Array ( [0] => 15481132 [id] => 15481132 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zlín [uri] => Zlín [3] => Skyscraper_"21st_Building".jpg [img] => Skyscraper_"21st_Building".jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=moravském městě}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Zlín [3] => | logo = Zlín Logo.png [4] => | obrázek = 20150531 130939 stitch.jpg [5] => | popisek = Pohled na východní část centra města [6] => | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] [7] => | okres = Zlín [8] => | obec s rozšířenou působností = Zlín [9] => | pověřená obec = Zlín [10] => | země = [[Morava]] [11] => | NUTS3 = CZ072 [12] => | PSČ = 760 01 [13] => | počet částí obce = 16 [14] => | počet katastrálních území = 15 [15] => | počet ZSJ = 70 [16] => | adresa = nám. Míru 12
761 40 Zlín [17] => | web = www.zlin.eu [18] => | e-mail = is@zlin.eu [19] => | primátor = {{Nowrap|[[Jiří Korec (politik)|Jiří Korec]] ([[ANO 2011|ANO]])}} [20] => | primátor aktuální k = 2022 [21] => | status = statutární město [22] => | rozloha = 107,43 [23] => }} [24] => '''Zlín''' (v letech 1949–1989{{Citace elektronického periodika [25] => | titul = Před 70 lety se ze Zlína stal Gottwaldov. Cílem bylo vymazat Baťu z paměti lidí [26] => | url = https://zlin.rozhlas.cz/pred-70-lety-se-ze-zlina-stal-gottwaldov-cilem-bylo-vymazat-batu-z-pameti-lidi-7684647 [27] => | periodikum = Český rozhlas Zlín [28] => | datum vydání = 2018-12-31 [29] => | datum přístupu = 2019-04-08 [30] => | příjmení = [31] => | jméno = [32] => | vydavatel = [33] => | url archivu = [34] => }} ''Gottwaldov'', {{Vjazyce2|de|''Zlin''}}) je [[statutární město]] na východě [[Morava|Moravy]]. Leží v údolí řeky [[Dřevnice]] na rozhraní [[Hostýnské vrchy|Hostýnských]] a [[Vizovická vrchovina|Vizovických vrchů]]. Je centrem [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]]. V samotném městě žije {{Počet obyvatel}} obyvatel, v jeho aglomeraci poté asi 130 tisíc obyvatel. [35] => [36] => == Název == [37] => Jméno města bylo odvozeno od (mužského) osobního jména ''Zla'', které pochází od přídavného jména ''zlý'' (od téhož základu jsou doložena i jiná osobní jména jako ''Zlech'', ''Zlen'', ''Zleš'', ''Zlík''). Původní význam jména tedy byl "Zlův majetek".Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 796, 797. [38] => [39] => == Historie == [40] => [41] => === Do roku 1894 === [42] => [[Soubor:Zlin (24759348978).jpg|náhled|vlevo|[[Zlín (zámek)|Zlínský zámek]]]] [43] => První písemná zmínka o osadě Zlín pochází z roku [[1322]], kdy ji koupila královna [[Eliška Rejčka]] a věnovala brněnskému klášteru. Zlín byl řemeslnicko-[[cech]]ovním střediskem okolního [[Valašsko|valašského]] osídlení. [[Městské právo|Městská práva]], včetně osvobození od odúmrti, dostal v roce 1397 – patřilo mezi ně právo užívat obecní pečeti, vařit pivo, i [[Hrdelní právo|právo hrdelní]]. Za [[třicetiletá válka|třicetileté války]] se obyvatelé Zlína účastnili [[Valašské povstání (Třicetiletá válka)|valašského protihabsburského povstání]]. V roce 1622 byl vypálen [[Zlín (zámek)|zlínský zámek]] a okolní stavení a statky zplundrovány. [44] => [45] => Zlín byl sídlem [[panství]] (rozsah na mapkách, Sedm století zlínských dějin), ke kterému náležela řada míst, vedle samotného Zlína také Březnice, Želechovice, Bonětina, Čepkov, Prštné, Mladcová, Zbožná, Příluky, Lužkovice, Kudlov a Jaroslavice. Další panské sídlo se nacházelo v tehdy samostatném městečku [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]], které je dnes městskou částí Zlína. Zlínské panství vystřídalo řadu majitelů – k těm známějším patří [[Šternberkové]] v době předhusitské, [[Tetourové z Tetova|Tetourové]] v 15.–16. století, [[Rottalové]] po třicetileté válce, později [[Serényiové]] a Brettonové. Posledním soukromým vlastníkem zlínského zámku se stal brněnský továrník Leopold Haupt, od kterého jej odkoupilo město Zlín v roce 1929. [46] => [47] => Město se v 19. století nacházelo na rozhraní tří [[Morava|moravských]] [[etnografie|národopisných]] oblastí: [[Valašsko|Valašska]], [[Slovácko|Slovácka]] a [[Haná|Hané]]. Nejblíže ale mělo svým charakterem k Valašsku. Až do konce 19. století se Zlín příliš nelišil od jiných malých valašských středisek, např. sousedního města [[Vizovice]]. Po zřízení okresů v roce 1850 byl Zlín přičleněn k [[soudní okres|soudnímu okresu]] [[Napajedla]] a [[Okres Uherské Hradiště|politickému okresu Uherské Hradiště]]. V 19. století počet obyvatel nepřesáhl 3000. [48] => [49] => === Baťova éra === [50] => {{Viz též|Dějiny koncernu Baťa}} [51] => [[Soubor:Zlin 1898 2019 comparison.jpg|náhled|Zlín v roce 1898 a 2019]] [52] => Když začátkem 90. let 19. století nedostali sourozenci Tomáš, Antonín a Anna Baťovi povolení ([[živnost]]) na výrobu obuvi v městě [[Uherské Hradiště]], zkusili to v nedalekém Zlíně. Tam povolení ke zpracovávání kůží a výrobě obuvi dostali – v roce 1894 založili ve Zlíně firmu pod názvem „Antonín Baťa“ (od 1. srpna 1900 změna – vznik veřejné společnosti „T & A Baťa“) a s několika zaměstnanci začali budovat společnost, která velmi brzy přerostla slávu tehdejšího [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a později i samostatného Československa. Ekonomiku firmy, po několika letech společného budování, převzala Anna Baťová a držela zpočátku své bratry velmi zkrátka, poněvadž si zvykli spíše vysedávat v blízké hospůdce, než se věnovat obchodu a firmě jako takové.  [53] => [[Soubor:Bata Corporate Town.jpeg|náhled|Náměstí Práce, 30. léta]] [54] => První velkou zakázku na vojenské boty, obdržela firma Baťa od Rakouska-Uherska. Šlo o dodávku obuvi pro 5200 vojáků. V roce 1910 vyráběli již na 10 000 párů. Po úmrtí nejstaršího sourozence Antonína (zemřel v roce 1908) se vedení firmy ujal [[Tomáš Baťa]]. Během následujících 25 let (během nichž mu několikrát hrozil krach) vybudoval prosperující a rychle rostoucí podnik. Díky této skutečnosti se do města přistěhovalo mnoho obyvatel, především z chudého [[Valašsko|Valašska]], ale i ze [[Slovácko|Slovácka]], [[Haná|Hané]] a vzdálenějších oblastí [[Československo|Československa]]. S rozvojem Zlína zároveň docházelo k pozvolnému ukončení masivního valašského vystěhovalectví do [[Texas]]u. [55] => [56] => [[Soubor:Mrakodrap Zlín.jpg|upright|vlevo|náhled|[[Baťův mrakodrap|Mrakodrap „21“]]]] [57] => Baťově továrně pomohla [[první světová válka]], kdy byl důležitým dodavatelem obuvi pro rakouskou armádu. Vítězně se popral s hospodářskými krizemi v letech 1922–1923 a 1929–1933 a vypracoval se v největšího světového výrobce obuvi se závody a prodejnami v mnoha desítkách zemí světa. V letech 1921–1930 se počet obyvatel dnešního území města zvýšil z 14 470 na 34 348. Po roce 1926 se Zlín stal moderním městským centrem. Tomáš Baťa pozval do Zlína mnoho renomovaných architektů (například [[Le Corbusier]]a), a tak se město změnilo v aglomeraci plnou [[funkcionalismus|funkcionalistické architektury]]. Rostly kolonie typických „baťovských“ staveb – [[Baťovy domky|rodinných domků]], ale také výškových domů. Jako příklad lze uvést stavbu Společenského domu, v současnosti [[Interhotel Zlín|Hotelu Zlín]], v letech 1931–1933. [58] => [59] => V době vrcholícího rozmachu Baťova koncernu došlo k jeho formálnímu přejmenování. Firma „T & A. Baťa“ přestala v roce 1931 právně existovat a byla přeměněna v [[Akciová společnost|akciovou společnost]] Baťa, a.s., Zlín. Tomáš Baťa (tragicky zemřel 12. července 1932 při leteckém neštěstí při letu do Švýcarska za svým tehdy nezletilým synem Tomášem), přenechal svůj velký podnik v závěti polorodému bratrovi Janu Antonínovi právě z důvodu, že v něm cítil obdivuhodnou, cílevědomou silnou vůli. Takovou jakou měl jejich otec. [[Jan Antonín Baťa]] (zemřel v roce 1965 v zahraničí), se jmenoval původně Jan Karel, říkal si později Antonín právě po otci. Tomáš Baťa o něm napsal: „… Byl cílevědomý a odvážný, protože hlavně v Jižní Americe to pro něj nebylo jednoduché.“ [60] => [61] => Rozvoj města Zlín a firmy Baťa, a.s., Zlín, pokračoval ještě vyšším tempem, než do té doby. Nejproslulejší stavbou z té doby je 77,5 m vysoký [[Baťův mrakodrap|mrakodrap „Jednadvacítka“]] – tehdejší sídlo ředitelství firmy [[Baťa]]. Tato budova byla vystavěna v letech 1937–1938 podle projektu architekta [[Vladimír Karfík|Vladimíra Karfíka]] a kromě mnoha pokročilých technických řešení (šestnáctipatrový železobetonový skelet postavený za 160 dní, centrální klimatizace s ovládáním v jednotlivých kancelářích) je známá hlavně „pojízdnou“ ředitelskou kanceláří v jednom z výtahů (s telefonem a tekoucí vodou). V době vzniku to byla druhá nejvyšší necírkevní stavba v Evropě. Město tehdy několikrát navštívil i prezident Československa [[Tomáš Garrigue Masaryk]]. [62] => [63] => [[Soubor:Social housing in Zlín 4.JPG|náhled|Jeden z baťovských domků]] [64] => Tomáš Baťa zastával od roku 1923 až do své smrti při letecké havárii v roce 1932 úřad starosty Zlína a cílevědomě budoval moderní město „pro 50 000 obyvatel“. Neorientoval se jen na svou továrnu a bydlení pro dělníky (výstavbou nejen tzv. [[Baťovy domky|dělnických čtvrtí]], např. Letná, Zálešná, Podvesná i Lesní čtvrti a domků v [[Otrokovice|Otrokovicích]], ale i luxusnějších rodinných domů ve Zlíně pro pracovníky vedení firmy), ale i na obchodní a dopravní síť, služby, kulturní a sportovní vyžití obyvatel. Mnohé budovy tehdy postavené se pyšnily přívlastkem „nej“: např. největší obchodní dům, největší hotel, největší kino (pro 2 500 sedících diváků), všechno bráno „na východ od Frankfurtu“. Mezi nejvýznamnější stavby ve městě patří [[Památník Tomáše Bati]] od architekta [[František Lýdie Gahura|Františka Lydie Gahury]], který byl otevřen rok po smrti [[Tomáš Baťa|Tomáše Bati]] ([[1933]]) a je považován za vrcholné dílo zlínské architektury. Je pozoruhodné, že takovéto budovy vznikaly v relativně malém městě, a ne v metropolích jako Vídeň či Berlín. Zlín třicátých let je dodnes považován za „architektonický zázrak“ a živou učebnici funkcionalismu. Řadu dalších plánů však překazila válka (např. dostavbu centrálního zlínského Náměstí Práce, železnici Praha‒Zlín‒Košice nebo dálnici Praha‒Zlín, ke které na Zlínsku existuje několik torz mostů). [65] => [66] => Sestra Anna zemřela v roce 1936. Dne 1. října 1935 vznikl podle vládního nařízení č. 104/1935 Sb., „kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů,“[[s:104/1935, kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů|vládní nařízení č. 104/1935 Sb. z. a n., „kterým se v zemích České a Moravskoslezské provádějí změny obvodů některých okresních úřadů“]] nový [[Okres|politický okres]] Zlín a město se tak stalo plnohodnotným [[okresní město|okresním městem]], když zlínský [[okresní soud]] zahájil činnost v roce 1923 ([[soudní okres]] byl dokonce oficiálně zřízen už v roce 1913Nařízení ministerstva spravedlnosti č. 81/1913 ř. z., kterým se zřizuje okresní soud ve Zlíně na Moravě. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1913&page=340 Dostupné online.] {{de}}Vyhláška ministra spravedlnosti č. 172/1923 Sb., jíž se stanoví počátek činnosti okresního soudu ve Zlíně. [http://ftp.aspi.cz/opispdf/1923/075-1923.pdf Dostupné online.]). Tehdejší politický okres zahrnoval i soudní okres [[Vizovice]]. Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v roce 1944, bylo město [[Nálet na Zlín 1944|bombardováno]]. Již v roce 1945 byly Baťovy závody [[Znárodnění|znárodněny]]. [67] => [68] => === Budování socialismu === [69] => [[Soubor:Fortepan 135006.jpg|náhled|vlevo|Obchodní dům se Stalinovou podobiznou, 1949]] [70] => 1. ledna 1949http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=626076 bylo město v souvislosti s administrativním slučováním zlínské aglomerace přejmenováno na '''Gottwaldov'''[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 Vyhláška ministerstva vnitra o změnách úředních názvů míst v roce 1948] podle prvního [[komunismus|komunistického]] prezidenta Československa [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]]; centrální městské čtvrti nicméně byl ponechán název ''Zlín'' (plným označením Gottwaldov I-Zlín). Formálně se tak nejednalo o přejmenování, ale o oslavné pojmenování nově vzniklého „Velkého Zlína“ (podrobněji níže [[Zlín#Části města|Části města]]). Tentýž rok se město stalo [[Krajské město (Česko)|krajským]] coby sídlo [[Gottwaldovský kraj|Gottwaldovského kraje]], který však zanikl při další reformě státní správy v roce 1960. Tehdy vznikl velký [[okres Zlín|okres Gottwaldov]] začleněný do [[Jihomoravský kraj (1960–2020)|Jihomoravského kraje]] se sídlem v [[Brno|Brně]]. [71] => [72] => V úspěšné činnosti pokračovaly instituce s baťovskou historií – například [[Ateliéry Bonton Zlín|zlínské filmové ateliéry]], které proslavili svými animovanými díly především [[Karel Zeman]] a [[Hermína Týrlová]]. Jiným příkladem je jeden ze zakladatelů českého průmyslového designu Zdeněk Kovář (ergonomické nástroje a stroje, automobily [[Tatra 603]] a [[Tatra 138]]). Zlín se stal také domovem cestovatelské dvojice [[Miroslav Zikmund|Zikmund]] a [[Jiří Hanzelka|Hanzelka]]. Po roce 1968 začala výstavba největšího zlínského sídliště [[Jižní Svahy]], které se stále rozvíjí. Dnes zde žije přes 26 tisíc lidí, což je více než třetina všech obyvatel města. [73] => [74] => Baťovy závody pokračovaly ve výrobě obuvi pod názvem Svit [[Národní podnik|n. p.]] V 80. letech byly koncernovým podnikem, pod který spadaly i závody v Třebíči, Zruči nad Sázavou a Botana Skuteč. Jen ve Zlíně tehdy v koncernu pracovalo přes 20 000 zaměstnanců a vyrobili přes 20 milionů párů obuvi. Většina produkce (cca 60 % výroby), mířila na export do zemí [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]], hlavně do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Obuv se exportovala i na západ včetně [[Spojené státy americké|USA]] (cca 20 %) a na tuzemský trh. Většina strojní výroby pokračovala v ZPS (Závodech přesného strojírenství), které měly dobré jméno především v obráběcích strojích. Výrobu pneumatik provozoval národní podnik Rudý říjen. V roce 1975 byla v nedalekých Otrokovicích dokončena výstavba největší pneumatikárny v socialistických zemích. V 90. letech se podnik vrátil k původnímu názvu [[Continental Barum|BARUM]] (původně BAta RUbber Manufacturing) a dnes je důležitou součástí koncernu Continental. V roce 1990 dosáhl počet obyvatel téměř 90 tisíc. [75] => [76] => === 90. léta a přelom století === [77] => [[Soubor:Zlin (24759349658).jpg|alt=|náhled|Proměna továrního areálu]] [78] => V prosinci 1989 navštívil Gottwaldov [[Tomáš Baťa mladší]]. Seznámil se jak s areálem Svitu a ZPS, navštívil i společnost Barum v Otrokovicích. S úrovní výroby v obuvi i pneumatik byl velmi spokojen a překvapen i s úrovní řízení a technickým vybavením podniků. [79] => [80] => Již k 1. lednu 1990{{Citace elektronického periodika [81] => | příjmení = Malá [82] => | jméno = Martina [83] => | příjmení2 = Libiger [84] => | jméno2 = Milan [85] => | titul = Pětadvacet let od návratu ke Zlínu: Gottwaldov místní nikdy nepřijali [86] => | periodikum = iDNES.cz [87] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [88] => | url = http://zlin.idnes.cz/vyroci-zmena-nazvu-mesta-gottwaldov-zpet-na-zlin-f7e-/zlin-zpravy.aspx?c=A150103_2128082_zlin-zpravy_ras [89] => | datum vydání = 2015-01-11 [90] => | datum přístupu = 2015-01-11 [91] => }} došlo k přejmenování Gottwaldova zpět na Zlín. Od 24. listopadu 1990 je Zlín [[Statutární město|statutárním městem]].{{Citace monografie [92] => | příjmení = Balík [93] => | jméno = Stanislav [94] => | odkaz na autora = Stanislav Balík (1978) [95] => | titul = Komunální politika: obce, aktéři a cíle místní politiky [96] => | vydání = 1 [97] => | vydavatel = Grada Publishing [98] => | místo = Praha [99] => | počet stran = 250 [100] => | kapitola = Obce, městyse, města, statutární města [101] => | strany = 23 [102] => | isbn = 978-80-247-2908-4 [103] => | rok = 2009 [104] => }} V roce 2001 byla založena [[Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně|Univerzita Tomáše Bati]] (má necelých 10 tisíc studentů) a vznikl samosprávný [[Zlínský kraj]]. [105] => [[Soubor:Zlín, park Komenského (7).jpg|náhled|Park Komenského ve Zlíně]] [106] => V 90. letech 20. století docházelo ve městě k rozvoji soukromého podnikání (zlínský region tehdy měl nejvíce [[podnikatel]]ů na počet obyvatel), ale zároveň také zanikly některé menší podniky (např. mlékárna Lacrum, jatky a další). Státní podnik Svit a. s. Zlín ukončil výrobu obuvi v roce 2000 z důvodu vyhlášení [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkurzu]]. Důvodem byly neuhrazené státní pohledávky ze zemí svazku postsovětských států, soustředěných ve Společenství nezávislých států, které vzniklo v roce 1991 po rozpadu SSSR. Ve městě, které bylo dříve centrem obuvnického průmyslu, se dnes výrobou obuvi zabývá jen hrstka firem s několika stovkami zaměstnanců. ZPS udržuje strojírenskou výrobu mimo hlavní podnikový areál. Ve zlínském areálu je i firma [[Mitas|MITAS]], zabývající se výrobou velkých pneumatik a další gumárenské výroby. Významně negativní vliv mělo také rozdělení Československa: Zlínsko se z centrálního regionu stalo příhraniční oblastí, obchod a doprava směrem na východ prudce poklesly, a v celém regionu prudce vzrostla nezaměstnanost. V současné době je však nezaměstnanost ve Zlíně pod celostátním průměrem. V roce 2010 bylo město napojeno na [[Dálnice v Česku|dálniční]] síť prostřednictvím rychlostní silnice R55 (od roku 2016 jako [[dálnice D55]]). [107] => [108] => Po roce 1990 se od města osamostatnilo několik odlehlých částí Zlína ([[Lhota (okres Zlín)|Lhota]], [[Lípa (okres Zlín)|Lípa]], [[Tečovice]], [[Karlovice (okres Zlín)|Karlovice]], [[Březnice (okres Zlín)|Březnice]] a [[Ostrata]]).