Dubá

Dubá je město v okrese Česká Lípa na jihozápadě Libereckého kraje, ležící 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Město se nachází na hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Jde o přirozené středisko chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Kolem města po obchvatu z roku 2017 vede tranzitní silnice I/9 z Prahy na hraniční přechod Rumburk/Neugersdorf. V Dubé je evidováno asi 830 adres a žije zde obyvatel.

Historie

Pohled na Dubou První písemná zmínka o Dubé pochází z roku 1253, listina dosvědčuje nadání Dubé a dalších vesnic králem +more'>Václavem I. a dalších šlechticů nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu Ronovců, kteří Dubou drželi téměř 400 let. Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán Častolov ze Žitavy. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka.

V té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. +more Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století. Poblíž města v 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu ze 7. století.

Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. +more Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti při atentátu roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha Richarda Waltera Butlera. Po jeho smrti přešla Dubá do rukou vdovy regentky Anny Marie z Donína, která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů. Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.

V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě Karel Rudolf Sweerst-Sporck (z rodiny Šporků). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.

V letech 1744-1760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. +more Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.

V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.

Dubá okresním městem

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. +more Dubá byla v roce 1848 součástí panství Berštejn, které vlastnil hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Berštejn náleželo pod kraj Mladá Boleslav. sloup Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí Vstup do budovy radnice Po reformě se stala Dubá sídlem politického okresu Dubá (Politischer Bezirk Dauba), jehož součástí byly dva soudní okresy (Dubá a Štětí). Do politického okresu náleželo 42 obcí, z nichž dvě byla městem, Dubá a Doksy. Dubá byla i sídlem berního úřadu. Okresní soud v Dubé spadal pod krajský (zemský) soud v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Dubá zůstal v kraji Mladá Boleslav, který se rozsahem území změnil. +more Změnil se i seznam obcí v okresu Dubá. Soud v Dubé byl převeden pod krajský soud v Mladé Boleslavi.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Okres řízený okresním hejtmanstvím Dubá a také soudní okres v Dubé zůstaly. +more Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918. Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1851 okresní úřady a soud.

V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.

Vývoj po roce 1945

Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. +more května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.

Doprava

Do roku 2017, než byl dokončen obchvat Dubé, procházela středem města silnice I/9, která vede z Prahy přes Mělník a Českou Lípu do Saska. Z Dubé vycházejí též silnice II/260 přes Tuhaň do Úštěku, II/259 přes Mšeno do Kosmonos, z místní části Nový Berštejn vychází silnice II/270 na Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí. +more Nejbližší železniční trať 080 prochází přes Doksy asi 9 km východoseverovýchodně od Dubé, trať 076 přes Mšeno asi 14 km jihojihovýchodně od Dubé, asi 14 km jihozápadně prochází trať 072 přes Štětí a asi 12 km severoseverozápadně trať 087 přes Zahrádky (a Úštěk).

Dvě státní poštovní autobusové linky, v trase Dubá - Liběchov a Dubá - Doksy, zřídila C. k. +more provozní správa státních autobusových linií v Dubé 30. července 1908. V prosinci 1909 přibyla linka Dubá - Jestřebí, čímž se správa v Dubé spolu s pardubickou a opavskou stala jednou ze tří největších autobusových správ v českých zemích; v červenci 1914 ujely dubské autobusy 7751 km a přepravily 6995 cestujících, čímž se po Opavě umístila tato správa na druhém místě. Provoz dubských linek byl z důvodu válečného stavu ukončen 29. července 1914.

Za první republiky se Dubá opět stala centrem místní autobusové dopravy. K roku 1929 odtud vyjížděly autobusové linky státní poštovní automobilní správy: * 771 Dubá - Liběchov * 776 Dubá - Doksy * 821 Dubá - Dřevčice - Česká Lípa * 821a Dubá - Jestřebí - Česká Lípa * 826 Dubá - Štětí

Po začlenění dosavadní Správy poštovní automobilní dopravy, dominantního státního dopravce, do ČSD v letech 1933-1934 existovala podle ročenky pro rok 1938 autospráva ČSD Česká Lípa, pod niž patřily garáže Dubá a Mladá Boleslav a pobočné garáže Bělá pod Bezdězem, Bor u České Lípy, Cvikov, Děčín, Litoměřice dolní nádraží, Jablonec nad Nisou, Nové Benátky, Turnov.

