Divadlo U Nováků

Divadlo U Nováků, nazývané také Divadlo Járy Kohouta , nebo Divadlo Járy Kohouta U Nováků vzniklo v roce 1938 pod vedením komika Járy Kohouta v centru Prahy, ve Vodičkově ulici čp. 699, v paláci U Nováků.

Založení divadla

Divadlo vzniklo v roce 1938 poté, co byla odebrána koncese Jiřímu Voskovcovi, na kterou bylo v paláci U Nováků provozováno Osvobozené divadlo (1929-1935, 1936-1938). Kohout uzavřel před odjezdem Wericha a Voskovce do emigrace s nimi smlouvu, že jim dá odstupné 250 tisíc korun v hotovosti, převezme celý soubor a bude podporovat ve Werichově nepřítomnosti jeho matku. +more Majitelka domu paní Nováková pak přenechala Kohoutovi sál, včetně nábytku a rekvizit za 300 tisíc korun měsíčně.

Kohout sem přestěhoval i svůj soubor ze smíchovského Švandova divadla, které vlastnil a provozoval od roku 1935 pod vlastní koncesí.

Činnost Divadla U Nováků byla zahájena dne 21. prosince 1938 operetou autorů M. Drdáckého, B. Drdácké a F. Stibora To bylo v háji.

Soubor

Kohout převzal umělecký soubor z Osvobozeného divadla (pro některé členy však neměl uplatnění, např. pro Šmerala, Honzla, Vítovou a Záhorského, přesto jim musel platit 3 000 korun měsíčně ) a další herci se přemístili do paláce U Nováků z jeho smíchovského divadla. +more Z Osvobozeného divadla přišli také František Filipovský (jako režisér) a Jindřich Plachta. Záhorský s Plachtou však záhy odešli a Filipovský vydržel necelou jednu sezonu. Divadlem prošli také například Miroslav Homola, Nelly Gaierová, Marie Norrová, Rudolf Lampa a další.

Repertoár

Repertoár byl ryze zábavný, lidový, zahrnoval operetu, frašky se zpěvy a revue. Jednalo se mj. +more o díla tehdy populárních libretistů Karla Hašlera, Karla Melíška, Járy Beneše, Franty Paula, S. E. Nováčka, Josefa Stelibského a dalších. Repertoár se opíral především o sólistické výkony Járy Kohouta. Kohout se také pokusil zavést „literární cyklus“, občasných činoherních odpoledních představení (K. M. Walló zde uváděl své adaptace her španělské klasiky). ,.

K divácky úspěšným inscenacím divadla patřily: * Zaječí pacička (353 repríz) . * Slon mezi porcelánem * Potápka * Děvčata v modrém * Rozmarné zrcadlo (pásmo parodií Jana Snížka) Několikrát týdně hrálo také divadlo odpolední představení pro děti (často ve spolupráci s Vojtou Mertenem, představujícím Kašpárka).

Citát

Po roce 1945, zánik divadla

Od září 1944 bylo divadlo, stejně jako všechna divadla v Protektorátě, uzavřeno.

Po válce zahájilo divadlo provoz 14. června 1945 pásmem národních písní Slavíček v režii Rudolfa Lampy. +more Divadlo již nebylo provozováno na soukromou Kohoutovu koncesi, ale Kohout byl zvolen ředitelem.

Divadlo uvedlo ještě satirickou kabaretní revue Loď živých a revuální hudební frašky J. Vondráka Podobizny a Do kola a dokola.

Divadlo ukončilo činnost v červenci roku 1946, kdy sál U Nováků získalo nově vzniklé Divadlo V+W. Jára Kohout odešel jako herec a později ředitel do Tylova divadla v Nuslích. +more Do exilu pak odešel v říjnu roku 1948.

Odkazy

Související články

Jára Kohout

Reference

Literatura

Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce - Divadlo a společnost 1945-1955, Academia, Praha, 2007, str. 22, 54-5, 69, * Vladimír Just: Divadlo v totalitním systému, Academia, Praha, 2010, str. +more 31, 37, 38, 155, 173, * KOHOUT, Jára. Hop sem, hop tam. Zürich: Konfrontation SA, 1977. 255 s. . (čeština) * Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 90-91, * Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV. , Academia, Praha, 1983, str. 514, 518, 520, 524, 537, 577 * Bořivoj Srba: O nové divadlo, Panorama, Praha, 1988, str. 21, 75, 179-184, 187, 191 * Jiří Tvrzník: Šest dýmek Františka Filipovského, vyd. Novinář, 1981, str. 174, 177, 178, 189, 194, 198.

Kategorie:Zaniklá divadla v Praze Kategorie:Vzniklo 1938 Kategorie:Zaniklo 1946 Kategorie:Nové Město (Praha 1)