Děkan litoměřické kapituly

Děkan litoměřické kapituly neboli 2. kapitulní dignita litoměřické kapituly, je vlastním kanonikátem a její držitel je prelátem. Je mu jako residence vyhrazen v Litoměřicích kanovnický dům na Dómském náměstí čp. 3.

Založení

Tato právní figura - kapitulní děkanství, byla založena roku 21. +more listopadu 1349 císařem Karlem IV. prostřednictvím arcibiskupa Arnošta z Pardubic, vlastním bratrem 20. litoměřického probošta Bohuslava z Pardubic. Byla použita část fundačního proboštského majetku, která se sloučila se scholastikátem (funkcí při kapitule - jednalo se o kapitulní školu a s ní spojenou knihovnu), který takto zanikl. Prvním děkanem byl jmenován kanovník-scholastik Mikuláš Hostislav z Horažďovic. Jeho hlavním úkolem bylo při zachovávání rezidence pečovat o bohoslužby.

Děkan je také strážcem kapitulní pečeti. Vlastním právem užívá titul prelát a k tomu odpovídající insignie.

Za dlouhá staletí se v této funkci a zároveň kanonikátu vystřídala řada vynikajících osobností.

Obročí

Ke kapitulnímu děkanství patřilo, jak to bylo obvyklé od zakladatele kanonikátu-dignity fundace ve formě obročí. Ze zjištěných údajů lze doložit, že k děkanskému obročí patřila také obec Podsedice, která byla kolem roku 1443, za děkana Matyáše z Častolovic dědičně pronajata některým podsedickým osadníkům. +more Bylo přesně určeno, jaké mají tito nájemci povinnosti finanční, naturální; byli zproštěni robot a dalších povinností k vrchnosti. Písemné smlouvy k tomu byly sjednány, aby bylo dosaženo vyšších výnosů a kultivace, rovněž také pěstování ovoce, chmele a vína.

K dalšímu obročí děkanství patřila obec Vědlice. Tuto obec kapitulní děkan Jan z Tábora poskytl tuto obec Janu Münzerovi-Mincířovi z Čečelic „na dva lidské životy“. +more Probošt Benedikt z Valdštejna se po roce 1455 začal tímto problémem zabývat a dosáhl listinou z 13. prosince 1459, že držitelé Vědlic za sebe i za své následovníky, že pokud je budou Münzerové užívat, budou platit každoročně 60 grošů. Později se Jan Münzer stal velkým dobrodincem proboštství, a roku 1464 daroval kapitule (již ne konkrétnímu kanonikátu kapitulního děkana) osadu Želetice, které byly připojeny ke kostelu sv. Jana Křtitele. V Želeticích převzal probošt také dvůr. Tento dar proboštství byl potvrzen 15. května 1465 králem Jiřím z Poděbrad a králem Ladislavem Pohrobkem (1453-1457). Současně přenechal Münzer proboštovi a jeho nástupci patronátní právo ke kostelu sv. Martina v Mlékojedech.

Současná situace

Podle současného Kodexu kanonického práva z roku 1983, kánon 507, §1 je tato funkce analogická funkci děkana sboru kardinálů na univerzální úrovni, v tomto případě se však jedná o funkci na úrovni partikulární. Chápe se jako "primus inter pares" (kánon 352, §2); obsazování kanonikátu-dignity kapitulního děkana se děje jmenováním od diecézního biskupa. +more Probošt jakožto první dignita je volen sídelními kanovníky a následně potvrzen litoměřickým diecézním biskupem na pětileté funkční období - představuje prvek výkonné moci.

Druhá kapitulní dignita - děkan litoměřické kapituly je však svou povahou ustanovení trvalé. Představuje ve sboru kanovníků prvek stability.

Kapitulní děkani litoměřické kapituly

Kapitulní děkani litoměřické kolegiátní kapituly

1349-1360 Mikuláš Hostislav z Horažďovic (první děkan kolegiátní kapituly) * 1360-1403 nezjištěno * 1403-1414 Mikuláš z Kouřimi * 1414-1443 Jan ze Slivna (za husitské revoluce sympatizoval s husitstvím) * 1443-1456 Matyáš z Častolovic * 1456-1477 Jan z Tábora (doba sporu o obec Vědlice) * 1477-1488 Jiří z Prahy (byl v konfliktu s 35. proboštem ThDr. +more Jiřím Hallerem z důvodu reformy kapitulních statut) * 1488-1490 Augustin z Olomouce * 1490-1508 Jan Žák * 1508-1534 Václav z Velhartic * 1534-1541 Jan Horák-Hasenberger (od roku 1542 byl proboštem kapituly) * 1542-1550 nezjištěno * 1551-1559 Mikuláš Janus (do jmenování děkanem kapituly byl farářem v Ústí nad Labem) * 1559-1573 Bartoloměj Pěčínský z Pěčína († 1573. V tomto období probíhala další reforma statut kapituly. ) * 1574-1584 Jindřich z Donína (nevysvěcený šlechtic, který byl na studiích; jehož otec Abraham z Donína, nekatolík, s celou rodinou hamižným způsobem spravoval příjmy děkanství) * 1584-1607 Adam Droger (lat. Drogerius) (kanovníkem v letech 1577-1584, poté byl děkanem kapituly) * 1608-1614 Dionysius Hoblík * 1614-1621 J. Meuerl (též Meierl, † 1621) * 1622-1629 nezjištěno * 1629-1637 Cölestin z Kronfeldu * 1637-1647 Rudolf Roder z Feldburgu * 1647-1661 Daniel Hesselius z Cetrinberka (poslední děkan kolegiátní kapituly).