Po osvobození Dubé v roce 1945 byla zahájena výstavba nových garáží ČSD. V roce 1949 došlo k zásadní reorganizaci a Autospráva ČSD byla převedena pod nově založený národní podnik ČSAD. +more Dubá se stala součástí okresu Doksy nově zřízeného Libereckého kraje. Výstavba garáží ČSAD v Dubé byla ukončena a následně byl vybudován nový dopravní závod v Bělé pod Bezdězem a Dubá se stala provozovnou dopravního závodu 610 Bělá pod Bezdězem. K další změně dochází v roce 1960, kdy provozovna Dubá je začleněna do nově zřízeného Dopravního závodu se sídlem v České Lípě. K další změně dochází v roce 1963 kdy je ustaven národní podnik Československá státní automobilová doprava, Ústí n. L. s Dopravním závodem 402 Česká Lípa, který sdružuje 4 provozovny (Česká Lípa, Dubá, Mimoň a Nový Bor).

V současné době se v centru Dubé nachází poněkud zanedbané autobusové nádraží. Zdejší dominantní dopravce ČSAD Česká Lípa a. +more s. neuvádí v Dubé ani provozovnu, ani informační kancelář. Na autobusovém nádraží zastavují kromě regionálních a dálkových linek tohoto dopravce též dálkové linky dopravců Quick Bus a. s. , Josef Hemelík a BusLine a. s. z Prahy na Šluknovsko a linka dopravce Jaroslava Štěpánka z Prahy do Jablonného v Podještědí. Na území města Dubá se nachází celkem 25 zastávkových bodů (názvů zastávek), z toho jen 2 (Dubá, aut. nádr. a Dubá, školka) přímo v místní části Dubá, ostatní v připojených vsích či na rozcestích mimo zástavbu.

Části města

Město Dubá se skládá z celkem 20 částí, které se rozkládají na 11 katastrálních územích: * k. ú. +more Dubá - Dubá, Horní Dubová Hora a Nový Berštejn * k. ú. Deštná u Dubé - Deštná * k. ú. Dražejov u Dubé - Dražejov, Kluk a Nedvězí * k. ú. Dřevčice - Dřevčice a Sušice * k. ú. Heřmánky - Heřmánky * k. ú. Horky u Dubé - Horky * k. ú. Korce - Korce a Plešivec * k. ú. Lhota u Dřevčic - Lhota * k. ú. Nedamov - Nedamov, Křenov a Panská Ves * k. ú. Zakšín - Zakšín a Bukovec * k. ú. Zátyní - Zátyní.

Symboly města

Město má znak, který vychází z městského pečetidla z roku 1727. Návrh praporu zpracovala Mgr Markéta Myšková. +more V listopadu 1999 návrh projednalo zastupitelstvo města, v květnu 2000 jej posoudil podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 13. listopadu 2000 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.

Pamětihodnosti města

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Kostel Nalezení svatého Kříže

+morejpg|náhled'>Kostel Nalezení sv. Kříže Kostel Nalezení svatého Kříže byl postaven v letech 1744-1760 nákladem hraběte Františka Karla Sweert-Sporcka pravděpodobně architektem Anselmem Luragem. Barokní báně věží shořely při požáru v roce 1845 a věže byly následně zastřešeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce 1945. Zařízení je rokokové od Fr. Adámka a J. Chládka, hlavní oltářní obraz je signován „FB 1755“, obraz Nanebevzetí Panny Marie od F. J. Richtera z roku 1729 pochází ze zrušeného kostela, původně zasvěceného sv. Kateřině, posléze Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1855, sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které stály na schodišti u bočního vchodu kostela, byly v nedávné době zcizeny. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740, přenesená sem od farní zdi. Nedaleko kostela je farní budova z roku 1736.

