Array ( [0] => 15480585 [id] => 15480585 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zlato [uri] => Zlato [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Zlato je chemický prvek a vzácný kov. Je nejčastěji nalezeno ve formě nerostu, zvaného zlaté rudy. Zlato je dlouhodobě ceněno pro svou estetickou hodnotu a také jako investiční kov. Historicky zlato hrálo významnou roli při tvorbě měny a obchodu. V minulosti bylo používáno jako platidlo a základní měrná jednotka hodnoty. Zlato bylo také často používáno k výrobě šperků a uměleckých děl. V současnosti se zlato těží v různých částech světa a jeho těžba je často spojena s negativními dopady na životní prostředí. Zlato se také používá v průmyslu, například při výrobě elektroniky, díky jeho vysoké elektrické vodivosti. V České republice se zlato těží na několika lokalitách, jako například v Javorníku, Březových Horách nebo v Horních Slavkově. Těžba zlata v těchto lokalitách má dlouhou historii, která sahá až do středověku. Celkově je zlato fascinujícím a důležitým prvkem s mnoha různými využitími. Jeho hodnota a popularita neustále roste a zlato zůstává jedním z nejcennějších kovů na světě. [oai] => Zlato je chemický prvek a vzácný kov. Je nejčastěji nalezeno ve formě nerostu, zvaného zlaté rudy. Zlato je dlouhodobě ceněno pro svou estetickou hodnotu a také jako investiční kov. Historicky zlato hrálo významnou roli při tvorbě měny a obchodu. V minulosti bylo používáno jako platidlo a základní měrná jednotka hodnoty. Zlato bylo také často používáno k výrobě šperků a uměleckých děl. V současnosti se zlato těží v různých částech světa a jeho těžba je často spojena s negativními dopady na životní prostředí. Zlato se také používá v průmyslu, například při výrobě elektroniky, díky jeho vysoké elektrické vodivosti. V České republice se zlato těží na několika lokalitách, jako například v Javorníku, Březových Horách nebo v Horních Slavkově. Těžba zlata v těchto lokalitách má dlouhou historii, která sahá až do středověku. Celkově je zlato fascinujícím a důležitým prvkem s mnoha různými využitími. Jeho hodnota a popularita neustále roste a zlato zůstává jedním z nejcennějších kovů na světě. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|tento=kovovém prvku|druhý=minerálu|stránka=Zlato (minerál)}} [1] => {{Infobox - chemický prvek [2] => [3] => | značka = Au [4] => | protonové číslo = 79 [5] => | nukleonové číslo = [6] => | název = Zlato [7] => | latinsky = aurum [8] => | nad = [[Stříbro|Ag]] [9] => | pod = [[Roentgenium|Rg]] [10] => | vlevo = [[Platina]] [11] => | vpravo = [[Rtuť]] [12] => | dolní tabulka = ano [13] => [14] => | chemická skupina = Přechodné kovy [15] => | číslo CAS = 7440-57-5 [16] => | skupina = 11 [17] => | perioda = 6 [18] => | blok = d [19] => | koncentrace v zemské kůře = [20] => | koncentrace v mořské vodě = [21] => | obrázek = Gold-crystals.jpg [22] => | popisek = Zlaté krystaly [23] => | emisní spektrum = Gold_spectrum_visible.png [24] => | vzhled = kovově žlutá [25] => [26] => | relativní atomová hmotnost = 196,97 [27] => | atomový poloměr = 135 (174) pm [28] => | kovalentní poloměr = 144 pm [29] => | Van der Waalsův poloměr = 166 pm [30] => | elektronová konfigurace = [[Xenon|Xe]] 4f14 5d10 6s1 [31] => | oxidační čísla = '''3''', 1 ([[amfoterita|amfoterní]] oxid), méně často II,V [32] => [33] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [34] => | krystalografická soustava = krychlová plošně centrovaná [35] => | hustota = 19,3 g/cm³
