Cesko.wiki Bohouškova skalka
Author
Albert FloresBohouškova skalka je přírodní památka severovýchodně od obce Klobuky v okrese Kladno. Důvodem ochrany území jsou xerotermní rostlinná společenstva s výskytem kozince rakouského.
Historie
Chráněné území v prostoru opuštěného lomu vyhlásil okresní národní výbor v Kladně dne 29. září 1987 v kategorii chráněný přírodní výtvor. +more Přírodní památka je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1053 a spravuje ji Krajský úřad Středočeského kraje. V osmdesátých letech dvacátého století lidé z okolních vesnic lokalitu využívali jako černou skládku nebo motokrosový terén a až do roku 1999 zůstalo území bez ochranářské péče, což vedlo k rozšíření třtiny křovištní. Lokalitu narušovala výsadba nevhodných dřevin - borovice lesní mahalebky obecné ptačího zobu obecného nebo pámelníku bílého - a v okrajových částech také zemědělská činnost.
Přírodní poměry
Přírodní památka s rozlohou 1,8216 hektarů se nachází v Dolnooharské tabuli v nadmořské výšce 310-316 metrů.
Abiotické faktory
Bohouškova skalka je pozůstatkem lomu, ve kterém se těžila opuka jako stavební kámen. Těžba v lomu postupovala směrem od jihu k severu a nekvalitní kámen byl ponechán na místě. +more Sutí jsou zakryté také výchozy horniny. V geologickém podloží širšího okolí se nachází karbonské horniny líňského souvrství charakteristické načervenalou barvou: jílovce, prachovce, pískovce, arkózy a slepence s valouny vápenců a rohovců. Na nich se ve druhohorách uložily cenomanské pískovce, slepence a jílovce a turonské silně vápnité spongilitické slínovce (opuky). Na zvětralinách se jako půdní typ vyvinula mělká, kamenitá a silně vápnitá pararendzina.
V geomorfologickém členění Česka leží lokalita v Dolnooharské tabuli, konkrétně v podcelku Řipská tabule a okrsku Perucká tabule. Území se nachází v povodí Vltavy. +more Odvodňuje je Zlonický potok, který se u Nabdína vlévá do Bakovského potoka. V rámci Quittovy klasifikace podnebí se chráněné území nachází v teplé oblasti T2, pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 18-19 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 550-700 milimetrů.
Flóra
Na okrajích chráněného území rostou dřeviny zastoupené zejména borovicí lesní, jasanem ztepilým a mahalebkou obecnou. Keře a stromy vytváří ochranou zónu, která omezuje pronikání velkého množství živin a ruderální druhů z okolních polí. +more Na některých místech však dochází k nevhodnému šíření dřevin a k zarůstání expanzivními druhy jako je třtina křovištní bělotrn kulatohlavý pcháč rolní a ovsík vyvýšený.
Ze zvláště chráněných druhů rostlin na lokalitě roste silně ohrožený kozinec rakouský V minulosti se zde vyskytoval také hořec brvitý a hlaváček jarní Vzácně se vyskytuje bradáček vejčitý a prvosenka jarní z dalších rostlin potom ostřice chabá jehlice trnitá pcháč bezlodyžný úročník bolhoj chrpa latnatá sveřep vzpřímený válečka prapořitá a jestřábník chlupáček
Fauna
Z obratlovců se na Bohouškově skalce hojně vyskytuje silně ohrožená ještěrka obecná a další běžné druhy jako srnec obecný a zajíc polní Z ptáků byli pozorováni bažant obecný kos černý sýkora koňadra skřivan polní a pěnice slavíková Významné je společenstvo bezobratlých charakteristické pro tzv. bílé stráně. +more Vyskytuje se zde řada zástupců pavouků, motýlů a mravenců. S mravenci symbioticky žije cvrčík mravenčí Ke vzácnějším zástupcům hmyzu patří brouci z rodu prskavců: prskavec menší a prskavec větší.