Železniční trať Ogulin–Knin
Author
Albert FloresŽelezniční trať Ogulin-Knin (chorvatsky Željeznička pruga Ogulin-Knin) se nachází v západní části Chorvatska. Známá je také pod názvem Lická dráha (chorvatsky Lička pruga). Jednokolejná neelektrizovaná trať představuje jednu z hlavních spojnic centrálního Chorvatska s Dalmácií. Dlouhá je 223,6 km. V chorvatské železniční síti je evidována pod číslem 70.
Trať je vedena z měst Ogulin a Oštarije severojižním směrem. Většinou je vedena v širokých polích, prochází však i horskými průsmyky. +more Před stanicí Cerovac prochází po severním úpatí pohoří Veliki Crnopac.
Historie
Výstavba trati byla předvídána a plánována v dobách existence Rakousko-Uherska, nicméně nebyla nikdy realizována. První návrh na výstavbu železnice spojující Záhřeb se Splitem přes město Knin byl předložen již rakouským ministrem obchodu Berhnardem von Wüllerstorfem v roce 1866. +more V roce 1904 se uherská vláda zavázala k výstavbě trati. Nedostatek finančních prostředků nicméně způsoboval další oddalování výstavby; probíhala složitá jednání mezi maďarskou vládou a finančními subjekty o tom, jak bude možné poskytnout financování na stavbu trati. Pro monarchii přitom měla klíčový význam, neboť umožňovala spojení přístavu Split se zbytkem země. Výstavbu měly financovat odděleni Předlitasvko i Zalitavsko (neboť trať procházela přes hranici mezi oběma celky mocnářství). Celkové náklady na výstavbu měly dosáhnout 97,5 milionů korun. Firmou, která měla stavební práce provést, byla Grünwald & comp. Schiffer, která disponovala potřebnými zkušenostmi s výstavbou tratí v těžkém a horském terénu.
Zahájení stavebních prací bylo ale kvůli sporům v oblasti financování mezi Předlitavskem a Zalitavskem neustále odsouváno. Nakonec byla výstavba zahájena v roce 1913. +more Práce nicméně přerušila první světová válka; do zahájení konfliktu bylo položeno již 26 km kolejí. Výstavba trati byla dokončena až v době existence Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Trať byla vedena v náročném terénu; nacházela se zde četná stoupání a některé terénní překážky si vyžádaly výstavbu několika mostů i jednadvaceti tunelů. I pro nově vzniklé jugoslávské království však byla stavba trati velmi nákladná. Několikrát musely být stavební práce přerušeny; bylo složité vysoutěžit vhodnou společnost, která by dokázala dokončit stavbu. Slavnostní otevření se uskutečnilo v roce 1925. Jednotlivé úseky byly otevírány v následujícím pořadí:.
Úsek | Zprovoznění |
---|---|
- | Oštarije/Ogulin-Plaški |
Plaški-Vrhovine | 14. +more června 1918 |
Vrhovine-Gospić | 23. března 1920 |
Gospić-Gračac | 15. června 1922 |
Gračac-Knin | 25. července 1925 |
Trať byla těžce poškozená během druhé světové války, až 90 % celé trati bylo nějakým způsobem poničeno.
Během Chorvatské války za nezávislost v letech 1991-1995 byla trať těžce poškozena, neboť procházela územím Republiky Srbská krajina. Boje se odehrávaly na samotné trati a ta měla navíc značný strategický význam. +more Její okolí bylo na několika místech zaminováno. Trať byla po skončení konfliktu přebudována a modernizována. V roce 2014 probíhala rekonstrukce nádraží na trati.
Stanice
0,000/0,051 km Oštarije/Ogulin * 8,920 km Šušnjevo Selo * 10,484 km Josipdol * 17,510 km Vojnovac * 20,124 km Lički Podhum * 22,646 km Latin * 26,938 km Plaški * 33,374 km Plavča Draga * 37,268 km Saborsko * 45,651 km Lička Jesenica * 52,451 km Javornik * 60,563 km Rudopolje * 68,299 km Vrhovine * 78,290 km Sinac * 81,148 km Ramljani * 83,435 km Ličko Lešće * 88,743 km Janjče * 93,844 km Studenci * 101,547 km Perušić * 107,165 km Lički Osik * 115,663 km Gospić * 120,962 km Bilaj-Ribnik * 129,284 km Medak * 133,543 km Kruškovac * 137,392 km Raduč * 144,058 km Lovinac * 147,622 km Ličko Cerje * 151,909 km Ričice * 155,332 km Štikada * 159,615 km Gračac * 167,897 km Cerovac * 175,901 km Malovan * 186,191 km Zrmanja * 194,216 km Pribudić * 197,808 km Prljevo * 202,891 km Plavno * 206,658 km Oton * 209,829 km Pađene * 215,727 km Stara Straža * 223,689 km Knin