(při teplotě tání 17,31 g/cm³) [36] => | tvrdost = 2,5 [37] => | magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetické]] [38] => | teplota tání = 1064,18 [39] => | teplota varu = 2856 [40] => | molární objem = 1,02×10−5 m3/mol [41] => | skupenské teplo tání = 12,55 kJ/mol [42] => | skupenské teplo varu = 340 kJ/mol [43] => | tlak syté páry = 100 [[Pascal (jednotka)|Pa]] při 2021 K [44] => | rychlost zvuku = 2030 [[Metr za sekundu|m/s]] (tenká tyč, cca 25 °C) [45] => | měrná tepelná kapacita = 25,418 J·mol−1·K−1 [46] => | elektrická vodivost = [47] => | měrný elektrický odpor = (20 °C) 22,14 nΩ·m [48] => | tepelná vodivost = 318 W⋅m−1⋅K−1 [49] => [50] => | standardní elektrodový potenciál = [51] => | elektronegativita = 2,54 [52] => | spalné teplo na m3 = [53] => | spalné teplo na kg = [54] => | ionizační energie = [55] => [56] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [57] => | nukleonové číslo = 197 [58] => | značka = Au [59] => | výskyt = [60] => | počet neutronů = 118 [61] => }} [62] => | R-věty = [63] => | S-věty = [64] => }} [65] => '''Zlato''' (chemická značka '''Au''', {{vjazyce|la}} ''aurum'') je chemicky odolný, velmi dobře [[tepelná vodivost|tepelně]] i [[elektrická vodivost|elektricky vodivý]], ale poměrně měkký [[drahé kovy|drahý kov]] žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako platidlo. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněn jeho nízký [[přechodový odpor]] a odolnost proti [[koroze|korozi]]. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí. [66] => [67] => Vznik zlata je spojen v menší míře s explozí [[supernova|supernov]] a ve větší pak s kolizí [[neutronová hvězda|neutronových hvězd]]. Tyto kosmické procesy poskytují dostatečné množství [[energie]] k tomu, aby se [[proton]]y a [[neutron]]y mohly sloučit do podoby těžkého [[atom]]u zlata.{{Citace elektronického periodika [68] => | titul = The ultra-violent origins of gold [69] => | periodikum = the Guardian [70] => | url = http://www.theguardian.com/science/life-and-physics/2016/jan/16/the-ultra-violent-origins-of-gold [71] => | datum vydání = 2016-01-16 [72] => | jazyk = en [73] => | datum přístupu = 2022-10-23 [74] => }} [75] => [76] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [77] => [[Soubor:Golddust.jpg|náhled|vlevo|Čistá zlatá sraženina získaná procesem s lučavkou královskou]] [78] => Zlato je chemicky velmi odolný kov. Z běžných anorganických kyselin reaguje pouze s [[lučavka královská|lučavkou královskou]] (směs [[kyselina dusičná|HNO3]] a [[kyselina chlorovodíková|HCl]]), jíž se rozpouští za vzniku tetrachlorozlatitanového aniontu [AuCl4]−. V alkalickém prostředí se zlato rozpouští v přítomnosti [[kyanidy|kyanidových]] iontů (za přítomnosti [[kyslík]]u), přičemž vzniká komplexní kyanozlatnan [Au(CN)2]−. [79] => [80] => Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární [[rtuť|rtuti]]. Již středověcí [[alchymista|alchymisté]] věděli, že při kontaktu zlata se rtutí velmi snadno vzniká zvláštní roztok zlata ve rtuti, [[amalgámy|amalgám]]. Amalgám přitom zůstává kapalný i při poměrně vysokých obsazích zlata. Zahřátím amalgámu na teplotu nad 300 °C se rtuť odpaří a zbude ryzí zlato. [81] => [82] => V roce [[1997]] objevili japonští chemici směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato.{{Doplňte zdroj}} Jde o směs [[jod]]u, [[tetraethylamoniumjodid]]u a [[acetonitril]]u, která při teplotě varu (82 °C) tvoří nasycený roztok. Snížením teploty roztoku pod 20 °C se z roztoku vysráží čistý kov. Zlato je také rozpustné ve vodném roztoku [[jodid draselný|jodidu draselného]] a jodu. Pomocí tohoto roztoku lze snadno rozpouštět především tenké vrstvy zlata.Etching method using iodine-containing solutions in manufacture of semiconductor devices; Jpn. Kokai Tokkyo Koho (1997), 5 pp. CODEN:JKXXAF; JP09125300 [83] => [84] => Zlato je mimořádně trvanlivé a odolné vůči povětrnostním i chemickým