{{Citace elektronické monografie [109] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [110] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf [111] => | vydavatel = Český statistický úřad [112] => | místo = Praha [113] => | datum vydání = 2006 [114] => }} K 1. lednu 2009 se pak na základě [[Místní referendum|referenda]] ze 17. května 2008 osamostatnily [[Želechovice nad Dřevnicí]].http://www.zelechovice.net (zdroj blíže nespecifikován) Sílily také požadavky na zřízení [[osadní výbor|osadních výborů]] či přímo samosprávných [[městská část a městský obvod|městských částí]] v okrajových částech Zlína.[[Alena Gajdůšková]]: [http://gajduskova.blog.idnes.cz/c/24079/Zlinu-bez-malych-radnic-hrozi-rozpad.html Zlínu bez „malých radnic“ hrozí rozpad], Blog iDnes.cz, 5. 2. 2008 V roce 2010 se do zastupitelstva dostalo hnutí M. O. R. (Morální očistu radnice), které mělo vznik samosprávných městských částí v Přílukách, Malenovicích, Vršavě, Klečůvce či v Lužkovicích jako jeden z klíčových bodů ve svém volebním programu, avšak neprosadilo tento záměr u svých koaličních partnerů, takže do programového prohlášení rady se dostalo již jen neurčité posílení pravomocí městských částí. Prakticky nedošlo k žádným změnám, v zastupitelstvu nakonec neprošel ani kompromisní návrh na posílení pravomocí [[komise rady|komisí]] místních částí. Hnutí M. O. R. se pod vlivem tohoto neúspěchu rozpadlo a část jeho politiků odešla z hnutí i z rady města. Vznik městských částí prosazovali například náměstek primátora Bedřich Landsfeld či Eva Štauderová a Pavel Jungmann, odpůrcem byl například primátor [[Miroslav Adámek (politik STAN)|Miroslav Adámek]] (nestraník za TOP09 a STAN) či opoziční zastupitel Martin Mikeska z ČSSD.Milan Libiger: [http://zlin.idnes.cz/mestske-casti-ve-zline-pravomoci-neziskaji-fk7-/zlin-zpravy.aspx?c=A140627_2077481_zlin-zpravy_ras Městské části ve Zlíně pravomoci nezískají, zůstalo jen u plánů a slibů], iDnes.cz, 27. 6. 2014 [115] => [116] => == Dnešní Zlín == [117] => Dnes je Zlín nejen sídlem [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]], ale zejména významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem východní [[Morava|Moravy]]. Ve městě je soustředěno velké množství [[střední škola|středních škol]] a také [[Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně|Univerzita Tomáše Bati]]. Nacházejí se zde tři nemocnice, mj. [[Krajská nemocnice T. Bati]]. Vzhledem ke krajskému postavení je ve Zlíně kromě [[Okresní soud ve Zlíně|okresního soudu]] i pobočka [[Krajský soud v Brně|brněnského krajského soudu]]. Ze Zlína vysílá regionální [[Český rozhlas Zlín]]. [118] => [119] => Zlín se v roce 2008 prezentoval v [[New York]]u prostřednictvím výstavy ''ZLíNY'' (Zlín in New York). K této výstavě vznikl i propagační film Zlína, který mapoval jeho současnost. [120] => [121] => V květnu 2008 bylo dostavěno na zlínském [[Náměstí Míru (Zlín)|náměstí Míru]] obchodní a zábavní centrum ''Zlaté jablko''. Nachází se na místě bývalé historické budovy Záložny. Při stavbě tohoto centra byla jedna z podmínek zachování přední části domu z důvodu historické významnosti pro město Zlín.{{Citace elektronického periodika [122] => | příjmení = [123] => | jméno = [124] => | titul = Zlaté jablko [125] => | periodikum = Zlínský architektonický manuál [126] => | url = https://zam.zlin.eu/objekt/20-zlate-jablko [127] => | jazyk = cs [128] => | datum přístupu = 2024-04-30 [129] => }} [130] => Soubor:Památník Tomáše Bati.jpg|[[Památník Tomáše Bati]] [131] => Soubor:Zlín - Třída Tomáše Bati 21 - View Up along East Façade of Baťův mrakodrap - Baťa's Skyscraper 1936-38 by Slovenian Architect Vladimír Karfík - 77.5 m high.jpg|[[Baťův mrakodrap]] [132] => Soubor:Baťův výtah.jpg [133] => Soubor:Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.jpg [134] => Soubor:14I15 BAŤŮV INSTITUT 13.jpg|[[14/15 Baťův institut]] [135] => Soubor:14I15 BAŤŮV INSTITUT 16.jpg [136] => Soubor:Zlín, park Komenského (5).jpg [137] => Soubor:Zlín, park Komenského (1).jpg [138] => Soubor:Zlín, Prior (1).jpg [139] => Soubor:Kongresové centrum Zlín.jpg|[[Kongresové centrum Zlín]] [140] => Soubor:Zlín, vzdělávací komplex UTB (2).jpg [141] => Soubor:Lesna castle4.jpg|[[Lešná (zámek, Zlín)|Zámek Lešná]] [142] => [143] => [144] => == Obyvatelstvo == [145] => [146] => === Počet obyvatel === [147] => Počet obyvatel je uváděn za Zlín (v letech 1949–1989 Gottwaldov) podle výsledků [[sčítání lidu]] včetně místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Ve svém maximu okolo roku 1990 měl Zlín téměř 85 tisíc obyvatel. Je patrné, že stejně jako v jiných velkých městech Česka počet obyvatel v posledních dekádách klesal, což bylo způsobeno zčásti osamostatňováním připojených obcí a zčásti [[Suburbanizace|suburbanizací]].{{citace monografie [148] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 [149] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20538302/13n106cd1.pdf [150] => | vydavatel = Český statistický úřad [151] => | rok = 2006 [152] => | strany = 53–54 [153] => | svazek = I [154] => | isbn = 80-250-1311-1 [155] => }}{{Citace elektronické monografie [156] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [157] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-1869-az-2015 [158] => | vydavatel = Český statistický úřad [159] => | datum vydání = 2015-12-21 [160] => | datum přístupu = 2017-01-10 [161] => }} V celé zlínské [[Aglomerace|aglomeraci]] nicméně i dnes žije zhruba 130 tisíc obyvatel, tedy asi čtvrtina obyvatelstva Zlínského kraje.