Dům čp. 694 Dukelských hrdinů

Popis domu

Rohový třípatrový dům s nárožním rizalitem je situován na rohu třídy Dukelských hrdinů a ulice pplk. Sochora. +more Rizalit na nároží zakončuje vykrajovaný štít s ornamentální výzdobou. Výzdobu přízemí tvoří rustika. Nároží prvního až třetího patra zdobí bosáž. Malířská výzdoba domu je v ploše dvou podlaží tvořena psaníčkovými sgrafity. Do armování rizalitu v rozsahu prvního a druhého patra je vložen ozdobný pás se jménem architekta a rokem stavby „Jan Zeyer MDCCCXCIV“. Prostory mezi okny třetího patra, sdruženými po dvojicích vyplňují sgrafita s postavami významných českých panovníků: sv. Václav, Jan Lucemburský, Karel IV. ,Václav IV. , Vladislav I. , Jiří z Poděbrad a Rudolf II. Rámy obrazů jsou zdobeny ornamenty.

Autor projektu architekt Jan Zeyer

Autorem návrhu je český architekt Jan Zeyer náležející ke generaci Národního divadla. Jeho bratr byl významný český básník Julius Zeyer. +more Na počátku své stavitelské dráhy Zeyer v letech 1873-1880 spolupracoval s architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Wiehlovým pojetím české novorenesance byl Zeyer ovlivněn i v dalších letech. Zeyer společně s Wiehlem v Praze navrhl a postavil 5 činžovních domů. Wiehlovo a Zeyerovo do té doby neobvyklé pojetí výzdoby domů vzbudilo pozornost odborníků a příznivý ohlas veřejnosti. O tom svědčí názor historičky a etnografky Renáty Tyršové publikovaný po dokončení stavby domu čp. 1035/17 v ulici Karolíny Světlé, kde se Antonín Wiehl v průběhu stavby inspiroval rekonstrukcí Schwarzenberského paláce dokončenou Josefem Schulzem v roce 1871, jmenovitě konzolovou římsou. Wiehlův a Zeyerův kolega architekt Jan Koula jejich úsilí definoval v roce 1883 ve Zprávách Spolku architektů a inženýrů v království Českém jako „výklad o vývoji a stylu A. Wiehla“ „…Wiehl bojuje o nové vyjádření architektonické na základě vzorů, pro Prahu a Čechy XVI. a XVII. století typických a ukázal k nim poprvé, když postavil svůj „sgrafitový domek“ v Poštovské ulici. Od té doby pilně sbíral památky naší renesance, studoval je a kde mu bylo možno, hleděl jich užíti na svých stavbách. Wiehlovým přičiněním mluví se o "české renesanci"; cítíme oprávněnost tohoto názvu, ale nikdo dosud nestanovil přesně, v čem ráz těch staveb záleží…“Zeyer s Wiehlem navrhli a realizovali ještě Dům Bohuslava Schnircha v Mikovcově ulici čp. 548/5, Olivův dům čp. 1032/14 v Divadelní ulici, Dům s taneční školou Karla Linka čp. 1050 v Praze 1, Divadelní ul. 12, Krocínova ul. 1. (1875-1876), Dům čp. 1035/17 Karolíny Světlé (1876). Podobně Wiehl ovlivnil i Karla Gemprle, se kterým spolupracoval po Zeyerovi. Po ukončení spolupráce s Wiehlem Zeyer realizoval čtyři nájemní domy ve spolupráci s architektem Viktorem Skůčkem.

Malířská výzdoba domu

Výzdoba domu odpovídá orientaci novorenesančních architektů, malířů a sochařů na historická a vlastenecká témata na cykly ze života a český folklor. Koncepce fasády také ukazuje Zeyerovo ovlivnění Wiehlem a stylem „mluvící architektury“: objevují se zde slavné postavy české historie (králové Jan Lucemburský, +more'>Karel IV. , Václav IV. , Vladislav I. ,Jiří z Poděbrad a sv. Václav. Tematika sgrafit ukazuje na Alšovo pojetí malířské výzdoby novorenesančních budov.

Dům v kontextu Zeyerovy architektonické tvorby

Dům Zeyer navrhl a postavil v době, kdy si již 10 realizacemi získal jméno jako významný novorenesanční architekt a stavitel. V téže době jako dům čp. +more 694 na třídě Dukelských hrdinů (v roce 1894) Zeyer navrhoval a stavěl další 2 nájemní domy na dnešní třídě Dukelských hrdinů a Řeznický dům na rohu Bubenského nábřeží a Argentinské ulice. Významně se tak zapsal do vytváření tříd a ulic Holešovic - Buben jako nové pražské čtvrti. Dalších 4 stavby Zeyer realizoval mimo Prahu. Na výzdobě fasády domu Zeyer uplatnil obě svá oblíbená kompoziční řešení spočívající v architektonicky oddělených výškových polích: výšková pole slouží pro individuálně určené figury a horizontální pásy byly optimální pro vylíčení děje. Sloučením obou řešení rozdělením horizontálního pásu na několik obdélných polí mohl autor popsat několik různých dějů v řadě za sebou. Takto například zpracovat témata ze života měšťana a alegorie jeho ctností Mikoláš Aleš (podle Wiehlovy představy) na Wiehlově domě.

Galerie domu

Celkové pohledy

File:Praha Holesovice Dukelskych hrdinu 39.JPG|Dukelských hrdinů 39

Detaily sgrafit

File:Praha Holesovice Dukelskych hrdinu 39 narozi.jpg|Dukelských hrdinů 39 - nároží

Historické postavy na sgrafitech domu

File:Praha Holesovice Dukelskych hrdinu 39 detail.JPG|Dukelských hrdinů 39 - detail

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Antonín Wiehl * Neorenesance * Generace Národního divadla

Externí odkazy

[url=http://www. archiweb. +morecz/architects. php. type=arch&place=cr&action=show&id=800]Antonín Wiehl na ArchiWebu[/url] * [url=http://www2. libri. cz/databaze/kdo18/search. php. zp=4&name=WIEHL+ANTON%CDN]Antonín Wiehl v encyklopedii Kdo byl kdo[/url] * [url=http://www. arch-pavouk. cz/index. php/architekti/91-416-zeyer-jan]Jan Zeyer[/url].

Kategorie:Domy v Praze Kategorie:Kulturní památky v Holešovicích