Bezprostřední knížectví

Bezprostřední knížectví nebo také imediátní knížectví je pojem používaný například pro slezská knížectví, kde vymřela původní linie knížat a vládu nad knížectvím tak převzal jejich lenní pán, tedy král český.

Prvním takovým knížectvím bylo Knížectví vratislavské, které se stalo bezprostředním v roce 1335. Postupem času se většina slezských knížectví stala bezprostředními a jako bezprostřední ukončila svou existenci, výjimkou bylo Opavské a Krnovské knížectví, která před a během třicetileté války získali Lichtenštejnové a udrželi si je až do roku 1918 (titulaturu však používají vládci Lichtenštejnska až dodnes).

Seznam bezprostředních knížectví

Břežské knížectví (1675-1742) * Bytomské knížectví (1492-1498, 1621-1623) * Hlohovské knížectví (1490-1491, 1498-1499, 1508-1742) * Javorské knížectví (1392-1624, 1637-1742) * Kozelské knížectví (1492-1509) * Krnovské knížectví (1411-1421, 1490-1493, 1621-1622) * Lehnické knížectví (1675-1742) * Minsterberské knížectví (1428-1429, 1456, 1457-1465, 1569-1654) * Namyslovské knížectví (1348-1356) * Olešnické knížectví (1492-1495) * Opavské knížectví (1511-1614) * Opolské knížectví (1558-1597, 1598-1622, 1625-1645, 1666-1742) * Stínavské knížectví (1490-1497, 1675-1742) * Svídnické knížectví (1392-1624, 1637-1742) * Těšínské knížectví (1653-1722) * Volovské knížectví (1675-1742) * Vratislavské knížectví (1335-1742) * Zaháňské knížectví (1549-1552, 1601-1627, 1634-1646)

Kategorie:Mezinárodní právo