Ľuboš Blaha

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Ľuboš Blaha (* 7. prosince 1979) je slovenský politolog, filozof a politik, poslanec Národní rady SR a místopředseda strany SMER-SD. Je místopředsedou Národní rady Slovenské republiky.

Byl předsedou výboru NR SR pro evropské záležitosti, ověřovatelem Zahraničního výboru NR SR a také vedoucím Stálé delegace NR SR v Parlamentním shromáždění Rady Evropy a členem Stálé delegace NR SR v Parlamentním shromáždění OBSE. Je považován za nejlevicovějšího poslance NR SR. +more Otevřeně se hlásí k myšlenkám marxismu, neomarxismu, demokratického socialismu, antiglobalismu a komunitarismu. Působí jako vědecký pracovník na Ústavu politických věd Slovenské akademie věd, ačkoli předsednictvo SAV se distancovalo od jeho vyjádření s tím, že během výkonu veřejné funkce Blahovi nemohou dát výpověď.

V roce 2010 získal cenu Literárního fondu za nejlepší knihu v kategorii společenských věd za rok 2009 za knihu Zpět k Marxovi?

V roce 2012 získal ve volbách do NR SR 1 195 preferenčních hlasů, ve volbách v roce 2016 jich bylo 2 746, ve volbách v roce 2020 jich bylo 60 263, čímž se prokroužkoval z 11. na 6. místo.

Od 14. června 2022 je cenzurován na sociální síti Facebook kvůli „hrubému porušování pravidel sítě“, zahrnující například nenávistné projevy a šíření dezinformací o covidu-19.

...

Životopis

Základní školu a gymnázium absolvoval v Bratislavě. Studoval politologii na Univerzitě Mateja Bela v Banské Bystrici. +more Ve studiu pokračoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě (obor filozofie). Doktorát obhájil na Ústavu politických věd SAV. Náplní jeho výzkumu je marxismus, liberalismus a komunitarismus. Během doktorského studia pracoval pro Komunistické straně Slovenska jako referent pro styk se zahraničím. V letech 2006 až 2010 působil jako poradce předsedy NR SR Pavla Paška. V červenci 2012 spolupracoval na projektu Levé spektrum 2012.

Blaha je ženatý a má dvě děti. Jeho otec je novinář a publicista Milan Blaha (známý například z relace STV „Večer na tému“). +more V letech 1996 až 2011 působil jako hráč na klávesové nástroje v hudební skupině Ethereal Pandemonium.

Politická kariéra

Od roku 2012 je Blaha poslancem NR SR za SMER-SD, členem poslaneckého klubu SMER-SD a místopředsedou strany. V roce 2012 kandidoval na 38. +more místě. Dostal 2 746 platných preferenčních hlasů. Je ověřovatelem zahraničního výboru NR SR a předsedou výboru NR SR pro evropské záležitosti. V roce 2018 se stal vedoucím delegace NR SR do Parlamentního shromáždění Rady Evropy a v lednu 2018 ho plénum PACE zvolilo za místopředsedu parlamentního shromáždění.

Parlamentní aktivita

Během svého působení v Parlamentním shromáždění se poslanec Ľuboš Blaha podílel zatím pouze na třech legislativních návrzích: V roce 2018 podepsal spolu s dalšími pěti poslanci ze strany Smer-SD zákon o obědech zdarma. V roce 2020 společně s poslanci Ficem a Kamenickým předložili novelu zákona o státních svátcích, která doplnila jeden řádek o větu, že 30. +more září má být Dnem mnichovské zrady.

