Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 15480527 [id] => 15480527 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Zvuk [uri] => Zvuk [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Graphophone1901.jpg|náhled|[[Fonograf]] – předchůdce [[gramofon]]u]] [1] => '''Zvuk''' je [[mechanické vlnění]] v [[Látka|látkovém prostředí]], které je schopno vyvolat sluchový vjem. [[Frekvence]] tohoto vlnění, které je [[člověk]] schopen vnímat, jsou značně individuální a leží v intervalu přibližně 16 [[Hertz|Hz]] až 20 000 Hz. Mechanické vlnění mimo tento frekvenční rozsah sluchový vjem nevyvolává, přesto se někdy také označuje jako zvuk. [2] => [3] => Frekvenci nižší než 16 Hz má [[infrazvuk]], slyší jej např. [[slon]]i. Frekvenci vyšší než 20 kHz má [[ultrazvuk]], který mohou vnímat např. [[pes domácí|psi]], [[delfínovití|delfíni]] či [[netopýři]]. Děje, které jsou spojeny se vznikem zvuku, jeho šířením a vnímáním, se nazývají [[akustika]] a stejný název má i věda, která tyto děje zkoumá. [4] => [5] => == Zdroje zvuku == [6] => Zdroj zvukového vlnění se stručně nazývá [[zdroj zvuku]] a hmotné prostředí, ve kterém se toto vlnění [[Šíření zvuku|šíří]], jeho vodič. Vodič zvuku, obyčejně [[vzduch]], zprostředkuje spojení mezi zdrojem zvuku a jeho přijímačem (detektorem), kterým bývá v praxi [[ucho]], [[mikrofon]] nebo [[Elektromagnetický snímač|snímač]]. Zvuky se šíří i [[kapalina]]mi (např. [[voda|vodou]]) a pevnými látkami (např. stěnami domu). Vzduchoprázdno, vakuum, je dokonalou [[Akustická izolace|zvukovou izolací]]. [7] => [8] => Zdrojem zvuku může být každé chvějící se [[těleso]]. O vlnění v okolí zdroje zvuku však nerozhoduje jen jeho chvění, ale i okolnost, jestli je tento předmět dobrým nebo špatným zářičem zvuku. Tato jeho vlastnost závisí hlavně na jeho geometrickém tvaru. Struna napnutá mezi dvěma pevnými body není dobrým zářičem zvuku, protože při chvění struny vzniká přetlak ve směru jejího pohybu a současně na opačné straně podtlak. Tím se nejbližší okolí struny stává druhotným zdrojem dvou vlnění, která se šíří na všechny strany prakticky s opačnou [[fáze vlny|fází]], protože příčné rozměry struny jsou vzhledem na [[Vlnová délka|vlnovou délku]] zvukového vlnění vždy velmi malé. Tato dvě vlnění se [[Interference|interferencí]] ruší. [9] => [10] => Zdrojem zvuku mohou být kromě těles kmitajících vlastními kmity i tělesa kmitající kmity vynucenými. K nim patří např. [[ozvučnice (součást hudebního nástroje)|ozvučnice]] mnohých hudebních nástrojů, [[reproduktor]]y, [[sluchátka]] a další zařízení pro generování nebo reprodukci zvuku. [11] => [12] => == Vznik zvuku == [13] => Zvuk vzniká různými způsoby, nejčastěji: [14] => # úderem (např. hra na buben, klavír) [15] => # drnkáním (např. hra na harfu) [16] => # smýkáním (např. hra na housle) [17] => # rychlým pohybem (např. úder bičem) [18] => # prouděním vzduchu okolo ostré hrany (např. hra na flétnu) [19] => # prudkou změnou tlaku (např. zatřepání a otevření limonády [„Pssst“]) [20] => [21] => Většina těchto způsobů má praktické využití u hudebních nástrojů. [22] => [23] => == Tón a hluk == [24] => {{viz též|tón|hluk}} [25] => Zvuky můžeme rozdělit na [[tón]]y a [[hluk]]y. Tóny bývají označovány jako zvuky ''hudební'', hluky jako zvuky ''nehudební''. Tóny vznikají při pravidelném, v [[čas]]e přibližně [[Periodický děj|periodicky probíhajícím pohybu]] – kmitání. Při jejich poslechu vzniká v uchu vjem zvuku určité výšky, proto se tónů využívá v [[Hudba|hudbě]]. Zdrojem tónů mohou být například lidské [[hlasivky]] nebo různé [[hudební nástroj]]e. Jako hluky označujeme nepravidelné vlnění vznikající jako složité nepravidelné kmitání těles nebo krátké nepravidelné rozruchy (srážka dvou těles, výstřel, přeskočení elektrické jiskry apod.). I hluky jsou využívány v hudbě, neboť k nim patří i zvuky mnoha [[hudební nástroj|hudebních nástrojů]], především [[bicí nástroj|bicích]]. [26] => [27] => Každý zvuk se vyznačuje svojí fyzikální intenzitou, odpovídající veličina se nazývá [[hladina intenzity zvuku]] a bývá udávaná v [[decibel|dB]]. Intenzitě odpovídá fyziologická veličina [[hlasitost]]. Druhou fyzikální veličinou je [[frekvence]], které odpovídá [[výška tónu]].Jaroslav Reichl, Martin Všetička,[http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/194-vyska-zvuku http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/194-vyska-zvuku Výška zvuku] [28] => Encyklopedie fyziky Třetí základní vlastností zvuku je průběh kmitání, ovlivňující jeho [[Barva tónu|zabarvení]]. Trvání zvuku v čase určuje jeho [[délka tónu|délku]]. [29] => [30] => == Lidské vnímání zvuku == [31] => Lidské vnímání zvuku je velice složitý proces. [32] => [33] => === Frekvenční rozsah === [34] => [[Soubor:Typy zvuku - diagram.svg|náhled|372x372pixelů|Diagram typů zvuků]] [35] => Frekvenční rozsah zvuku, který většina lidí vnímá, začíná kolem 16 [[Hertz|Hz]] a dosahuje k

