Antonymum
Author
Albert FloresTradiční japonský symbol tchaj-ťi tchu (taijitu), reprezentující protikladné síly Jin a Jang. Tečky opačné barvy symbolizují, že v každé ze sil se nachází i opačná síla a také že charakter dané síly záleží na pozorovateli. Antonymum (z řec. αντί anti proti; ὄνομα onoma jméno), též opozitum /opozita/ označuje slovo opačného, protikladného významu. Jedno slovo může mít více antonym s různými významy, podle toho, o který druh antonymie jde, v jakém kontextu a na které významové škále k antonymii dochází, popřípadě ke kterému z více významů slova se vztahuje. Na rozdíl od synonymie a homonymie, které vznikají v podstatě náhodně (nejsou podmíněny vnější realitou), antonyma vznikají v každém jazyce přirozeně z důvodu vyjádřit významový protiklad k některému výrazu. Některá slova antonymní protějšek nemají (zejména číslovky určité, citoslovce).
Druhy antonym
Antonyma dělíme na: * polární, * komplementární. K antonymii se zpravidla řadí i antonyma: * konverzní * kontextová.
Polární antonyma
Antonyma polární, nebo též vlastní, graduální, kontrastní, z hlediska logiky kontrární, jsou antonyma, která vyjadřují protilehlé body na polární škále, nepokrývají však celý rozsah nadřazeného pojmu, protože mezi nimi nebo vně nich je ještě alespoň jeden další stupeň: * velký × malý * obrovský × malinký * teplý × studený * sever × jih * černý × bílý
Komplementární antonyma
Komplementární nebo též hlediska z logiky kontradiktorní antonyma svými významy rozdělují rozsah nadřazeného pojmu na dvě poloviny. Jde zejména o dvojice slov, z nichž druhé je z prvního odvozeno předponou ne-, ale existují i jiné dvojice: * přítomný × nepřítomný * katolík × nekatolík * pravda × lež * hluchý × slyšící
Některá antonyma fungují jako polární nebo komplementární v různých kontextech: * muž × žena (v právním a běžném významu komplementární, biologicky i polární) * uvnitř × venku (pokud se nepočítá s mezipolohou)
Mezi komplementární antonyma se řadí i reverzní antonyma, která popisují opačný proces nebo opačný směr (vektorová antonyma): * vejít × vyjít * od × k * sestavit × rozebrat * nakládka × vykládka * svolaný × rozpuštěný
Konverzní antonyma
Konverzní nebo též vztahová antonyma vytvářejí takové dvojice, v nichž jedno slovo vyjadřuje vztah z hlediska jednoho subjektu a druhé slovo tentýž vztah z hlediska druhého subjektu: * rodič × dítě * učitel × žák * prodávat × kupovat
Kontextová antonyma
Kontextová, paralelní, případová nebo nekompatibilní antonyma vytvářejí dvojice slov, která jsou v určitém kontextu vnímána jako protiklady, ačkoliv obecně jsou dvěma z více pojmů téže kategorie: * křesťan × muslim * křesťan × nevěřící * mluvit × zpívat * mluvit × být potichu * Čech × Němec * jablko × hruška * černý × hnědý (uhlí) * elektrický × plynový (sporák) *tvoje / moje
Autoantonyma
Autoantonymum, též antagonymum je slovo, které má více významů, z nichž některé jsou si navzájem některým z výše uvedených způsobů protikladná - jde tedy vlastně o homonymní antonyma. Vznikají například vývojovou změnou významu slova na protikladný nebo zvukovou či psanou shodou rozdílně vzniklých slov.
V češtině se vyskytují jen ojediněle: zřejmě - pravděpodobně i zjevně, pedofil - přítel dětí i vrah a prznitel dětí, soudruh - přítel i představitel nepřátelské mocenské struktury, zřízený - založený i (ro)zbitý.
Autoantonyma jsou typická pro archaické jazyky, například čínštinu. Ve velké míře jsou zachovaná například v latině (imago - obraz i vzor, altus - vysoký i hluboký, clam - potichu × clamare - křičeti), řečtině (farmakon - lék i jed, hagios - svatý i ohavný), angličtině (apparent - zjevný i domnělý, virtual - opravdový i zdánlivý). +more Některé slovní kořeny mají v příbuzných jazycích nebo v různých fázích vývoje jazyka opačný význam (host je v latině nepřítel, úžas je v ruštině hrůza, strašlivý ve staročeštině znamenalo bojácný).
Reference
Související články
Synonymum * Homonymum * Hyperonymum * Frazém * Zápor