Array ( [0] => 14693011 [id] => 14693011 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zvětrávání [uri] => Zvětrávání [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Granite2.jpg|náhled|Puklina, vzniklá v důsledku fyzikálního zvětrávání]] [1] => [[Soubor:Im_Salar_de_Uyuni.jpg|náhled|„Kamenný strom“ v bolivijské poušti [[Siloli]], vzniklý mrazovým zvětráváním]] [2] => '''Zvětrávání''' je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na obnažené [[hornina|horniny]]. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné [[eroze|erozi]], které vedou k celkovému přetvoření tváře krajiny. Rychlost zvětrávání závisí na složení horniny, na klimatických podmínkách atd. [3] => [4] => Zvětrávání můžeme rozdělit podle převládajícího typu působící síly na: [5] => * fyzikální (mechanické), [6] => * chemické, [7] => * biologické. [8] => [9] => == Fyzikální (mechanické) zvětrávání == [10] => Fyzikální zvětrávání je proces, při kterém dochází k rozpadu hornin, aniž by nastaly výraznější změny v jejich chemickém složení. Jeho příčinou jsou změny v intenzitě [[insolace]], což vede k tepelným i objemovým změnám v povrchové vrstvě hornin.Fyzická geografie. II / [napsali: Stanislav Horník ... et al.].. -- 1. vyd.. -- Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1986.. -- 319 s. Jelikož jsou veškeré horniny složeny z různé kombinace [[minerál]]ů, mají všechny horniny určitou [[teplotně-tlaková mez|teplotně-tlakovou mez]], při které přestávají být stálé a při které dochází k poruše jejich celistvosti vlivem praskání atd. (odolnost minerálů souvisí s obráceným [[Bowenovo reakční schéma|Bowenovým reakčním schématem]]). Vlivem [[tektonická činnost|tektonické činnosti]] a následné [[denudace]] (obnažení) hornin dochází k jejich vystavení rozdílným teplotním a tlakovým podmínkám. Postupné ubývání teploty a tlaku vede ke chladnutí hornin, což má za následek jejich smršťování a popraskání, či rozpukání. Kapalná [[voda]], pronikající do vzniklých puklin, se následně přeměňuje na [[led]], což má za následek zvětšující se tlak v puklinách a odtrhávání části skalního masívu (led má tendenci zvětšovat svůj objem při přechodu na pevnou fázi, změna může dosáhnout až 1/10 objemu). Pravidelné opakování rozmrzání a zamrzání vody v puklině má za následek její zvětšování. Odborně se tento proces nazývá '''mrazové zvětrávání''' a je typická pro obnažené vrcholky hor. Druhým důležitým faktorem je působení teploty, kdy vlivem ohřívání a chladnutí tělesa dochází k jeho '''smršťování''' (''kontrakci'') a '''roztahování''' (''expanzi''), což způsobuje v extrémních případech až roztrhání horniny. Teplotní působení je typické pro [[poušť|pouštní]] oblasti, kde rozdíl mezi [[den|dnem]] a [[noc]]í může dosahovat až 60 °C ([[Alpy]], [[Himálaj]]e, horské oblasti ve [[Wales]]u atd.). [11] => [12] => == Chemické zvětrávání == [13] => Chemické zvětrávání je typ zvětrávání, během kterého dochází k rozkládání určitých horninových minerálů a k následnému vytvoření minerálů nových. Chemické zvětrávání je závislé na teplotě a vlhkosti. Čím jsou obě veličiny větší, tím rychleji k zvětrávání dochází. Atmosférická voda reaguje se vzdušným [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], což má za následek vznik kyselého roztoku, který rozpouští určité minerály během vsakování do [[Půda|půdy]]. Vznikají [[kras|krasové oblasti]]. Dalším významným reakčním činidlem je podzemní a mořská voda, která má schopnost reagovat s jinými druhy minerálů ([[slída|slídy]], [[živce]] mohou reagovat za vzniku [[jíl]]ů a [[kaolinit]]ů). Další chemické