{{Citace elektronické monografie [162] => | příjmení = Ouředníček [163] => | jméno = Martin [164] => | příjmení2 = Nemeškal [165] => | jméno2 = Jiří [166] => | příjmení3 = Pospíšilová [167] => | jméno3 = Lucie [168] => | titul = Vymezení území pro Integrované teritoriální investice (ITI) v ČR. Závěrečný dokument. Třetí verze [169] => | url = https://mmr.cz/getmedia/420ae22b-fe35-4b75-88d0-5824612a4e85/PrF_200120_ZAVERECNY-DOKUMENT_FINAL_02042020.pdf [170] => | vydavatel = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [171] => | datum vydání = březen 2020 [172] => | datum přístupu = 2021-05-12 [173] => | druh nosiče = [[Portable Document Format|PDF]] online [174] => | strany = 41–42 [175] => }} Do vlastního města dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.{{Citace elektronické monografie [176] => | titul = Malý lexikon obcí České republiky 2013 [177] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/maly-lexikon-obci-ceske-republiky-2013-nl6r6nhlpw [178] => | vydavatel = Český statistický úřad [179] => | datum_vydání = 2013-12-16 [180] => | datum_přístupu = 2018-01-22 [181] => }} [182] => [183] => {| class="wikitable" [184] => |+Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu{{Citace elektronické monografie [185] => | titul = Výsledky sčítání 2021 - otevřená data: Obyvatelstvo podle pohlaví (data a schéma) [186] => | url = https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-scitani-2021-otevrena-data [187] => | vydavatel = Český statistický řad [188] => | datum vydání = 2022-11-24 [189] => | datum přístupu = 2022-12-03 [190] => | poznámka = Je nutné stažený soubor CSV dle návodu správně naimportovat [191] => }} [192] => ! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [193] => !2021 [194] => |- [195] => | 2 823 || 2 793 || 2 834 || 2 975 || 3 557 || 4 678 || 21 582 || 53 014 || 58 119 || 64 969 || 83 983 || 84 522 || 80 854 || 75 318 [196] => |74 178 [197] => |} [198] => [199] => === Struktura populace === [200] => [201] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 585068 Zlín, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Zlín roku 2011 [202] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 585068 Zlín, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Zlín roku 2011 [203] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 585068 Zlín, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Zlín roku 2011 [204] => [205] => [206] => == Náboženství == [207] => Obyvatelstvo Zlína a okolí bylo převážně katolické. V 16. století působila ve městě a okolí jednota bratrská. K roku 1900 se k evangelické církvi (a. v.) hlásil jediný obyvatel. Později přistěhovalí evangelíci chodili na bohoslužby [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Zádveřicích-Rakové|do Zádveřic]]. [208] => [209] => Zlom nastal až s rozvojem firmy Baťa, kdy obyvatelstvo přicházející z celé republiky za prací zde budovalo i své náboženské obce. Tak dnes je ve Zlíně zastoupena Římskokatolická církev (kostel sv. Filipa a Jakuba, kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů, kostel sv. Mikuláše v místní části Malenovice a další), Starokatolická církev (v místní části Štípa kaple v bývalé hrobce rodu [[Seilern und Aspang|Sailern-Aspang]]), [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Zlíně|Českobratrská církev evangelická]], Církev bratrská, Církev československá husitská (tyto tři se scházejí v kostele ČCE na Štefánikově ulici), Křesťanská společenství, Křesťanské sbory, Apoštolská církev, Bratrská jednota baptistů, Církev adventistů sedmého dne (v místní části Malenovice), Pravoslavná církev (kaple v místní části Malenovice), Církev reformovaná (samostatný nezávislý sbor). Ve městě dále působí Náboženská společnost Svědkové Jehovovi (v místní části Malenovice) a Církev Ježíše Krista Svatých posledních dní. [210] => [211] => == Pamětihodnosti == [212] => {{viz též|Seznam kulturních památek ve Zlíně}} [213] => {{Pahýl část}} [214] => [215] => == Kultura == [216] => [[Soubor:Zlín, Kongresové a Univerzitní centrum.JPG|alt=|náhled|Budova [[Kongresové centrum Zlín|Kongresového centra Zlín]] (vlevo) a [[Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně|univerzitní centrum]] (vpravo)]] [217] => Ve Zlíně se nachází [[Městské divadlo Zlín|Městské divadlo]], [[Kongresové centrum Zlín]], [[Filharmonie Bohuslava Martinů]], [[Velké kino]], [[Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně|Krajská knihovna Františka Bartoše]], [[Památník Tomáše Bati]] (bývalý Dům umění) nebo [[Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně|Muzeum jihovýchodní Moravy]], které, spolu s [[Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně|Krajskou galerií výtvarného umění]], sídlí v budově 14 zlínského továrního komplexu{{Citace elektronického periodika [218] => | titul = Hlavní stránka • Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně [219] => | periodikum = www.muzeum-zlin.cz [220] => | url = https://www.muzeum-zlin.cz/ [221] => | datum přístupu = 2022-03-01 [222] => }}. Další archeologické a národopisné expozice má muzeum umístěné na [[Malenovice (hrad)|hradě Malenovice]]. Ve Zlíně se také nachází [[Muzeum obuvi (Zlín)|Muzeum obuvi]], [[Malá scéna Zlín|divadlo Malá scéna]] a folklorní soubory Kašava, Vonica a Bartošův soubor písní a tanců. [223] => [[Soubor:Talent designu 2012.jpg|náhled|Interiér [[Kongresové centrum Zlín|Kongresového centra]] ve Zlíně]] [224] => Každoročně se zde konají festivaly vážné hudby Harmonia Moraviae a Talentinum, festivaly folklorních souborů a dechových orchestrů FEDO (který pořádá Velký dechový orchestr města Zlína) a Zlínské besedování, divadelní festival Setkání-Stretnutie, ale také festival cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá Země. Nejznámější akcí je ovšem [[Zlín Film Festival|Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež]], který se zde koná už od roku 1961 a jehož návštěvnost od roku 2010 přesahuje 100 tisíc lidí. Festival je podporován [[Ministerstvo kultury České republiky|Ministerstvem kultury