým podnikem [[Srbsko|Srbska]], potýkala se ale s hospodářskými problémy a vláda se ji snažila [[privatizace|privatizovat]]. Přes všechnu snahu také stále více zastarávala produkce automobilky. Nepomáhaly ani pokusy zatraktivnit dodnes vyráběné ''Koraly'' a ''Floridy'' [[facelift]]y či novými motory. [42] => [43] => V září [[2005]] podepsala [[továrna]] další dohodu s italským [[FIAT (automobilka)|Fiatem]], podle které se bude na jejích linkách pro balkánské země pod označením Zastava 10 montovat licenční model Punto předposlední generace (předchůdce typu Grande Punto). Plánována byla výroba zhruba 16000 vozů ročně. Od roku [[2008]] byly vozy Zastava 10 přejmenovány na Fiat Punto. V květnu 2017 společnost Zastava zkrachovala a následující rok skončila i výroba Fiatu Punto v [[Itálie|Itálii]]. [44] => [45] => == Související články == [46] => * [[Seznam značek automobilů]] [47] => [48] => == Externí odkazy == [49] => * {{Commonscat}} [50] => * {{Wikizprávy|zpráva=700 milionů eur pro Zastavu, investují Fiat a Iveco}} [51] => * [http://www.zastava.cz/ www.zastava.cz] [52] => * http://fiatsrbija.rs/ [53] => * [http://auto.idnes.cz/zastava-c5n-/auto_ojetiny.aspx?c=A160726_172455_auto_ojetiny_fdv Se Zastavou je definitivni amen, zbyly po ní jen dluhy] [54] => {{Autoritní data}} [55] => [56] => {{Portály|Automobil|Srbsko}} [57] => [58] => [[Kategorie:Jugoslávské automobilky]] [59] => [[Kategorie:Srbské automobilky]] [] => )
good wiki

Zastava

Zastava 101 (Yugo Skala), 1971-2008 Zastava Koral (Yugo 45), 1980-2008 Zastava Florida (Yugo Sana), 1988-2008 Zastava 10, 2005-2008 Fiat Punto Classic, 2008-2011 Zastava byla srbská (dříve jugoslávská) automobilka s továrnou ve středním Srbsku ve městě Kragujevac, ležícím zhruba 140 km jihovýchodně od metropole Bělehradu. V roce 2008 technicky zastaralou továrnu odkoupila italská automobilka Fiat, skončila výroba vozů se značkou Zastava a vyráběny byly v továrně jen vozy se značkou Fiat.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'FIAT (automobilka)','automobil','Jugoslávie','Itálie','Kragujevac','motor','Spojené státy americké','1953','2008','1985','Srbsko','1968'

1953

1968

1985

2008

Automobil

Itálie

Jugoslávie

Kragujevac

Motor

Srbsko