Cesko.wiki Ústřední autobusové nádraží Florenc
Author
Albert FloresÚstřední autobusové nádraží Praha-Florenc (zastávka autobusů má název Praha, ÚAN Florenc) je největší a nejznámější pražské i české autobusové nádraží. Nachází se východně od lokality s pomístním názvem Florenc, dopravní plocha horní části nádraží patří do katastrálního území Nového Města, dolní část a budova se starou odbavovací halou patří do Karlína v Praze 8. Stará odbavovací budova s bývalým hlavním vchodem je umístěna v Křižíkově ulici (čo. 4) vedle Hudebního divadla Karlín, vjezd pro autobusy je z křižovatky ulic Prvního pluku a Malého.
Název autobusového nádraží byl v letech 1992-2004 obsažen také v názvu akciové společnosti, která autobusové nádraží vlastní.
Historie
Původní budova nádraží, dnes zde sídlí společnost Správa železnic +morejpg|vlevo|náhled|Vjezd_pro_autobusy,_2018'>alt= Umístění a počátky autobusového nádraží jsou spojeny se vstupem státní železniční společnosti ČSD do autobusové dopravy od roku 1927. V Pražském kraji ČSD zahájily autobusový provoz roku 1929, jejich základnou byly téhož roku nově zřízené autobusové garáže v prostoru dnešního dolního autobusového nádraží Florenc.
Horní autobusové nádraží, původně zasahující až do prostoru proti Městskému muzeu, je v provozu od 17. +more června 1948. V témž období byla zprovozněna i další dvě autobusová nádraží, dnes již nefungující: Pankrác (1947) a Smíchov (1948, poblíž tramvajové zastávky ČSAD Smíchov). Původně mělo autobusové nádraží 25 odjezdových stanovišť a vjezd od Městského muzea. V roce 1949 byla postavena výpravní budova s čekárnou, pokladnami, restaurací a odpočívárnou řidičů. Na betonovém podstavci u dnešního západního okraje nádraží stála na ploše dřevěná budka výpravčího a hlasatelky.
Začátkem 70. let při výstavbě metra (stanice Sokolovská na trase C) bylo uspořádání výrazně změněno. +more Byla zbourána výpravní budova z roku 1949, zrušen vjezd od Městského muzea, zrušen park a zcela změněno uspořádání stanovišť. Nová odbavovací hala byla zřízena ve dvoraně domů Křižíkova č. o. 4 a 6 a byl vybudován systém přechodových lávek. Vjezd do nádraží byl zřízen z východní strany, z ulice Prvního pluku.
Autobusové nádraží Florenc, stejně jako celý Karlín, bylo zatopeno při povodni v srpnu 2002. Provoz byl obnoven 16. srpna 2002.
Rekonstrukce
Na podzim roku 2003 byla rekonstruována odjezdová stání a byly na nich umístěny nové zastávkové přístřešky.
Od druhého čtvrtletí 2007 mělo projít autobusové nádraží přibližně roční rekonstrukcí za několik desítek milionů korun. V lednu 2007 již měl vlastník povolení na novou odbavovací halu, žádal však ještě o jeho změnu. +more Hala má být kvůli stavební uzávěře dočasná, investor požádal o udělení výjimky ze stavební uzávěry pro zastřešení nástupišť a stavbu ochozů. Radnice Prahy 8 se k plánům vlastníka autobusového nádraží staví rezervovaně. Starosta Josef Nosek by preferoval přemístění nádraží jinam a do podzemí a využití plochy nad ním pro vícefunkční budovu a propojení Nového Města s Karlínem.
alt= Nová odbavovací hala, jejíž výstavba započala v září 2008, byla slavnostně otevřena 17. +more června 2009 ve 13. 30 hodin. Kromě moderních prostor pro odbavení cestujících a infostánku je zde také restaurace Burger King a Pappata, prodejna pečiva Fornetti a prodejna novin a drobných potravin Pont service center.
V průběhu roku 2011 byla odstraněna zastřešená lávka.
Proměna lokality
Penta, ČSAD Praha Holding a město Praha společně uskutečnily urbanistickou soutěž na proměnu lokality v novou moderní čtvrť při zachování provozu nádraží. Vítězem soutěže se stal česko-britský tým složený z architektonických studií UNIT architekti, A69 - architekti a firmy Marko and Placemakers. +more Praha chce spolupracovat i s dalšími dvěma týmy, které se společně umístily na druhém místě a kteří se mají podílet na úpravách magistrály a na návrhu parku na Těšnově. Rada města výsledky urbanistické soutěže schválila 14. března 2022, následovat mělo projednání změn územního plánu a uzavření memoranda mezi městem a spolupracujícími investory, tj. ČSAD Praha holding a Masaryk Station Development. Soutěžní návrhy jsou prezentovány na samostatném webu Florenc 21.
Nově navržená čtvrť v oblasti ulic Na Poříčí, Na Florenci, Masarykova nádraží a autobusového nádraží propojuje okolní čtvrti sítí ulic a uliček, aby oblast byla dobře prostupná. Trojúhelník, který vytvářejí dvě ramena Negrelliho viaduktu, je zvažován k přeměně na městskou tržnici, která by mohla přesahovat i do mostních oblouků. +more Počítá se se zachováním autobusového nádraží, jehož přestavba má proběhnout až v pozdější fázi projektu. V březnu 2022 město vyjádřilo představu, že transformace území by měla začít zhruba za pět let (2027), realizace by měla začít do deseti let (2032).
Stavební a dopravní uspořádání
Schéma autobusového nádraží V počátcích provozu (od roku 1947) zasahovala plocha nádraží a nástupiště až do míst naproti Městskému muzeu, kde je dnes taxistanoviště a tržiště.
