Cesko.wiki Zahradní Město
Author
Albert FloresEbenezera Howarda Ebenezera Howarda Zahradní město je moderní typ plánovitě budované městské sídelní zástavby rodinnými domky, jehož koncepce vznikla v Anglii pod vlivem sociálního utopismu v reakci na průmyslovou revoluci a migraci obyvatelstva z venkova do měst jako alternativa k nekoncepčně vznikajícím a hygienicky i esteticky podřadným chudinským dělnickým koloniím a slumům. Původním záměrem bylo zajistit i nižším vrstvám přijatelné a zdravé bydlení a prostředí, později byly podle podobného vzoru budovány i luxusní zahradní čtvrti pro vyšší střední třídu.
Koncepce
Předchůdci zahradních měst byla experimentální osada New Harmony, kterou navrhl Robert Owen. Podobnými myšlenkami se zabývali i další sociální utopisté, například Charles Fourier a Henri de Saint-Simon.
Za autora myšlenky zahradních měst je považován Ebenezer Howard, původním vzděláním stenograf samouk. S problematikou řízení města se seznámil jako stenograf londýnské městské rady. +more Jeho ústředním motivem bylo spojení výhod venkovského a městského bydlení, jeho specifickým přínosem je myšlenka, že zahrada má být přirozenou součástí bytu. Hlavními inspiračními zdroji byly: * návrhy prof. Wakefielda a Marshalla na organizované stěhování obyvatelstva * systém pozemkové údržby navržený Thomasem a Herbertem * vzorné město Josepha B. Buckinghama.
Své myšlenky vtělil do spisku To-morrow - A Paceful Path To Real Reform, který vydal rok 1898, nové vydání pak pod názvem Garden Cities Of To-morrow.
Howardem popisovaný vzor okrouhlého zahradního města, určeného pro asi 30 000 obyvatel, má uprostřed kruhový ústřední park, kolem nějž jsou soustředěny veřejné budovy, obklopené sady. Ze středu vychází 6 radiálních tříd (boulevard), které jsou protínány soustavou soustředných prstencových kruhových tříd (avenue), lemovaných stromořadími. +more Prostřední z nich, Grand Avenue, je pásem veřejné zeleně, v němž jsou další veřejné budovy. Design rodinných domů není unifikován, dbá se pouze na koncepci a linii ulice. Zástavbu obepíná okružní železnice, kolem níž je soustředěn průmysl. Vně železničního okruhu jsou rekreační území a zemědělské pásmo. Náklady města mají být hrazeny z výběru pozemkového nájemného, zahrnujícího i daňovou rentu, přičemž pozemky mají zůstat ve veřejném vlastnictví. Základním sortimentem má být město zásobováno z vlastních zdrojů. Ve výrobní sféře podporoval volnou soutěž podnikatelů. Zahradní město je navrženo jako uzavřený celek, koncepce nepočítá s plynulým rozrůstáním města. Počítá se s tím, že dceřiná města by vznikla zopakováním téhož schématu v sousední oblasti, tedy jako prstenec měst kolem mateřského města. Z těchto zásad byly při realizaci činěny téměř vždy značné ústupky, protože zahradní města byla vždy navrhována do již urbanizovaného prostoru.
Realizace
Dílo vzbudilo značný ohlas a byl přijato jako praktický návod. Roku 1903 začalo vznikat první zahradní město, Letchworth, a po něm v roce 1905 londýnské zahradní předměstí Hampstead Garden Suburb (realizátorem obou byli Barry Parker a Raymond Unwin), od roku 1920 pak Welwyn City v klasicistním stylu (realizoval Louise de Soissons). +more Dalšími realizátory jeho myšlenek byli například Rus Vladimir Semjonov (zahradní sídliště Prozorovskaja). V Británii vznikla roku 1899 Asociace zahradních měst, která v roce 1901 měla již 1300 členů.