České republiky]] a [[Státní fond kultury České republiky|Státním fondem kultury ČR]] a [[Evropská unie|Evropskou unií]]. [225] => [226] => V části Zlína, ve Štípě, se nachází zoologická zahrada, v posledních letech nejnavštěvovanější turistická atrakce na Moravě. Zlínská zoo, zvaná také [[Zoologická zahrada Zlín|Zoo Lešná]], je místem, kde mohou návštěvníci vidět zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Nachází se v ní také historický zámek [[Lešná (zámek, Zlín)|Lešná]], který je často vyhledáván jako místo pro konání svatebních obřadů. Na okraji města je provozována [[Hvězdárna Zlín|hvězdárna]]. [227] => [228] => == Sport == [229] => [[Soubor:Zimní stadion Luďka Čajky.jpg|náhled|[[Zimní stadion Luďka Čajky]]]] [230] => [[Soubor:Zlín, stadion Letná, Zlín-Ml. Boleslav, nástup.jpg|náhled|[[Letná (Zlín, stadion)|Fotbalový stadion Letná]]]] [231] => Ve městě se nacházejí fotbalový stadion [[Letná (Zlín, stadion)|Letná]], [[Zimní stadion Luďka Čajky]], [[PSG Arena]], atletický stadion, městská hala, krytý bazén, koupaliště, turistické a cykloturistické stezky a další menší sportoviště. V zimním období je v provozu lyžařská [[sjezdovka]] v centru města. Ve Zlíně a okolí se každoročně jezdí motoristický závod [[Barum rallye|Barum Rally]]. [232] => [233] => Mezi významné sportovní kluby patří: [234] => [235] => * [[PSG Berani Zlín]] – hokejový klub [236] => * [[FC Zlín]] – [[fotbal]]ový klub [237] => * [[SHK LAPP Zlín]] – [[Para hokej|sledge]] hokejový klub{{Citace elektronického periodika [238] => | příjmení = [239] => | jméno = [240] => | titul = Sledge hokej Zlín [241] => | periodikum = www.sledgehokejzlin.cz [242] => | vydavatel = [243] => | url = https://www.sledgehokejzlin.cz [244] => | datum vydání = [245] => | jazyk = cs [246] => | datum přístupu = 2018-08-04 [247] => }} [248] => * [[VSC Fatra Zlín]] – [[volejbal]]ový klub [249] => * [[Zlín Lions]] – [[Florbal|florbalový]] klub [250] => * [[TITAN TRILIFE]] – [[triatlon]]ový klub [251] => * [[Futsal Zlín]] – klub [[futsal]]u (sálového fotbalu) [252] => * [[SKB Zlín]] – [[basketbal]]ový klub [253] => * HC Zlín – [[Házená|házenkářský]] klub [254] => * [[RC Zlín]] – [[ragby]]ový klub [255] => * [[SKOB Zlín]] – klub [[Orientační běh|orientačního běhu]] [256] => * [[Tiger Club Zlín]] – [[kickbox]]erský klub [257] => * [[TJ Sokol Zlín]] – klub [[Sportovní gymnastika|sportovní gymnastiky]]{{Citace elektronické monografie [258] => | titul = TJ Sokol Zlín {{!}} Další web používající WordPress [259] => | url = http://www.tjsokol-zlin.cz/ [260] => | datum přístupu = 2023-02-21 [261] => | jazyk = cs-CZ [262] => }}{{Citace elektronického periodika [263] => | titul = Sportovní gymnastika Zlín [264] => | periodikum = Oddíl sportovní gymnastiky {{!}} TJ Sokol Zlín [265] => | url = https://www.sportovnigymnastikazlin.cz/ [266] => | jazyk = cs-cz [267] => | datum přístupu = 2023-02-21 [268] => }} [269] => * [[PK Zlín]] – [[Plavání|plavecký]] klub [270] => * [[ZLPK]] – [[Plavání|plavecký]] klub [271] => * [[ŠK Zlín]] – [[Šachy|šachový]] klub [272] => * [[Force KCK Zlín]] – klub [[Silniční cyklistika|silniční cyklistiky]]https://www.facebook.com/FORCEKCKZLIN/ [273] => * [[AK Zlín]] – klub [[Lehká atletika|lehké atletiky]] [274] => * [[KC Zlín]] – [[Kuželky|kuželkářský]] klub [275] => * [[WTN JJ Zlín]] – klub [[Džúdžucu|jiu-jitsu]] [276] => * [[KST Zlín]] – klub stolního tenisu Zlín [277] => * [[ŠK Zlín]] – šipkový klub [278] => [279] => == Doprava == [280] => [[Soubor:Trolej 24Tr.JPG|náhled|Zlínský trolejbus Škoda 24Tr]] [281] => {{Podrobně|Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích|Městská autobusová doprava ve Zlínském kraji}} [282] => Zlín leží relativně stranou od hlavních dopravních tahů. Je to dáno jednak polohou v poměrně stísněném údolí, ale zejména tím, že k rozvoji města došlo teprve ve 20. století, kdy již existovala hlavní silniční a [[železnice|železniční síť]]. Firma [[Baťa]] plánovala dopravní napojení zlepšit, ale její projekty ([[dálnice]], protažení železnice na [[Slovensko]]) se vinou [[druhá světová válka|druhé světové války]] neuskutečnily. Za [[Československá socialistická republika|socialismu]] existoval opět plán vést kolem Zlína (tehdy Gottwaldova) dálnici ([[Dálnice D1|D1]] byla původně trasována z [[Brno|Brna]] do [[Pováží]]), ten se ale neuskutečnil a po rozpadu [[Československo|Československa]] v roce 1993 bylo vládou preferováno zlepšení napojení na [[Moravskoslezský kraj|Ostravsko]], zatímco Zlínsko zůstalo po určitou dobu stranou zájmu. Teprve po přivedení úseku [[dálnice D55]] od křižovatky s D1 u [[Hulín]]a na západní okraj Zlína (dokončeno roku 2010) má toto krajské město napojení na celostátní dálniční síť a výrazně se zrychlilo spojení s Brnem (cca 1 hodina z centra do centra) a potažmo i s [[Praha|Prahou]]. [283] => [284] => === Silnice === [285] => Silniční osu města tvoří hlavní silnice [[Silnice I/49|I/49]], v západo-východním směru. Tato silnice vede z [[Otrokovice|Otrokovic]] (napojení na [[Dálnice D55|D55]] směr Hulín a [[Silnice I/55|I/55]] směr [[Uherské Hradiště]]) a pokračuje přes [[Vizovice]] a jih [[okres Vsetín|Vsetínska]] na [[Slovensko]] (směr [[Púchov]] a [[Dálnice D1 (Slovensko)|dálnice D1]]). Přímo ve Zlíně se se silnicí I/49 kříží [[Seznam silnic II. třídy v Česku|silnice II. třídy]] [[Silnice II/490|č. 490]] (jižním směrem [[Uherský Brod]] a severním [[Fryšták]] a [[Holešov]]) a několik silnic III. třídy. [286] => [287] => === Železnice === [288] => Zlín neleží na žádném významném železničním tahu. Jedinou tratí, která protíná město (rovnoběžně s [[Silnice I/49|hlavní silnicí]]), je slepá [[jednokolejná trať]] [[Železniční trať Otrokovice–Vizovice|Otrokovice–Vizovice (trať 331)]]. Uzlová železniční stanice v [[Otrokovice (nádraží)|Otrokovicích]] ([[Železniční trať Přerov–Břeclav|trať 330]]) tak plní úlohu hlavního železničního terminálu pro zlínskou aglomeraci, kde zastavují vnitrostátní i mezinárodní rychlíky (trasa z [[Polsko|Polska]] do [[Rakousko|Rakouska]] nebo do [[Bratislava|Bratislavy]]). Se Zlínem je dopravně propojena nejen místní dráhou, ale i [[Trolejbusová doprava|trolejbusovou dopravou]]. Město má přímé spojení i s [[Praha hlavní nádraží|Prahou]] a to vlakem ''[[Zlínský expres]].''