Cesko.wiki Diecézní dům kardinála Trochty
Author
Albert FloresDiecézní dům kardinála Trochty (ve zkratce DDKT) je budova v Litoměřicích v majetku litoměřického biskupství.
Historie
V domě v dnešní Komenského ulici 4, postaveném v roce 1858, sídlil původně Diecézní ústav pro hluchoněmé (něm. Taubstummeninstitut), který v témže roce založil biskup Augustin Bartoloměj Hille. +more O ústav neslyšících pečovaly v letech 1910-1939 řádové sestry z rakouské provincie Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Byl určen především dětem německé národnosti. V roce 1925 získal objekt podobu, kterou si pak uchoval řadu desetiletí. Nad průčelím vchodu ve druhém patře budovy se nacházejí reliéfy, na nichž jsou vyobrazena řemesla a odbornosti, ve kterých byli hluchoněmí obyvatelé domu vyučováni. Po vypuknutí druhé světové války byla činnost institutu přerušena. Ústav byl definitivně zrušen v roce 1947.
V letech 1948 až 1950 byl v budově umístěn kněžský seminář litoměřické diecéze, po jeho zrušení ji pak využívala Československá armáda.
V roce 1953 se sem nastěhoval pražský kněžský seminář, tehdy už jediný v českých zemích, a Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta. Přestože bohoslovecké fakultě byla propůjčena v roce 1966 do užívání budova +more_Štěpána_v_Litoměřicích'>litoměřického kapitulního proboštství, s přibývajícím počtem těch, kterým komunistický režim dovolil studovat teologii, se seminář potýkal s nedostatkem ubytovacích kapacit. Situaci zčásti vyřešila přístavba (tzv. Okál podle typu stavby), provedená díky finanční pomoci německých katolíků, zejména spolku Ackermann-Gemeinde. Ta umožnila snížit faktický počet seminaristů ubytovaných v původní části budovy, dimenzované pro 90 ubytovaných, z asi 200 na zhruba 160. V roce 1987 byla provedena oprava vnějšího pláště domu s výměnou oken, financovaná z vlastních zdrojů církve, zejména pak ze sbírek věřících v moravských diecézích.
Po návratu kněžského semináře do Prahy v roce 1990 sloužil dům jako teologický konvikt. Protože nebylo jasné, zda zde konvikt zůstane, neboť se uvažovalo o jeho přestěhování do Brna, prováděla se v objektu jen nejnutnější údržba. +more Na potřebnou generální rekonstrukci se nedostávalo finančních prostředků. S ohledem na stav budovy i její nedostatečnou využívanost vzhledem ke stále klesajícímu počtu studentů byl proto konvikt v roce 2002 přestěhován do Olomouce.
Využití ve 21. století
+more2015_biskup_Jan_Baxant. jpg|náhled|vpravo'>Biskup Jan Baxant žehná kapli v DDKT po rekonstrukci (13. října 2015) Od 1. září 2002 vzniklo, z rozhodnutí biskupa Koukla, v objektu středisko pastoračních aktivit označované jako Diecézní dům kardinála Trochty (DDKT). Ubytovací kapacity slouží pro vícedenní setkání kněží i věřících, volné pokoje jsou nabízeny veřejnosti k dočasnému bydlení (například víkendové nebo prázdninové pobyty). K dispozici jsou čtyři učebny, tělocvična, hřiště, parkoviště, velká zahrada a dvě kaple - velká kaple Nejsvětějšího Srdce Páně (zrekonstruovaná v roce 2015) a zahradní Mariánská kaple. Jídelnu s kapacitou přes 100 osob lze využít i jako přednáškový sál. V domě se také nacházejí dvě diecézní centra litoměřické diecéze (pastorační centrum a centrum pro mládež). Od roku 2010 využívá volné ubytovací kapacity společnost s ručením omezeným, která zde provozuje hostel u sv. Štěpána a jejímž jediným společníkem je litoměřické biskupství. Od roku 2015 je v diecézním domě vybudován minipivovar a restaurace, které se provozují pod názvem Biskupský pivovar U sv. Štěpána.
Ředitelé a představení domu
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
[url=http://www. dltm. +morecz/diecezni-dum-kardinala-trochty]Diecézní dům kardinála Trochty[/url] * [url=http://inprincipio. cz/]Hostel u sv. Štěpána[/url] * [url=http://biskupskypivovar. cz/]Biskupský pivovar Litoměřice[/url].
Kategorie:Domy v Litoměřicích Kategorie:Diecéze litoměřická Kategorie:Náboženské a církevní stavby v Česku Kategorie:Stavby nazvané po osobách Kategorie:Náboženství v Litoměřicích