Sušárna chmele

Sušárna chmele v DubéNejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. +more V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů - 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří ale vše s obavou před hrozící rasovou perzekucí v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.

Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. +more Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata - brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.

Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.

Zámek Nový Berštejn

Sloup Nejsvětější trojice na Masarykově náměstí

Jiné městské památky

Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1726 na náměstí * Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp. 271 v Českolipské ulici * Socha sv. +more Floriana u máchadla * Českobratrská modlitebna čp. 87 * Hotel Slávie * Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740 * Empírová radnice z r. 1851 na náměstí * Sloup Nejsvětější Trojice * V ulicích Sadová a Jana Roháče z Dubé je 54 sklípků v navazujícím svahu vybudovaných v období 1839-1865. Sklípky byly zapsány mezi kulturní památky a městem jsou postupně opravovány.

Osobnosti

S Dubou je spojována řada osobností kulturního a veřejného života. Bohumil Kinský, učitel z České Lípy, aktivní činitel Klubu českých turistů, fotograf, historik a autor turistických průvodců, vydal v roce 1936 u příležitosti 100. +more výročí Máchova úmrtí svou nejobsáhlejší publikaci "Dubské Švýcarsko". V Dubé žila a působila spisovatelka Markéta Reichmannová-Bělská a profesorka Mia Visconti-Pollitzer.

* Karel Hynek Mácha - básník několikrát procházel Dubou při svých cestách do Doks a na hrady Housku či Bezděz. Z návštěv Starého a Nového Berštejna se dochovala Máchova perokresba a akvarel. +more Děj jeho Máje byl inspirován událostí, k níž došlo v květnu 1774 u Rozprechtic, kdy zde Ignác Schiffner zavraždil svého otce Antonína.

Městská knihovna

* Jiří Mahen - básník a spisovatel, vlastním jménem Antonín Vančura. Pocházel z Čáslavi, jeho otec po úpadku své živnosti působil 12 let v Dubé jako pomocník zdejšího kazatele Jednoty bratrské a kolportér náboženské literatury. +more Jiří Mahen rok strávil v měšťanské škole v Dubé a později v době studií v Čáslavi do Dubé jezdil za otcem na prázdniny. Své vzpomínky promítl do statí "Knížka o českém charakteru" a "Mezi Němci", vztah k odkazu K. H. Máchy vyjádřil ve studii "Máchovská krajina". * Jiří Weil - po druhé světové válce žil spisovatel ve svém domku ve Vrchovanech. Od roku 1948 se stal tzv. kulturním patronem Dubska, organizoval kulturní život ve vesnicích, besedy a přednášky. Obraz zdejší krajiny zachytil ve svém díle "Harfeník" z roku 1958. * Marie Majerová - spisovatelka krátce působila na Dubsku jako kulturní patronka, téma zdejších přírodních krás se objevilo v některých jejích fejetonech a v povídce "Tři kamarádi". * Gustav Zvěřina - kazatel Jednoty bratrské, v Dubé působil v letech 1948 až 1980. V roce 1959 se podílel na obnově expozic místního muzea, které však bylo po roce 1960 zrušeno. Spolupracoval s českolipským okresním muzeem při mapování kulturních památek v Dubé a okolí a zpracování jejich soupisu.

Zajímavosti z okolí

Socha sv. Prokopa

Socha sv. Prokopa stojí asi 1 km jihovýchodně od Dubé nedaleko místa, kde Ignác Schiffner ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce. +more Brzy po vraždě byl popraven vpletením do kola v Mladé Boleslavi. Tato příhoda byla inspiračním zdrojem pro báseň Máj Karla Hynka Máchy.