Politické názory

Ľuboš Blaha se považuje za vyhraněného levičáka. Hlásí se k socialismu, antikapitalismu, antifašismu, alterglobalizmu a umírněnému pacifismu. +more Otevřeně se pokládá za marxistu, ale odmítá bývalý stalinský režim a hlásí se k modernímu západnímu marxismu, k radikální demokracii a kulturně-liberálním tématům. Politicky podporuje klasickou sociální demokracii s jejím důrazem na ekonomické otázky (stará levice), avšak sympatizuje i s latinskoamerickými socialistickými státy a hnutími. Bývá častým terčem kritiky za svůj obdiv k levicovým osobnostem jako Karl Marx, Che Guevara nebo Hugo Chávez. Je zastáncem skandinávského sociálního modelu, především vysokého progresivního zdanění a dělnických fondů (lontagarfondner). Na Slovensku propaguje model družstev na způsob španělsko-baskické družstevní korporace Mondragón.

Otevřeně se hlásí k mnohým myšlenkám Noama Chomského či Slavoja Žižeka. Blaha odmítá jakékoliv projevy rasismu, xenofobie a fašismu, považuje je za kriminální činy. +more Nekompromisně odmítá Slovenský stát a Jozefa Tisa. V poslaneckém klubu SMER-SD patří k nejliberálnějším poslancům ve vztahu k menšinám a lidskoprávní agendě. Je výrazný kritik globálního kapitalismu, liberalismu a pravicového extremismu. V současnosti svůj slovník vůči liberalismu a politickým oponentům přitvrzuje a přiklání se více k autoritářství a národně-konzervativním hodnotám.

Během června 2018 oficiálně prezentoval novou knihu Antiglobalista, v níž se vyhraňuje jednak vůči alterglobalistické levici, kterou považuje za naivní a nerealistickou. Navrhuje návrat ke komunitárním hodnotám, kolektivním identitám, třídní solidaritě a internacionalismu.

Zahraniční politika

V zahraniční politice čerpá ve svých názorech inspirace z mezinárodněpolitického realismu a neomarxismu. Patří ke kritikům zahraniční politiky USA, otevřeně kritizoval nejen válku v Iráku, ale také válku v Afghánistánu. +more Kritizoval i západní angažovanost v Libyi či Sýrii . Na druhou stranu podporuje vojenské angažování Ruské federace a Íránu v Sýrii. Kritizuje i zahraniční politiku Izraele vůči Palestině. Zasazuje se za práva Arménů ve vztahu k Náhornímu Karabachu a kritizuje tureckou zahraniční politiku.

Ruská invaze na Ukrajinu

Na Slovensku patří k obhájcům Ruské federace od vypuknutí Ruské invaze na Ukrajinu. Podle svých slov není zastáncem režimu Vladimira Putina, ale krizi na Ukrajině vnímá jako geopolitický střet Západu a Ruska, přičemž odmítá jednostrannou kritiku Ruska v Evropě. +more Otevřeně kritizoval sankce vůči Rusku a Rusko označuje za „přátelský národ, který osvobodil Slovensko od fašismu v roce 1945“.

Evropská unie

Vůči Evropské unii je velmi kritický, ale odmítá euroskepticismus a nacionalismus. EU považuje za neoliberální a elitářský projekt, avšak pro Slovensko lepší alternativu než EU nevidí. +more Podporuje boj za „spravedlivější a sociálnější Evropu, která bude více levicová a demokratická“. V minulosti se zasazoval za projekt evropského nepodmíněného základního příjmu. Dlouhodobě propaguje sociální ekonomiku a družstva, výrazně se zasazuje o sociální unii. V roce 2014 tvrdě kritizoval probíhající dohodu o volném obchodu mezi EU a USA, známou také jako TTIP, která je podle něj synonymem pro „neoliberalismus a kolonizaci evropského sociálního modelu americkými nadnárodními korporacemi“. Během evropské migrační krize v roce 2015 patřil k odpůrcům povinných kvót. Důrazně však odmítal islamofobii a obhajoval solidaritu Slovenska s EU, ať už materiální, finanční či personální.