Dnes železniční Negrelliho viadukt rozděluje plochu autobusového nádraží na horní nádraží a dolní nádraží. Horní nádraží zahrnuje sedm nástupních ostrůvků se 17 odjezdovými stáními (č. +more 11-27), dalších 11 odjezdových stání (č. 0-10) je umístěno u okraje plochy horního nádraží, příjezdová hrana s příjezdovým stáním č. 99 a stáním č. 97 expresu k ruzyňskému letišti je umístěna na okraji přilehlém k odbavovací budově. Na dolním nádraží jsou čtyři ostrůvky s 12 odjezdovými stáními (č. 50-62). Dolní nádraží sloužilo v posledních letech jen nepravidelné dopravě a linkám na Ukrajinu, pak již jen jako odstavná plocha. Celé autobusové nádraží je propojeno úrovňovými přechody pro chodce.
Zastřešená lávka byla v průběhu roku 2011 odstraněna.
Doprava a služby
vlevo ÚAN Florenc slouží především pro mezinárodní a dálkové spoje. +more Vysoké poplatky za vjezd do areálu motivují autobusové dopravce k tomu, aby přednostně, zejména k příjezdům do Prahy, využívali autobusová nádraží na okrajích Prahy, například Na Knížecí (Smíchov), Zličín, Hradčanská, Dejvická, Holešovice, Černý Most, Želivského (Vinohrady) a Roztyly, čímž význam nádraží oproti dřívějším dobám poněkud poklesl a nejsou tolik přetěžovány i tak přeplněné příjezdové komunikace Karlína a Žižkova. V letech 1997-1999 se obchodní politikou ÚAN zabýval i Úřad pro hospodářskou soutěž a úspěšná odvolání svědčí o tom, že právní rámec poplatků není zcela jednoznačný.
V odbavovací budově je zajišťován i prodej místenek a informační služby.
Za léta 1948 až 2008 bylo odbaveno odhadem kolem 12 milionů spojů a 375 milionů cestujících. Za rok 1990 zde bylo odbaveno necelých 400 000 spojů a necelých 14 milionů cestujících, v roce 2008 bylo odbavováno kolem 200 000 spojů a 7 milionů cestujících ročně a nádraží užívá kolem 100 dopravců.
Vlastník autobusového nádraží
Ústřední autobusové nádraží Florenc v lednu 2020. +more Autobusové nádraží v dobách vzniku provozoval příslušný státní podnik ČSAD. Do roku 1988 byl závod ÚAN Praha-Florenc součástí krajského národního podniku Československá státní automobilová doprava - KNV Praha jako závod 194. Organizačně pod něj v průběhu let patřily provozovny (autobusová nádraží) Pankrác, Smíchov a Hlavní nádraží. Kolem roku 1990 byl podnik transformován na státní podnik.
Organizační jednotka provozující autobusové nádraží byla samostatně zařazena do kuponové privatizace.
ČSAD ÚAN Praha Florenc a. s. +more (IČO 45275190, později IČ 26212030) byla zapsána 1. května 1992, nejprve pod názvem ČSAD Ústřední autobusové nádraží Praha Florenc a. s. K provozování autobusového nádraží zřídila k 28. červnu 2000 akciovou společnost ČSAD Florenc a. s. (IČ 26185792), později přejmenovanou na Pražská dopravní a. s. Ta zanikla 31. prosince 2005. ČSAD ÚAN Praha Florenc a. s. zanikla fúzí a jejím právním nástupcem je ČSAD Praha holding a. s. (IČ 26140659), která je nyní vlastníkem a provozovatelem autobusového nádraží. ČSAD Praha holding a. s. je rozdělena na dopravní a developerskou divizi.
V roce 2006 vznikla rozdělením společnosti Stavoinvesta holding a. s. +more společnost Rextim holding a. s. , která je vlastníkem ČSAD Praha holding a. s. 33 % v Rextim Holding údajně vlastní společně Roman Šplíchal a Ivana Šplíchalová, Roman Šplíchal byl také po většinu doby předsedou představenstva, v této funkci se střídal s Pavlem Vráblíkem.
Provozovatel autobusového nádraží, ČSAD Praha holding a. s. +more, vlastní ještě autobusové stanoviště Holešovice. Do počátku devadesátých let 20. století vlastnil právní předchůdce této firmy ještě další autobusová nádraží a stanoviště (Pankrác, Na Knížecí, Červený Vrch), která však již tomuto účelu neslouží. Meziměstské autobusové stanoviště Na Knížecí zaniklo zřejmě i proto, že všichni dopravci začali využívat sousedící levnější autobusové stanoviště v majetku města (Technická správa komunikací, Dopravní podnik hlavního města Prahy).
V říjnu 2023 oznámil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, že ve zjednodušeném řízení posuzuje nákup společnosti Rextim Holding (vlastnící ČSAD Praha holding) společností Penta Real Estate z investiční skupiny Penta. Zájem o tyto pozemky projevovala Penta již dříve, ČSAD Praha holding však v roce 2016 oznámila, že zde postaví vlastní projekt. +more V prosinci 2023 ÚOHS nákup schválil.
Reference
Literatura
Zdeněk Liška: Autobusové nádraží Praha-Florenc 1948-2008, Dopravní vydavatelství Malkus, vyjde 17. 6. 2008
Související články
Florenc * Florenc 13. +more30, český film, jehož úvodní část se odehrává v prostorách nádraží * Florenc (stanice metra) * Meziměstská autobusová doprava v Praze * Městská autobusová doprava v Praze * Autobusová nádraží a stanoviště v Česku.