Boran
Author
Albert FloresHistorie
V roce 1937 byl objeven karbonyltrihydridobor, jehož objev hrál důležitou roli ve výzkumu chemie „normálních“ boranů v době, kdy ještě nebyla známa tricentrická dvouelektronová vazba. Tento objev také existenci boranu, ovšem přímý důkaz byl proveden až o několik let později.
Chemické vlastnosti
Struktura
Molekuly BH3 mají trojúhelníkový tvar s atomy vodíku ve vrcholech a atomem boru uprostřed. Délka vazby B-H je 119 pm stejně jako má koncová vazba B-H v diboranu. +more U boranu dochází k dimerizaci na diboran, reakce probíhá samovolně, jelikož její entalpie je kolem −40 kJ/mol. : 2 BH3 → B2H6.
Amfoterita
Přestože boran v základu působí jako Lewisova kyselina, neustále je vytvářeno mnoho 1:1 adduktů z diboranu nebo záměnou ligandů u existujících adduktů. B2H6 + 2 L → 2 LBH3
Odhadovaná řada stability je: PF3 2O 2O 4H8O 4H8S 2S 2S 3N −
BH3 má některé vlastnosti slabé kyseliny.
Borylová skupina (-BH2) ve sloučeninách, jako je diboran, se může napojit na další vodíkové centrum v molekule ionizací: BH3 + H+ → BH2(H2)+
Protože zde přijímá proton, má boran vlastonsti zásady. Jeho konjugovaná kyselina je (η-dihydrogen)dihydridobor(1+) ([BH2(η-H2)]+)
Boran jako reaktivní meziprodukt
Příkladem reakce, u které se předpokládá, že je boran jejím meziproduktem, je pyrolýza diboranu za vzniku vyšších boranů: B2H6 ⇌ 2BH3
BH3 + B2H6 → B3H7 +H2
BH3 + B3H7 ⇌ B4H10
B2H6 + B3H7 → BH3 + B4H10
⇌ B5H11 + H2
Výroba
Existují dva hlavní způsoby výroby boranu. První z nich spočívá v reakci diboranu s dimethylsulfidem. +more Další metodou je částečná oxidace boranuidové soli v koordinujícím rozpouštědle jako je trimethylamin.
Použití
Boranové addukty se široce používají v organické syntéze na hydroboraci, kde adicí BH3 na vazbu C=C v alkenech vznikají trialkylborany: (THF)BH3 + 3 CH2=CHR → B(CH2CH2R)3 + THF Produkt této reakce lze převést na různé organické deriváty.