Array ( [0] => 15488766 [id] => 15488766 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Život [uri] => Život [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=organizované hmotě, schopné metabolismu a reprodukce}} [1] => {{Taxobox [2] => | jméno = Živé organismy (Biota) [3] => | druhotné dělení = Nadříše/Říše [4] => | podřazené taxony = * [[prion]]y (?) [5] => * [[virus|viry]] (?) [6] => * [7] => * [[Archea]] [8] => * [[Bacteria]] [9] => * [[Eukaryota]] [10] => ** [[Obazoa]] [11] => *** [[Opisthokonta]] [12] => *** [[Breviatea]] [13] => *** [[Apusomonadida]] [14] => ** [[Amoebozoa]] [15] => ** [[Archaeplastida]] [16] => ** [[SAR (taxonomie)|Sar]] [17] => ** [[CRuMs]] [18] => ** [[Haptista]] [19] => ** [[Cryptista]] [20] => ** [[Excavata]] [21] => * [22] => * [[mimozemský život]] (hypotetický) [23] => }} [24] => [25] => [[Soubor: Dzīvības koks, kā krucifikss ar Vecās Derības praviešiem un svētajiem.jpg |thumb|upright=0.7| Strom života (rukopis, kolem 1310)]] [26] => [[Soubor: Klimt Tree of Life 1909.jpg |thumb|upright=1.2| [[Gustav Klimt]]: Strom života (1909)]] [27] => [[Soubor: Armillaria ostoyae.jpg |thumb|upright=1.0| Václavka smrková ]] [28] => [[Soubor: Sneeuwklokje (Galanthus nivalis) 01.JPG |thumb|upright=1.0|Sněženka ]] [29] => [[Soubor: Group of Pterophyllum Altum.jpg |thumb|upright=1.1 |Skalára vysoká ]] [30] => [[Soubor: 1-month-old kitten 35.jpg |thumb|upright=1.1| Měsíční kotě]] [31] => [32] => '''Život''' je víceznačné slovo, které v [[Biologie|biologii]] znamená charakteristiku všech jsoucen či organismů, schopných zejména [[látková výměna|látkové výměny]], reprodukce a rozmnožování, případně evoluce, která tedy považujeme za živá. Jiná definice chápe život jako soubor [[Signální soustava|signálních]] a sebeudržovacích procesů v těle určitého [[Organismus|organismu]], které zajišťují například [[Látková výměna|látkovou výměnu]], [[dráždivost (biologie)|dráždivost]] nebo [[Rozmnožování|reprodukci]]. Život může také znamenat souborný celek, tvořený všemi živými organismy v celé historii [[Země]]. Ta část planety [[Země]], kde se živé organismy vyskytují, se nazývá '''[[biosféra]]'''. [33] => [34] => Zvláštní povaha života je dobře patrná na konci individuálního života. Když živý organismus zahyne, žádná molekula se neztratí a chemické složení jeho těla se nezmění – a přece se z organismu stane mrtvola, kus neživé hmoty. Procesy a reakce, jež v něm probíhaly, se obrátily a místo udržování a rozvíjení specifické organizace a uspořádání se začaly řídit druhým zákonem termodynamickým, to jest rozkládat. Tato změna či přechod je zpravidla nevratný: živý organismus nelze vypnout a opět zapnout jako mechanický a neživý stroj. [35] => [36] => V přeneseném slova smyslu může být slovem život označováno cokoliv, co žije, co je živé. Z ekologického pohledu se jedná o [[Živá příroda|živou přírodu]], ve společenském slova smyslu pak o jakoukoliv strukturu, která vyvíjí nějakou činnost („společenský život“). [37] => [38] => == Charakteristika == [39] => {{Viz též|Definice života}} [40] => Podle prof. Rosypala jsou živé organismy tvořeny [[buňka]]mi, a to jako [[Jednobuněčný organismus|jednobuněčné]] a [[Mnohobuněčnost|mnohobuněčné]]. S jistými výhradami sem patří také [[nebuněčné organismy]], například [[virus|viry]]. Nejdůležitější společné vlastnosti živých organismů jsou: [41] => # Přítomnost [[Nukleová kyselina|nukleových kyselin]] a '''[[Bílkovina|bílkovin]]'''. [42] => # Vysoká míra '''organizace''' a strukturní složitosti, a to v hierarchii různých vrstev. [43] => # Organismy jsou ze svého okolí vydělené, ale '''otevřené''': udržují se svým okolím tok látek, energie a informací, takže mohou udržovat ustálený stav své struktury a organizace. [44] => # Jsou schopny '''samoregulace''' (autoregulace), například pomocí zpětných vazeb. [45] => # Vyznačují se '''[[Metabolismus|metabolismem]]''', zejména syntézou nukleových kyselin a bílkovin. [46] => # Mají schopnost samostatné '''[[Rozmnožování|reprodukce]]''' a mohou se [[Evoluce|vyvíjet]].S. Rosypal a kol., ''Přehled biologie''. Str. 14n. [47] => [48] => „Obecně je tedy lze charakterizovat jako strukturálně vysoce složité, hierarchicky uspořádané, termodynamicky otevřené a autoregulující se nukleoproteinové soustavy, jejichž podstatnými vlastnostmi jsou metabolismus, autoreprodukce a schopnost vyvíjet se.“S. Rosypal a kol., ''Přehled biologie''. Str. 16. [49] => [50] => == Vznik života == [51] => {{Podrobně|Vznik života}} [52] => Život na Zemi nezačal hned, jakmile ochladla, ale až přibližně o půl miliardy let později, přibližně před čtyřmi miliardami let. Podle jedné hypotézy se život mohl dostat na Zemi z nějakého jiného kosmického tělesa, většina odborníků však hledá jeho kořeny na Zemi. V obou případech je však rozdíl mezi neživým a živým značný a představy o tom, jak mohl život z neživého vzniknout, jsou stále předmětem diskusí. Mezi podmínky pro vznik života zřejmě patří nějaká forma vydělení z prostředí, něco jako primitivní [[metabolismus]] a něco jako paměť, která umožnila uchování užitečné informace a postupné budování složitějších organismů. [53] => [54] => == Vývoj života == [55] => O dalším vývoji živých organismů už máme daleko víc informací a hmotných nálezů, jak z [[paleontologie]], tak v poslední době z [[molekulární biologie]]. Představa vývoje jako postupného hromadění náhodných změn, které selektuje přírodní výběr, spojená se jménem anglického biologa [[Charles Darwin|Charlese Darwina]] je už od poloviny 20. století obecně přijímána. Během této doby se však objevila řada dříve neznámých mechanismů na molekulární úrovni, které obraz vývoje silně zkomplikovaly. Dobrým příkladem je celá oblast [[epigenetika|epigenetických jevů]], které zpochybnily jednoduchou představu [[genom]]u jako podrobného plánu dospělého těla ([[fenotyp]]u) a znovu otevřely otázku předávání získaných vlastností. V každém případě má organismus daleko bohatší možnosti evoluce a selekce než jen klasickou náhodu a negativní přírodní výběr.Viz např. Jiří Vácha, Meze darwinismu. Brno: MUNI press 2020. [56] => [57] => Od poloviny 20. století se pozornost mnoha vědců obrací ke studiu nehmotných stránek života a jejich vývoje. Zakladatelé [[etologie]] ([[Konrad Lorenz]], [[Nicolaas Tinbergen]], Eibl-Eibesfeld) začali soustavně studovat chování zvířat a jejich společenství a koncem 20. století došlo i na člověka, jeho [[kultura|kulturu]] a společnost. Evoluce kultur, jazyků a [[instituce|institucí]] tvoří „[[software]]“ života. Jak se ukázalo, plynule navazuje na evoluci biologickou a etologickou, i když s poněkud širšími možnostmi a rychlejším předávání novinek (učení, socializace, věda, umění). Vzhledem k dosavadnímu objemu bádání v kulturní antropologii, sociologii a dalších vědách je bádání v této oblasti nutně transdisciplinární a přináší velmi cenné výsledky.Richerson – Boyd, ''V genech není všechno'', Praha: Academia 2012 [58] => [59] => == Život jako součást