Cesko.wiki Žovkva (zámek)
Author
Albert FloresZámek v Žovkvě, původně hrad, je barokní zámek v jihozápadní části města Žovkva na Ukrajině západně od Lvova. Je to bývalé sídlo hejtmana Stanisława Żółkiewského a rodiny Sobieských.
Historie
Hrad byl postaven v letech 1594-1610, nejspíše podle projektu Pavla Szczęśliwyho. Stavebníkem byl hejtman Stanisław Żółkiewski. +more Kamenické práce provedli Paveł Rzymianin a Ambrož Nutclauss. Stavbu vedla a dozorovala hejtmanova manželka. V důsledku sňatku Žofie Żółkiewské se majitelem hradu stal Jan Daniłowicz a poté jeho dcera, která se provdala za Jakuba Sobieského, otce budoucího polského krále Jana III. Sobieského.
Hrad byl postaven ve stylu palazzo in fortezza - na čtvercovém půdorysu o stranách asi 100 metrů se čtyřmi čtyřbokými věžemi v rozích (zachovaly se pouze tři). Z městské strany do hradu vedla symetricky umístěná čtyřpatrová věž s bránou. +more Uvnitř hradeb byly čtyři dvojlodní budovy spojené podsebitími s věžemi. Hlavním palácem byla budova naproti bráně. Dveře a okna měly profilované kamenné rámy a nad nimi byla latinská rčení. Pod zámkem byly dvoupatrové klenuté sklepy. V první fázi měla stavba rysy manýrismu s benátskými a holandskými vlivy. Hrad navazoval na městské opevnění a k jeho východní a severní věži přiléhaly části městských obranných zdí. Za hradem byla v roce 1606 umístěna obora.
Jan III. +more Sobieski vlastnil Žovkvu od roku 1662, ale přestavěl hrad až po obdržení královské koruny v roce 1674. Práce probíhaly pod dohledem Piotra Bebera; interiéry, novou galerii a sloupový portikus se dvěma schodišti pravděpodobně navrhl Augustyn Locci. Na zahradní straně byly vybudovány dva věžové výklenky, které měly původně v přízemí otevřené arkády. Za dob Sobieských byl hrad přestavěn na velkolepé sídlo hodné panovníka. V té době byla mj. při pravém křídle postavena kaple.
Po smrti Jakuba Ludvíka Sobieského v roce 1738 patřil hrad v letech 1740-1787 rodu Radziwiłłů, protože manželkou litevského vilniuského vojvody a polního hejtmana Michała Kazimierze († 1680) byla Katarzyna, sestra krále Jana III. Po roce 1740 nařídil litevský velký hejtman Michał Kazimierz Radziwiłł, zvaný Rybeńko, další přestavbu. +more Za jeho doby vznikl sloupový portikus a vznikla myšlenka umístit do něj šest soch, která byla realizována v letech 1741-1742 pod vedením Antonia Castella. Na schodech do portiku na zámeckém nádvoří bylo umístěno šest soch zobrazujících Jana Daniłowicze, Hieronima Radziwiłła, Karola Radziwiłła, Jakuba Sobieského, Jana III. Sobieského a Stanisława Żółkiewského. Projektant Antonio Castello také přestavěl požárem zničené věže a postavil oranžerii a přístavek. Ve druhé etapě práce provedli Aleksander von Berg a Jakub Fryczyński, který dorazil z Nieświeże. Interiéry byly přestavěny v rokokovém stylu. Ambity byly rozšířeny tak, že se rozprostíraly ve dvou patrech po celé straně proti vchodu.
V roce 1772 místo převzali po prvním dělení Polska Rakušané a v roce 1787 zámek koupil v dražbě Adam Józefowicz-Hlebnicki. V polovině 19. +more století tehdejší majitel Artur Głogowski prodal zbytky zařízení a zboural některé budovy, včetně kaple a přilehlé věže, ambitů a velkého schodiště. V pozdějších letech byly zámecké budovy několikrát přestavovány pro účely různých institucí.
Zámek byl vážně poškozen během 1. světové války, když ho v roce 1915 vypálili Rusové. +more Za 2. polské republiky zde po částečné rekonstrukci např. oken a střílen, provedené v letech 1928-1931, byla kasárna a poté státní lyceum a gymnázium pojmenované po hejtmanu Stanisłavu Żółkiewském a v jedné z věží městské vězení. V roce 1936 bylo přestavěno 7 komnat zámku. Od konce září 1939 zámek obsadila Rudá armáda, která z něj udělala byty a věznici. V červnu 1941, těsně před vstupem Němců, zastřelila NKVD třicet čtyři zajatců (33 Ukrajinců a čtyři Poláky). Oběti zločinu připomínají pamětní desky na zámku.
V 70. letech 20. století proběhly další restaurátorské práce a po vzniku ukrajinského státu začala další obnova zámku. V některých zámeckých místnostech je muzeum.