Cesko.wiki Evžen Oněgin (opera)
Author
Albert FloresEvžen Oněgin je opera ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského, která vznikla na základě stejnojmenného románu Alexandra Sergejeviče Puškina. Opera se skládá ze tří dějství a byla poprvé uvedena v roce 1879 v Moskvě. Příběh opery sleduje život Evžena Oněgina, mladého aristokrata, který se po nešťastné lásce rozhodne odříznout se od společnosti a odstěhuje se na venkov. Zde se seznámí s Tamarou, mladou a naivní dívkou, která se do něho zamiluje. Oněgin však její lásku odmítá, což Tamaru zcela zlomí a snaží se o sebevraždu. Ve druhém dějství se setkáváme s mladým básníkem Lenským, který je nejlepším přítelem Oněgina. Když se Oněgin setká s Lensovou snoubenkou Olou, cítí v něm zájem a přestože tuší, že to může Lenskému ublížit, začne se s Olou seznamovat. Následuje vzájemné souboje mezi Oněginem a Lenským, který nakonec zahyne. V posledním dějství se Oněgin po letech setkává s Tamarou, která se stala vdanou ženou. Projevuje známky lítosti a lituje svých chyb, ale je příliš pozdě. Tamarova láska už je pryč a Oněgin je opuštěný a zklamaný. Opera končí tragicky, s Oněginovou písní o osamělosti a zklamání. Evžen Oněgin je považován za jedno z nejvýznamnějších děl ruské operní tvorby. Skvěle zobrazuje vztahy mezi lidmi, lásku, zklamání a touhu po úniku. Hudba Čajkovského je emocionálně silná a působivá, podtrhuje dramatický a tragický charakter příběhu. Opera je stále často uváděna na světových operních scénách a těší se velké oblibě mezi publikem i kritikou.
Premiéra Evžena Oněgina, Praha 1888, dirigent P. I. Čajkovskij (inzerát Národní listy) Opera Evžen Oněgin (rusky: Евгений Онегин, Jevgenij Oněgin), Opus 24, s podtitulem „lyrické scény o třech jednáních“ je jedno z nejznámějších děl skladatele Petra Iljiče Čajkovského.
Vznik a charakteristika opery
Libreto napsal skladatel spolu s Konstantinem Šilovským podle stejnojmenného veršovaného románu A. S. +more Puškina, z něhož se do libreta dostalo velké množství doslovných citací i celé scény, ačkoli uspořádání děje je jinak v obou dílech odlišné.
Dílo je pozoruhodnou kombinací komorního, dějově nekomplikovaného, prostého, až „antioperního“ tématu s velkým výrazovým aparátem romantické opery (symfonický zvuk orchestru, sborové scény, tance, árie a ansámbly). Jistě nejslavnější částí tohoto díla, která vyniká právě spojením intimně laděného textu s velkou a emotivně vypjatou hudební architekturou, je tzv. +more „dopisová scéna“, v níž Taťána v noci píše Oněginovi vyznání lásky a odevzdání. Jiným slavným číslem Čajkovského opery je basová árie knížete Gremina známá v českém prostředí pod názvem „Láska klíčí v každém věku“.
Opera měla premiéru v Moskvě roku 1879. Českou premiéru 6. +more prosince 1888 v pražském Národním divadle řídil sám skladatel, dílo bylo uvedeno v překladu Marie Červinkové-Riegrové a Oněgina zpíval Bohumil Benoni.
Obsah
Postavy
Evžen Oněgin - baryton * Taťána, Larinina dcera - soprán * Lenskij - tenor * Olga, Larinina mladší dcera - mezzosoprán * Larina, statkářka - mezzosoprán * Filipjevna, chůva - alt * Kníže Gremin - bas * Triquet, Francouz - tenor * Zareckij - bas * Setník - bas * Guillot - němá role
Sbor vesničanů, statkářů, důstojníků a hostů na plese.
Děj
228px| Děj se odehrává na ruském venkově a později v Petrohradě ve 20. +more letech 19. století. Ve shodě s Puškinem je hlavní postavou blazeovaný, životem znuděný individualista Evžen Oněgin, do nějž se bezhlavě a fatálně zamiluje dívka Taťána, která je naopak plná ideálů a iluzí o romantické lásce a vášnivém odevzdání milovanému člověku. Oněgin ji věcně a suše odmítá a Taťánin emocionální rozlet tak velmi rychle končí. Poté, co cynický Oněgin z rozmaru vyprovokuje hádku s přítelem a básníkem Vladimírem Lenským, kterého v následném souboji zastřelí, pokračuje děj opery s několikaletým odstupem na petrohradském šlechtickém plese, kde Oněgin znovu potkává Taťánu, tentokrát však jako manželku knížete Gremina. Jejím zjevem i postavením je ohromen - ona vesnická dívka se nerozhodla celý život trápit pro nešťastnou lásku, nýbrž důstojně přijala život, jaký je - bez iluzí. Toto Oněgina podvědomě ponižuje a provokuje. Nyní je to on, kdo propadne citovému zmatku, a Taťáně vyznává lásku. Ta jeho vyznání opětuje, ale zároveň Oněgina odmítá, protože nehodlá ničit své klidné manželství. Oněgin zůstává ve svém zmatku sám a proklíná svůj osud.
Filmová zpracování
Evžen Oněgin (film, 1984) (1984, Evgeniy Onegin), USA, režie Kirk Browning, televizní zpracování opery v ruském originále * Evžen Oněgin (film, 1988) (1988, Eugene Onegin), Británie, režie Petr Weigl, filmové zpracování opery v ruském originále * Evžen Oněgin (film, 1994) (1994, Yevgeny Onyegin), Británie, režie Humphrey Burton, televizní zpracování opery v ruském originále * Evžen Oněgin (film, 2002) (2002, Eugène Onéguine), Francie, režie Don Kent, televizní zpracování opery v ruském originále * Evžen Oněgin (film, 2007) (2007, Eugen Onegin), Rakousko, režie Brian Large, televizní zpracování opery v ruském originále
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Opery Petra Iljiče Čajkovského Kategorie:Opery v ruštině Kategorie:Opery z roku 1879 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Moskvě