Přejaté slovo

Přejaté slovo (přejímka, výpůjčka) je slovo (vzácněji sousloví, idiom či celá fráze), které je převzato ze zdrojového jazyka (donoru) a začleněno do lexika přebírajícího jazyka (recipientu), aniž by bylo přeloženo. Většinou se tak činí za účelem obohacování a rozšiřování slovníku přebírajícího jazyka. Podobným případem je kalk, v tomto případě však je přejaté slovo (nebo celá fráze) při začlenění do lexika recipientu doslovně přeloženo.

Sémantické, grafické a fonetické změny

Přejaté slovo si může v novém jazykovém prostředí zachovat původní význam, ale mnohdy dochází k sémantickým posunům, často velmi výrazným. Přitom se může uplatnit konkretizace, zobecnění, metafora, metonymie nebo synekdocha. +more Příkladem značného sémantického posunu je aravacké slovo tobako, znamenající původně "trubka" či "troubel dýmky", které bylo do evropských jazyků přejato jako název rostliny tabáku.

Při přejímání dochází rovněž k fonetickým a grafickým změnám. Podoba přejatého slova je většinou více či méně přizpůsobena fonetickému systému přebírajícího jazyka. +more Tyto fonetické změny se v některých jazycích projevují i graficky, např. anglické jeans - české džíny, francouzské fillet - české filé aj.

Některé jazyky mají větší tendenci k přejímání cizích slov a internacionalismů (např. srbština, polština, angličtina), zatímco jiné, tzv. +more puristické jazyky, výpůjčky raději nahrazují tvorbou neologismů či kalků, k těm patří např. němčina, maďarština nebo čínština.

Zpětné přejetí

Zpětné přejetí je zvláštní případ, k němuž dojde, pokud je slovo přejato ze zdrojového jazyka do jazyka přebírajícího (recipientu), tam změněno a v této pozměněné podobě přejato do lexika původního zdrojového jazyka.

Např. : * české robot (z díla K. +more Čapka) - anglické robotic a z toho české robotický. * francouzské bœuf (dobytče, hovězí) - anglické beef steak a z toho francouzské bifteck.

Několikeré přejetí

Je případ, kdy je jedno slovo přejato do přebírajícího jazyka vícekrát v průběhu historie, mezi zdrojovým a přebírajícím jazykem obvykle stojí jeden nebo více jazyků, jejichž prostřednictvím je slovo přejato.

Např. : * latinské hospitale (pohostinnost) bylo do češtiny přejato poprvé ve 13. +more stol. prostřednictvím němčiny jako špitál, v 19. stol přes francouzštinu jako hotel a ve 20. stol přes němčinu jako hospic. * řecké apothéke (skladiště) bylo přejato do češtiny v 15. stol. přes latinu jako apatyka, v 19. stol. přes němčinu jako putyka a ve 20. stol. přes francouzštinu jako boutique.

Hybridní slova

Jsou slova, která v sobě spojují cizí a domácí lexém. Mohou být vytvořena derivací od cizího kmene pomocí domácích afixů (např. +more elektrárna, doktorka), nebo méně často kompozicí (kompozita a juxtapozice): elektroléčba, kávovar.

Klasifikace přejatých slov

Přejatá slova (slova cizího původu) lze rozdělit na zdomácnělá a cizí. U zdomácnělých slov si již mluvčí jazyka cizí původ neuvědomují, např. +more česká slova knedlík, pytel, škola, anglická beef, wine. Cizí slova si v jazyce uchovala původní ráz, mluvčí si uvědomují jejich cizí původ. Cizí slova lze podle frekvence v jazyce rozdělit na více skupin: * běžná, obecně užívaná, přecházející ke zdomácnělým, jejich pravopis je přizpůsoben fonetice recipientního jazyka: v češtině např. biftek, káva, traktor. * méně častá, ale obecně užívaná, např. bonsaj, plankton, voliéra. * internacionalismy, společná většině kulturních jazyků (obvykle z latiny, řečtiny, arabštiny), např. admirál, medicína, republika. * odborné a slangové termíny, např. aretovat, karburátor, stetoskop. * hovorová, vulgární či argotová - hlavně z němčiny, jidiš, romštiny, např. čorovat, ksicht, póvl.