vlivům. Pevnost a tvrdost zlata je možné zvýšit přidáním jiných kovů. [85] => [86] => == Výskyt v přírodě a získávání == [87] => [[Soubor:Or Venezuela.jpg|vlevo|náhled|Přírodní kovové zlato]] [88] => [[Soubor:Gold-mz4b.jpg|náhled|vlevo|Krystalické zlato z dolu Mina Zapata, Santa Elena de Uairen, Venezuela. Velikost: 3.7 × 1,1 × 0,4 cm.]] [89] => [[Soubor:Goldvorkommen.png|náhled|vlevo|Deset států pokrývá 67 % světové produkce zlata]] [90] => Zlato jako další těžší prvky vzniká hvězdnou [[Nukleosyntéza|nukleosyntézou]], buď při výbuchu [[Supernova|supernovy]], nebo pravděpodobněji při [[Sloučení neutronových hvězd|srážce neutronových hvězd]]. [91] => [92] => Zlato je v [[zemská kůra|zemské kůře]] značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4 – 5 [[ppb]] (μg/kg). V [[mořská voda|mořské vodě]] je jeho koncentrace značně nízká, přesto však díky vysoké koncentraci chloridových iontů ne zcela zanedbatelná – uvádí se hodnota 0,011 μg Au/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů [[vodík]]u. [93] => [94] => V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov. Krychlový nerost tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil. Krystaly nejsou hojné, často mikroskopicky rozptýleny v šedém žilném [[křemen]]i. [95] => [96] => Vyskytuje se ryzí nebo ve slitině se stříbrem ([[elektrum]]). Po rozrušení žil se dostává do náplavů a odtud se [[Rýžování zlata|rýžuje]]. Nejbohatší světová naleziště jsou v jižní Africe, na [[Ural]]u, v [[Austrálie|Austrálii]]; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v [[Kanada|Kanadě]] a na [[Sibiř]]i. Viz také [[zlato (minerál)]]. [97] => [98] => Největší producenti zlata (podle The Atlantic, 2008): 1. [[Jihoafrická republika]] 11,0 % světové produkce, 2. [[Spojené státy americké|USA]] 10,5 %, 3. [[Austrálie]] 10,1 %, 4. [[Čína]] 9,7 %, 5. [[Peru]] 8,2 %, 6. [[Rusko]] 6,2 %, 7. [[Kanada]] 4,2 %{{Citace periodika [99] => | příjmení = Deyl [100] => | jméno = Daniel [101] => | autor = [102] => | odkaz na autora = [103] => | spoluautoři = [104] => | titul = Dědicové krále Midase [105] => | periodikum = Týden [106] => | odkaz na periodikum = [107] => | rok = 2009 [108] => | měsíc = leden [109] => | ročník = [110] => | číslo = 2/2009 [111] => | strany = 34–39 [112] => | url = [113] => | issn = [114] => }} [115] => [116] => [[Těžba zlata]] ve světě (za rok 2013, v tunách, podle U. S. Geological Survey):{{Citace elektronického periodika [117] => | titul = Zlatá horečka současnosti na Aljašce: i dnes se kvůli zlatu zabíjí [118] => | periodikum = iDNES.cz [119] => | url = https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/zlata-horecka-na-aljasce.A150319_160826_kolem-sveta_tom [120] => | datum vydání = 2015-03-21 [121] => | jazyk = cs [122] => | datum přístupu = 2022-10-23 [123] => }} [124] => # {{flagicon|CHN}} Čína 420 [125] => # {{flagicon|AUS}} Austrálie 255 [126] => # {{flagicon|USA}} USA 227 [127] => # {{flagicon|RUS}} Rusko 220 [128] => # {{flagicon|PER}} Peru 150 [129] => # {{flagicon|JAR}} JAR 145 [130] => # {{flagicon|CAN}} Kanada 120 [131] => # {{flagicon|MEX}} Mexiko 100 [132] => # {{flagicon|UZB}} Uzbekistán 93 [133] => # {{flagicon|GHA}} Ghana 85 [134] => [135] => V současné době jsou rýžovatelná ložiska zlata již většinou vyčerpána. Avšak v historii bylo rýžování první a jednou z nejvýznamnějších metod získávání zlata z přírody. Všechny metody rýžování jsou založeny na principu gravitační separace lehčích částic písku. Dnes se proto těží primární ložiska, kde je zlato velmi jemně rozptýleno v hornině a kov je z horniny získáván hydrometalurgicky procesem zvaným [[loužení]]. [136] => [137] => Proces spočívá v jemném namletí horniny, aby se do kontaktu