Ferdinand Jakub Kokořovec z Kokořova

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ferdinand Jakub hrabě Kokořovec z Kokořova (1705 - 24. listopadu 1787) byl český šlechtic z rodu Kokořovců. Od mládí zastával nižší úřady v zemské správě Českého království, nakonec byl dlouholetým podkomořím králové (1749-1771). Vlastnil několik panství v západních Čechách, kde nechal postavit zámek Štědrá. Jako vysoký zemský úředník dlouhodobě pobýval v Praze, kde byl jeho majetkem Palác Kokořovských (dnes sídlo DAMU).

Životopis

Praze Pocházel ze staré české šlechtické rodiny Kokořovců povýšené v roce 1680 do hraběcího stavu, narodil se jako jediný syn nejvyššího mincmistra hraběte Petra Františka Kokořovce (1673-1720) a jeho manželky Eleonory, rozené Hamiltonové. +more Studoval na Karlově univerzitě, kde dosáhl titulu doktora práv a poté vstoupil do státních služeb. Byl jmenován císařským komorníkem, poté se stal přísedícím zemského soudu a později dosáhl titulu tajného rady. V letech 1738-1742 zastával funkci hejtmana žateckého kraje, poté přesídlil do Prahy a přes dvacet let vykonával úřad podkomořího králové (1749-1771). Z titulu této funkce měl na starosti správu královských věnných měst a podílel se také na tereziánských reformách v ekonomické sféře.

Majetkové a rodinné poměry

Po otci byl Ferdinand Jakub dědicem několika panství v západních Čechách. Jednalo se o fideikomis Žlutice-Štědrá, součástí fideikomisu založeného v roce 1698 byl i vzdálenější statek Týniště. +more Svůj majetek rozšířil v roce 1755, kdy po bratranci Františku Ignácovi zdědil třetinu panství Nečtiny na Plzeňsku. Na Nečtinách vládly v té době složité majetkoprávní poměry, Ferdinand Jakub ale od roku 1771 jako poručník spravoval i další dvě třetiny panství za nezletilého Františka de Paulu Kokořovce (1768-1799), takže až do roku 1787 býval označován jako majitel celého panství. V Praze rodině patřil palác na Starém Městě. Rozlehlý barokní objekt v prostoru mezi Karlovou a Řetězovou ulicí, dokončený ještě v době nezletilosti Ferdinanda Jakuba podle projektu Václava Špačka. Po dobu nezletilosti Ferdinanda Jakuba spravovala majetek matka Eleonora, rozená Hamiltonová. Fakticky převzal statky v roce 1724. Nedlouho poté opustil zámek ve Žluticích a v letech 1731-1734 nechal postavit nový zámek ve Štědré. Předpokládaný projektant Tomáš Haffenecker byl pravděpodobně také autorem přestavby kostela sv. Jakuba Většího v Nečtinách. Zámek ve Štědré vyhořel v roce 1747, ale vzápětí byl obnoven a ještě rozšířen. K zámku přiléhala barokní zahrada, v interiérech byla soustředěna hodnotná zámecká obrazárna mimo jiné s díly Petra Brandla. Zámek ve Žluticích vyhořel v roce 1767 a poté byl ponechán svému osudu. Ve Žluticích Ferdinand Jakub Kokořovec figuroval jako patron kostela sv. Petra a Pavla a podílel se na jeho stavebních úpravách ve druhé polovině 18. století. Pro Žlutice získal v roce 1740 potvrzení městských privilegií od císaře Karla VI. .

Poprvé se oženil v Praze 30. ledna 1731 s hraběnkou Terezií Colonnovou z Felsu (1709-1766), dcerou Karla Leonarda Colonny z Felsu. +more Po ovdovění se podruhé oženil v roce 1767 s hraběnkou Marií Annou Michnovou z Vacínova, ovdovělou Bubnovou z Litic (1724-1797). Z druhého manželství pocházel jediný syn Jan Josef Ferdinand (1769-1822). Díky své první manželce byl švagrem hraběte Karla Josefa Desfourse (1701-1775), majitele Spáleného Poříčí, a Jana Kryštofa Clama (1702-1778), předka pozdějších rodin Clam-Gallasů a Clam-Martiniců.

Jeho sestra Alžběta Eleonora (1703-1747) byla manželkou hraběte Karla Goberta Aspremont-Lyndena (1703-1749) z významné belgické šlechtické rodiny.