Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách

Technology

12 hours ago

Author

Železniční trať Lovosice - Teplice v Čechách (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 097) vede z Lovosic do Teplic přes Řetenice a Úpořiny. Na trati se nachází jeden tunel. Jde o jednokolejnou regionální trať. Železnici vystavěla společnost Ústecko-teplická dráha jako první úsek své Severočeské transverzálky, nejdelší místní dráhy v Českých zemích. Provoz na trati byl zahájen 16. prosince 1897. Původně trať sloužila i k rychlíkovému spojení Teplic s Libercem a dopravě uhlí k Labi, postupem času ale pozbyla svého významu. Po roce 2000 je zde zavedena pouze místní osobní doprava a nákladní doprava omezena na minimum.

Dne 7. června 2013 trať postihl rozsáhlý sesuv půdy, který poškodil úsek mezi Chotiměří a Radejčínem. +more Z Lovosic byla zavedena náhradní autobusová doprava a osobní vlaky končí jízdu v Radejčíně. V letech 2013-2020 tak nejezdily v úseku Lovosice-Radejčín žádné vlaky. To se změnilo 6. června 2020, odkdy byl zahájen sezónní víkendový provoz vlaků AŽD Praha mezi Lovosicemi a Chotiměří. Obnova poničeného úseku nebyla dosud zahájena, počítá se s ní v období 2023-2025. Provoz na obnoveném úseku by pak měl započít na začátku roku 2026.

+more images (16)

Historie

Před stavbou trati, projekty

Až do počátku 90. let 19. +more století disponovalo důležité lázeňské a obchodní středisko Teplice pouze jedinou tratí, jíž byla hlavní trať Ústí nad Labem - Chomutov, provozovaná společností Ústecko-teplická dráha (ÚTD, častěji se však používala zkratka ATE z německého ekvivalentu ). Společnost ATE zároveň pomocí této trati (a souběžné trati Ústí nad Labem - Bílina) kontrolovala dopravu převážné většiny uhlí, směřujícího z podkrušnohorských dolů k Labi a dále buď do Saska, či dalších oblastí nejen v Českých zemích.

Po neúspěchu projektu konkurenční Duchcovsko-podmokelské dráhy (DBE, dokončena 1872), jež ztroskotal na trakční náročnosti dráhy a špatném hospodaření podniku, se roku 1892 objevil další projekt železnice s cílem alespoň částečně převzít lukrativní přepravy uhlí Ústecko-teplické dráze. Stáli za ním podnikatelé z okolí Bíliny a Teplic a plánovaná trasa vedla z Bíliny (na stávající trati ATE) přes Kostomlaty pod Milešovkou do Lovosic na Labi, kde mělo být vybudováno překladiště za účelem další přepravy lodní dopravou. +more Přestože podnik neměl od počátku příliš velkou šanci na úspěch (stejně jako v případě DBE, i zde bylo počítáno s velkými sklony na náročných úsecích přes České středohoří, což s sebou mimo jiné neslo i zvýšené náklady na stavbu), jeho vznik neušel pozornosti vedení ATE.

Iniciativa ATE

Stanice Teplice zámecká zahrada Podnik ATE byl již řadu let ve velkém zisku, pramenícím zejména z přeprav uhlí, které hrálo v dané době prim. +more Problémem však byla skutečnost, že takto vysoce ziskové společnosti musely na základě platných zákonů odevzdávat do státní pokladny daně ze zisku. Akcionáři proti tomuto kroku všemožně bojovali a jednou z variant bylo umělé snižování vykázaného zisku právě pomocí investic do infrastruktury či vozidel. Konkurenční projekt navíc mohl ohrozit výsadní postavení společnosti a přebrat jí část dopravovaných komodit. Po zvážení situace si ATE nechala zpracovat možnosti stavby trati v podobné trase, která by ale začínala v Teplicích a již provozovanou trať Ústí nad Labem - Bílina křížila v Úpořinách. Nakonec byl tento projekt odsouhlasen a v červenci 1894 požádala společnost na ministerstvu obchodu o povolení přípravných prací na trase. Ve stejné době se začalo s podnikáním prvních kroků také ve věci případného prodloužení trati z Lovosic dále na severovýchod - dalšími cíli měla být města Litoměřice, Česká Lípa a Liberec. Projekt tak začal mít rysy transverzální dráhy.

Udělení koncese a stavba

První úsek Řetenice - Lovosice o délce 36 kilometrů byl vládou koncesován 13. června 1896 a v září se začalo se stavbou, kterou realizovala společnost Schön a synové z Prahy. +more Přestože po většinu roku 1897 panovalo pro stavbaře nepříznivé počasí, podařilo se spojnici dokončit v listopadu téhož roku a slavnostní otevření se uskutečnilo 16. prosince. V té době již běžely práce i na navazujícím úseku do Litoměřic a České Lípy. Ten byl otevřen o rok později.