s loužicím roztokem mohla dostat většina přítomných mikroskopických zlatých zrnek. Namletá hornina se potom louží buď kyselým roztokem s vysokým obsahem [[chloridy|chloridových]] iontů a oxidačním prostředím (např. sycení plynným [[chlor]]em nebo přídavky kyseliny dusičné) nebo naopak roztokem alkalických [[kyanidy|kyanidů]] za probublávání vzdušným [[kyslík]]em. [138] => [139] => Z loužicího roztoku se poté zlato získává [[redoxní reakce|redukcí]], např. průchodem elektrického proudu roztokem – elektrochemicky, kdy se kovové zlato vyloučí na záporné elektrodě – katodě. Redukci je možno provést i chemicky přídavkem vhodného redukčního činidla ([[hydrazin]], kovový [[hliník]] apod.). [140] => [141] => Amalgamační způsob těžby zlata z rud byl používán v minulosti pro těžení náplavů, v nichž bylo zlato přítomno ve formě větších oddělených zrnek, která se však již obtížně získávala rýžováním. Pro tento účel byla zlatonosná hornina kontaktována s kovovou elementární [[rtuť|rtutí]]. [142] => [143] => Vzniklý [[amalgámy|amalgám]] zlata byl po oddělení horniny obvykle prostě [[pyrolýza|pyrolyzován]] a rtuť byla jednoduše odpařena do atmosféry. V současné době se tento postup téměř nepoužívá a pokud ano, je zlato z amalgámu získáváno šetrnějším způsobem bez kontaminace atmosféry parami rtuti. [144] => [145] => Do roku 2014 bylo vytěženo přibližně 175 000 tun zlata{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.gold.org/history-and-facts/facts-about-gold |datum přístupu=2014-10-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20141010025450/http://www.gold.org/history-and-facts/facts-about-gold |datum archivace=2014-10-10 |nedostupné=ano }} (krychle o hraně asi 21 m). [146] => [147] => Světové zásoby zlata se odhadují na 50 tisíc tun.https://pubs.usgs.gov/periodicals/mcs2020/mcs2020.pdf - USGS, MINERAL COMMODITY SUMMARIES 2020, str. 71 [148] => [149] => Největším vlastníkem zlata jsou Spojené státy americké. Mají celkem 261 498 926 trojských uncí (8 133,5 tun) zlata. Více než polovinu mají uloženu v kentuckém [[Fort Knox]]u, zbytek leží ve West Pointu a [[Denver]]u. [150] => [151] => === Výskyt v Česku === [152] => V [[Česko|Česku]] jsou zlatonosné žíly ve středních Čechách (např. [[Jílové u Prahy]], [[Roudný (Zvěstov)|Roudný]], [[Veselý vrch (Benešovská pahorkatina)|Veselý kopec]] u Mokrska, okolí [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu]]), v Jeseníkách ([[Zlaté Hory]]) a v okolí [[Kašperské Hory|Kašperských Hor]]. Vzhledem ke snaze zahraničních firem o průmyslovou těžbu zlata v České republice vzniklo v roce 1996 sdružení [[Čechy nad zlato]], které sdružuje převážně města a obce z potenciálně ohrožených lokalit.{{Citace elektronického periodika [153] => | titul = Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato - Sdružení obcí, měst a dalších právnických osob Čechy nad zlato [154] => | periodikum = www.cechynadzlato.cz [155] => | url = https://www.cechynadzlato.cz/ [156] => | datum přístupu = 2022-10-23 [157] => }} [158] => [159] => === Ekologická rizika těžby zlata === [160] => [[Soubor:Twincreeksblast.jpg|náhled|vlevo|Důl typu Carlin v Nevadě, USA]] [161] => [[Soubor:Gold mine.jpg|náhled|Vstup do podzemního dolu ve [[Victoria (Austrálie)|Viktorii]] v [[Austrálie|Austrálii]]]] [162] => Hydrometalurgický postup dobývání zlata z nízkoryzostních rud představuje značně rizikový proces z ekologického hlediska. Nasazení kyanidových roztoků v tunových až stotunových šaržích představuje obrovské riziko v případě, že dojde k havárii. Příkladem může být katastrofální zamoření [[Dunaj]]e kyanidy a těžkými kovy z [[Rumunsko|rumunského]] hydrometalurgického provozu [[Baia Mare]] v lednu 2000.Joint UNEP/OCHA