Eduard Glaser

Technology

12 hours ago

Author

Eduard Glaser (31. července 1855 Vídeň - 12. července 1908 Bílina) byl český architekt, archeolog, etnograf, cestovatel a vědec, specializující se na Blízký východ. Glaser se narodil ve Vídni, ale již v mládí se přestěhoval do Prahy, kde vystudoval architekturu na Německé technice. Po absolvování začal pracovat v etnografickém oddělení Národního muzea, kde se setkal s archeologem Bedřichem Hrozným, se kterým spolupracoval na výzkumu v Asýrii. V roce 1887 se Glaser vydal na svou první velkou expedici na Blízký východ. V následujících letech zde strávil celkem 14 let, během kterých objevil a prozkoumal mnoho historických památek a archeologických nalezišť. Patří sem například mešita Zaviye v Aleppu, hrobka biblického proroka Zachariáše a chrám Bel v Palmýře. Glaser také prováděl etnografický výzkum v oblasti, který zahrnoval studium zvyků, tradic a kultury místních obyvatel. Jeho pozorování a sbírky etnografických předmětů jsou dnes stále uchovávány v Národním muzeu. Po návratu do Čech se Glaser věnoval přednáškové činnosti, ve které předával své poznatky o archeologii, etnografii a cestování. Zemřel v roce 1908 v Bílině ve věku 52 let. Jeho práce a objevy přinesly významný přínos do oblasti vědy a kultury.

Eduard Glaser (15. března 1855 Podbořanský Rohozec - 7. května 1908 Mnichov) byl česko-německý arabista, cestovatel a archeolog. V 80. a 90. letech 19. století celkem čtyřikrát navštívil jižní část Arabského poloostriova, hlavně území dnešního Jemenu. Je jedním ze zakladatelů vědy o starověkých dějinách Jemenu. Publikoval několik odborných monografií a studií.

Životopis

Glaser se narodil jako jedno z pěti dětí židovského zemědělce v Podbořanském Rohozci na Podbořansku. Obec byla v té době německá, Glaserovou mateřštinou byla němčina. +more Ještě v době Glaserova dětství se rodina přestěhovala do Stránek na Žatecku a později do Žatce, kde si v Obloukové ulici čp. 226 otevřel jeho otec obchod s obilím. Roku 1868 začal Glaser studovat na reálce v Chomutově, v roce 1871 přestoupil na vyšší reálku do Prahy. V roce 1873 začal studovat na tamní polytechnice, zároveň navštěvoval na univerzitě kurzy arabštiny. Dalším jeho působištěm se stala od roku 1878 Vídeň, kde začal se studiem astronomie a zároveň pracoval jako asistent v místní hvězdárně.

V letech 1873 a 1875 podnikl cesty do Paříže. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků většinu trasy absolvoval pěšky. +more Jeho jazyková vybavenost a znalosti astronomie a geodézie se brzy staly známými; Glaser proto obdržel několik nabídek k účasti na cestovatelských expedicích. Jednu z nich mu učinil jeho český vrstevník Emil Holub, jenž ho vyzval k účasti na své druhé africké expedici. Glaserův zájem ale směřoval do arabského světa, a tak Holubovu nabídku odmítl.

Do přímého kontaktu a arabským světem se dostal roku 1880, kdy získal místo na rakouském konzulátu v Tunisu. Zároveň tam působil jako učitel konzulova syna. +more Počátkem roku 1882 odešel do Egypta, kde se zdokonaloval v arabštině a snažil se získat prostředky na vypravení expedice.

V říjnu 1882 zahájil Glaser svoji první expedici. Přes Hudajdu se dostal až do San'á. +more V jejím okolí podnikl rozsáhlé archeologické výzkumy, zaměřené na tamní nejstarší státní útvary: Sabejskou říši, království Hadramaut a Quataban. Glaser do Evropy dopravil množství epigrafického materiálu, jednak opisy nápisů na kamenech, jednak originálů. Další cesty do Jemenu podnikl Glaser v letech 1885-1886, 1887-1888 a 1892-1894. Při třetí expedici se dostal do pouštního města Marib, poslední spolufinancovala Společnost pro německou vědu v Praze.