Kapitulní děkani litoměřické katedrální kapituly

1661-1667 Jan Alois Foltin (26. července 1667 potvrdil císař Leopold I. +more ve Vídni resignaci děkana litoměřické kapituly Jana Aloise Foltina ve prospěch kanovníka seniora téže kapituly Tobiáše Alessia Brzeziny. ) * 1667-1676 Tobiáš Březina (Brzezina) * 1676-1680 Egidius Robin (kanovníkem od roku 1662) * 1680-1695 Msgre. ThDr. Michael Ernst Beer (generální vikář a oficiál litoměřické diecéze. Toto spojení hlavních úřadů v diecézi ovlivnilo velmi silně další vývoj. ) * 1696-1719 Václav Stanislav Maria Kratochvíl (ostatky pochovány v kryptě katedrály sv. Štěpána před oltářem Panny Marie Bolestné) * 1722-1732 Gottfried Hoffer z Lobenštejnu (generální vikář 1715-1720; s ním je spojena nadace vikaristy katedrálního kostela z roku 1730, počátek pozdější hoffero-jarschelovské nadace) * 1733-1744 Friedrich Ignaz Reintsch (se zájmem o historii litoměřické kapituly, kterou literárně zpracoval) * 1745-1762 Jan Václav Regner z Kličína, psaný též Wenzel Regner z Regenthalu (kanovníkem od roku 1733, přinucený během dignity děkana k rezignaci na funkce generálního vikáře a oficiála) * 1763-1772 Jiří Jindřich Höffer de Lobenstein (ostatky pochovány v kryptě katedrály sv. Štěpána před oltářem Panny Marie Bolestné). * 1772-1775 Jan Ignác Jarschel (generální vikář; † 3. září 1775) * 1775-1794 Vavřinec Slavík * 1794-1801 kanonikát neobsazen z důvodu výstavby budovy kapitulního děkanství * 1801-1815 Josef František Hurdálek (kanovníkem od roku 1790, v roce 1816 stal 9. litoměřickým biskupem) * 1815-1816 František Piller * 1816-1822 kanonikát neobsazen * 1822-1825 ThDr. PhDr. František Xaver Faulhaber (kanovníkem od roku 1816) * 1825-1842 Msgre. Václav Kára (kanovníkem královským od roku 1824) * 1842-1862 Josef Pfeifer (kanovníkem od roku 1842, generální vikář, vlastenecký, otcovský přítel kněží a bohoslovců) * 1862-1875 Msgre. Josef Ackermann * 1876-1878 kanonikát neobsazen * 1879-1901 Msgre. ThDr. Jan Nepomuk Řehák (kanovník schleinitziánský od roku 1860) * 1902-1904 Msgre. Josef Seifert (4. prosince 1822 - 21. dubna 1904) * 1904-1920 Raimund Fuchs (* 1846 Česká Lípa, kanovníkem od roku 1901, apoštolský protonotář, † 28. července 1926) * 1920-1929 Msgre. Antonín Čech (světícím biskupem litoměřické diecéze od roku 1923) * 1929-1939 ThDr. Adolf Šelbický (generální vikář a oficiál litoměřické diecéze, v roce 1939 musel na všechny funkce z politických důvodů rezignovat) * 1940-1969 Msgre. ThDr. Franz Wagner (kanovníkem od 3. května 1933, odsunut květen 1946) * 1969-1998 neupřesněno * 1998-2000 Mons. Josef Helikar * 2000-2009 Mons. Milan Bezděk * 2009-2010 kanonikát neobsazen * 2011-2013 Jan Nepomuk Jiřiště * od r. 2014 Karel Havelka.

Odkazy

Reference

Literatura

BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 40. +more * FAGIOLO card. V. : Prontuario del Codice di diritto canonico, Vatican 1996, str. 237 * CHIAPPETTA L. , Il Codice di diritto canonico 1. , Libri I. -II. , Bologna 2011, vyd. 3, ss. 622-623. * KRINKE F. , Prvotisky a paleotypy litoměřické kapitulní knihovny (bakalářská práce), Univerzita Palackého, Olomouc 2010, ss. 7-17 * MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, s. 26-29. * OLIVA Eduard, Závěrem. , in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 88. * Personalangaben der Geistlichkeit der Diözese Leitmeritz (stand von 1. Jänner 1944), Litoměřice 1944, s. 1. * SCHLENZ Jan Evangelista, Dějiny litoměřického biskupství a diecéze, Varnsdorf 1912.