Znělá glotální frikativa

Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem , číselné označení IPA je 147, ekvivalentním symbolem v SAMPA je h\.

Charakteristika

Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva). +more * Místo artikulace: hlasivková souhláska (glotála). Úžina se vytváří v hlasivkách. * Znělost: znělá souhláska - při artikulaci hlasivky kmitají. Neznělým protějškem je neznělá glotální frikativa|. * Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou. * Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky. * Pulmonická egresivní hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska zaznamenává písmenem H, h.

Znělostní pár v češtině tvoří s neznělým velárním /ch/ neznělá velární frikativa|, ačkoliv se každá hláska tvoří na jiném místě. Například tedy slovo vr'h' vyslovujeme .

V jiných jazycích

Hláska zaznamenávaná v cizích jazycích písmenem /h/ se na rozdíl od češtiny častěji vyslovuje jako neznělá neznělá glotální frikativa|.

Slovanské jazyky

Ve většině slovanských jazyků se nevyskytuje, místo něj zůstává původní [[znělá velární ploziva|[g]]]. Kromě češtiny je ještě ve slovenštině, kde se rovněž zapisuje písmenem H, h. +more Dále se vyskytuje v rusínštině, běloruštině a ukrajinštině, které používají cyrilici, v níž k zaznamenání této hlásky slouží písmeno Г, г (ve většině ostatních jazyků píšících cyrilicí značí toto písmeno hlásku [g]).

Kategorie:Souhlásky Kategorie:Znělé souhlásky Kategorie:Frikativní souhlásky