Array ( [0] => 15649255 [id] => 15649255 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zernez [uri] => Zernez [3] => Zernez-Dorf.jpg [img] => Zernez-Dorf.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | originální jméno = [2] => | jméno = Zernez [3] => | znak = CHE Zernez COA.svg [4] => | obrázek = Zernez-Dorf.jpg [5] => | popisek = Pohled na centrum obce [6] => | zeměpisná šířka = 46.7 [7] => | zeměpisná délka = 10.1 [8] => | kontinent = Evropa [9] => | stát = Švýcarsko [10] => | pojem vyššího celku = [[Kanton (Švýcarsko)|Kanton]] [11] => | název vyššího celku = [[Graubünden]] [12] => | pojem nižšího celku = [[Okresy ve Švýcarsku|Okres]] [13] => | název nižšího celku = [[Okres Engiadina Bassa/Val Müstair|Engiadina Bassa/Val Müstair]] [14] => | loc-map = {{LocMap |Švýcarsko |label=Zernez |lat=46.7 |long=10.1 |float=center}} [15] => | administrativní dělení = [16] => | rozloha = 344,04 [17] => | hustota zalidnění = [18] => | etnické složení = [19] => | náboženské složení = [20] => | nadmořská výška = 1474 [21] => | psč = 7530 Zernez
7542 [[Susch]]
7543 [[Lavin]] [22] => | telefonní předvolba = [23] => | starosta = [24] => | web = https://www.zernez.ch [25] => | mapa = [26] => }} [27] => '''Zernez''' je [[obec]] ve [[Švýcarsko|švýcarském]] [[Kanton (Švýcarsko)|kantonu]] [[Graubünden]], okresu [[Okres Engiadina Bassa/Val Müstair|Engiadina Bassa/Val Müstair]]. Nachází se v údolí [[Engadin]], asi 30 kilometrů severovýchodně od [[Svatý Mořic (Švýcarsko)|Svatého Mořice]] v nadmořské výšce 1474 metrů. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [28] => [29] => K 1. lednu 2015 se Zernez sloučil s dříve samostatnými obcemi [[Lavin]] a [[Susch]]. Nově vzniklá obec převzala jméno Zernez. [30] => [31] => Zernez je sídlem správy jediného národního parku v zemi, [[Švýcarský národní park|Švýcarského národního parku]]. [32] => [33] => == Geografie == [34] => Obec Zernez leží v nadmořské výšce 1474 metrů v širokém údolí střední části [[Engadin]]u na soutoku řek [[Inn]] a Spöl. Obec je nejdůležitějším výchozím bodem pro pěší túry ve [[Švýcarský národní park|Švýcarském národním parku]]; oblíbeným cílem je například turistická chata {{Cizojazyčně|rm|''Chamanna Cluozza''}}. [35] => [36] => Kromě hlavní obce Zernez s osadou Brail a vesnicí Carolina patří od začátku roku 2015 k obci jako místní části také bývalé samostatné obce [[Lavin]] a [[Susch]]. [37] => [38] => == Historie == [39] => [[Soubor:Mittelholzer Zernez 1925.jpg|náhled|vlevo|Letecký pohled (1925)]] [40] => Zernez byl osídlen již v pravěku, jak dokazují nálezy z doby železné na Muottas a Muottas da Clüs a také pozůstatky osídlení z doby bronzové v lokalitě Balm Ils cuvels u Ova Spin. V letech 1968 a 1971 bylo na kostelním návrší vykopáno římské sídliště s přepřahací stanicí pro koně.{{Citace elektronické monografie [41] => | příjmení1 = Grimm [42] => | jméno1 = Paul Eugen [43] => | titul = Zernez [44] => | url = https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/001525/2016-12-14/ [45] => | vydavatel = [[Historický lexikon Švýcarska|Historisches Lexikon der Schweiz]] [46] => | datum_vydání = 2016-12-14 [47] => | datum_přístupu = 2024-03-01 [48] => | jazyk = německy [49] => }} [50] => [51] => V roce 1131 je ves v listinách zmiňována jako ''Gumpo de Ernece'', v letech 1161–1164 jako ''Zarnetz'' (obě zmínky v kopii