Environment Unit: UN assessment mission – Cyanide Spill at Baia Mare, March 2000 Výsledkem byla přírodní katastrofa – stovky tun mrtvých ryb a dalších živočichů a porušení životní rovnováhy rozsáhlého území na desítky let. K haváriím podobného druhu došlo několikrát i v USA nebo jihoamerické [[Brazílie|Brazílii]], kdy byla zamořena řeka [[Amazonka]]. [163] => [164] => Problém je také používání kovové rtuti pro amalgamační způsob těžby zlata, např. v Mongolsku,{{Citace elektronického periodika [165] => | titul = Mongolská zlatá horečka ničí řeky i život nomádů [166] => | periodikum = Aktuálně.cz [167] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [168] => | vydavatel = Economia [169] => | odkaz na vydavatele = Economia [170] => | url = https://magazin.aktualne.cz/mongolska-zlata-horecka-nici-reky-i-zivot-nomadu/r~i:article:620626/ [171] => | datum vydání = 2008-11-08 [172] => | jazyk = cs [173] => | datum přístupu = 2022-10-23 [174] => }} v Jižní Americe nebo v Africe.[[Miroslav Šuta]]: [http://suta.blog.respekt.cz/c/23370/Jak-se-taky-rodi-zlato.html Jak se (taky) rodí zlato] {{Wayback|url=http://suta.blog.respekt.cz/c/23370/Jak-se-taky-rodi-zlato.html |date=20080607061026 }}, respekt.cz, 29. ledna 2008 Nezanedbatelné jsou i problémy s vhodným uložením tisícitunových kvant vyloužené horniny, jejíž zemědělské využití je v současné době prakticky nemožné. [175] => [176] => Kvůli potenciálním rizikům při použití kyanidů jsou vyvíjeny nové metody, jako například loužení v roztoku [[thiosíran amonný|thiosíranu]] či [[thiomočovina|thiomočoviny]]. Rozsáhlejšímu nasazení této metody zatím brání jejich cena související i s obtížnějším získáváním vylouženého zlata. [177] => [178] => == Využití == [179] => === Šperky, pozlacování === [180] => Zlato se používá zejména k výrobě šperků a to ve formě [[slitina|slitin]] se [[stříbro|stříbrem]], [[měď|mědí]], [[zinek|zinkem]], [[palladium|palladiem]] či [[nikl]]em). Samotné ryzí zlato je příliš měkké a šperky z něj zhotovené by se nehodily pro praktické použití. Příměsi palladia a niklu navíc zbarvují vzniklou slitinu – vzniká tak v současné době dosti módní ''bílé zlato'' (jako "bílé zlato" se dříve přeneseně označoval např. porcelán, cukr či sůl). Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v [[karát (ryzost)|karátech]] (ryzí zlato je 24karátové). [181] => [182] => Výroba a dovoz šperků a výrobků ze zlata podléhá puncovnímu zákonu. Šperky a produkty, jak nové, tak i staré určené k prodeji jsou opatřené puncem. Punc je pro každou [[ryzost]] jiný. [183] => [184] => I velmi tenký zlatý film na povrchu neušlechtilého kovu jej dokáže účinně ochránit před [[koroze|korozí]]. Pozlacování kovových materiálů se obvykle provádí [[elektrolýza|elektrolytickým]] vylučováním zlata na příslušném kovu, který je ponořen do zlatící lázně a je na něj vloženo záporné napětí (působí jako katoda). Kromě toho zlacení zvyšuje hodnotu pokoveného předmětu, jako příklad mohou sloužit různé sportovní a příležitostné medaile, pamětní mince, bižuterie apod. [185] => [186] => Na nekovové povrchy (dřevo, kámen) se zlato nanáší mechanicky, přičemž se využívá faktu, že kovové zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů (z 1 g zlata lze vyrobit fólii o ploše až 1 m²). Zajímavé je, že tyto velmi tenké fólie, tzv. pozlátko, mají při pohledu proti světlu zelenou barvu. V tomto případě má zlatá fólie na povrchu pozlacovaného předmětu funkci nejen ochrannou, ale i estetickou (pozlacené sochy, části staveb). [187] => [188] => Používá se také k pozlacování těla či potravin (označeno jako E 175). [189] => [190] => [191] => Soubor:Ring with horses-N 728-Egypte louvre 127.jpg|Zlatý prsten faraona Ramsese