{{Citace monografie [289] => | příjmení = [290] => | jméno = [291] => | titul = Jízdní řád 2022 [292] => | vydavatel = Správa železnic [293] => | místo = [294] => | rok vydání = 2021 [295] => | vydání = [296] => | počet stran = [297] => | kapitola = [298] => | strany = 2–201a09f [299] => | druh nosiče = PDF online [300] => | url = https://www.spravazeleznic.cz/documents/50004227/142515241/k001.pdf/bc1cbfde-4e58-4d4a-9234-35ecf46 [301] => | isbn = [302] => }}{{Nedostupný zdroj}} Na území města se nachází celkem 9 železničních zastávek a to : ''[[Zlín-Podvesná (železniční zastávka)|Zlín-Podvesná]], [[Zlín-Prštné (železniční zastávka)|Zlín-Prštné]], [[Zlín-Příluky (železniční zastávka)|Zlín-Příluky]], [[Zlín střed]], Zlín-Dlouhá, Zlín-Louky, Zlín-Malenovice, Zlín-U mlýna a Zlín-Malenovice zastávka '' [303] => [304] => [305] => Soubor:Zlín střed,železniční stanice.JPG|[[Zlín střed]] [306] => Soubor:Zlín-Dlouhá, železniční zastávka.jpg|Zlín-Dlouhá [307] => Soubor:Zlín-Louky, železniční zastávka.jpg|Zlín-Louky [308] => Soubor:Zlín-Malenovice, nádraží.jpg|Zlín-Malenovice [309] => Soubor:Zlín-Podvesná, železniční zastávka.jpg|[[Zlín-Podvesná]] [310] => Soubor:Zlín-Prštné, železniční zastávka (6).jpg|[[Zlín-Prštné (železniční zastávka)|Zlín-Prštné]] [311] => Soubor:Zlín-Příluky,železniční zastávka.JPG|[[Zlín-Příluky]] [312] => [313] => [314] => === Městská a regionální hromadná doprava === [315] => Zlín provozuje [[Městská hromadná doprava|městskou dopravu]] společně s Otrokovicemi. [[Dopravní společnost Zlín-Otrokovice]] (DSZO) provozuje [[Městská autobusová doprava ve Zlínském kraji|autobusové]] a [[Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích|trolejbusové linky]] (na nich též hybridní vozidla schopná jízdy i mimo [[trolejové vedení]]). Zapojení osobních vlaků na železniční trati Otrokovice-Vizovice do tarifu MHD vedlo ke vzniku [[Zlínská integrovaná doprava|Zlínské integrované dopravy]], do níž patří i některé linky jiných regionálních autobusových dopravců. [[Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje]] (KOVED), zřízený krajem roku 2005, připravuje celokrajský integrovaný dopravní systém [[KORIS]]. [316] => [317] => == Části města == [318] => [[Soubor:Katastrální mapa Zlína.png|náhled|Katastrální území Zlína]] [319] => [[Soubor:Klečůvka Castle.jpg|náhled|Zámek v místní části [[Klečůvka]]]] [320] => [[Soubor:zlin4.jpg|náhled|[[Zlínská radnice]] na [[Náměstí Míru (Zlín)|náměstí Míru]]]] [321] => [322] => V roce 1948 byly k městu Zlín připojeny obce [[Prštné]], [[Louky (Zlín)|Louky nad Dřevnicí]], [[Mladcová]], [[Příluky (Zlín)|Příluky]] a [[Kudlov]] a městské čtvrti byly pojmenovány:Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 Dostupné online.] [323] => * Zlín I – vnitřní město [324] => * Zlín II – Prštné [325] => * Zlín III – Louky [326] => * Zlín IV – Mladcová [327] => * Zlín V – Příluky [328] => * Zlín VI – Kudlov [329] => [330] => K 1. ledna 1949 byly k městu připojeny obce [[Jaroslavice (Zlín)|Jaroslavice]], [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]], [[Tečovice]], [[Kvítkovice (Otrokovice)|Kvítkovice]] a [[Otrokovice]] a sloučené město bylo pojmenováno Gottwaldov. Městské čtvrti nesly názvy: [331] => * Gottwaldov I – Zlín [332] => * Gottwaldov II – Prštné [333] => * Gottwaldov III – Louky [334] => * Gottwaldov IV – Mladcová [335] => * Gottwaldov V – Příluky [336] => * Gottwaldov VI – Jaroslavice [337] => * Gottwaldov VII – Kudlov (přečíslován z VI na VII) [338] => * Gottwaldov VIII – Malenovice [339] => * Gottwaldov IX – Tečovice [340] => * Gottwaldov X – Kvítkovice [341] => * Gottwaldov XI – Otrokovice [342] => [343] => Již v roce 1950 nejsou Otrokovice ani Kvítkovice zmiňovány mezi osadami obce Gottwaldov a jsou uváděny jako samostatné obce[http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl – Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005], Hesla Otrokovice, Kvítkovice – v roce 1960 byly Kvítkovice připojeny k Otrokovicím a ty byly roku 1964 „povýšeny“ na město. [344] => [345] => V letech 1950–1964 se Gottwaldov členil na 7 osad: Zlín, [[Zlínské Paseky]], Prštné, Louky, Mladcová, Příluky, Malenovice (v seznamu osad nejsou zmíněny dříve připojené Jaroslavice, Kudlov, Tečovice, Kvítkovice ani Otrokovice, nově jsou zmiňované Zlínské Paseky).[http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/92004043AA/$File/13n106cd2.pdf Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl – Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869–2005], str. 611, heslo Zlín [346] => [347] => Od 14. června 1964 se Gottwaldov členil na 12 částí obce: kromě dosavadních sedmi (Zlín, Zlínské Paseky, Prštné, Louky, Mladcová, Příluky, Malenovice) nově ještě Jaroslavice, Kudlov a Tečovice (obce těchto jmen však byly podle vyhlášky připojeny již 1. ledna 1949) a [[Lhotka (Zlín)|Lhotka]] a [[Chlum (Zlín)|Chlum]]. Dne 15. června 1976 k dosavadním 12 přibylo 8 nových částí obce: [[Březnice (okres Zlín)|Březnice]], [[Klečůvka]], [[Kostelec (Zlín)|Kostelec]], [[Lípa (okres Zlín)|Lípa]], [[Lužkovice]], [[Salaš (Zlín)|Salaš]], [[Štípa]] a [[Želechovice nad Dřevnicí]]. K 1. lednu 1980 se počet částí obce zvýšil na 23; přibyly [[Karlovice (okres Zlín)|Karlovice]], [[Ostrata]] a [[Velíková]]. K 1. červenci 1980 přibyla [[Lhota (okres Zlín)|Lhota]] a počet částí obce se tak zvýšil na 24, k 1. lednu 1990 pak bylo město přejmenováno na Zlín. [348] => [349] => K 24. listopadu 1990 se počet částí obce snížil na 21: osamostatnily se [[Lhota (okres Zlín)|Lhota]], [[Lípa (okres Zlín)|Lípa]] a [[Tečovice]]. K 1. lednu 1992 se osamostatnily [[Karlovice (okres Zlín)|Karlovice]], k 1. lednu 1993 [[Březnice (okres Zlín)|Březnice]], k 1. lednu 2001 [[Ostrata]]. K 22. květnu 2003 zanikla část obce [[Zlínské Paseky]] a počet částí obce tak poklesl na 17. K 1. lednu 2009 se na základě referenda ze 17. května 2008 osamostatnily [[Želechovice nad Dřevnicí]]. [350] => [351] => Od roku 2009 se město skládá z 15 katastrálních území, která až na dvě výjimky odpovídají členění města na 16 místních částí: [352] => * Zlín (stejnojmenná místní část zahrnuje též část k. ú. Příluky u Zlína) [353] => * [[Prštné]] (též místní část) [354] => * [[Louky (Zlín)|Louky nad Dřevnicí]] (místní část Louky) [355] => * [[Mladcová]] (též místní část) [356] => * [[Příluky (Zlín)|Příluky u Zlína]] (místní část Příluky, část k. ú. spadá do místní části Zlín) [357] => * [[Jaroslavice (Zlín)|Jaroslavice u Zlína]] (místní část Jaroslavice) [358] => * [[Kudlov]] (též místní část) [359] => * [[Malenovice (Zlín)|Malenovice u Zlína]] (místní část Malenovice) [360] => * [[Klečůvka]] (též místní část) [361] => * [[Kostelec (Zlín)|Kostelec u Zlína]] (místní část Kostelec) – do roku 1948 nesla obec název Kostelec u Štípy [362] => * [[Lhotka (Zlín)|Lhotka u Zlína]] (zahrnuje místní části Lhotka a [[Chlum (Zlín)|Chlum]]) [363] => * [[Lužkovice]] (též místní část) [364] => * [[Salaš (Zlín)|Salaš u Zlína]] (místní část Salaš) [365] => * [[Štípa]] (též místní část) [366] => * [[Velíková]] (též místní část) [367] => [368] => == Osobnosti == [369] => {{Viz také|Seznam osobností Zlína}} [370] => [371] => == Partnerská města == [372] => * {{Flagicon|GER}} [[Altenburg]], Německo [373] => * {{Flagicon|NED}} [[Groningen]], Nizozemsko [374] => * {{Flagicon|POL}} [[Chořov|Chorzów]], Polsko [375] => * {{Flagicon|BEL}} [[Izegem]], Belgie [376] => * {{Flagicon|GER}} [[Limbach-Oberfrohna]], Německo [377] => * {{Flagicon|SUI}} [[Möhlin]], Švýcarsko [378] => * {{Flagicon|FRA}} [[Romans-sur-Isère]], Francie [379] => * {{Flagicon|ITA}} [[Sesto San Giovanni]], Itálie [380] => * {{Flagicon|SVK}} [[Trenčín]], Slovensko [381] => * {{Flagicon|ITA}} [[Turín]], Itálie [382] => [383] => == Odkazy == [384] => [385] => === Reference === [386] => [387] => [388] => === Literatura === [389] => * {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V‒Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}} [390] => * ''Stopami Baťů: putování baťovským Zlínem = follow the Bata track''. Přeložil Lenka VAVRUŠOVÁ, přeložil Karel THOMAS. Zlín: Oddělení cestovního ruchu a informací a Oddělení tiskové Magistrátu města Zlína, 2019. ISBN 978–80–87766–15–6. [391] => * Krajča, Milan: Městská právní fundace a statutární postavení středověkého Zlína, Slovácko 40, 1998, s. 143-160. [392] => * VALŮŠEK, David, ed., BOROVSKÝ, Tomáš, ed. a [[Milan Řepa|ŘEPA, Milan]], ed. Dějiny města Zlína. 1, Od počátků po úsvit nové éry. Vydání první. Zlín: Statutární město Zlín, 2023. 388 stran. ISBN 978-80-87766-28-6. [393] => * VALŮŠEK, David, ed., ŠEVEČEK, Ondřej, ed. a SOMMER, Vítězslav, ed. Dějiny města Zlína. 2, Moderní město. Vydání první. Zlín: Statutární město Zlín, 2023. 507 stran. ISBN 978-80-87766-27-9. [394] => [395] => === Související články === [396] => * [[Okresní soud ve Zlíně]] [397] => * [[Hotel Moskva (Zlín)]] [398] => * [[Kostel svatého Filipa a Jakuba (Zlín)|Kostel svatého Filipa a Jakuba]] [399] => * [[Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů (Zlín)|Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů]] [400] => * [[Seznam funkcionalistických staveb ve Zlíně]] [401] => * [[Seznam představitelů Zlína]] [402] => * [[Tlustá hora (Kudlovská vrchovina, 458 m)|Tlustá hora]] [403] => * [[Zlínská radnice]] [404] => * [https://milan-krajca.webnode.cz/clanky/popularne-historicke-clanky/productscbm_545086/20/ 620 let od udělení městských práv Zlínu] [405] => [406] => === Externí odkazy === [407] => * {{Wikislovník|heslo=Zlín}} [408] => * {{Commonscat|Zlín}} [409] => * {{RÚIAN}} [410] => * {{Wikicitáty|téma=Zlín}} [411] => * {{Oficiální web}} [412] => * [http://zlin.cz/ Informační server Zlína] [413] => * [https://zlin-historie.cz Zlín – historie] [414] => * [http://www.staryzlin.cz/ Starý Zlín – historie Zlína na téměř 3000 dobových fotografiích a pohlednicích] [415] => * [http://www.zlin.estranky.cz/ Zlín a Gottwaldov, Baťovy závody, Svit a život města v dobových textech a fotografiích] [416] => [417] => {{Město Zlín}} [418] => {{Okres Zlín}} [419] => {{Administrativní dělení Česka}} [420] => {{Statutární města v Česku}} [421] => {{Primátoři Zlína}} [422] => {{Autoritní data}} [423] => {{Portály|Morava}} [424] => [425] => [[Kategorie:Zlín| ]] [426] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [427] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [428] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [429] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [430] => [[Kategorie:Města v okrese Zlín]] [431] => [[Kategorie:Statutární města v Česku]] [432] => [[Kategorie:Obce v okrese Zlín]] [433] => [[Kategorie:Mikroregion Podřevnicko]] [434] => [[Kategorie:Region Zlínsko]] [435] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [436] => [[Kategorie:Krajská města v Česku]] [437] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Česku]] [438] => [[Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině]] [439] => [[Kategorie:Univerzitní města v Česku]] [] => )
good wiki

Zlín

Zlín (v letech 1949-1989 Gottwaldov) je statutární město na východě Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Morava','Zlínský kraj','Valašsko','Lípa (okres Zlín)','Malenovice (Zlín)','Vizovice','Lhota (okres Zlín)','Želechovice nad Dřevnicí','Ostrata','Památník Tomáše Bati','Březnice (okres Zlín)','Karlovice (okres Zlín)'

Morava

Ostrata

Valašsko

Vizovice