z roku 1365). Ve 12. a 13. století probíhalo intenzivní mýcení. Ve 12. století se objevují majetky pánů z Taraspu a pánů z Frickingen, ve 13. století četné statky pánů z Wildenbergu. Ty přešly na biskupa z Churu a ve 14. století na rod Planta ze [[Zuoz]]u. Ze středověku pochází věž hradu Wildenberg, věž rodu von Mohr a několik obytných věží integrovaných do statků. V roce 1365 se v Zernezu konalo první setkání, které předcházelo založení [[Gotteshausbund]]u v roce 1367. [52] => [53] => Vesnice byla zničena v letech 1499 a 1622. Po předchozím obrazoborectví se Zernez v roce 1553 připojil k [[Reformace|reformaci]]. V roce 1609 daroval Rudolf von Planta raně barokní farní kostel. Planta-Wildenbergové ovládali politiku Zernezu a Dolního Engadinu až do 19. století. V roce 1652 se Zernez, stejně jako zbytek údolí, vykoupil z područí Rakouska a až do roku 1851 patřil k soudní obci Obtasna. [54] => [55] => Po velkém požáru 5. září 1872, při němž zůstalo nepoškozeno pouze 40 ze 157 domů, byla část obce přestavěna v městském stylu a s plochými polovalbovými střechami, které jinak nejsou pro Engadin typické. V oblasti Buffalora a Il Fuorn v průsmyku Ofenpass se od 14. do 17. století (s přestávkami) těžila a tavila železná ruda. Od 15. do konce 19. století se do rakouského [[Hall im Tirol]] v údolí Innu vozilo obrovské množství dřeva. Během druhé světové války byly v okolí Zernezu postaveny zátarasy Ova Spin a Crastatscha. [56] => [[Soubor:Nationalparkzentrum Zernez.JPG|náhled|vpravo|Centrum národního parku v Zernezu]] [57] => [[Soubor:Zernez2008.jpg|náhled|vpravo|Celkový pohled na obec]] [58] => Zernez byl vždy důležitým dopravním uzlem; od roku 1913 tudy vede železniční trať Bever – Scuol-Tarasp [[Rhétská dráha|Rhétské dráhy]]. Zernez je stále jednou z nejhustěji zalesněných obcí ve Švýcarsku. Na jeho území se rozkládá 68 % rozlohy Švýcarského národního parku, založeného v roce 1914. Centrum národního parku (muzeum) založené v Zernezu v roce 1968 se v roce 2008 přestěhovalo do nové budovy; v barokním zámku Wildenberg sídlí od roku 2007 správa parku. V Zernezu se nacházejí také elektrárny Engadin. Přečerpávací elektrárna s jezerem Livigno a vyrovnávací nádrž Ova Spin byly otevřeny v roce 1971. V posledních desetiletích 20. století se nejdůležitějšími zaměstnavateli staly stavebnictví a cestovní ruch. [59] => [60] => == Obyvatelstvo == [61] => {| class="wikitable" [62] => |- [63] => ! colspan="14"| Vývoj počtu obyvatel
(do roku 2000 před sloučením s okolními obcemi) [64] => |- style="background:#FFEC9B" align="center" [65] => | align=left | '''Rok''' || 1835|| 1850|| 1900|| 1910|| 1950|| 2000|| 2019 [66] => |- align=center [67] => | align=left | '''Počet obyvatel''' || 634|| 603|| 596|| 1075 (výstavba trati)|| 739|| 959|| 1523 [68] => |} [69] => [70] => === Jazyky === [71] => V roce 1880 uvedlo 84 %, v roce 1900 79 % a v roce 1941 78 % obyvatel jako svůj mateřský jazyk [[Rétorománština|rétorománštinu]] (dialekt {{Cizojazyčně|rm|''vallader''}}). V období po druhé světové válce podíl rétorománštiny dále klesal, ale stále je většinovým jazykem. V roce 1990 uvedlo znalost rétorománštiny 81 % a v roce 2000 80 %. Malý podíl obyvatel hovoří primárně také [[Italština|italsky]]. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích (platí pro obec Zernez bez dříve samostatných obcí Lavin a Susch): [72] => {| class="wikitable" [73] => |- [74] => | colspan="10" align="center" bgcolor="#BFEFFF" | '''Jazyky v Zernezu''' [75] => |----- [76] => | rowspan="2" align="center" | '''Jazyk''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 1980''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 1990''' || colspan="2" align="center" | '''Sčítání lidu 2000''' [77] => |----- [78] => | align="center" bgcolor=" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' || align="center" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' || align="center" | '''Počet''' || align="center" | '''Podíl''' [79] => |----- [80] => |[[Němčina]] || align=right | 207 || align=right | 22,50 % || align="right" | 243 || align=right | 27,96 % || align="right" | 300 || align=right | 31,28 % [81] => |- [82] => |[[Rétorománština]] || align=right | 645 || align=right | 70,11 % || align="right" | 571 || align=right | 65,71 % || align="right" | 586 || align=right | 61,11 % [83] => |- [84] => |[[Italština]] || align=right | 56 || align=right | 6,09 % || align="right" | 41 || align=right | 4,72 % || align="right" | 42 || align=right | 4,38 % [85] => |----- [86] => |'''Počet obyvatel''' || align=right | 920 || align=right | 100 % || align="right" | 869 || align=right | 100 % || align="right" | 959 || align=right | 100 % [87] => |} [88] => [89] => == Doprava == [90] => [[Soubor:Sagliains 240114 1.jpg|náhled|vpravo|Stanice Sagliains u jižního portálu [[Tunel Vereina|tunelu Vereina]]]] [91] => Zernez leží na [[Železniční trať Bever – Scuol-Tarasp|železniční trati Bever – Scuol-Tarasp]], vedoucí údolím Engadin. Trať provozuje [[Rhétská dráha]]. Na katastru bývalé obce Lavin se nachází stanice Sagliains s terminálem autovlaků u jižního portálu [[Tunel Vereina|tunelu Vereina]], otevřeného roku 1999 a spojujícího Engadin s údolím [[Prättigau]]. [92] => [93] => Silniční spojení je zajištěno kantonální hlavní silnicí č. 27 (Svatý Mořic – [[Scuol]]), vedoucí přímo centrem Zernezu. Územím obce prochází také silnice č. 28, vedoucí z [[Davos]]u přes průsmyk Flüela, Susch a Zernez do údolí [[Val Müstair]]. [94] => [95] => == Fotogalerie == [96] => [97] => Schloss Wildenberg, Gesamtansicht.jpg|Zámeček Wildenberg [98] => Zernez-Kirche.jpg|Evangelický kostel [99] => Zernez-Turm.jpg|Středověká věž [100] => LaSerra.JPG|Bývalý zátaras La Serra [101] => SBB Historic - F 122 01218 003 - Zernez RhB Stationsgebaeude Bahnseite.jpg|Železniční stanice [102] => [103] => [104] => == Odkazy == [105] => === Reference === [106] => {{Překlad|de|Zernez|215846750}} [107] => [108] => [109] => === Externí odkazy === [110] => * {{Commonscat}} [111] => * {{de}} {{oficiální stránky}} [112] => [113] => {{Okres Engiadina Bassa/Val Müstair}} [114] => {{Autoritní data}} [115] => {{Portály|Švýcarsko|Geografie}} [116] => [117] => [[Kategorie:Obce v kantonu Graubünden]] [118] => [[Kategorie:Sídla na Innu]] [] => )
good wiki

Zernez

Zernez je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Engiadina Bassa/Val Müstair. Nachází se v údolí Engadin, asi 30 kilometrů severovýchodně od Svatého Mořice v nadmořské výšce 1474 metrů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Susch','Lavin','Italština','Rhétská dráha','Kanton (Švýcarsko)','Graubünden','Okres Engiadina Bassa/Val Müstair','Rétorománština','Švýcarský národní park','Engadin','Zuoz','Reformace'