II, Louvre, Paříž [192] => Soubor:Sankt_Petersburg_-_it's_art.jpg|Pozlacená socha v petrohradských Petrodvorcích [193] => Soubor:Prague Inka Gold exhibition 27.jpg|Zlatý pohár z pokladu Inků [194] => Soubor:Toi 250kg gold bar.jpg|250kg zlatý ingot, Toi Mine, Japonsko [195] => Soubor:Tuthankhamun_Egyptian_Museum.jpg|[[Tutanchamon]]ova pohřební maska [196] => [197] => [198] => === Průmysl === [199] => [[Soubor:Aupcb.jpg|náhled|150px|Pozlacené kontakty na plošném spoji]] [200] => Vzhledem ke své dobré elektrické vodivosti a inertnosti vůči vlivům prostředí je velmi často používáno v mikroelektronice a počítačovém průmyslu. Častým mýtem je, že se zlato v elektronice používá pro svou vynikající elektrickou vodivost. Zlato je poměrně dobře vodivé (má vodivost 43,5 S·m·mm−2){{Citace elektronického periodika [201] => | titul = Elektricky vodivé materiály [202] => | periodikum = publi.cz [203] => | url = https://publi.cz/books/353/04.html [204] => | jazyk = cs [205] => | datum přístupu = 2018-01-23 [206] => }}, ale lepšími a především mnohem levnějšími vodiči jsou měď (56,2 S·m·mm−2) a stříbro (61,5 S·m·mm−2). Hlavní důvod pro využití zlata v elektronice je jeho vysoká odolnost proti oxidaci (korozi). Vodivost zlata tedy není nejlepší, ale zato se s časem prakticky nemění. Hlavní využití je pak v pozlacení elektricky vodivých kontaktů mezi dvěma vodiči, poněvadž právě na kontaktech má oxidace největší vliv na celkovou vodivost. Když plocha kontaktu zoxiduje a pokryje se vrstvou oxidu daného kovu (což je většinou dobrý izolant – někdy dokonce keramika), tak se mezi oběma vodiči na kontaktu vytvoří bariéra (daného oxidu), která výrazně zvýší celkový odpor (zhorší vodivost). Pro tyto účely se příslušné kontaktní povrchy elektrolyticky pokrývají tenkou zlatou vrstvou. [207] => [208] => Zlato se využívá i ve sklářském průmyslu k barvení nebo zlacení [[sklo|skla]]. Na povrch skleněného předmětu se přitom nejprve štětečkem nanáší roztok komplexních sloučenin zlata v organické matrici. Po vyžíhání se organické rozpouštědlo odpaří a na povrchu skla zůstane trvalá zlatá kresba. Přídavky malých množství zlata do hmoty skloviny se dosahuje zbarvení skla různými odstíny červené barvy. [209] => [210] => === Zubní lékařství === [211] => Zlato je již dlouhou dobu součástí většiny [[dentální slitina|dentálních slitin]], tedy materiálů sloužících v [[stomatologie|zubním lékařství]] jako výplně zubů napadených [[Zubní kaz|zubním kazem]], nebo pro konstrukci [[Zubní můstek|můstků]] a jiných aplikací. Důvodem je především zdravotní nezávadnost zlata, které je natolik chemicky inertní, že ani po mnohaletém působení poměrně agresivního prostředí v ústní dutině nepodléhá korozi. Čisté zlato je však příliš měkké a proto se aplikují jeho slitiny především s [[Měď|mědí]], [[Stříbro|stříbrem]], [[Palladium|palladiem]], [[Zinek|zinkem]], [[cín]]em, [[antimon]]em, někdy je součástí dentální slitiny také [[indium]], [[iridium]], [[rhodium]] nebo [[platina]]. [212] => [213] => === Bankovnictví a finanční spekulace === [214] => Po dlouhou dobu sloužilo zlato uložené ve státních bankách jako [[zlatý standard]]. Centrální banky musely držet fyzicky zlato, kterým garantovaly hodnotu státem vydávané měny. Platilo to takřka globálně až do [[První světová válka|první světové války.]]{{Citace elektronické monografie [215] => | titul = Komodita zlato [216] => | url = https://finex.cz/komodita/zlato/ [217] => | datum přístupu = 2019-10-11 [218] => | jazyk = cs-CZ [219] => | jméno = Jiří [220] => | příjmení = Vencl [221] => | vydavatel = [222] => | místo = [223] => | datum vydání = [224] => }} [[Americký dolar]] byl tehdy například cenově určen jako 1/20 [[unce]] zlata. Tato propojenost znemožňovala vydávat nové a nekryté peníze. To však změnily enormní válečné výdaje a od garancí zlatem se začalo upouštět. [[Inflace]] na sebe nenechala dlouho čekat, a [[Německo]] postihla dokonce [[hyperinflace]].