Popis trati

Trať začíná v Řetenicích (dnes součást Teplic) na hlavní trati Ústí nad Labem - Chomutov a vede přes stanici Teplice zámecká zahrada do Úpořin, kde je zaústěna do řehlovického zhlaví. Na zhlaví opačném se opět odděluje a pomocí 233,7 m dlouhého tunelu, jediného na celé trati, stoupá k Hradišti. +more Vrchol trati ve výšce 371 m n. m. se nachází u Radejčína a odtud trať až do Lovosic klesá. Mezilehlými stanicemi v úseku Úpořiny - Lovosice byly Žalany, Radejčín a Chotiměř; po degradaci prvních dvou z nich na zastávky a nákladiště a později pouhé zastávky je jako stanice v současnosti administrativně vedena pouze dopravna Chotiměř. V Lovosicích trať přichází zleva na severní zhlaví a končí na bývalém nádraží Severní státní dráhy. Největší sklon na trati dosahuje hodnoty 25 promile.

Important

Radejčín

Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov

Provoz

Zahájení provozu

Na trati byly od počátku zavedeny osobní vlaky, vedené přímo již z hlavního nádraží ATE v Teplicích. Nákladní dopravu zastupovaly zejména uhelné vlaky, ložené uhlím z okolních dolů a směřujícím nejvíce do severovýchodních Čech. +more Po dostavbě celé trati až do Liberce byly tyto vlaky vedeny i tímto směrem. Provoz společnost zajišťovala nově dodanými stroji řady IVb z lokomotivky ve Vídeňském Novém Městě, časem se ale na trať dostávaly i starší stroje z jiných tratí. Vzhledem k náročnému stoupání v úseku Úpořiny - Radejčín bylo nutné u těžkých vlaků obstarávat postrk; pro tento účel v Úpořinách vznikla malá remíza pro deponování postrkového stroje. Již od zahájení provozu byla v celé trati povolena maximální rychlost 50 km/h, obvyklá v té době spíše na tratích hlavních.

V prvních letech na trati obstarávalo dopravu pět párů osobních vlaků, doplněným jedním párem rychlíků Teplice - Liberec, tedy v celé trase transverzální dráhy.

Vývoj

Trať u Chotiměře Trať byla společně s celým majetkem společnosti ATE zestátněna k 1. +more lednu 1923 a integrována do sítě Československých státních drah (ČSD). Ve třicátých letech zde byly zkoušeny a později zavedeny první motorové vozy, a to řady M 130. 1 výtopny Teplice. Dopravu posílených vlaků však stále zajišťovaly lokomotivy parní, mimo jiné také stroje původní řady ATE IVc, dodané pro službu na transverzálce po roce 1900 (a později u ČSD označené řadou 413. 2). Rychlíková doprava byla na trati zrušena již ve dvacátých letech.

Počátkem padesátých let byla na trati přechodně v platnosti zjednodušená výprava vlaků; roku 1954 bylo toto opatření opět zrušeno. Na vině byla mimo jiné zvýšená nákladní doprava, vyvolaná obnovením těžby uhlí v dolech u Žalan. +more Po roce 1960 byly na osobní vlaky nasazeny motorové vozy M 131. 1 z vagónek Tatra Kopřivnice a Studénka, které převzaly dopravu po parních strojích řady 354. 1. 3. října 1961 provoz poznamenala nehoda - ve stanici Žalany vykolejila vlivem špatně upevněného čepu u běhounu lokomotiva 555. 075 v čele nákladního vlaku a spolu s několika dalšími vozy poškodila téměř celé kolejiště stanice. Incident se obešel bez obětí na životech, hmotné škody ale dosáhly několika milionů Kčs. Dopravu zajišťovaly strojové stanice Teplice, Úpořiny a Lovosice i dalšími lokomotivami - namátkou řadami 344. 0, 344. 1, 414. 0, 434. 2, 524. 2 a dalšími.

Parní provoz na trati skončil až v roce 1979 - posledními nasazovanými stroji se stala řada 475. +more1 služebny Lovosice. Poté dopravu definitivně převzaly lokomotivy motorové, zastoupené řadami T 435. 0, T 444. 0 a nejnověji T 466. 2. Osobní vlaky začaly v osmdesátých letech dopravovat nové motorové vozy řady M 152. 0.

Současnost

Od roku 2007 byly na trati nasazeny motorové jednotky Regionova, vzniklé přestavbou ze starších vozů řady 810 (M 152. 0). +more Nákladní doprava je na útlumu a do roku 2013 byla omezena pouze na příležitostné manipulační vlaky na obou koncových úsecích z Lovosic do Chotiměře a z Řetenic do Úpořin; v současnosti již není provozována vůbec.

