Ústav makromolekulární chemie (budova)

Ústav makromolekulární chemie je výzkumná a administrativní budova na Břevnově v Praze 6, Heyrovského náměstí 1888/2. Byla postavena v letech 1960-1964 podle návrhu architekta Karla Pragera. Budova je sídlem Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky a od roku 2000 je kulturní památkou.

Historie a popis

Budova ústavu je umístěna za tramvajovou smyčkou, která je zakončením ulice Na Petřinách (hlavní třídy sídliště Petřiny). Sestává ze dvou vzájemně spojených, na sebe kolmých křídel. +more Nižší dvoupodlažní křídlo tvoří mírný oblouk a je v něm umístěn vstup do areálu se širokým nástupním schodištěm a proskleným respiriem, knihovna, zasedací a přednáškový sál, jídelna s bufetem, místnosti vedení ústavu a další pomocné provozy. Kolmo na něj navazuje výškové křídlo s laboratořemi, umístěnými na obou stranách kolem střední chodby. Ta je tvořena částečně pevnými stěnami, ale především vestavěnými skříněmi, mezi nimiž jsou niky se vstupními plně prosklenými dveřmi; chodba ja tím dostatečně prosvětlena. Jednotlivé pracovní místnosti jsou navzájem odděleny lehkými skříňovými příčkami, které lze podle potřeby posunovat.

Poprvé v Československu byly při stavbě použity některé moderní konstrukční a architektonické přístupy, jako např. stropní konstrukce s bezprůvlakovou betonovou hřibovou deskou, variabilní systém skříňových příček Gama a především lehká závěsová fasáda, vyrobená jako prototypová série v novém výrobním závodu v Boleticích nad Labem podle patentu, na němž se výrazně podílel Karel Prager. +more Charakter fasády byl inspirován fasádami staveb Ludwiga Miese van der Rohe: železobetonový skelet objektu nese skleněné stěny, na nichž se v pravidelném rastru střídají čiré a zelené tabule o síle 8 cm. Spáry mezi nimi jsou zakryty aluminiovými lištami. Boční stěny jsou obložené keramickou mozaikou (z úsporných důvodů nebyla provedena původně navržená umělecká výzdoba).

Je to jedna z prvních staveb, v nichž se česká architektura rozešla se stylovými prostředky socialistického realismu a ve výrazu, v materiálovém a konstrukčním řešení se hlásila k moderní architektonické tvorbě (podobně jako např. Bruselský pavilon a restaurace, pavilon Z v Brně, plavecký stadion v Podolí). +more Plastika Strom vědění Na konečné podobě a vybavení budovy se podílel i tehdejší ředitel ústavu Otto Wichterle a jeho sestra, sochařka Hana Wichterlová.

V přízemních prostorách vstupního křídla vznikla už v roce v roce 1972 výstavní galerie (tzv. Makráč).

V devadesátých letech byla stavba z energetických důvodů rekonstruována podle projektu Miloše Pavlíka.

Do parku před budovou byla v roce 2005 jako připomínka památky Otto Wichterleho umístěna dvoumetrová bronzová plastika od sochaře Michala Gabriela, která symbolizuje strom vědění; na každé větvi stromu je číslo některého Wichterlova patentu, kterých bylo celkem 64.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www. imc. +morecas. cz/cs/o-ustavu/o-budove/casopis-architektura-1960]Projekt Ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Praze (z časopisu Architektura ČSR XIX (8), s. 528-536, 1960)[/url] * [url=https://www. archiweb. cz/b/ustav-makromolekularni-chemie-ceskoslovenske-akademie-ved]archiweb. cz: Ústav makromolekulární chemie Československé Akademie věd[/url] * [url=http://abicko. avcr. cz/2009/03/17/]Akademický buletin (oficiální časopis Akademie věd ČR): Architektura a Ústav makromolekulární chemie AV ČR (březen 2009)[/url] * [url=https://mapamatky. cz/pragerova-trasa/ustav-makromolekularni-chemie-av-cr//]Mapamatky. cz: Pragerova trasa. Ústav makromolekulární chemie AV ČR[/url] * [url=http://expo58. blogspot. com/2007/08/modr-stav-makromolekulrn-chemie. html]expo58: Modrý Ústav makromolekulární chemie[/url].

Kategorie:Ústavy Akademie věd České republiky Kategorie:Stavby Karla Pragera Kategorie:Petřiny