Přejatá slova podle oborů a pole působnosti

Biologie: termíny z latiny, názvy rostlin a živočichů z mnoha jazyků, i mimoevropských. * Byznys a bankovnictví: termíny z angličtiny a francouzštiny, částečně z italštiny. +more * Matematika: terminologie z řečtiny, arabštiny a latiny. * Medicína: termíny z latiny, řečtiny, méně z arabštiny. * Náboženství: ** Buddhismus a hinduismus: ze sanskrtu. ** Islám: z arabštiny. ** Judaismus: z hebrejštiny. ** Křesťanství: z řečtiny, latiny, méně z hebrejštiny a aramejštiny. * Politologie a filozofie: většina termínů z řečtiny. * Technika: ** Výpočetní technika: vesměs z angličtiny ** Automobilismus: z angličtiny a francouzštiny * Umění: ** Architektura: termíny z italštiny, francouzštiny a španělštiny. ** Vážná hudba: termíny vesměs z italštiny. ** Výtvarné umění: z latiny, italštiny a francouzštiny.

Přejatá slova v češtině

Přejatá slova tvoří podstatnou část slovní zásoby českého jazyka. Nejstarší přejímky z uralských, germánských a keltských jazyků lze datovat do praslovanského období, jsou však málo početné. +more Patří k nim např. některé místní názvy (Ohře, Jizera) nebo jména některých zvířat (např. bobr, velbloud). Pozdějšího data jsou latinské, řecké a hebrejské výpůjčky, související s přijetím křesťanství v 9. století (např. kostel, anděl, mnich, škola. ) Velmi intenzívní byla jazyková výměna mezi češtinou a němčinou, trvající od vrcholného středověku až do 20. stol. Vrcholu dosáhla za vlády Habsburků a následné germanizace v 17. -19. století. Od 16. stol. pronikaly do češtiny výpůjčky z maďarštiny, rumunštiny (souvisejících s valašskou kolonizací), turečtiny (v době tureckých válek) a jihoslovanských jazyků. V 16. -18. stol. došlo rovněž k převzetí mnoha slov italského, později v 18. -19. stol. také francouzského původu, zejména z oboru hudební vědy, umění a architektury, gastronomie nebo módy. V době národního obrození tehdejší jazykovědci a literáti aktivně převzali množství slov z jiných slovanských jazyků, zejména z ruštiny (tzv. rusismy) a polštiny (polonismy). Méně byly využívány jazyky jihoslovanské. Druhá vlna masového přejímání z ruštiny (zahrnující hlavně politické a ekonomické termíny) je datována nástupem komunistického režimu po roce 1948. Od poloviny 20. stol. je nejvíce slov do češtiny přejímáno z angličtiny, především z odvětví sportu či technologií, zejména výpočetní techniky. Tento trend je úzce spjat s postupem globalizace.

Prostřednictvím angličtiny, španělštiny, francouzštiny a ruštiny (výjimečně i přímou cestou) byla do češtiny přejata četná slova z exotických, mimoevropských jazyků, jako jsou arabština, indické jazyky, čínština, japonština, ale také jazyky indiánské, polynézské nebo africké. Tato slova často označují reálie života v daných oblastech, názvy exotických rostlin či živočichů, výjimkou jsou sanskrt, hebrejština a zejména arabština, z nichž pocházejí i některé internacionalismy.

Příklady přejatých slov v češtině

Výpůjčky z indoevropských jazyků

Z baltských jazyků - jantar

* Ze slovanských jazyků: ** Z ruštiny: mnoho přejímek v době národního obrození: jezero, vesmír, mrož, něžný, vkus, vzduch, znamenitý, ale i pozdější přejímky z období komunismu ve 20. stol. +more V mnoha případech se jedná o zkratková slova, jako artěl, kolchoz, komsomolec, politruk, samizdat. Z jiných slov například bezprizorný, borec, průmysl, vodka, závod. ** Z jihoslovanských jazyků: četník, chobotnice, junák, smokev, vampýr. ** Z polštiny: brunátný, bryčka, horal, lidový, mazurka, obřad, tklivý, z nespisovných a obecně českých slov např. čudlík. ** Ze slovenštiny: batoh, fujara.

* Z germánských jazyků: ** Z angličtiny: mnoho termínů přejato od konce 19. stol. +more zejména z odvětví sportu: fotbal, gól, hokej, ofsajd, snowboard, později i techniky, zvláště výpočetní: internet, server, software, moderní hudby: rock, punk, metal a literatury: fantasy, sci-fi. Další přejatá slova např. biftek, džíny, farma, kovboj, svetr, víkend. ** Z němčiny: nejvíce přejatých slov v češtině pochází z němčiny, např. buřt, cibule, hejtman, knedlík, kšandy, nudle, pytel, rytíř, stodola, špejle, šunka, talíř, rovněž velmi frekventovaná slovesa muset či malovat. Některé germanismy mají spíše hovorový nebo slangový charakter: buřt, rašple, ratlík, případně vysloveně nespisovné až vulgární: ksicht, kšeft, póvl, šlompák. ** Z nizozemštiny: duna, halibut, kajuta, kóje, polder. ** Z afrikánštiny: komando, rooibos, trek. ** Ze švédštiny: moped, nikl, ombudsman, skanzen. ** Z norštiny a islandštiny: alka, fjord, gejzír, loft. ** Z jidiš: hlavně hovorová slova, např. čurbes, pajzl, šoufl, ale i spisovné slovo šoulet. ** Z franštiny: baron. ** Z gótštiny: kotel, velbloud.

* Z románských jazyků a latiny: ** Z latiny: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, náboženství, vojenství či politiky. Např. +more biskup, generál, kostel, klášter, komora, magistr, major, ministr, prezident, princ, republika, škola, výjimečně i nespisovná slova: špeluňka. ** Z italštiny: zejména hudební terminologie, například alt, forte, kapela, libreto, piano, primadona, tenor. Dále z umění a architektury: arkáda, busta, mansarda, štuk. Další slova, např. banka, citadela, groteska, mafie, pizza, špagety. ** Ze španělštiny: albatros, armáda, bandita, hola, jadeit, melasa, rodeo, siesta, tuňák. ** Z portugalštiny: fetiš, kasta, makak, negr, pagoda. ** Z francouzštiny: mnoho slov, některá přejatá již ve středověku a raném novověku: kavalír, páže, turnaj. Více přejímek z období 18. -19. století, často z oboru módy a umění, například: ateliér, balustráda, kostým, lila, manžeta, móda, parfém, růž, terasa. Také z gastronomie: bujón, filé, krém, majonéza, želé, vojenství a politiky: aféra, batalion, dragoun, kapitán, režim. Dále inženýr, mariáš, relé, terén. Také některá nespisovná a vulgární slova, jako jsou bordel a mordyjé. ** Z rumunštiny: většinou slova související s valašskou kolonizací a pastýřstvím, např. bryndza, salaš, valach, vatra, dále např. palačinka. ** Z dalmatštiny: locika.

* Z indoíránských jazyků: ** Ze sanskrtu: atol, buddha, cukr, guru, jóga, krajta, lak, opál, rýže, safír, sloka, šakal. ** Z hindštiny: džungle, punč, šampon. +more ** Z bengálštiny: bungalov. juta. ** Z nepálštiny: panda. ** Z perštiny: asasín, bakšiš, balkon, bazar, divan, kaftan, limonáda, magie, pyžamo, sandály, šachy, tapeta, tygr. ** Z romštiny: hovorové, argotové až vulgární termíny, například čokl, čórovat, love, vajgl.

* Z řečtiny: zejména církevní terminologie a internacionalismy z oblasti vědy, medicíny a politiky, jako jsou anděl, Bible, biologie, demokracie, drak, filozofie, fyzika, klinika, krokodýl, lev, papír, politika, sympozium, syndrom, syntéza.

* Z keltských jazyků: dolmen, flanel, golf, klan, kromlech, menhir, pléd, poník, slogan, whisky.

Výpůjčky z ugrofinských a altajských jazyků

Z finštiny: kambala, sauna, tundra. * Ze sámštiny: lumík. +more * Z maďarštiny: bačkory, bunda, čardáš, guláš, husar, kočí, palcát, paprika, šavle, šohaj, vyžle. * Z jakutštiny: mamut (. ). * Z mongolštiny: bohatýr, dalajláma, horda, hulán, hurá, chán, jurta, knuta, korouhev. * Z turečtiny: čabraka, čakan, čižmy, chomout, jogurt, karabáč, karakal, kefír, kiosek, koliba, kukuřice, pilaf, sofa, tulipán, lokaj. * Z tatarštiny: buran, kaviár, kozák, kulak, papacha, tajga. * Z evenštiny: šaman.

Výpůjčky z drávidských jazyků

Z kannadštiny: dhoul. * Z tamilštiny: karí, katamarán, mango, mungo, páv, pepř, týk. +more * Z telugštiny: bandikut.

Výpůjčky z afroasijských jazyků

Z hebrejštiny: aleluja, amen, balzám, eden, hosanna, kabala, rabín, satan. Některá hovorová slova: chucpe, kibicovat, košer, mešuge, mišmaš. +more * Z aramejštiny: farizej, opat. * Z arabštiny: admirál, algebra, alkohol, benzín, cifra, gazela, elixír, fenek, chemie, jasmín, karafa, karavana, káva, matrace, nafta, sirup, šafrán, šejk, špenát, tarif, varan, žirafa. * Ze staré egyptštiny: blůza, endivie, faraon. * Z berberských jazyků: harissa, merino, nomád.

Výpůjčky z jazyků východní Asie

Z čínštiny: čaj, ginkgo, kaolin, kečup, kung fu, liči, sója, tajfun, tofu, ženšen. * Z japonštiny: bonsaj, džudo, gejša, karaoke, kimono, samuraj, sudoku, sumo, suši. +more * Z korejštiny: kimčchi, taekwondo. * Z tibetštiny: jak, láma. * Z jazyka mišmi: takin. * Z malajštiny: agar, babirusa, bambus, batika, binturong, durian, džunka, gekon, gong, kafr, kakadu, orangutan, ratan, ságo. * Z tagalštiny: jojo, ylang ylang. * Z vietnamštiny: lokvát, longan.

Výpůjčky z jazyků Austrálie a Oceánie

Z polynéských jazyků: ** Z havajštiny: hula, ukulele, wiki. ** Z maorštiny: kakapo, kea, kivi, moa, takahe. +more ** ze samojštiny: tetování. ** Z tonžštiny: tabu. * Z australských jazyků: bumerang, dingo, didgeridoo, koala, vombat.

Výpůjčky z afrických jazyků

Z wolofštiny: banán. * Z lubštiny: šimpanz. +more * Ze zuluštiny: impala. * Z jazyka tswana: tilápie. * Z mandingštiny: kola. * Z igboštiny: okra * Ze konžštiny: okapi, zebra. * Ze svahilštiny: dengue, mamba, safari. * Z bantuských jazyků: baobab, bongo, djembe, vúdú, zombie. * Z kojsanských jazyků: gnu, kvaga. * Z malgaštiny: aje aje, indri, ravenala, sifaka.

Výpůjčky z jazyků Ameriky

Z inuitštiny: anorak, iglú, kajak, keporkak, malamut. * Z algonkinských jazyků: hickory, karibu, Manitou, opossum, squaw, tobogán, tomahavk, totem, vigvam, wapiti. +more * Z huronštiny: ondatra. * Z lakotštiny: týpí. * Z kríkštiny: katalpa. * Z činúkštiny: potlach. * Z nahuatlu: avokádo, axolotl, čokoláda, chilli, kojot, ocelot, kvesal, tomato. * Z mayštiny: cigáro, hurikán. * Z aravackých jazyků: hamaka, kajman, kolibřík, kvajáva, leguán, mangrove, savana. * Z karibských jazyků: kanibal, papája, pekari. * Z jazyka čibča: barbecue. * Z kečujštiny: čerimoja, guáno, chinin, koka, kondor, lama, pampa, puma, vikuňa. * Z ajmarštiny: činčila, alpaka. * Z mapučštiny: araukárie, pončo. * Z jazyka guaraní: jaguarundi, kapybara, nandu. * Z jazyka tupí: aguti, ara, ananas, jabiru, jaguár, maniok, piraňa, seriema, tapír, tanga, teju, tukan.

Výpůjčky z jiných jazyků

Z etruštiny: aréna, ceremoniál. market, satelit * Z baskičtiny: ančovičky, harpuna, pelota. +more * Z kavkazských jazyků: kinžál, šašlyk.

Externí odkazy

Kategorie:Slovotvorba Kategorie:Jazykové přejímky Kategorie:Kulturní asimilace