Sesuv půdy

Poničená trať u Litochovic Dne 7. +more června 2013 došlo mezi obcemi Dobkovičky, Velemín a Litochovice nad Labem v Českém středohoří k velkému sesuvu půdy, který těžce poškodil staveniště dálnice D8 a poničena byla i souběžně vedená železniční trať. Provoz vlaků je vyloučen v úseku Lovosice - Radejčín a přepravu osob zajišťuje náhradní autobusová doprava. Termín opravy sesutého úseku trati nebyl dosud stanoven.

Ačkoli se očekávala obnova trati v sesuvem postiženém úseku, rozhodnutí ministra směřuje k zániku železniční dopravy Opárenským údolím. Proti tomu se ohradila petiční iniciativa. +more Zástupci Ústeckého kraje zdůrazňovali již krátce po sesuvu ochotu trať obnovit, do současnosti ale žádný větší pokrok v této otázce neproběhl. Koncem listopadu 2015 Ministerstvo dopravy oznámilo zahájení příprav obnovy trati. Z důvodu oddalování obnovy byla v roce 2018 započata Janem Vondroušem další petiční podpisová akce za obnovu trati. Motorová jednotka 654 v den zahájení víkendového provozu ve stanici Chotiměř 6. června 2020 byl zahájen provoz sezónních víkendových vlaků po atraktivní části tratě mezi Lovosicemi a Chotiměří, který vede přes Opárenské údolí. Dopravcem vlaků bylo AŽD Praha a vlaky jezdily do září. Dopravce na trať nasazoval motorové jednotky německé řady 654 (RegioSprinter).

Navazující tratě

Galerie

Soubor:Výškový profil trati 097. png|Výškový profil trati 097 ve směru od Lovosic do Teplic v Čechách Soubor:Lovosice, nádraží, vchod. +moreJPG|stanice Lovosice Soubor:Železniční trať Lovosice - Teplice v Čechách, Lhotka nad Labem. JPG|Trať u Lhotky nad Labem Soubor:Železniční trať Lovosice - Teplice v Čechách v Opárenském údolí. jpg|Úsek železnice v Opárenském údolí Soubor:Oparno AŽD 749. jpg|protokolární vlak AŽD při zahájení provozu víkendových vlaků v zastávce Oparno Soubor:Oparno-Haltestelle-2. jpg|zastávka Oparno Soubor:Chotiměř_ŽST. jpg|zastávka a nákladiště Chotiměř Soubor:Dobkovičky, železniční zastávka. jpg|zastávka Dobkovičky Soubor:Stržená trať 097 po sesuvu na D8. ogv|Video v místě sesuvu Soubor:Radejčín nádraží 2013 (1). jpg|zastávka Radejčín Soubor:Žalany zastávka. jpg|Žalany zastávka Soubor:Žalany, železniční stanice. jpg|zastávka a nákladiště Žalany Soubor:Úpořiny. jpg|stanice Úpořiny Soubor:Teplice zámecká zahrada, nádražní budova, z kolejiště (01). jpg|zastávka a nákladiště Teplice zámecká zahrada Soubor:Řetenice, nádraží a AGC, z lávky. jpg|stanice Řetenice Soubor:Teplice v Čechách, hlavní budova, z nástupiště. jpg|stanice Teplice v Čechách.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. zelpage. +morecz/trate/ceska-republika/trat-097]]na ZelPage. cz * [url=http://www. historie-trati. wz. cz/[/url]]Historie železničních tratí * [url=http://www. trat087. info/097/index. htm[/url]Lokálky Českého středohoří: Trať Lovosice-Řetenice-Teplice[/url] * Stránka [url=https://web. archive. org/web/20180911044506/https://www. vlakystoji. cz/]Vlaky stojí[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=4njzQeeUEU8]Foto trati[/url].

Lovosice - Teplice v Čechách Kategorie:Železniční doprava v Ústeckém kraji Kategorie:Železniční doprava v okrese Litoměřice Kategorie:Dopravní stavby v okrese Litoměřice Kategorie:Železniční doprava v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Dopravní stavby v okrese Ústí nad Labem Kategorie:Železniční doprava v okrese Teplice Kategorie:Dopravní stavby v okrese Teplice Kategorie:Stavby v Lovosicích Kategorie:Malé Žernoseky Kategorie:Lhotka nad Labem Kategorie:Stavby ve Velemíně Kategorie:Chotiměř Kategorie:Prackovice nad Labem Kategorie:Řehlovice Kategorie:Žim Kategorie:Bořislav Kategorie:Žalany Kategorie:Bžany Kategorie:Bystřany Kategorie:Doprava v Teplicích Kategorie:Stavby v Teplicích