Deismus
Author
Albert FloresDeismus je náboženský směr, který se vyvinul v Evropě v 17. a 18. století. Deismus se zakládá na přesvědčení, že existuje nějaká vyšší moc nebo stvořitel, ale že tato bytost nezasahuje do lidského života nebo nesleduje lidské události. Deisté věří v přítomnost Boha, ale neuznávají náboženské dogmata, zjevení nebo posvátné texty. Mnoho deistů se řídilo racionálním a vědeckým myšlením, odmítali přijímat víru bez důkazů a spoléhali se na svou vlastní rozumovou schopnost. Deismus sehrál významnou roli ve vzniku sekularismu a osvícenství. V českých zemích deismus ovlivnil zejména období národního obrození a reformaci. Tento článek poskytuje přehled deismu, jeho významných představitelů a jeho myšlenek.
Kult Nejvyšší bytosti ve Francii byl charakteristickým případem deismu Deismus (z latinského deus - Bůh) je souhrnné označení pro různé náboženské a světové názory, které vznikly racionalistickou kritikou křesťanství v 17. století v Anglii a v 18. století vyústily do francouzského a německého osvícenství. Angličtí deisté většinou uznávali hlavní metafyzické principy křesťanství (například že je jeden Bůh, který stvořil svět, že člověk má rozum, vlastní svědomí a tedy potřebuje svobodu), ale kritizovali a odmítali všechno, co v něm přesahuje lidské chápání: Boží zjevení, proroctví, zázraky, autoritu církve, někteří i představu posmrtného života. Svět je sice dílo Boží, člověk si v něm ale vystačí sám svým rozumem a nepotřebuje žádné nadpřirozené zásahy do jeho zákonitého běhu. Deismus i osvícenství se více spoléhají na individuální lidské možnosti a schopnosti pokroku, prosazují lidskou samostatnost, individuální svobodu a náboženskou toleranci. Podobné názory se ovšem vyskytovaly už ve starověku (Platón, Epikúros, Plútarchos, Cicero), v buddhismu nebo v raném islámu (Averroes) a od 19. století v Evropě převládají. Německý sociolog Max Weber mluvil o procesu „odkouzlení světa“.
Původ
Slovo „deismus“ v tomto smyslu poprvé použil kalvínský teolog Pierre Viret roku 1564 jako pejorativní označení svých protivníků, kteří odmítali Boží zjevení a Ježíše Krista. Deistické názory vznikly s rozpadem středověkého světa, s oslabením veřejného vlivu náboženství v renesanci, s objevem antické literatury a filosofie, se zvýšeným zájmem o poznávání světa, se zámořskými objevy i zápasem zejména vzdělaných vrstev o větší svobodu. +more Už mezi vzdělanci 16. století se rozšířily jako reakce na občanské a náboženské války, vyvolané reformací, a z naléhavé potřeby náboženské tolerance. Erasmus Rotterdamský, Thomas More, Michel de Montaigne, Jean Bodin nebo Hugo Grotius, ti všichni se snažili o rozumové umírnění náboženských sporů.
Historie
Isaac Oliver: Edward Herbert, 1. baron z Cherbury. Kolem 1610.
Deisté zastávali názor, že náboženství, jaké lidská společnost nutně potřebuje, lze založit na rozumovém náhledu, který je všem lidem stejně vrozený, sami se nazývali „svobodnými mysliteli“ (freethinkers) a opírali se o přirozenou teologii a přirozené právo. Jakožto racionalistické a individualistické hnutí nebyl deismus dlouho příliš populární a oslovoval především vzdělance.
Britský deismus začíná dílem Herberta z Cherbury (1581-1648), zastánce přirozeného, rozumově založeného křesťanství a „vrozených idejí“, s nimiž si člověk i společnost mohou vystačit. Jeho latinská kniha „O pravdě“ vyšla poprvé v Paříži roku 1624. +more Thomas Hobbes (1588-1679) a Baruch Spinoza (1632-1677) k tomu přidali kritiku Bible. V Německu tento myšlenkový proud zastávali Adam Weishaupt a Hermann Samuel Reimarus.
