Arnošt z Ottowaldu

Technology

12 hours ago

Author

Arnošt z Ottowaldu (též česky z Otovaldu, německy Ernest von Ottowald, asi okolo 1600 - po 1654) byl bavorský voják a šlechtic, někdejší důstojník říšské císařské armády, posléze pak spolupracující se švédskými vojsky, v období třicetileté války. Výrazným způsobem zasáhl na švédské straně do obléhání Prahy roku 1648.

Život

Pocházel z Bavorska, narodil se patrně na přelomu 16. +more a 17. století. Během třicetileté války vstoupil do císařské armády jako mušketýr a jezdec, kde posléze dosáhl hodnosti podplukovníka. Roku 1630 byl u Plavně těžce raněn, následkem čehož měl přijít o ruku. Následně z armády odešel a odebral se na svůj statek Háj (německy Gehag) u Chebu, kde následně hospodařil.

Roku 1647 jeho statky zpustošila švédská vojska generála Wranglera, následkem čehož byl přiveden mizinu. Následně se pak ucházel u císaře +more_Habsburský'>Ferdinanda III. , kterého nedlouho předtím Ottowaldský hostil na své tvrzi Chlumeček, o vojenskou i finanční pomoc odvolávaje se na své vojenské zásluhy. Jelikož se mu nedostalo odezvy, vstoupil v této tíživé situaci do služeb švédské armády generála Königsmarcka, která v létě 1648 doputovala ku Praze. Arnošt Otovaldský se Švédy na hradbách Hradčanských (Obrázkové dějiny národa českého, 1910) Jelikož po svém nedávném půlročním pobytu v Praze věděl, že hradby na Hradčanech jsou na několika místech poničeny a v noci nedbale hlídány, zpravil o tom Königsmarka, který se svými muži postoupil ku Praze a nepozorován se dostal až k Břevnovu. Odtud Ottowaldský vedl přední voj asi 1000 střelců, se kterými pronikli v noci na 26. července 1648 slabě hlídanou mezerou v hradbách do města a po odzbrojení stráží otevřeli posilám Strahovskou bránu a následně se tak zmocnili celé Malé Strany, čímž započalo švédské obležení Starého a Nového Města. To vytrvalo až do samého konce války a uzavření Vestfálského míru koncem října 1648.

Za své služby švédské koruně byl Ottowaldský od královny Kristiny odměněn značnou sumou peněz, udělením šlechtického predikátu ze Streitberka a dalšími milostmi. O dobytí Malé Strany potom sám podal zprávu veřejnosti, když sepsal své důvody a příčiny, které jej přinutily ke spolupráci se Švédy (Theat. +more Eur. VI, p. 324). Nadále žil na svých statcích v u Chebu, roku 1654 prodal svůj statek Háj chebské obci.

Zemřel někdy ve druhé polovině 17. století.

Odkazy

Reference

Literatura

DOLENSKÝ, Jan, Antonín REZEK a Jaroslav KOSINA. Obrázkové dějiny národu českého. +more Praha: Jos. R. Vilímek, 1910, s. 429. [url=https://kramerius5. nkp. cz/uuid/uuid:25ce92fe-6b66-44cc-8164-4089a088c717]Dostupné online[/url] * Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 18. Navary-Oživnutí. V Praze: J. Otto, 1902, s. 991. * SCHLEDER, Johann Georg. Theatrum Europaeum. VI. s. 324.