Šťovík přímořský

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Nákres šťovíku přímořského Šťovík přímořský (Rumex maritimus) je nízká, jednoletá rostlina, druh rodu šťovík, který má oboupohlavné květy. Tento, v české přírodě původní druh, je rostlinou vlhkomilnou rostoucí na trvale vlhkých nebo občas zaplavovaných stanovištích.

...
...
...
...
...
+more images (2)

Výskyt

Nejvíce je rozšířen na západě a ve středu Evropy, směrem na východ se řídce vyskytuje až po Ural a Kavkaz. Na severu je jeho evropský areál ohraničen jihem Skandinávie, na jihu Pyrenejemi, Apeninami a Balkánem. +more V mírném pásu Asie se vyskytuje na ruské Sibiři, v Izraeli, Kazachstánu, na severu Mongolska i Číny a dále na Korejském poloostrově a v tropické Asii v Myanmaru. Druhotně se šťovík přímořský dostal i do Severní a Jižní Ameriky.

V České republice se vyskytuje roztroušeně až hodně na potenciálně vlhkých místech, zejména v nížinách v rybničních pánvích a na okolních pahorkatinách, ojediněle vystupuje až do výše 650 m n. m. +more Poměrně vzácný je v suchých oblastech na jižní a severovýchodní Moravě.

Ekologie

Šťovík přímořský je silně vlhkomilná bylina rostoucí v řídké vegetaci okolo vodních nádrží a toků, v příkopech cest, na zamokřených nebo často přeplavovaných loukách a okrajích polí s hlinitopísčitým podložím. Vyskytuje se také sezónně na dnech a březích letněných rybníků. +more Dobře mu prospívá plné slunce a výživná, dusíkem bohatá půda, snáší i mírně zasolená místa.

Popis

Jednoletka s přímou, větvenou lodyhou, která při kvetení může dosahovat až do 70 cm. Rýhovaná lodyha se šikmo odstálými větvemi bývá nažloutlá, hnědozelené nebo červenavá a je porostlá úzce kopinatými až páskovitými listy. +more Přízemní a dolní listy lodyžní jsou řapíkaté a bývají dlouhé až 30 cm a široké do 4 cm. Jejich úzké čepele jsou kopinaté, k oběma koncům se pozvolna zužují a na konci jsou špičaté, celokrajné a mají zpeřenou žilnatinu; střední a horní listy jsou tvarem podobné, ale menší. Palisty vytvářejí botku, která není brvitá.

Větší část květné lodyhy s odstávajícími větvemi zabírá válcovité květenství. Je tvořeno drobnými, zelenožlutými, oboupohlavnými květy vyrůstající v mnohokvětých (15 až 30) lichopřeslenech. +more Květy na stopkách jsou k sobě hustě nahloučené, jen vespod jsou mírně oddálené, každý obsahuje štíhlý, krátký, podpůrný listen, takže celé květenství je hustě prolistěné a za plodů není jeho vřeteno ani vidět. Květ má šest úzce trojúhelníkovitých okvětních lístků ve dvou kruzích, tři vnější jsou drobné, tři vnitřní až 3 mm dlouhé se při zrání plodů zvětšují a vytvářejí krovky obalující plod. Krovky jsou ve zralosti zlatožluté a protažené v trojhrannou špičku, mají úzký vřetenovitý mozolek a dva páry třásní delších než jsou samy. Květy kvetou podle místa stanoviště od června do srpna, opylovány jsou větrem. Ploidie druhu je 2n = 40.

Plod je žlutohnědá, elipsoidní, ostře tříhranná, až 2 mm velká stopkatá nažka zabalená v krovkách s třásněmi a špičatými mozolky. Nažky jsou do okolí rozptylovány větrem, vodou nebo přenosem v nevyčištěném osivu či lidskou činností. +more Tento druh šťovíku se rozmnožuje výhradně semeny (nažkami), která mají dlouhou dobu životnosti a dokážou na příhodnou dobu k vyklíčení čekat v půdě i šest roků.

Význam

Šťovík přímořský je rostlinou bez valného ekonomického významu. Jelikož se vyskytuje převážně na neobdělávaných pozemcích, není počítán ani mezi škodlivé plevele. +more Jeho mladé, kysele chutnající listy, bohaté na vitamín C, jsou někdy používané do zeleninových salátů. Obsahují ale nadměrné množství kyseliny šťavelové a nejsou ve větším množství lidem ani dobytku ze zdravotních důvodů doporučované.

Galerie

Soubor:Rumex maritimus sl1.jpg|Typické prostředí Soubor:Rumex maritimus sl20.jpg|Nažky v krovkách s přívěsky Soubor:Rumex maritimus sl12.jpg|Zrající plodenství

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top