zvětrávání je typické pro horniny obsahující [[železo]], které reagují za vzniku [[oxid železitý|oxidu železitého]], jenž je charakteristický svojí načervenalou barvou (typické pro oblasti [[savana|savan]]). Posledním druhem je zvětrávání podmořské, při kterém se v puklinách v kamenech pod mořem ukládá [[Mořská sůl|sůl]], která krystalizuje a tím trhá strukturu kamene. [14] => [15] => Základními chemickými procesy u zvětrávání jsou: [[rozpouštění]], [[hydratace]], [[iontová výměna]], [[Redoxní reakce|oxidace]]/[[Redoxní reakce|redukce]] a reakce s organickou hmotou. [16] => [17] => [[Soubor:Mountain Hemlock.jpg|náhled|Ukázka biologického zvětrávání]] [18] => [19] => == Biologické zvětrávání == [20] => Dalším důležitým faktorem pro zvětrávání jsou živoucí organismy, a to převážně [[mikroorganismus|mikroorganismy]], které reagují s horninami, čímž vyvolávají jejich biochemický rozklad. Nejčastější je rozklad [[lišejník]]y, rozšířenými po celé [[Země|Zemi]]. Lišejníky uvolňují kyselinu, která rozrušuje horniny, což má za následek vznik [[Půda|půd]]. Větší organismy se dále podílejí na rozrušování hornin například kořenovým systémem, který je schopen se dostat do menších puklinek a následně rozervat skalní masiv. Na druhou stranu kořenový systém funguje i jako tmel, který zabraňuje dalšímu fyzikálnímu rozrušování vlivem teploty a tlaku. Nejdůležitějším organismem, ovlivňujícím tvář Země, je v posledních stoletích člověk, který je schopen přetvářet rozsáhlá území svojí povrchovou i podpovrchovou důlní činností. [21] => [22] => == Kombinace zvětrávání == [23] => Na Zemi se ve většině případů setkáváme s tím, že se 3 základní typy zvětrávání navzájem prolínají a že působí za vzájemné spoluúčasti a při vzájemném doplňování. Pro určité oblasti jsou charakteristické různé kombinace zvětrávání, které v dané oblasti většinou převládají a které mají hlavní charakter. Musíme však mít na paměti, že se ve většině případů nejedná o působení v oblasti jediné. [24] => [25] => == Zvětralinový plášť == [26] => Zvětráváním vzniká různě mocný [[zvětralinový plášť]], na němž dochází ke tvorbě [[Půda|půdy]], která později podléhá vlivům [[eroze]]. Eroze následně může odnášet [[zvětralina|zvětraliny]] (rezidua) na nová místa, kde vzniká nános sedimentů. Během přenosu je zvětralina dále vystavována rušivým účinkům, které materiál zmenšují a třídí. [27] => [28] => == Reference == [29] => [30] => [31] => == Související články == [32] => * [[Abraze (geologie)]] [33] => * [[Eroze]] [34] => * [[Koroze]] [35] => [36] => == Externí odkazy == [37] => * {{Commonscat}} [38] => [39] => {{Pedologie}} [40] => {{Autoritní data}} [41] => [42] => [[Kategorie:Zvětrávání| ]] [43] => [[Kategorie:Geologická terminologie]] [44] => [[Kategorie:Geologický čas]] [45] => [[Kategorie:Pedologie]] [46] => [[Kategorie:Horniny]] [] => )
good wiki

Zvětrávání

Puklina, vzniklá v důsledku fyzikálního zvětrávání „Kamenný strom“ v bolivijské poušti Siloli, vzniklý mrazovým zvětráváním Zvětrávání je označení pro proces, při kterém dochází k působení chemických, fyzikálních, či biologických sil na obnažené horniny. Zvětrávání může v průběhu miliónů let vést k rozpadu hornin a následné erozi, které vedou k celkovému přetvoření tváře krajiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Půda','Redoxní reakce','eroze','Abraze (geologie)','Koroze','denudace','zvětralinový plášť','Wales','voda','slída','iontová výměna','rozpouštění'

Denudace

Eroze

Koroze

Půda

Rozpouštění

Slída

Voda

Voda je chemická látka, která je nezbytná pro život všech organismů.

Wales