Děčínský vikariát

V_modrém_štítu_stříbrně_a_červeně_čtvrcený_kříž_provázený_vpravo_nahoře_vynikajícím_zlatým_latinským_křížem. _Vše_převýšeno_černým_kněžským_kloboukem_se_dvěma_černými_střapci. +more_Zvolený_symbol_odkazuje_na_patrocinium_Kostel_Povýšení_svatého_Kříže_(Děčín)|děkanského_kostela_v_Děčíně_a_rovněž_na_skutečnost,_že_na_Šluknovský_výběžek#Křížové_cesty_a_poutní_místa'>Šluknovsku se nachází unikátní soubor křížových cest. Děčínský vikariát se nachází v severních Čechách a je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Je církevní územní správní jednotkou v litoměřické diecézi, která hraničí na jihozápadě s teplickým vikariátem, na jihu s litoměřickým vikariátem a z východu s českolipským vikariátem. Ze severozápadu, severu i severovýchodu je přes hranici s Německem respektive Svobodným státem Sasko, a z české strany v oblasti šluknovského výběžku, obklopen diecézí drážďansko-míšeňskou. Z hlediska územního členění státní správy je děčínský vikariát téměř identický s okresem Děčín.

Vikariát je tvořen 46 farnostmi. V nich se nachází dohromady 47 kostelů a řada větších kaplí, které jsou uvedeny v přehledu. +more Dále je zde mnoho menších kaplí a kapliček, božích muk, křížů a jiných sakrálních památek, které jsou uvedeny na stránkách pojednávajících o konkrétních farnostech. Přirozeným centrem je město Děčín ležící v jižní části vikariátu, které mu dalo jméno. Jednotlivé farnosti jsou ve vikariátu sdružené do farních obvodů (kolatur), kdy z důvodu nedostatku kněží má jeden kněz na starosti farností více. Z hlediska státní správy kolatura může připomínat obce s pověřeným obecním úřadem či obce s rozšířenou působností. Okrskovým vikářem je od roku 2018 Jacek Kotisz, který farářem v Dolní Poustevně a zároveň duchovním správcem děkanství Varnsdorf i celého okolí.

V děčínském vikariátu se nachází řada významných poutních míst. Nejprve jsou to poutní místa spojená s úctou k Nejsvětější Trojici nebo k některé Božské osobě. +more Za nejvýznamnější lze považovat Křížovou horu v Jiřetíně pod Jedlovou. K dalším patří kostel sv. Jana Křtitele v Horních Habarticích a dnes již zaniklý kostel Nejsvětější Trojice poblíž Verneřic na tzv. Gottesbergu (Božím vrchu). K mariánským poutním místům patří na prvním místě Bazilika Panny Marie Pomocnice křesťanů ve Filipově, kde došlo v roce 1866 k tzv. Filipovském zázraku při němž byla uzdravena smrtelně nemocná mladá žena. Místu se začalo přezdívat „Lourdy severních Čech“. Do místa často směřují Lužičtí Srbové ze sousední Horní Lužice. Dalšími mariánským poutními místy jsou loretánská kaple v Rumburku, kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově, kostel Panny Marie Sněžné ve Sněžné poblíž Krásné Lípy, kaple Narození Panny Marie v České Kamenici a kaple Panny Marie Sněžné v Děčíně u kostela Povýšení svatého Kříže. Úcta k matce Panny Marie sv. Anně je po staletí zvlášť silná na Anenském vrchu (něm. Annaberg) poblíž Lobendavy a v kostele svaté Anny v Jedlce.