{{Citace elektronického periodika [225] => | titul = Brettonwoodský měnový systém a jeho pád [226] => | url = https://www.penize.cz/15899-brettonwoodsky-menovy-system-a-jeho-pad [227] => | periodikum = Peníze.cz [228] => | datum přístupu = 2019-10-11 [229] => | jazyk = cs [230] => }} [231] => [232] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se pokusil zabránit stejné situaci [[Brettonwoodský systém|Brettonwoodsský měnový systém]], který byl uzavřen v červenci roku 1944, a představoval přímé napojení [[Americký dolar|amerického dolaru]] na zlato a všech ostatních měn na dolar. Dolar měl tehdy hodnotu 1/35 unce zlata. Dohoda však padla roku 1971, což vedlo ke zrušení pevně daných kurzů měn i zlata. Od té doby začala cena měn i zlata podléhat tržní nabídce a poptávce. [233] => [234] => Od té doby lze do zlata investovat. Investuje se pak do tzv. [[Investiční zlato|investičního zlata]], které představuje certifikovaný zlatý slitek. Tento slitek má na sobě vyražený [[Puncovnictví|punc]] a přísluší k němu [[certifikát]]. Použité zlato má nejvyšší kvalitu, jedná se o ryzí zlato = 24 [[Karát (ryzost)|karátů]] = 999/1000. Pro obchodování se jako jednotka hmotnosti používá [[Troyská unce|trojská unce]], což odpovídá 31,1035 g. Investiční zlato je dle evropské legislativy osvobozeno od [[Daň z přidané hodnoty|DPH]].{{Citace elektronického periodika [235] => | titul = Zlato {{!}} Peníze.cz [236] => | url = https://www.penize.cz/zlato [237] => | periodikum = www.penize.cz [238] => | datum přístupu = 2019-10-11 [239] => }} [240] => [241] => Kromě investice do zlata v jeho fyzické podobně může zájemce investovat také do instrumentů, které jsou na jeho cenu navázané. Patří mezi ně například [[futures kontrakt]], [[Exchange-traded fund|ETF]], případně [[Contract for difference|CFD kontrakty]] či různé „zlaté“ fondy a [[akcie]] společností, jejichž obchod se zlatem souvisí (např. těžařské společnosti). [242] => [243] => === Světová cena zlata === [244] => [[Soubor:Zlato cena komodity.png|náhled|Vývoj ceny zlata na komoditních burzách [http://www.kurzy.cz/komodity/zlato-graf-vyvoje-ceny/ Komodity - Zlato] - Vývoj ceny zlata na komoditních burzách]] [245] => Na [[Země|Zemi]] je pouze omezená zásoba zlata, která představuje asi 170 tisíc [[Tuna|tun]] zlata. Kvůli tomuto omezení a vlastnostem, jako je stálost, [[Inertní materiál|inertnost]] a odolnost proti korozi, které zlatu předurčují široké využití ve šperkařství, průmyslu a finančnictví, jeho cena z dlouhodobého hlediska neustále roste. [246] => [247] => Zlato je proto zajímavou [[Komodita|komoditou]], se kterou se obchoduje na světových burzách. Základní a nejznámější je burza Londýn, ta zveřejňuje průběžně výsledky obchodování London FIX a London SPOT. Světová cena zlata je pak udávaná v [[americký dolar|dolarech]] za [[troyská unce|trojskou unci]] (USD/oz). [248] => [249] => === Platidlo === [250] => [[Soubor:Us gold reserves.png|thumb|Officiální rezervy zlata v USA (zeleně). Roku 1950 držely USA dvě třetiny světového zlata.https://www.stlouisfed.org/publications/regional-economist/first-quarter-2020/changing-relationship-trade-americas-gold-reserves - The Changing Relationship between Trade and America’s Gold Reserves Bankovní rezervy zlata byly celosvětově 31 tisíc tun.http://107.6.21.207/Subjects/MoneyBanking/FederalReserve/CentralBankGoldReserves.pdf - Timothy Green, Central Bank Gold Reserves: An historical perspective since 1845, str. 18 Nakonec tak byl [[zlatý standard]] ukončen.]] [251] => Zlato a mince z něj ražené byly po tisíciletí rozšířeným [[platidlo|platidlem]]. Ve starověké Číně bylo zlato uznáno jako oficiální platidlo již v roce [[1091 př. n. l.]]{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Slavík | jméno = Martin | instituce = Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta | odkaz na instituci = Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity | titul = Investice do zlata | url = http://is.muni.cz/th/405179/esf_b/ | typ práce = Bakalářská práce | vedoucí = Jana Hvozdenská | odkaz na vedoucího = {{Učo na článek|174974}} | místo = Brno | rok = 2015 | počet stran = 71 | strany = 15 | citace = 2017-08-20}} Pro měkkost zlata se z něj velice dobře razily zlaté mince. Nejznámější a nejrozšířenější zlatou mincí byl [[dukát]], který byl rozšířený po celé Evropě v královstvích a císařstvích, ale pro svoji oblíbenost se razil a razí dál nejen v České republice, ale i Rakousku a v dalších zemích dodnes. [252] => [253] => První nejznámější zlaté mince na území České republiky jsou zlaté keltské mince statéry známé jako [[Duhovka (platidlo)|duhovky]] (nacházené po dešti). [254] => [255] => '''XAU''' je kód pro 1 [[Troyská unce|trojskou unci]] zlata jako platidla podle standardu [[ISO 4217]]. [256] => [257] => == Mytologie == [258] => V [[egyptská mytologie|egyptské mytologii]] se věřilo, že bohové jsou (jejich maso) ze zlata.http://andulla.cz/Zajimavosti/MocZlata.htm {{Wayback|url=http://andulla.cz/Zajimavosti/MocZlata.htm |date=20140529051734 }} - Moc zlata v životě starověkých civilizací V řecké vystupuje zlato jako [[ichor]] (krev bohů a nesmrtelných), zlatá jablka [[nesmrtelnost]]i (které hlídaly [[Hesperidky]]) či [[zlaté rouno]]. Pro Inky bylo zlato symbolem [[Slunce]] (bůh [[Inti (bůh)|Inti]]). I [[Hélios]] putoval na zlatém člunu. Aztékové věřili, že zlato jsou výkaly bohů.{{Citace monografie | příjmení1 = Berdan | jméno1 = Frances | titul = The Codex Mendoza | vydavatel = University of California Press | místo = Berkeley | rok = 1992 | strany = 151 | isbn = 978-0-520-06234-4 | jazyk = en}} [259] => [260] => == Sloučeniny == [261] => * [[Chlorid zlatitý]] [262] => * [[Oxid zlatitý]] [263] => * [[Kyselina chlorozlatitá]] [264] => * [[Dikyanozlatnan sodný]] [265] => [266] => == Odkazy == [267] => === Reference === [268] => [269] => [270] => === Literatura === [271] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha [[1973]] [272] => * Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha [[1974]] [273] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání [[1961]] [274] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání [[1993]] {{ISBN|80-85427-38-9}} [275] => [276] => === Související články === [277] => * [[Ryzost]] [278] => * [[Investiční zlato]] [279] => * [[Zlatá barva]] [280] => * [[Barevné zlato]] [281] => * [[Pyrit]] (zlato hlupáků) [282] => * [[Drahé kovy]] [283] => * [[Dukát]] [284] => * [[Duhovka (platidlo)]] [285] => [286] => === Externí odkazy === [287] => * {{Commonscat|Gold}} [288] => * {{Wikislovník|heslo=zlato}} [289] => * {{Wikicitáty|téma=Zlato}} [290] => [291] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [292] => {{Autoritní data}} [293] => {{Portály|Chemie}} [294] => [295] => [[Kategorie:Zlato| ]] [296] => [[Kategorie:Kovy]] [297] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [298] => [[Kategorie:Komodity]] [] => )
good wiki

Zlato

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kanada','Austrálie','Troyská unce','Americký dolar','Stříbro','Investiční zlato','kyslík','Duhovka (platidlo)','amalgámy','kyanidy','koroze','rtuť'

Amalgámy

Austrálie

Kanada

Koroze

Kyanidy

Kyslík

Rtuť

Stříbro