biosféry == [60] => Označení „život“ pro souhrn všeho živého není jen pojem, protože ani ten nejjednodušší organismus nežije v úplné izolaci. Všechno živé spolu nějak souvisí, organismy někdy spolu zápasí, jedny jsou potravou druhých, jindy spolupracují a navzájem se podporují. Souvislost všeho živého dokládá možnost sestrojit „strom života“ jako graf závislostí jednotlivých forem či druhů organismů na jejich vývojových předchůdcích či „příbuzných“. Tuto příbuznost pozorovali už starověcí filosofové a jednotlivé druhy řadili k sobě podle pozorovatelných podobných rysů a vzhledu. Nejvíce rozvinutou podobu tohoto typu řazení představuje „Systém přírody“ švédského biologa [[Carl Linné|Carla von Linné]]. [61] => [62] => Rozluštění [[genetický kód|genetického kódu]] ve 20. století umožnilo daleko objektivnější i přesnější systematické řazení biologických [[taxon]]ů (druhů, rodů atd.) podle rozdílů jejich genomů, dědičných molekulárních informací. Tento jedinečný soubor informací, identický pro všechny jedince daného druhu, je obsažen v (téměř) každé buňce mnohobuněčného organismu. Každý rozdíl genetické informace mezi blízkými druhy lze považovat za důsledek jedné [[mutace]] a pokládat počet takových rozdílů za údaj o biologické vzdálenosti mezi srovnávanými druhy. Tato [[kladistika|kladistická]] metoda dovoluje přezkoumatelné seřazení všech známých taxonů do evolučního „stromu života“ podle relativního stáří jednotlivých mutací. Dalším nedávno objeveným dokladem příbuzenství a pravděpodobně společného původu všeho živého je dalekosáhlá shoda ve hmotném zakódování genetické informace. Ta je u všech [[eukaryotická buňka|eukaryotických buněk]] soustředěna v jádru, a to v podobě jednotlivých [[gen]]ů, seřazených na určitém počtu [[chromosom]]ů. U prokaryotických buněk bakterií a [[archea|archeí]] jsou seřazeny na jediné molekule [[nukleoid]]u. Společnou „abecedu“ tohoto kódování tvoří pro všechny organismy shodně trojice molekul vzájemně komplementárních čtyř [[Bílkovina|protein]]ů ([[adenin]], [[guanin]], [[cytosin]] nebo [[thymin]]). Kód patrně nejdůležitější části této informace, která řídí syntézu všech proteinů v buňce, dovoluje sice rozlišit a produkovat astronomický počet různých proteinových struktur (až 10500), ve skutečnosti jsou však všechny proteiny v celé biosféře sestaveny z pouhých 23 (biogenních) [[aminokyselina|aminokyselin]]. [63] => [64] => == Klasifikace == [65] => Jedním z prvních úkolů biologických věd bylo popsat a utřídit nepřehledné bohatství živých organismů. To znamenalo nejprve stanovit nejméně dvě úrovně taxonů, u Aristotela druhů a rodů, které se zpočátku chápaly jako od sebe oddělené a nezávislé skutečnosti. Teprve když vznikly soubory tisíců popisů různých druhů, začaly se vědcům ukazovat podobnosti mezi nimi a tím i možnost jakéhosi byť mechanického systému. Tak vzniklo třídění Linnéovo, které se s různými úpravami užívalo po dvě století, než je ve 20. století začal nahrazovat systém [[Kladistika|kladistický]], založený na rozboru genetické informace jakožto stopy biologické evoluce. [66] => [67] => === Aristotelés === [68] => První známý pokus o klasifikaci organismů provedl [[Řecko|řecký]] [[filosof]] [[Aristotelés|Aristoteles]], který roztřídil všechny tehdy známé živé organismy na rostliny, živočichy a člověka. Charakteristický rys „života“ označil jako duši (''anima'') a rozlišil jej do tří stupňů: [69] => * ''vegetativní duši'' rostlin, schopnou metabolismu a růstu, [70] => * ''senzitivní duši'' živočichů, schopných navíc smyslového vnímání a pohybu, a konečně [71] => * ''duši rozumovou'', charakteristiku člověka. [72] => Od Aristotela také pochází dodnes užívaná [[binomická nomenklatura]], která každou systematickou jednotku (taxon) označuje názvem nejblíže vyšší jednotky (u Aristotela rodu, ''genus proximum'') a názvem druhu, jímž se v rámci rodu rozlišuje od ostatních (''differentia specifica''). [73] => [74] => Rozlišoval také zvířata s [[Krev|krví]] od zvířat bez krve (nebo alespoň bez červené krve), která lze srovnávat s pojmy [[Obratlovci|obratlovců]] a [[Bezobratlí|bezobratlých]], a rozdělil obratlovce do pěti skupin: [[savci]], [[plazi]] a [[obojživelníci]], [[ptáci]], [[ryby]] a [[Velryba|velryby]]. Bezobratlí byli také rozděleni do pěti skupin: [[hlavonožci]], [[korýši]], [[hmyz]] (v té době zahrnoval i [[Pavouci|pavouky]], [[Štíři|štíry]] a [[stonožky]]), zvířata bez skořápky (většina [[Měkkýši|měkkýšů]] a [[Ostnokožci|ostnokožce]]) a konečně [[Zoofyt|zoofyty]] (zvířata, která se podobají rostlinám). Ačkoli Aristotelovo řazení i pokusy o vysvětlení života moderní biologie většinou opustila, byla to největší biologická syntéza té doby a zůstala nejvyšší autoritou po více než dvě tisíciletí. [75] => [76] => === Linné === [77] => Švédský botanik [[Carl Linné]] (''Linnaeus'', 1707–1778) pocházel z velmi chudých poměrů a i když nakonec vystudoval medicínu, byl z velké části samouk. Měl však štěstí, že několikrát v krajní nouzi narazil na učence, kteří žasli nad jeho botanickými znalostmi, vzali ho k sobě a dali mu k dispozici své knihovny, sbírky a zahrady. Tak se mu dostala do rukou kniha francouzského botanika Sébastiena Vaillanta, který objevil funkci rostlinného pylu a tím i sexualitu rostlin. Linného tak napadlo, že by mohl rostliny řadit výhradně podle složení a tvaru květů. Mezitím také vystudoval, stal se profesorem v Uppsale a dvorním lékařem. S pomocí svých studentů, kteří cestovali po světě, popsal a seřadil značnou část rostlinných druhů, jež se v botanických spisech dodnes označují zkratkou L. [78] => [79] => Základem jeho systému bylo řazení podle dobře pozorovatelných vlastností květů, například symetrie, tvaru, počtu okvětních lístků a tyčinek a podobně. Ačkoli to byl princip čistě mechanický, vynikající praktik Linné jej doplnil svým vlastním citem pro podobnost, takže se systém dobře osvědčil. Získal si obdiv nejslavnějších vzdělanců své doby, například [[Jean Jacques Rousseau|Jeana Jacquese Rousseaua]] a [[Johann Wolfgang von Goethe|Johanna Wolfganga von Goethe]] a jeho systém používali botanici až do 20. století. [80] => [81] => == Mimozemský život == [82] => {{podrobně|Mimozemský život}} [83] => Mimozemský život je označení pro předpokládaný soubor [[život|živých]] [[organismus|organismů]], které vznikly a žijí mimo planetu [[Země|Zemi]] ( [[mimozemská biologická entita|mimozemské biologické entity]]). Jde však (zatím?) jen o hypotetický termín, jelikož ve [[vesmír]]u není život znám nikde jinde, než právě na Zemi. [84] => [85] => == Odkazy == [86] => === Reference === [87] => {{překlad| jazyk = en| článek = Life|revize= 982187897 |jazyk2 = de| článek2 = Leben|revize2= 203080573}} [88] => [89] => [90] => === Literatura === [91] => * M. Carrithers, ''Why humans have cultures''. Oxford 1992 [92] => * [[Theodosius Dobzhansky]], ''Mankind evolving''. New Haven 1967 [93] => * [[Hans Jonas]], Evoluce a svoboda. In: ''Lidé města'' 17, Praha 2005 [94] => * [[Anton Markoš]], ''Povstávání živého tvaru''. Praha: Vesmír, 1997. 308 s. [95] => * Anton Markoš, ''Tajemství hladiny: hermeneutika živého''. Praha: Dokořán, 2003. 350 s. [96] => * Anton Markoš, ''Náhoda a nutnost: Jacques Monod v zrcadle naší doby.'' Praha: Pavel Mervart, 2008. 445 s. [97] => * Anton Markoš, ''Co je nového v biologii''. Praha : [[Nová beseda]], 2015. 76 s. [98] => * Anton Markoš, ''Evoluční tápání: podoby planetárního životopisu''. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2016. 362 s. [99] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Život. Sv. 27, str. 868. [100] => * Richerson – Boyd, ''V genech není všechno'', Praha: Academia 2012 [101] => * [[Stanislav Rosypal|S. Rosypal]] a kol., ''Přehled biologie''. Praha: Scientia 1994. [102] => * [[Pierre Teilhard de Chardin|P. Teilhard de Chardin]], ''Místo člověka v přírodě''. Praha [103] => * Jiří Vácha, ''Meze darwinismu''. Brno: MUNI press 2020. 368 s. [104] => [105] => === Související články === [106] => * [[Organismus]] [107] => * [[Smrt]] [108] => * [[Smysl života]] [109] => * [[Vznik života]] [110] => * [[Evoluce]] [111] => [112] => === Externí odkazy === [113] => * {{Commonscat}} [114] => * {{Wikislovník|heslo=život}} [115] => * {{Wikicitáty|téma=Život}} [116] => * {{Citace elektronické monografie [117] => | příjmení = Kauffman [118] => | jméno = Stuart [119] => | odkaz na autora = Stuart Kauffman [120] => | titul = The Adjacent Possible: A Talk with Stuart Kauffman [121] => | url = http://www.edge.org/3rd_culture/kauffman03/kauffman_index.html [122] => | datum vydání = 2003-03-11 [123] => | datum aktualizace = [124] => | datum přístupu = 2011-05-07 [125] => | jazyk = anglicky [126] => }} [127] => * Nicole C. Karafyllis: [http://www.naturphilosophie.org/grundbegriffe/bios-und-zoe/ ''Bios und Zoe.''] In: ''Naturphilosophische Grundbegriffe.'' [128] => * [https://www.spektrum.de/news/gibt-es-seit-mehr-als-vier-milliarden-jahre-leben-auf-der-erde/1569952 Spektrum: Fossilien werfen neues Licht auf irdische Frühzeit] [129] => * [https://www.spektrum.de/news/jagd-nach-dem-ursprung-des-lebens-auf-gesteinen-in-der-tiefsee/1579234 Spektrum: Jagd nach dem Ursprung des Lebens] [130] => * [http://plato.stanford.edu/entries/life/ Stanford Encyclopedia of Philosophy: Life. Bruce Weber] [131] => [132] => {{pahýl}} [133] => {{Autoritní data}} [134] => [135] => [[Kategorie:Život| ]] [136] => [[Kategorie:Biologie]] [137] => [[Kategorie:Příroda]] [] => )
good wiki

Život

Strom života (rukopis, kolem 1310) Gustav Klimt: Strom života (1909) Václavka smrková Sněženka Skalára vysoká Měsíční kotě Život je víceznačné slovo, které v biologii znamená charakteristiku všech jsoucen či organismů, schopných zejména látkové výměny, reprodukce a rozmnožování, případně evoluce, která tedy považujeme za živá. Jiná definice chápe život jako soubor signálních a sebeudržovacích procesů v těle určitého organismu, které zajišťují například látkovou výměnu, dráždivost nebo reprodukci.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Země','Carl Linné','Rozmnožování','Organismus','Bílkovina','Evoluce','virus','Hans Jonas','chromosom','Charles Darwin','nukleoid','Soubor: Dzīvības koks, kā krucifikss ar Vecās Derības praviešiem un svētajiem.jpg '

Bílkovina

Bílkovina je jedním z nejdůležitějších živin v lidské stravě.

Evoluce

Evoluce je biologický proces, který se zabývá změnami druhů a organismů v průběhu času.

Nukleoid

Organismus

Rozmnožování

Virus

Země