Kritika a kontroverze

Ľuboš Blaha a levicoví aktivisté z projektu DAV DVA Ľuboš Blaha já znám díky svým ostrým až nenávistným projevům ve statusech na sociálních sítích, které jsou podle něj reakcí na dlouhodobé nenávistné ataky na jeho osobu, a pro které se vystavuje vlnám kritiky veřejnosti, novinářů, politických oponentů a spolustraníků. +more Své politické oponenty a opoziční novináře tam opakovaně nazývá „liberálními prasaty“. Rozruch vyvolalo i označení Jana Palacha za teroristu. Vězně komunistického režimu zase Blaha nazval „podvodníky, zlodějíčky a nemorálními cynickými a arogantními milionářskými prasaty“. Mimo jiné Blaha bývá kritiky označován za „komunistu“ nebo „ruského agenta“.

V červnu 2018 blogger Samo Marec podal na Blahu trestní oznámení pro podezření z porušení § 422d trestního zákona (zákona č. 300/2005 Sb. +more, ve znění pozdějších předpisů), tj. z popírání, zpochybňování, schvalování nebo snahy o omluvu zločinů režimu založeného na komunistické ideologii. Podnětem byl Blahův status na sociální síti Facebook z 27. května 2018, ve kterém zdůrazňoval pozitivního stránky socialistického režimu v Československu.

V květnu 2019 na parlamentním výboru pro evropské záležitosti premiér Peter Pellegrini (SMER-SD) kritizoval Ľuboša Blahu pro jeho status na sociální síti, kde označoval Evropskou unii jako „antiľudskou, antisociální, plnou nenávisti vůči střední Evropě a slovenské kultuře“ a představitele Evropské unie nazval „bandou lůzrů“. Reagoval tak na podporu stránky Zomri Ministerstvem zahraničních věcí. +more Pellegrini současně Blahu nepřímo vyzval, aby zvážil setrvání na postu předsedy výboru pro evropské záležitosti, protože strana SMER-SD, která ho na tento post nominovala, vždy jasně vyjadřovala podporu pro evropský projekt a členství Slovenska v Evropské unii.

Sociální sítě

Za rok 2019 měl Blaha na Facebooku více než 3 miliony lajků, sdílení a komentářů. Do své reklamy na Facebooku investoval více než 14 tisíc eur.

14. června 2022 Facebook zrušil Blahovu stránku. +more Tiskové oddělení společnosti k tomu uvedlo: „Tato stránka byla odstraněna údajne pro opakované porušování našich zásad týkajících se nenávistných projevů, šikany a obtěžování, podněcování k násilí a šíření dezinformací o covidu-19. “ Blaha byl Facebookem již několikrát cenzurován: v dubnu 2022 mu bylo na 30 dní znemožněno přidávat videa, 13. června 2022 nemohl přidat video a v listopadu 2021 společnost cenzurovala video, na kterém šířil údajné nepravdy o covidu-19.

Bibliografie

Knihy

Sociálna spravodlivosť a identita. 1. +more vyd. Bratislava : Veda, 2006. 164 s. . * Späť k Marxovi. : (sociálny štát, ekonomická demokracia a teórie spravodlivosti). 1. vyd. Bratislava : Veda, 2009. 526 s. . * Paradoxy prosperity : hlavné línie sociálnej kritiky v ére globalizácie I. 1. vyd. Sládkovičovo : Vysoká škola Visegrádu, 2010. 159 s. . * Paradoxy pokroku : hlavné línie sociálnej kritiky v ére globalizácie II. 1. vyd. Sládkovičovo : Vysoká škola Visegrádu, 2010. 182 s. * Matrix kapitalizmu. Blíži sa revolúcia. 1. vyd. Bratislava : Veda, 2011. 176 s. . * Európsky sociálny model - čo ďalej. 1. vyd. Bratislava : Veda, 2014. 479 s. . * Dejiny poltického myslenia v 19. storočí. 1. vyd. Trnava : Univerzita sv. Cyrila a Metoda, 2017. 258 s. . * Antiglobalista. 1. vyd. Bratislava : Veda, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, 2018. 459 s. . * Sto najlepších statusov Ľuboša Blahu. 1. vyd. Bratislava : Mayer media, 2019. 464 s. . * Nové statusy Ľuboša Blahu: Slniečkam s láskou. 1. vyd. Bratislava : Mayer media, 2019. 550 s. .