Až do roku 1895, kdy se natrvalo odstěhoval do Mnichova, žil Glaser u své rodiny v Žatci. Bavorskou metropoli zvolil zejména proto, že odtud bylo blíže ke střediskům bádání o Orientu. +more Ještě v roce 1907 odjel do Cařihradu, kde v tamním Archeologickém muzeu katalogizoval sabejskou sbírku. Glaser zemřel ve svém mnichovském bytě na kornatění cév. Jeho prasynovcem byl Peter Glaser, česko-americký vědec spolupracující s NASA.

Glaserova pozůstalost je v Čechách rozptýlena do tří institucí. Doposud nezpřístupněné jsou materiály v +more_A. _Polánka_v_Žatci'>Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci. Stejně jako žatecký muzejní fond obsahují i písemnosti uložené v Náprstkově muzeu korespondenci, rukopisy článků a fotografie. Rovněž tato část vědcovy pozůstalosti je nezpracována. Jediným badatelsky přístupným fondem je ta část Glaserovy pozůstalosti, která je uložená ve Státním okresním archivu v Lounech. Obsahuje přes padesát dopisů, které Glaser psal příbuzným do Žatce ze svých cest, dále korespondenci s vědeckými institucemi a badateli, časopisecké výstřižky a rovněž písemnosti, týkající se vypořádání Glaserovy pozůstalosti.

Vybrané publikace

Meine Reise durch Arḥab und Hâschid, Petermann's Mitteilungen 30, 1884, s. 170-183; 204-213. +more * Die Abessinier in Arabien und Afrika auf Grund neüntdeckter Inschriften, H. Lukaschik, München 1895. * Punt und die südarabischen Reiche, W. Peiser, Berlin 1899. * Suwâʿ und al-ʿUzzâ und die altjemenischen Inschriften, H. Lukaschik, München 1905.

Important

Podbořanský Rohozec

astronomie

Starověké dějiny Jemenu

České vysoké učení technické v Praze

1880

Emil Holub

Odkazy

Reference

Literatura

Grünert, M. , Dr. +more Eduard Glaser, Deutsche Arbeit VII, Heft 10, Prag 1908, s. 675-677 (nekrolog). * Lichtenstädter, Siegfried, Eduard Glaser, Jahrbuch für jüdische Geschichte und Literatur, roč. IX, 1912, s. 135-179. * Weber, Otto, Eduard Glaser's Forschungsreisen in Südarabien, Der Alte Orient, roč. X, Heft 2, Leipzig 1909, s. 1-32.

Související články

Dějiny Jemenu * Starověké dějiny Jemenu * Arabistika

Externí odkazy

[url=https://libri. cz/databaze/orient/search. +morephp. name=Glaser]Heslo ve slovníku KDO BYL KDO - Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté[/url] * [url=https://www. wdl. org/es/item/16771/]Digitalizovaná kniha Eduard Glasers Reise nach Marib z roku 1913[/url] * [url=https://www. denik. cz/cestovani/glaser_dub_podboransky_rohozec_20170108. html]Petr Kinšt, Dub v Podbořanském Rohozci se jmenuje po cestovateli Eduardu Glaserovi, článek v deníku. cz z 15. 1. 2017[/url] * [url=http://www. ingema. net/in2001/clanek. php. id=195]Sadílek, Tomáš, Po stopách výzkumníka a cestovatele Eduarda Glasera v Jemenu, server ingema. net, 10. 5. 2012[/url] * [url=https://www. academia. edu/6182662/]Elisabeth Monamy, Eduard Glaser, der unterschätzte Orientalist. Sein Weg von Böhmen über den Jemen ins KHM, server academia. edu[/url].

Kategorie:Čeští cestovatelé Kategorie:Němečtí cestovatelé Kategorie:Čeští arabisté Kategorie:Němečtí arabisté Kategorie:Narození v roce 1855 Kategorie:Narození 15. +more března Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí 7. května Kategorie:Úmrtí v Mnichově Kategorie:Muži.