\rm 16\,000\,Hz = 16\,kHz

(teoreticky je oblast slyšitelnosti 16 Hz – 20 kHz). S rostoucím věkem horní hranice výrazně klesá. Nejvýznamnější rozsah je 2–4 kHz, který je nejdůležitější pro srozumitelnost [[řeč]]i a na nějž je lidské [[ucho]] nejcitlivější. Nejvyšší informační hodnota řeči je přenášena v pásmu 0,5–2 kHz. [36] => [37] => === Dynamický rozsah === [38] => Dynamický rozsah lidského ucha (rozdíl mezi nejhlasitějším a nejtišším vnímatelným zvukem) je uprostřed slyšitelného frekvenčního pásma asi 120 dB. Na okrajích pásma je mnohem menší. [39] => [40] => === Rozlišování frekvence === [41] => Schopnost rozlišit [[frekvence]] tónů se u každého člověka liší a je frekvenčně závislá. Uprostřed slyšitelného frekvenčního pásma za ideálních podmínek lze rozlišit změnu frekvence o několik [[cent (hudba)|centů]]. Na okrajích pásma je rozlišovací schopnost výrazně nižší. [42] => [43] => === Frekvenční maskování === [44] => Schopnost odlišit dva frekvenčně blízké tóny je ovlivněna frekvenčním maskováním. Pokud znějí dva tóny současně, může jeden z nich potlačit slyšitelnost toho druhého. Tato neschopnost slyšet oba současné tóny se nazývá frekvenční maskování. Maximální úroveň maskovaného signálu je závislá na frekvenční vzdálenosti a úrovni maskujícího signálu. Maskovací schopnost je též závislá na frekvenci maskujícího tónu. [45] => Vnímání tónů s blízkými frekvencemi je ovlivněno šířkou [[kritické pásmo|kritického pásma]]. To má na nejnižších frekvencích velikost kolem 100 [[Hertz|Hz]], zatímco na nejvyšších frekvencích dosahuje až 4 kHz. [46] => Maskování se využívá u některých algoritmů pro kompresi zvukových dat, např. [[MP3]], [[Ogg|Ogg Vorbis]] nebo [[ATRAC]]. [47] => [48] => === Časové maskování === [49] => Pokud po hlasitém tónu následuje stejný tón s menší hlasitostí, je jeho vnímání potlačeno. Potlačen může být i tichý tón předcházející maskovacímu tónu. [50] => [51] => == Zvukové vlnění == [52] => Zvuková vlna je dána periodickým stlačováním a rozpínáním hmotného prostředí, v němž postupuje rychlostí závislou na okamžitých fyzikálních podmínkách (např. [[tlak]], [[teplota]], [[vlhkost]]). Zvukové vlny se šíří různými prostředími různou rychlostí, čímž se zeslabují. Zvuk se šíří [[podélné vlnění|podélným vlněním]], při kterém kmitají jednotlivé částice prostředí uspořádaně kolem [[střední poloha|středních poloh]]. Vychýlení u objemového elementu prostředí ze střední polohy při vlnění nazýváme [[akustická výchylka|akustickou (zvukovou) výchylkou]]. Akustickou výchylku lze matematicky zapsat: [53] => :

