Božena Fridová

Božena Fridová, křtěná Antonie Božena Marie, někdy také Frídová, rozená Veselá (31. července 1853, Praha - 8. listopadu 1938, tamtéž) byla česká spisovatelka a překladatelka, manželka Bedřicha Fridy, bratra Jaroslava Vrchlického.

Život

Narodila se roku 1853 v Praze v rodině inspektora na Severozápadní železniční dráze Jana Veselého. Rodina se často z důvodů otcovy profese stěhovala (byl přeřazován z místa na místo), ale Božena žila od svých šesti let v Praze u dědečka, aby mohla navštěvovat Dívčí vzdělávací ústav manželů Svobodových. +more Poté pokračovala ve studiu na Vyšší dívčí škole ve Vodičkově ulici. Zároveň navštěvovala přednášky o literatuře v bytě Sofie Podlipské. U Sofie se později dostala mezi představitele literární skupiny lumírovců, seznámila se zde se svým budoucím manželem Bedřichem Fridou a se Sofijinou dcerou Ludmilou, se kterou se roku 1879 oženil bratr jejího muže, básník Jaroslav Vrchlický. Dalším jejím švagrem se stal básník Josef Václav Sládek, který se rovněž roku 1879 oženil s její sestrou Marií.

Za Bedřicha Fridu se Božena provdala roku 1883. Měla s ním nejprve dceru Violu (1884), která zemřela den po porodu na psotník. +more Roku 1885 se jim narodil syn Vladimír (1885-1949, později JUDr. , MUDr. , hudební skladatel a básník).

Manžel jí zemřel roku 1918 na španělskou chřipku spojenou se zápalem plic. Přežila jej o třicet let. +more Zemřela roku 1938 a je pohřbena vedle svého manžela na Vyšehradském hřbitově.

Dílo

Byla velmi aktivní ženou. „Vyráběla složité ruční práce, četla, co kde vyšlo, včetně kritik, chodila do divadla a na koncerty, navštěvovala literární salóny, dobročinné spolky a také sama psala. +more" Přispívala především do časopisů Květy, Lumír, Zlatá Praha a Ženský svět a připravila do tisku korespondenci J. V. Sládka a Julia Zeyera. Používala také pseudonymy Božena Veselá či Olga Šeborová. Nebyla však příliš originální autorkou. V mnoha jejích dílech, které se obsahem podobají dívčím románům nebo sentimentálním črtám, je možno nalézt stejné náměty (zamilovaná dívka, která dává přednost povinnosti vůči svému okolí před svým citem) a velmi podobnou typologii postav (například mladíci v jejích příbězích jsou vždy vysocí, štíhlí s bílou pletí a temnýma očima). Kromě próz a divadelních her je také autorkou několika překladů (především z francouzštiny) a také pamětí napsaných v letech 1930-1933 a dochovaných v Literárním archivu Památníku národního písemnictví.

Výběrová bibliografie

Próza

Vydání knihy Květ na úhoru z roku 1909. +more * Helena (1880), autorčina prvotina, novela vyprávějící o tragické lásce, časopisecky (Lumír). * Resignace (1882), novela popisující lásku dvou lidí, která nikdy nedošla naplnění, časopisecky (Lumír). * Vása (1900), povídka, časopisecky (Ženský svět). * Rozčarování (1903), povídka, časopisecky (Květy). * Augusta Holmesová (1903), vzpomínka na zesnulou skladatelku Augustu Holmesovou, časopisecky (Ženský svět). * Nokturno (1905), povídka, časopisecky (Kalendář paní a dívek): * Na jarní procházce (1906), črta, časopisecky (Ženský svět). * Paprsek štěstí (1907), povídka, časopisecky (Zlatá Praha). * Mladá láska (1908), povídka, časopisecky (Kalendář paní a dívek:) * Květ na úhoru (1909), dívčí román, knižně (Alois Hynek). * Taje srdcí (1909), soubor čtyř krátkých novel (Hedina láska, Mráz se vrátil, Z denníku ženy, Premiera), kterým je společné téma lásky, knižně (Jan Otto). * Jenda na jahodách (1910), pohádka, knižně (Alois Hynek). * Babiččino krédo (1911), krátká próza s mnoha autobiografickými prvky, časopisecky (Ženský svět). * Cesta do Itálie (1914), krátká novela inspirovaná pobytem v Itálii, časopisecky (Zlatá Praha). * Moje poslední návštěva u J. V. Sládka (1916), črta, časopisecky (Zvon). * Divotvorné oči (1918), povídka popisující popisující nešťastné manželství básníka s obhroublou ženou, časopisecky (Zvon). * Chimera (1923)), povídka,v novinách Národní listy. * Touha po lásce (1924), krátký příběh s nádechem tajemna, časopisecky (Rozkvět). * Vzplanutí (1929), časopisecky (Zvon).

Divadelní hry

Neodpírejte zlu (1906), krátká divadelní hra o sedmi scénách, časopisecky (Kalendář paní a dívek) * Letní idylla (1906), divadelní hra o třech dějstvích, časopisecky (Květy). * Teta Anna (1911), divadelní hra o třech dějstvích, časopisecky (Květy).

Překlady

Kromě divadelní hry Nevěrná jsou všechny překlady z francouzštiny. * Alexandre Dumas mladší: Poprava v Piroche, časopisecky (Lumír, 1882). +more * Alfred Capus: Dobročinný koncert, časopisecký (Lumír, 1892). * Marcel Prévost: Po letech, časopisecký (Lumír, 1892). * Jules Lemaître: Nejstarší, časopisecký (Lumír, 1893). * André Theuriet: Karafiáty, časopisecký (Lumír, 1894). * Roberto Bracco: Nevěrná, italská divadelní hra, inscenace Národního divadla na přelomu let 1896 a 1897 * Alfred de Musset: Frédéric a Berneretta, obsaženo v knize Novelly a povídky II. , Jan Otto, 1903.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:České spisovatelky Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Překladatelé z francouzštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození 1853 Kategorie:Úmrtí 1938 Kategorie:Ženy Kategorie:Narození 1. +more srpna Kategorie:Úmrtí 8. listopadu Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě.