Alén Diviš

Alén Diviš (26. dubna 1900, statek Blato u Poděbrad - 15. listopadu 1956, Praha) byl český malíř a ilustrátor.

Křestní jméno

Byl pokřtěn jménem Karel. Jméno Alén se poprvé objevuje u ilustrace k povídce Tierschau, otištěné v příloze s názvem Dichtung und Welt novin Prager Presse v roce 1927. +more Jak uvádí literatura , jméno Alén patrně nepochází z rodinného prostředí, protože až do roku 1930 podepisuje Alén své dopisy domů jménem Karel. Skutečné okolnosti změny Divišova křestního jména se patrně již nepodaří objasnit.

Život

výstava Aléna Diviše v Galerii Rudolfinum v roce 2005 Narodil se na statku Blato u Poděbrad v rodině správce Františka Diviše (4. +more6. 1854 - 18. 4. 1933) a jeho ženy Karolíny, ros. Wisingerové (3. 8. 1861 - 6. 10. 1943). Byl nejmladší z pěti dětí a byl pokřtěn jménem Karel. V roce 1911 se celá rodina odstěhovala do Prahy. V roce 1918 maturoval na gymnáziu v Ječné ulici. V roce 1918-1919 studoval malířskou školu Josefa Boháče na Malé Straně. Jeho spolužáky byli Marie Čermínová (Toyen) a Hedvika Zaorálková. V roce 1919-1920 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Emanuela Dítěte. V letech 1920-1926 pracoval jako úředník.

V Paříži

V roce 1926 odjel (pravděpodobně přes Záhřeb) do Paříže. Zde navštěvoval přednášky Františka Kupky a údajně studoval i na École des beaux-arts. +more Seznámil se s Daniel-Henry Kahnweilerem, který o něm informoval Vincence Kramáře. Díky němu Diviš získal podporu Ministerstva školství. V Paříži se stýkal s Bohuslavem Martinů, Josefem Šímou, Františkem Tichým, Toyen a Janem Zrzavým. V roce 1930 se neúspěšně pokusil o přijetí do Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1932 navštívil severní Afriku a obrazy z této cesty vystavoval v galerii Van Leer.

Ve třicátých letech přispíval kresbami i texty do Lidových novin.

V roce 1939 po okupaci Československa a vzniku Protektorátu Čechy a Morava uprchli do Paříže další čeští výtvarníci a umělci (Hugo Haas, Adolf Hoffmeister, Maxim Kopf, Jiří Mucha, Antonín Pelc a jiní). Díky iniciativě Adolfa Hoffmeistera vznikl Dům československé kultury, kde řada českých umělců i bydlela. +more Po začátku druhé světové války byli obyvatelé domu dne 18. září 1939 zatčeni a po výslechu uvězněni ve věznici La Santé. Zde strávil Diviš více než pět měsíců (do 5. března 1940). Po propuštění byl internován ve sběrném táboře v Stadionu Rolanda Garrose u Paříže a potom dále v Damigny v Normandii.

Cesta do USA a život v USA

Po útoku nacistického Německa na Nizozemsko a Belgii byli přesunuti na jih Francie do Bassens nedaleko Bordeaux. Když zaútočilo Německo na Francii, byl 20. +more června 1940 tábor rozpuštěn a Diviš se spolu s dalšími československými vězni vydal 23. června 1940 lodí do Maroka. Zde byli nejprve internováni v uprchlickém táboře Aïn Chock. Po týdnu byli propuštěni a žili (s Antonínem Pelcem a Maximem Kopfem) v Casablance a pokoušeli se získat povolení k vystěhování do Velké Británie nebo do USA. 14. listopadu 1940 byli ale internováni v koncentračním táboře Sidi el Ayachi. Zde Diviš onemocněl cholerou. 5. dubna 1941 mohli konečně odplout parníkem Capitaine Paul Lemerle. Po příjezdu do Fort-de-France na Martiniku dne 29. dubna 1941 byli opět internováni v táboře Lazaret. 17. května odpluli do USA a 29. května 1941 přistáli v New Yorku.

Zde se stýkal především s Bohuslavem Martinů a s manželi Macháčkovými. Žil ze skromné podpory československého konzulátu. +more V dubnu 1947 (po několika odkladech) odplul zpět do Evropy, do Prahy přijel 20. května 1947.

Po návratu do Československa

Po návratu navázal opět kontakty s přáteli (Vladimír Holan, Jaroslav Pečírka, Jaroslav Seifert, Bedřich a Oldřich Stefannovi, František Tichý, Hedvika Zaorálková). Časopis My 47 otiskl jeho vzpomínky na vězení Santé. +more Začátkem roku 1948 (od 30. ledna do 22. února) proběhla výstava jeho obrazů ve Vilímkově galerii. Na podzim 1949 vystavoval v galerii Ars Melantrich ilustrace k Erbenově básni Svatební košile. Tyto ilustrace vyšly knižně v roce 1952 v nakladatelství Vyšehrad. Komise Národní ediční rady ale nedoporučila vydání dalších částí.

V 50. letech zdravotní problémy Diviše vyřadily ze společnosti. +more V této době pracoval na ilustracích k povídkách Edgara Allana Poe a na biblických motivech.

Zemřel v roce 1956.

Další

V roce 2002 natočil režisér Martin Řezníček hodinový dokumentární film Sbohem, slunce o Divišově životě a díle. Film zachycuje vzpomínky Divišových přátel sochařky Zdeny Kriseové, spisovatelky Lenky Reinerové, historika umění Františka Dvořáka, sochaře Miloše Chlupáče, fotografa Václava Chocholy a malíře Zdeňka Sýkory. +more.

Dílo

Námět smrti a vězení se proto vyskytuje v mnoha jeho obrazech.

Ilustrace

Karel Jaromír Erben: Svatební košile, 1952 * Edgar Allan Poe: Povídky * Bible

Výstavy

1932 Alén Diviš: Obrazy a kresby, Galerie Van Leer, Paříž, 18. listopadu - 7. +more prosince 1932 * 1947 Oleje a kresby Aléna Diviše, Vilímkova galerie, Praha, 30. ledna - 22. února 1948, katalog * 1949 Alén Diviš : kvaše a oleje k Erbenovým Svatebním košilím, Ars Melantrich, Praha, katalog * 2005 Alén Diviš, 10. února 2005 - 24. dubna 2005, Galerie Rudolfinum, Praha, kurátoři: Vanda Skálová, Tomáš Pospiszyl * 2016 Alén Diviš (1900-1956), 18. května - 30. června 2016, Galerie Smečky, Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1, kurátor: Jaromír Zemina. * 2017 Alén Diviš, 23. 4. -9. 7. 2017, Alšova jihočeská galerie, Wortnerův dům U Černé věže 22. 370 01 České Budějovice, Kurátor: PhDr. Jaromír Zemina.

Odkazy

Poznámky

Reference

Monografie

Literatura

Externí odkazy

[url=http://kultura. idnes. +morecz/literatura. asp. c=A071128_165742_literatura_ob]Poeovy povídky vycházejí s ilustracemi Aléna Diviše[/url], idnes. cz, 28. listopadu 2007 * [url=http://abart-full. artarchiv. cz/soubory/f_divisalen1900_0001. pdf]Vzpomínky Hedviky Zaorálkové na Aléna Diviše[/url] *.

Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Čeští ilustrátoři Kategorie:Narození 1900 Kategorie:Úmrtí 1956 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí 15. listopadu Kategorie:Narození 26. dubna.