Adolf Kosárek

Život

Adolf Kosárek se narodil jako nejmladší syn Antonína Kozárka, důchodního na panství Trauttmannsdorfů, a Jany, rozené Klepschové. Tou dobou se již panský úředník pocházející z pekařského rodu podepisoval Kosárek. +more Z Herálce na české straně Vysočiny se rodina přestěhovala do Chlumku u Vlkanče na panství Golčův Jeníkov. Zde otec tříletého Adolfa nastoupil jako správce poplužního dvora. Malý Adolf navštěvoval školu ve Vlkanči a v letech 1840 - 1844 „Hlavní školu“ v Kutné Hoře.

Od dětství jej zajímalo malování, ale otec si přál, aby syn byl také úředníkem. Proto jej poslal ve čtrnácti letech na hospodářskou praxi ke kmotru Antonínu Schubertovi, který se stal vrchním úředníkem na arcibiskupském statku v Dobřejovicích. +more Zde Kosárek upozorňoval lesní i polní dělníky na tvary mračen, proměny osvětlení, tvářnost listnatých a jehličnatých stromů, a také všechna pozorování pilně skicoval. Horlivý samouk kaplan Böttcher ze sousední vsi Čestlice si povšiml jeho počínání a zasvětil ho do užívání barev.

Mladý písař důchodového úřadu pokračoval ve své zálibě i po přemístění do Rožmitálu i od roku 1849 na správě arcibiskupského statku v Dolních Břežanech. Pravděpodobně ředitel arcibiskupské kanceláře Pollach nalezl pod úředními akty množství kreseb a barevných skic a doporučil Kosárkovu žádost o stipendium adresovanou tehdy novému pražskému arcibiskupovi Bedřichu Schwarzenbergovi. +more Uměnímilovný arcibiskup skutečně poskytl Kosárkovi roční podporu 120 zlatých a umožnil mu ve dvaceti letech absolvovat přijímací zkoušky na pražskou Akademii. V listopadu 1850 Kosárek nastoupil do elementární třídy, ale díky píli a nadání záhy přešel do krajinářské školy Maxe Haushofera. Ten jej považoval za svého vůbec nejnadanějšího studenta.

Již v roce 1853 vystoupil Adolf Kosárek na veřejnosti na jarní výstavě Krasoumné jednoty hned se třemi obrazy, které sklidily úspěch - šlo o Krajinu v bouři, Podzimní jitro a zejména Stmívání. Následujícího roku 1854 vystavil opět tři krajiny, z nichž nejvyspělejší byl Motiv od Pardubic, dále menší V lese a Letní den (Krajina od Hradce Králové).

V únoru 1855 si našel byt v Praze na Malé Straně, v domě čp. 150/III U černého beránka (Valdštejnská ulice 4). +more V roce 1855 vystavil romantickou Ideální krajinu většího formátu, ale také, kritikou tehdy nepříliš pochopenou, Krajinu ze středních Čech, druhou, vytříbenou a oproštěnou verzi téhož námětu, k němuž se vrátil ještě o dva roky později. Od roku 1854 již Adolf Kosárek nedostával podporu a musel se živit pouze malováním. Přestože maloval pilně, nedokázal těžit z kvality svého díla a prodával své obrazy obvykle za nízké sumy. Vyčerpání a hmotný nedostatek pravděpodobně přispěly k propuknutí tuberkulózy plic v umělcových osmadvaceti letech.

Následujícího roku 1856 vytvořil rozměrnou Lesní krajinu, která sklidila skutečný úspěch a stržil za ni 560 zlatých. Proto podnikl ještě v roce 1856 samostatnou studijní cestu na Rujánu. +more S touto cestou souvisí obrazy Studie krajiny pod mrakem, Krajina s větrným mlýnem, Hřbitov u moře, Měsíčná noc a pravděpodobně na objednávku malovaný Stubbenkammer na Rujáně. Podle svědectví přítele a souputníka Viktora Barvitia Kosárek tuto svou cestu steskem po domově značně zkrátil.

Peněz za obrazy z výstavy roku 1857, tedy Hřbitova u moře, známého nyní jen podle studie, a Zimní noci, zřejmě použil ke krátké cestě do rakouských Alp, z níž vytěžil několik svěžích studií.

Rokem 1858 začal Kosárkův umělecký vrchol, ale propukla také jeho smrtelná choroba. Jeho rozpoložení vystihuje obraz Osamělá krajina, známá též jako Selská svatba. +more Dodatečně tehdy obeslal jarní výstavu Motivem z Kokořínských údolí, dnes nezvěstným obrazem. Dalšími díly vzniklými v tomto roce, je esence Kosárkovy tvorby Česká krajina, Krajina s poutníky, Podzimní krajina i chmurný Zimní večer. V létě pobýval v Krkonoších, kde se poněkud zotavil z prvního záchvatu souchotin.

Spolu se Zimním večerem vystavil roku 1859 roku i dvě letní krajiny, které nelze ztotožnit s Letní krajinou ani Krajinou s kaplí. Jedním z posledních dokončených obrazů je Krajina s povozem v úvozové cestě.

Jakkoliv byl Kosárkův osud tragický, malíř byl obklopen vřelým přátelstvím kolegů, kteří se snažili pomoci jeho vdově a dceři. Již necelý rok po Kosárkově smrti navrhoval historik umění Antonín Schmidt hraběti +more_z_Thun-Hohenštejna'>Thunovi uspořádání posmrtné výstavy, ke které však shodou nepříznivých okolností nedošlo. První souborná výstava tak proběhla až v roce 1924, následovaly další v letech 1959 a 1990.

Dále cestoval po Bavorsku, Alpách, díky penězům za své prodané obrazy se v roce 1856 dostal i na Rujánu. Po absolutoriu školy a studijních cestách si našel byt v Praze na Malé Straně, v domě čp. +more 150/III U černého beránka (Valdštejnská ulice 4).

Rodinný život

Adolf Kosárek se 27. září 1858 oženil s dcerou své bytné, švadlenou Františkou Pokornou. Dne 2. listopadu 1858 se manželům Kosárkovým narodila dcera Františka.

Zemřel rok po svatbě, ve věku 29 let na tuberkulózu. Jeho nevěstu, která se měla dozvědět o smrtelné nemoci svého ženicha při šití svých svatebních šatů, údajně namaloval Josef Mánes na obraze Švadlenka.

Dílo

Adolf Kosárek patřil k nejnadanějším studentům své generace a do současnosti je pokládán za zakladatele novodobé české krajinomalby. Poznal jak českou krajinářskou školu, tak tehdy proslulou mnichovskou malbu.

Hlavním motivem Kosárkovy tvorby, která vznikla v období pouze devíti let, byla česká krajina. Ve svých obrazech tehdejší romantické pojetí krajinomalby přiváděl postupně k realismu. +more Jeho obrazy nejsou většinou přesnými výřezy skutečnosti, ale jsou kompozicemi z různých typických prvků, jejichž výběr a uspořádání podtrhuje charakter té které krajiny. Zvláštní oblibě se u Kosárka těšily světelné proměny počasí a denní doby, které dokázal velmi přesvědčivě vystihnout. Svým pojetím položil základy moderní české krajinomalby.

Galerie

|Adolf Kosárek - Bezděz (1856) Soubor:Kosarek - Horska krajina. jpg|Adolf Kosárek - Horská krajina Soubor:Adolf Kosárek - Lonely Landscape (Peasants´ Wedding) - Google Art Project. +morejpg|Adolf Kosárek - Selská svatba - studie (1858), Národní galerie Praha |Adolf Kosárek - Krajina středních Čech II. (1855) |Adolf Kosárek - Zimní noc (1857), Národní galerie Praha Soubor:Kosarek, Adolf - Pred bouri. jpg|Adolf Kosárek - Před bouří".

Odkazy

Reference

Literatura

Libuše Halasová, V. V. +more Štech: Adolf Kosárek, SNKL 1959 * Jan Loriš: Adolf Kosárek, výbor obrazů, Praha, Melantrich, 1939 * Adolf Kosárek, 1830-1859, katalog souborné výstavy díla k stému výročí úmrtí, sestavila Olga Macková, Praha, Národní galerie, 1959 * Eva Reitharová: Adolf Kosárek, monografie s ukázkami z výtvarného díla, Praha, Odeon, 1984 * Adolf Kosárek, 1830-1859, katalog výstavy, úvodní stať: Naděžda Blažíčková-Horová, Praha, Národní galerie, 1990,.

Externí odkazy

[url=http://www. ceskatelevize. +morecz/ct24/kultura/153546-adolf-kosarek-zimni-noc/]ČT 2011, dokument Adolf Kosárek: Zimní noc[/url] * [url=http://www. libri. cz/databaze/kdo18/search. php. zp=1&name=Kos%E1rek+Adolf]Kdo je kdo: Adolf Kosárek[/url].

Kategorie:České malířství 19. +more století Kategorie:Čeští malíři 19. století Kategorie:Realističtí malíři Kategorie:Romantičtí malíři Kategorie:Čeští krajináři Kategorie:Absolventi Akademie výtvarných umění v Praze Kategorie:Pohřbení na Malostranském hřbitově Kategorie:Narození 6. ledna Kategorie:Narození 1830 Kategorie:Úmrtí 29. října Kategorie:Úmrtí 1859 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Herálci Kategorie:Čeští malíři 20. století.