Zazděný smírčí kříž v Českolipské ulici v centru Dubé

Další místa

Zámek Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství Dubé v 16. století, kdy hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. +more Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18. století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19. století. * Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí v podezdívce plotu domu číslo 105 při hlavní silnici (ulice Českolipská) poblíž křižovatky s Dlouhou ulicí. * Velký beškovský vrch * Blízká zřícenina Chudý hrádek * jeskyně poustevníka a Boží hrob se sochou Krista, ke kterému vedla ze Studeného dolu křížová cesta.

Chráněné přírodní lokality

Památkově chráněné skalní sklípky v Sadové ulici Větší část městské zástavby Dubé s okolními vesnicemi leží na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj, přesněji její jižně položené kokořínské části. +more Nachází se zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky, v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy. Na území Dubé částečně zasahuje svým jižním výběžkem v okolí Malého Vlhoště přírodní rezervace Vlhošť. Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou dále přírodní památky Martinské stěny, Kamenný vrch u Křenova a Deštenské pastviny.

Současnost

Dubá se profiluje jako výletní a turistické středisko. Je zde autokemp Nedamov na břehu Černého rybníka, v okolních vesnicích je několik penzionů (Nedamov, Horní Dubová Hora, Heřmánky). +more Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko, která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. Okolní krajina je protkána sítí turistických značených stezek a vedou odtud cyklostezky směrem na Mšeno, Doksy, Štětí či Holany. Dostupnost většiny okolních vesnic a osad veřejnou dopravou je o víkendu či o letních prázdninách velmi problematická, ve městě nenabízí své služby ani taxi.

V létě 2014 se začalo se stavbou přeložky silnice I/9 z Prahy na Českou Lípu, vedoucí dosud středem města (zhruba 5000 vozidel za den, z toho tisíc nákladních). Přeložka je dlouhá 2922 metrů, se třemi mosty, náklady byly plánovány ve výši 440 milionů Kč bez DPH.

Společenský život

V Dubé funguje několik spolků a občanských sdružení: Dny evropského dědictví v areálu sušárny chmele (září 2022) * TJ Slavoj Dubá - organizuje především kopanou a tenis. +more Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 13 místě ve čtrnáctičlenné tabulce I. B třídy Libereckého kraje. O rok později skončili fotbalisté v II. třídě okresního přeboru čtvrtí.

* Sbor dobrovolných hasičů * Rybáři * Zahrádkáři * Chovatelé * Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací pořádá výstavy a příležitostně jiné kulturní akce * Bodlinky je název dětské skupiny, která podniká především ekologicky zaměřené akce

Ve městě jsou k dispozici dva sály pro společenské akce - diskotéka v bývalém kině a sálek bývalého Svazarmu. Chátrající budovu hotelu Slavie s divadelním sálem muselo město vykoupit od správce konkurzní podstaty a od roku 2015 je objekt v rekonstrukci. +more Od roku 2006 funguje Galerie Pošta a příležitostně výstavní prostor v bývalé šatlavě. V autokempu Nedamov se každoročně v polovině srpna pořádá jazzový festival. Město vydává svůj měsíčník Dubáček a na internetu je jeho obdoba. V rámci Dnů evropského dědictví je každoročně zpřístupněna historická sušárna chmele, kterou město rekonstruuje od roku 2017, a v jejím areálu se odehrává pestrý kulturní program.

Partnerská města

Mirsk, Polsko

Odkazy

Reference

Související články

Seznam kulturních památek v Dubé * Seznam kulturních památek ve vesnicích města Dubá

Externí odkazy

[url=http://netdubacek. euweb. +morecz/]Diskusní a informační server města Dubá[/url] * [url=http://nedvezi-kokorinsko. webnode. cz/]Nedvězí na Kokořínsku (Dubá)[/url] - www stránky o Nedvězí a jeho historii, přírodě a pamětihodnostech.

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Sídla v Dokeské pahorkatině Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Máchův kraj Kategorie:Podralsko Kategorie:Bývalá okresní města v Česku Kategorie:Obce v okrese Česká Lípa Kategorie:Města v okrese Česká Lípa Kategorie:Sídla v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj