Železniční trať Bělehrad–Vršac
Author
Albert FloresHistorie
Železniční trať, která by vedla severovýchodně z Bělehradu na území tehdejšího uherského Banátu a Sedmihradska byla budována celkem ve třech fázích. Nejprve vznikl úsek Moravița-Vršac-Jasenovo, po kterém první vlak slavnostně projel +more_červenec'>20. července 1858.
V roce 1894 byl otevřen železniční úsek Vršac-Vladimirovac-Kovin, který byl dlouhý 84,7 km. O dva roky později byl pak prodloužen až do Pančeva (o dalších 31,5 km), které se nacházelo v bezprostřední blízkosti Bělehradu, ale ještě na uherském území.
Z Bělehradu až do Rumunska pak mohly vlaky jet přímo až od roku 1935, kdy byl dokončen Pančevský most v Bělehradě.
Přestože je trať v provozu více než 150 let, využívaná je jen řídce. Mezinárodní vlaky do Temešváru jezdí zřídka. +more Pro domácí dopravu (do Vršace) je však již trať užívaná mnohem více. V roce 2012 přepravily ve směru Vršac-Bělehrad osobní vlaky téměř 60 000 cestujících. V úseku Pančevo-Bělehrad je trať využívaná pro příměstskou dopravu (linky sítě Beovoz).
Stanice
Beograd * Beograd Dunav * Krnjača * Sebeš * Ovča * Pančevo Glavna * Pančevo Varoš * Banatsko Novo Selo * Vladimirovac * Alibunar * Banatski Karlovac * Nikolinci * Uljma * Vlajkovac * Vršac