Studie v recenzovaných časopisech, sbornících a časopisech

Slovensko a otázka sociálneho štátu. In: PEKNÍK, Miroslav et al. +more Pohľady na slovenskú politiku po roku 1989 : II. časť. Bratislava : Veda, 2016, s. 364-394. . * Sociálne práva, liberalizmus a globalizácia [Social rights, liberalism and globalization]. In: Eseje o sociálnom občianstve. Nitra : Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2015, s. 65-76. . * (Post)moderná spoločnosť a systémové príčiny mediálnej manipulácie: existuje cesta von. [(Post) modern society and the structural causes of media manipulation: is there a way out. ]. In: Masmédiá a politika: Komunikácia či manipulácia.  : zborník príspevkov z medzinárodnej konferencie. Bratislava : Ústav politických vied SAV: Fakulta masmédií Paneurópskej vysokej školy: Veda, 2014, s. 165-187. . * The EU as a different galaxy. In: Queries - The European Progressive Magazine, 2014, č. 4, s. 81. ISSN 2032-9113. * Obrana liberalizmu alebo niekoľko poznámok ku kritickej teórii uznania Marka Hrubca [In defence of liberalism or a few notes on the critical theory of recognition by Marek Hrubec]. In: Studia Politica Slovaca: časopis pre politické vedy, najnovšie politické dejiny a medzinárodné vzťahy, 2012, roč. 5, č. 1, s. 108-122. ISSN 1337-8163. * Polená štrajkujúcim : názor. In: Pravda, 6. 12. 2012, roč. XXII, č. 281, s. 35. ISSN 1335-4051. * Die slowakische SMER - Europas erfolgreichste Partei der Linken Mitte. * Angela a jej smrteľné objatie. In: Slovo: spoločensko-politický týždenník, 24. 9. 2013. ISSN 1335-468X. * Kladivo na čarodejnice. In: Slovo: spoločensko-politický týždenník/Aktualitiy. sk, 3. 12. 2013. ISSN 1335-468X. * Matičiar, ktorého si budem vždy vážiť. In: Slovo: spoločensko-politický týždenník, 15. 3. 2013. ISSN 1335-468X. * Základný európsky príjem pre všetkých: dozrel čas. In: Slovo: spoločensko-politický týždenník, 4. 4. 2013. * „Prvý raz ako tragédia, druhý raz ako fraška“. In: Literárny týždenník, 2013, roč. XXVI. , č. 33-34, s. 1-2. ISSN 0862-5999. * Marx stále živý. [Marx still alive. ]. In: DINUŠ, Peter. Spor o Marxa. Bratislava : Veda : Ústav politických vied SAV, 2011, s. 105-139. . * Ekonomická demokracia: nádej pre budúcnosť. [Economic Democracy: hope for the future. ]. In: DINUŠ, Peter, HOHOŠ, Ladislav: Svet v bode obratu : systémové alternatívy kapitalizmu koncepcie, stratégie, utópie. Bratislava : VEDA, Ústav politických vied SAV, 2011, s. 70-103. . * Perspektívy sociálneho štátu v Európe. In: GOŇCOVOÁ, Marta a kolektív: Evropská politická společnost. Brno : Masarykova univerzita, 2010, s. 153-178. . * Analytický marxizmus a problematika spravodlivosti. In: DINUŠ, Peter et al. Marx a spoločenské zmeny po roku 1989. Bratislava: Veda, 2010, s. 131-154. . * Sociálna spravodlivosť = čisté úsilie + potreby. In: Za zrkadlom politiky. - Bratislava: Veda, 2010, s. 110-143. . * Quo Vadis, sociálna demokracia. In: Studia Politica Slovaca : časopis pre politické vedy, najnovšie politické dejiny a medzinárodné vzťahy, 2010, roč. 3, č. 1, s.

Reference

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top