V českých zemích koncepce zahradních měst nalezla ohlas po vzniku Československa, třebaže šlo pouze o převzetí několika prvků, nikoliv realizaci koncepce jako celku. Přihlásila se k ní Státní regulační komise, vzniklá roku 1920, moderním řešením byl nakloněn její mnohaletý (1923-1938)) předseda Eustach Mölzer. +more Touto komisí vytvořený regulační plán Velké Prahy vycházel z urbanismu wagnerovské moderny, anglického zahradního města a hnutí za bytovou reformu. Za první a nejznámější pražské zahradní město je považována pražská čtvrť Ořechovka, budovaná od roku 1919 podle projektu Jaroslava Vondráka a Jana Šenkýře. Další zahradní čtvrti vznikaly na Smíchově, v Břevnově, ve Strašnicích a na Vinohradech. Mezi nejkvalitnější je řazena čtvrť Ve Stromkách na Vinohradech, budovaná v letech 1923-1928 pro družstvo městských úředníků, novinářů a spisovatelů podle projektu Tomáše Pražáka, Pavla Moravce a Ladislava Machoně. Mezi poslední pražská zahradní města patří Spořilov (navrhl roku 1924 prof. Josef Barek), začátkem 30. let pak Zahradní Město (původním pravopisem Zahradní město). Havrda s Kučou z pražských zahradních měst jmenují Spořilov, Ořechovku a Hřebenku; v témž období byly založeny i téměř všechny pražské vilové čtvrti. Novější analytický materiál města Prahy uvádí jako příklady zahradních předměstí Ořechovku, Spořilov, Zahradní Město, Hanspaulku a Barrandov, zmiňována bývá též dejvická Baba či Baťův Zlín, z novodobějších realizací pak Dolní Břežany u Prahy.
Ke koncepci zahradních měst se hlásil i zakladatel a propagátor eubiotiky, prof. MUDr. Stanislav Růžička.
Reference
Literatura
E. Howard: Garden Cities Of To-morrow (Zahradní města zítřka), London 1956 * C. +more B. Purdom: The Garden City. A study in the development of a modern town. * J. Hrůza, J. Zajíc: Vývoj urbanismu II, ČVUT Praha 1996 * Rostislav Švácha: Od moderny k funkcionalismu, Praha 1995 * Marek Lehmann: [url=https://web. archive. org/web/20070610195203/http://www. archinet. cz/index. php. mode=article&art=10641&sec=10019&lang=cz]Zahradní města[/url], Archinet, 9. 11. 2002 * Sir Ebenezer Howard a Hnutí zahradních měst, [url=http://wwwold. ekovesnicky. cz/clanek. php. sekce=EUBIOTIKA&id=howard_1]1. část[/url] , [url=http://wwwold. ekovesnicky. cz/clanek. php. sekce=EUBIOTIKA&id=howard_2]2. část[/url] , [url=http://wwwold. ekovesnicky. cz/clanek. php. sekce=EUBIOTIKA&id=howard_3]3. část[/url] , web Ekovesničky, zdroj: Norman Lucey: [url=https://web. archive. org/web/20141016172012/http://www. rickmansworthherts. freeserve. co. uk/howard1. htm]The Effect of Sir Ebenezer Howard and the Garden City Movement on Twentieth Century Town Planning[/url], 1973 * M. Miller: Letchworth The First Garden City. Phillimore & Co, Chichester, West Sussex, 1989 * R. Beevers: The Garden City Utopia - A critical biography of Ebenezer Howard. Olivia Press, Abingdon, 1988 * Matouš Jebavý: [url=http://home. czu. cz/storage/54383_Zahradn%C3%AD%20m%C4%9Bsta_p%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvek%20do%20katalogu%20konference%20v%20Luha%C4%8Dovic%C3%ADch%202012. pdf]Zahradní města. Teorie zahradního města, příklady založení zahradních měst na počátku 20. století, vliv na současné zakládání městských čtvrtí[/url] , příspěvek na konferenci SZKT v Luhačovicích 2012 * K. Slívová: Teorie zahradního města a její vliv na vývoj systému sídelní zeleně měst v ČR s návrhem zahradní čtvrti obce Jesenice. Diplomová práce, FAPPZ ČZU, Praha, 2011 * Jan Linha: [url=http://zdravysporilov. webnode. cz/zahradni-mesto-sporilov/]Zahradní město Spořilov[/url], Zdravý Spořilov, o. s. , 11/2012 * [url=http://www. cojeco. cz/index. php. id_desc=107378&s_lang=2&detail=1&title=zahradn%ED%20m%ECsto]zahradní město[/url], CoJeCo, 14. 3. 2000, aktualizováno 2. 6. 2005, -red- * [url=http://encyklopedie. vseved. cz/zahradn%C3%AD+m%C4%9Bsto]zahradní město[/url], vševěd. cz, nedatováno * [url=https://web. archive. org/web/20140117071150/http://architektura. klenot. cz/teorie-architektury/143-29-zahradni-mesta-az-po-soucasne-satelity]29 - Zahradní města až po současné satelity[/url], hesla město zahradní, město satelitní, Howard, sir Ebenezer, Architektura. klenot. cz, Michal Záhora.