[54] => u = A \sin \omega \left(t- \frac{x}{v_z}\right), 
    [55] =>

[56] => kde

[57] => A 
    [58] =>

je amplituda akustické výchylky a

[59] => v_z 
    [60] =>

je [[rychlost zvuku]]. [61] => [62] => Neabsorbuje-li se rovinná vlna s rostoucí vzdáleností od zvukového zdroje, má amplituda akustické výchylky konstantní hodnotu. Proměnná rychlost

v_a

, kterou uspořádaně kmitají částice kolem svých středních poloh, se nazývá akustická (zvuková) rychlost. Tu lze vyjádřit vztahem: [63] => :

[64] => v_a = A \omega \cos \omega \left(t- \frac {x}{v_z}\right), 
    [65] =>

[66] => kde kde

[67] => A\omega 
    [68] =>

je amplituda akustické rychlosti. [69] => [70] => Příčinou zrychlení objemového elementu, je změna akustického tlaku, pro který platí: [71] => :

[72] => p_a = p_0 \cos \omega \left(t- \frac{x}{v_z} \right), 
    [73] =>

[74] => [75] => kde

[76] => p_0 = \delta \cdot v_z \cdot \omega \cdot A 
    [77] =>

je amplituda akustického tlaku.[http://mvt.ic.cz/dva/tef/tef-04.pdf 6. Vlnení/6.11 Zvuk] {{Wayback|url=http://mvt.ic.cz/dva/tef/tef-04.pdf |date=20120119133518 }} Jihočeská univerzita - pedagogická fakulta [78] => [79] => == Záznam a reprodukce zvuku == [80] => Jako první zaznamenal [[Zvuková stopa|zvukovou stopu]] [[Thomas Alva Edison]] pomocí [[fonograf]]u. [[Fonografový válec]] na který byl [[zvuk]] zaznamenáván byl ale z [[vosk]]u a nevydržel hrát moc dlouho. Tak roku [[1895]] přišel, [[Emile Berliner]] s [[gramofon]]em poháněným [[Klika|klikou]]. Později byl [[gramofon]] poháněn [[Elektrický proud|elektrickým proudem]] a dala se u něj zvyšovat [[hlasitost]]. [81] => [82] => == Rychlost zvuku == [83] => {{viz též|rychlost zvuku}} [84] => Rychlost zvuku není konstantní, závisí na [[Teplota|teplotě]] prostředí, [[vlhkost]]i, a dalších fyzikálních parametrech. Závislost rychlosti zvuku ve [[vzduch]]u lze matematicky zapsat [85] => [86] =>

v=\left(331,82+0,61\,t\right) \mathrm{m\cdot s}^{-1}

[87] => [88] => kde

v

je rychlost zvuku,

t

je [[teplota]] ve stupních Celsia. Ve vzduchu je za standardních podmínek rychlost zvuku zhruba

\mathrm{340\,m\cdot s^{-1}}

. [89] => [90] => == Vlastnosti zvuku == [91] => Jako vlastnostmi zvuku se uvádí [[výška]], [[barva]], [[hlasitost]] ([[intenzita]]). [92] => [93] => === Výška zvuku === [94] => Výška zvuku je dána jeho [[frekvence|frekvencí]], čím vyšší je frekvence, tím je vyšší výška. U jednoduchých tónů s harmonickým průběhem určuje jejich frekvence [[absolutní výška tónu|absolutní výšku tónu]]. Absolutní výška tónu se měří [[přístroj]]i pro měření zvukových frekvencí, za obvyklých podmínek ji nelze určit [[sluch]]em. Pro subjektivní hodnocení zvuku je důležitější [[relativní výška tónu]], což je podíl frekvence daného tónu vůči frekvenci referenčního tónu. [[Hudební akustika]] určuje jako základní tón 440 Hz, v technické praxi se jako základní (referenční) tón udává 1000 Hz (jeden kilohertz). [95] => [96] => U zvuků s neharmonickým průběhem (složené tóny) je určení výšky obtížnější, mnohdy základní výška tónu odpovídá složce s nejmenší frekvencí. [97] => [98] => === Barva zvuku === [99] => Zvuky se i při stejné výšce tónu mohou lišit odlišným zabarvením. Barva zvuku je určena jeho spektrem - frekvencemi vyšších harmonických tónů ve složeném tónu a jejich amplitudami a fázemi. Sluchem podle barvy zvuku rozeznáváme hudební nástroje a hlasy lidí. [100] => [101] => Periodické zvuky – tóny – jsou tvořeny složkami jejichž frekvence jsou celistvé násobky frekvence základního tónu – vyšší harmonické frekvence či [[alikvotní tón]]y. Má-li harmonická frekvence dvojnásobný počet kmitů proti kmitu základnímu, jde o druhou harmonickou atd. Obecně platí, že tón zní tím ostřeji – drsněji, čím je energie harmonických frekvencí větší, tím „kulatěji“, čím je energie harmonických nižší. Obecně platí, že liché násobky základního kmitočtu zvuk „zostřují/ochlazují“ (např. u žesťových hudebních nástrojů), sudé násobky základní harmonické frekvence zvuk „zjemňují/oteplují“ (např. dřevěné dechové nástroje). [102] => [103] => Některé hudební nástroje vydávají doprovodné zvuky o frekvencích, které nejsou v harmonickém poměru ke frekvenci tónů základních. [104] => [105] => === Hlasitost a intenzita zvuku === [106] => '''Hlasitost zvuku''' je subjektivní veličina. Je závislá na velikosti [[Základní akustické veličiny#Akustick%C3%BD tlak|akustického tlaku]]

p

, kterým zvukové vlnění působí na sluch (tj. proměnné složky tlaku). [107] => [108] => Odpovídající měřitelnou veličinou je '''hladina akustického tlaku

L_p

'''. Protože slyšitelný rozsah vjemů přesahuje sedm dekadických řádů hodnot této veličiny, užívá se pro ni logaritmického vyjádření v jednotkách [[decibel]]: [109] => [110] =>

L_p=20\log \frac{p}{p_0}

, [111] => [112] => kde ''p₀'' je smluvní vztažná hodnota akustického tlaku, označovaná často jako [[práh slyšení]]:

p_0=2\cdot 10^{-5}\,\mathrm{Pa}=20\,\mathrm{\mu Pa}

[113] => [114] => Dynamika lidského sluchu – od prahu slyšení po práh bolesti – je 120 až 125 dB. Při vysokých intenzitách může dojít k poškození sluchu. [115] => [116] => Při stejné hodnotě akustického tlaku je subjektivně vnímaná hlasitost zvuku o různých frekvencích rozdílná. Pro přiblížení měřitelné veličiny subjektivnímu vjemu hlasitosti bez závislosti na frekvenci se užívá smluvních váhových křivek, které respektují „frekvenční charakteristiku“ lidského sluchu. Mezinárodně byly definovány čtyři takové křivky označované

A

B

C

D

. V současnosti je hygienickými předpisy a technickými normami převážně vyžadováno užívání váhové křivky

A

, která se nejlépe osvědčila (pro specifické účely někdy ještě křivky

C

). Hodnoty hladiny akustického tlaku (ať naměřené či požadované mezní) upravené („filtrované“) váhovou křivkou se udávají v jednotkách označovaných dB(A) resp. dB(C). Moderní zvukoměrné přístroje mají funkci vážení vestavěnou – obvykle lze volit mezi lineárním hodnocením, vážením křivkou

A

a křivkou

C

. Průběh křivky

A

je takový, že frekvenci 1 kHz odpovídá korekce 0 dB, frekvenci 250 Hz korekce -10 dB, největší váha (kladné korekce) se přisuzuje frekvencím okolo 2500 Hz. [117] => [118] => Hodnocení hlasitosti pomocí hladiny akustického tlaku vážené podle křivky

A

vytlačilo dříve užívanou jednotku hlasitosti [[Fón (jednotka)|fón]] (Ph). Ve fónové stupnici byly hladiny hlasitosti stanovovány subjektivním porovnáváním. [119] => [120] => '''Intenzita zvuku''' ''I'' je definována jako [[zvuková energie]] dopadající na jednotku plochy za jednotku času, tedy akustický výkon na jednotku plochy: [121] => [122] =>

I = \frac{E}{S\cdot t}.

[123] => [124] => Hladina intenzity zvuku

L

je veličina udávající intenzitu zvuku v jednotkách [[decibel]]: [125] => [126] =>

L=10\log \frac{I}{I_0}

, [127] => [128] => kde

I_0

je smluvní vztažná hodnota intenzity:

I_0=10^{-12}\;\mathrm{W\cdot m^{-2}}

. [129] => [130] => == Dopplerův jev == [131] => {{viz též|Dopplerův jev}} [132] => Dopplerův jev nastává při relativním pohybu zdroje zvuku a pozorovatele, který zvuk přicházející od zdroje vnímá. Pozorovatel slyší zvuky jiné frekvence, než je frekvence zdroje. Vyšší, když se zdroj zvuku a přijímač zvuku přibližují, a nižší, pokud se zdroj zvuku a přijímač zvuku navzájem vzdalují. [133] => [134] => == Ochrana před hlukem == [135] => Pobyt v hlučném prostředí má špatný vliv na [[zdraví]] člověka, na jeho [[pracovní výkon]] a [[pozornost]]. Člověk není schopný se na nadměrný hluk adaptovat. Proto jsou v pracovním i mimopracovním prostředí přijímána specifická opatření k ochraně osob před nadměrným hlukem. Často se problémy s hlukem řeší pomocí [[Akustická izolace|izolace]] vhodnými pórovitými látkami ([[plst]], [[koberec]], [[vakuum|vakuové]] vrstvy apod.) [136] => [137] => === Ochrana před hlukem v pracovním prostředí === [138] => * odstranění zdrojů hluku nebo podstatné snížení vyvolávaného hluku [139] => * náhrada hlučného zařízení méně hlučným ([[inovace]]) [140] => * uzavření zdroje hluku vhodným krytem [141] => * oddělení exponovaného pracovníka od zdroje hluku [142] => * používání vhodných osobních [[ochranná pomůcka|ochranných pomůcek]] [143] => * zkrácení doby pobytu v hlučném prostředí [144] => [145] => === Negativní vlivy na zdraví člověka v souvislosti se zvukem === [146] => Negativní vliv na zdraví mají četné návštěvy [[diskotéka|diskoték]] a dalších hlasitých hudebních představení, také vysoká hlasitost elektronických zařízení. Škodlivé jsou hlučné činnosti v malém prostoru (odrazem hluku od stěn se zvyšuje jeho hladina zvuku). Rušivě působí hlučné činnosti (vrtání, opravy v bytě, vysávání apod.) v noční dobu.[http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/prevence-a-ochrana-pred-hlukem Prevence a ochrana před hlukem] Státní zdravotní ústav. [147] => [148] => Velmi hlučné bývají některé druhy dopravy, například [[železniční doprava]], letecká doprava v blízkosti [[letiště]] apod. Mezi velmi hlučná místa obvykle patří velké [[průmysl]]ové provozy v [[Těžký průmysl|těžkém průmyslu]] (hutě, [[Slévárna|slévárny]], [[Válcovna|válcovny]] apod.). [149] => [150] => == Odkazy == [151] => === Reference === [152] => [153] => [154] => === Literatura === [155] => * {{Citace monografie [156] => | příjmení = Smetana [157] => | jméno = Ctirad [158] => | spoluautoři = a kol. [159] => | titul = Hluk a vibrace. Měření a hodnocení. [160] => | vydavatel = Sdělovací technika [161] => | místo = Praha [162] => | rok = 1998 [163] => | počet stran = [164] => | kapitola = [165] => | strany = [166] => | isbn = 80-901936-2-5 [167] => }} [168] => [169] => === Související články === [170] => * [[Akustika]] [171] => * [[Audiologie]] [172] => * [[Mikrofon]] [173] => * [[Bílý šum]] [174] => * [[Ucho]] [175] => [176] => === Externí odkazy === [177] => * {{Commonscat|Sound}} [178] => * {{Wikicitáty|téma=Zvuk}} [179] => * {{Wikislovník|heslo=zvuk}} [180] => * Hana Kolářová, Jiří Stanek: [http://books.google.cz/books?id=XZGg9qKgm0QC&lpg=PA3&pg=PA75#v=onepage&q=Hluk%20a%20audiometrie&f=false 10.Hluk a audiometrie] Biofyzika pro studenty zdravotnických oborů, str.75 [181] => * [http://www.audiozone.cz/recenze/mereni-hlasitosti-podle-norem-t18331.html Měření hlasitosti podle norem] [182] => * [http://www.audiozone.cz/recenze/stoparuv-pruvodce-digitalnim-zvukem-4-dil-t18902.html Hlasitost signálu a její zneužívání] [183] => {{Autoritní data}} [184] => {{Portály|Fyzika}} [185] => [186] => [[Kategorie:Zvuk| ]] [187] => [[Kategorie:Akustika]] [] => )

good wiki

Zvuk

Fonograf - předchůdce gramofonu Zvuk je mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Frekvence tohoto vlnění, které je člověk schopen vnímat, jsou značně individuální a leží v intervalu přibližně 16 Hz až 20 000 Hz.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Zvuk

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Decibel

Frekvence

Gramofon

Hertz

Teplota

Ucho

Vzduch

Service

About us

Technology

Locations