Array ( [0] => 14699525 [id] => 14699525 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Znělost [uri] => Znělost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Znělost je stav řeči, který závisí na hlasovém projevu mluvčího. Je to schopnost produkovat zvuky, které jsou slyšitelné a které jsou správně využívány ve výslovnosti. Znělost je klíčovým parametrem pro rozpoznávání a pochopení řeči. Je nutná pro správnou komunikaci a porozumění slovům. Existují dva druhy kategorizace znělosti - znělá a neznělá. Znělé souhlásky jsou produkované hlasivkami, které při tvorbě zvuku kmitají a vytvářejí tón. Naopak neznělé souhlásky jsou produkované bez vibrace hlasivek. Znělost je jeden z hlavních rozdílů mezi souhláskami. V češtině jsou například všechny samohlásky znělé, zatímco souhlásky se mohou vyskytovat jak ve znělých, tak neznělých variantách. Znělost je také důležitým rysem pro rozpoznání slov a rozlišení jejich významu. Ve fonetice se znělost studuje jako součást hlasového projevu. Zkoumá se produkce a vnímání znělých a neznělých hlásek, věnuje se jejich akustickým charakteristikám a jejich vlivu na celkový dojem řeči. [oai] => Znělost je stav řeči, který závisí na hlasovém projevu mluvčího. Je to schopnost produkovat zvuky, které jsou slyšitelné a které jsou správně využívány ve výslovnosti. Znělost je klíčovým parametrem pro rozpoznávání a pochopení řeči. Je nutná pro správnou komunikaci a porozumění slovům. Existují dva druhy kategorizace znělosti - znělá a neznělá. Znělé souhlásky jsou produkované hlasivkami, které při tvorbě zvuku kmitají a vytvářejí tón. Naopak neznělé souhlásky jsou produkované bez vibrace hlasivek. Znělost je jeden z hlavních rozdílů mezi souhláskami. V češtině jsou například všechny samohlásky znělé, zatímco souhlásky se mohou vyskytovat jak ve znělých, tak neznělých variantách. Znělost je také důležitým rysem pro rozpoznání slov a rozlišení jejich významu. Ve fonetice se znělost studuje jako součást hlasového projevu. Zkoumá se produkce a vnímání znělých a neznělých hlásek, věnuje se jejich akustickým charakteristikám a jejich vlivu na celkový dojem řeči. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Znělost''' je [[fonetika|fonetická]] a [[fonologie|fonologická]] vlastnost [[hláska|hlásek]]. Z [[akustika|akustického]] hlediska se jedná o přítomnost základní [[frekvence]] zvuku (F0), která je dána aktivní činností [[hlasivky|hlasivek]] (fonací) při jejich tvoření znělých hlásek. U '''znělých''' hlásek jsou hlasivky napjaté a kmitají, u '''neznělých''' hlásek jsou hlasivky v klidu, tj. neúčastní se tvoření hlásky. [1] => [2] => Znělost se také někdy označuje pojmem z [[artikulační fonetika|artikulační fonetiky]] jako '''hlasnost''' (podle účasti hlasivek při tvoření). [3] => [4] => Nejčastěji je znělost rozlišovacím fonologickým znakem u [[souhláska|souhlásek]], [[samohláska|samohlásky]] jsou ve většině jazyků (včetně [[čeština|češtiny]]) pouze znělé – jen náhodně se mohou vlivem souhláskového okolí vyslovovat nezněle (např. ''i'' ve slově ''architektura''), což není považováno za samostatný [[foném]]. Neznělé samohlásky se vyskytují jen v některých jazycích (např. v [[japonština|japonštině]]). [5] => [6] => == Asimilace znělosti == [7] => {{Viz též|Asimilace (lingvistika)}} [8] => Výslovnost hlásek, obvykle souhlásek, se může přizpůsobovat jejich okolí. Pro usnadnění artikulace se celá skupina může vyslovovat buď jako znělá, nebo jako neznělá. Toto přizpůsobení se nazývá '''[[asimilace (lingvistika)|asimilace]]''' nebo '''spodoba''' znělosti. V češtině se jedná o charakteristický rys výslovnosti tzv. pravých souhlásek . [9] => [10] => V zásadě existují dva typy asimilace znělosti: [11] => * '''regresivní asimilace''' – znělost celé skupiny se řídí podle poslední hlásky, např. vlé'''zt''' {{IPA|[vlɛː'''st''']}} – podle koncového {{IPA|/t/}} celá skupina {{IPA|/zt/}} vyslovena nezněle; [12] => * '''progresivní asimilace''' – znělost celé skupiny se řídí podle první hlásky, např. '''př'''ijít {{IPA|['''pr̝°'''ɪjiːt]}} – podle počátečního {{IPA|/p/}} celá skupina {{IPA|/pr̝/}} vyslovena nezněle. [13] => [14] => == Související články == [15] => * [[Asimilace znělosti]] [16] => * [[Fonologie češtiny]] [17] => * [[České souhlásky]] [18] => [19] => == Externí odkazy == [20] => * {{Commonscat}} [21] => [22] => {{IPA3}} [23] => [24] => {{Pahýl}} [25] => [26] => {{Autoritní data}} [27] => {{Portály|Jazyk}} [28] => [29] => [[Kategorie:Fonetika]] [] => )
good wiki

Znělost

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'fonetika','čeština','České souhlásky','Fonologie češtiny','Asimilace znělosti','asimilace (lingvistika)','japonština','foném','samohláska','fonologie','souhláska','artikulační fonetika'

Čeština

Foném

Fonetika

Fonetika je vědní disciplína zabývající se zvukovými projevy v lidské řeči.

Fonologie

Fonologie je odvětví lingvistiky zabývající se studiem zvukové struktury jazyka.

Japonština

Samohláska

Souhláska