Již roku 1690 ale vydal John Locke „Esej o lidském rozumu“, kde právě myšlenku vrozených idejí ostře kritizoval a odmítl. Oporou deistického myšlení tak postupně přestal být rozum a božský zákon a na jejich místo nastoupila přímá a zejména smyslová zkušenost (empirismus).
V 18. +more století se mezi deisty objevují radikální skeptici (David Hume) a materialisté, kteří pak převládli ve francouzském osvícenství (Voltaire, Jean-Jacques Rousseau, Pierre Bayle, encyklopedisté). Také myšlenka dějinného (automatického) pokroku byla anglickému deismu ještě cizí. Zato měl deismus velký politický význam a byl od počátku spojen se zápasem o občanské svobody a práva. Kritika náboženství a církve, zpočátku zaměřená hlavně na římský katolicismus a papeže, se od poloviny 17. století obrátila i proti Bibli a vyvolala v Británii mnoho polemik. Deisté byli většinou zastánci republikánského zřízení a měli rozhodující vliv na formulaci myšlenky lidských práv i na vznik politického liberalismu.
Od poloviny 18. století zažil deismus v méně racionalistické podobě novou vlnu oživení v Severní Americe. +more Podstatně ovlivnil nejen vznik Spojených států a jejich ústavu, ale celý duchovní život v USA až do konce 19. století (Thomas Jefferson, James Madison, Henry Wadsworth Longfellow, Ralph Waldo Emerson, Walt Whitman a další).
Unitářské hnutí se odvozuje z amerického deismu, stejně jako "Světová unie deistů" (WUD) a deistické myšlenky lze najít ve vyjádřeních mnoha spisovatelů, umělců i vědců - například Alberta Einsteina.
Typické pojmy
Deistické myšlení a literaturu v širším smyslu charakterizují některé pojmy, jimiž nahrazovali tradiční pojem Boha: * Nejvyšší bytost * Prozřetelnost * Božský hodinář * Architekt vesmíru * Bůh přírody * Otec světel
Významné postavy deismu
Trvalejší význam mají v dějinách deismu následující zastánci a představitelé, případně jejich uvedená díla: * Herbert z Cherbury (1581-1648), „O pravdě“ 1624 * Thomas Hobbes (1588-1679), „Leviathan“ 1651 * John Locke (1632-1704), „Esej o lidském rozumu 1690 * Matthew Tindall (1657-1733), „Křesťanství staré jako Stvoření“ 1730 * John Toland (1670-1722), „Křesťanství bez tajemství“ 1696 * Anthony Ashley Cooper, Earl z Shaftesbury (1671-1713), „Zkoumání ohledně ctnosti či zásluhy“ 1699 * Lord Bolingbroke (1678-1751) * David Hume (1711-1776), „Pojednání o lidské přirozenosti“ 1739-40; „Přirozené dějiny náboženství“ 1757 * Constantin François Volney (1757-1820), „Zříceniny aneb Úvahy o zvratech říší" 1791
Americký deismus
Benjamin Franklin (1706-1790) * Thomas Paine (1736-1809), „Věk rozumu“ 1793-94 * Thomas Jefferson (1743-1826) * James Madison (1751-1836)
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný, heslo Deismus. Sv. +more 7, str. 167. * Filosofický slovník. Olomouc 1998. Heslo Deismus. * TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. Český slovník bohovědný. Díl 3. , církevní řády - Ezzo (sešity 42-82). Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1926. 1008 s. [Viz heslo „deismus" na str. 426-427. ].
Související články
Ateismus * Agnosticismus * Osvícenství * Pandeismus * Panteismus * Skepticismus * Unitářství
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20081002082425/http://etext. lib. virginia. edu/cgi-local/DHI/dhi. cgi. id=dv1-77]Deism[/url] - Dictionary of the History of Ideas * [url=http://www. iep. utm. edu/d/deismeng. htm]English Deism[/url] - Internet Encyclopedia of Philosophy * [url=http://www. iep. utm. edu/d/deismfre. htm]French Deism[/url] - Internet Encyclopedia of Philosophy * [url=http://www. newadvent. org/cathen/04679b. htm]Deism[/url] - Catholic Encyclopedia.
Kategorie:Filozofie náboženství Kategorie:Osvícenství Kategorie:Víra