Germaine Tailleferre

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Germaine Tailleferre byla francouzská hudební skladatelka a klavíristka, která se narodila 19. dubna 1892 ve městě Saint-Maur-des-Fossés a zemřela 7. listopadu 1983 v Paříži. Byla známá jako jediná žena z tzv. skupiny "Les Six", skupiny mladých hudebních skladatelů, kteří se prolomili tradiční hudební scénou Francie v první polovině 20. století. Tailleferre byla talentovaná od útlého věku a začala studovat na Pařížské konzervatoři ve svých deseti letech. Její učitelé a mentoři zahrnovali slavné hudební osobnosti, jako byli Gabriel Fauré a Maurice Ravel. Její hudební styl byl ovlivněn impresionismem a neoklasicismem, ale také jazzem a populární hudbou. Během své kariéry složila Tailleferre několik důležitých a inovativních skladeb, včetně klavírních koncertů, orchestrálních děl, opery a písní. Byla rovněž aktivní jako klavíristka a věnovala se také vyučování hudby. Její práce byly často kritikou oceněny pro svou originalitu a technickou zručnost. Navzdory svému úspěchu měla Tailleferre těžkosti vyniknout a být uznána ve světě mužských skladatelů. Přestože byla jedním z nejtalentovanějších hudebních osobností své doby, její práce zůstala často opomíjena a byla známa hlavně jako žena z "Les Six". V pozdějších letech začala být její tvorba více uznávána a vysoce ceněna. Germaine Tailleferre přispěla k rozvoji moderní hudby a prokázala, že ženy mohou být vynikajícími a inovativními skladatelkami. Její dílo ovlivnilo několik generací hudebníků a dodnes je považována za jednu z nejvýznamnějších hudebních osobností 20. století.

Germaine Tailleferre (19. dubna 1892, Saint-Maur-des-Fossés, Francie - 7. listopadu 1983, Paříž) byla francouzská skladatelka, jediná žena v Pařížské šestce.

Život

Narodila se jako Marcelle Taillefesse v Saint Maur Des Fossés v Île-de-France. Protože ji její otec odmítl podporovat ve studiu hudby, změnila si v mládí jméno na Tailleferre. +more Na klavír se zpočátku učila hrát doma se svou matkou (v té době již komponovala své první krátké skladby) a ve studiu pokračovala na pařížské konzervatoři, kde se setkala s Louisem Dureyem, Francisem Poulencem, Dariem Milhaudem, Georgem Auricem a Arthurem Honeggerem. Na konzervatoři zvítězila v několika soutěžích a napsala 18 krátkých skladeb Petit livre de harpe de Madame Tardieu pro Carolinu Tardieuovou, asistující profesorku hry na harfu.

Skupinový portrét Pařížské šestky spolu s klavíristkou Marcelle Meyer od Jacquesa-Émila Blanche z roku 1921. +more Germaine Tailleferre je vlevo dole. Stala se členkou Pařížské šestky, jejíž členové vydali společné album klavírních skladeb (slavné „Album des Six“). Pět členů také spolupracovalo na hudbě k Les Mariés de La Tour Eiffel od Jeana Cocteaua. Cocteau sice původně přidělil složení hudby Auricovi, ten ale postupoval pomalu, takže Cocteau rozdělil práci i mezi ostatní členy skupiny. Durey se spolupráce nezúčastnil, protože v tu dobu nebyl v Paříži.

V roce 1923 začala Tailleferre trávit hodně času s Mauricem Ravelem v jeho domě v Monfort-L'Amaury. Ravel ji dodal odvahu k účasti na soutěži Prix de Rome. +more V roce 1925 se vdala za Ralpha Bartona, amerického karikaturistu, a přestěhovala se na Manhattan. Ve Spojených státech zůstala do roku 1927, kdy se s manželem vrátila do Francie. Krátce nato se rozvedli. Pamětní deska. Plaque apposée au n° 87 de la rue d'Assas, Paris 6e. Během 20. let napsala Tailleferreová několik významných děl - Koncert č. 1 pro klavír a orchestr, Concertino pro harfu, balety Le Marchand d'Oiseaux, La Nouvelle Cythère, Sous le Ramparts d'Athènes; vytvořila také průkopnickou hudbu k několika filmům, včetně B'anda, kde použila africké motivy.

30. léta byla ještě plodnější - Koncert pro dva klavíry, sbor, saxofony a orchestr;Koncert pro housle a orchestr, opery Zoulaïna a Le Marin de Bolivar; a mistrovská La Cantate de Narcisse ve spolupráci s Paulem Valérym. +more Hudbu napsala také k filmu Le Petit Chose Maurice Clocha a řadě dokumentům.

Po propuknutí druhé světové války byla nucena zanechat většinu svých děl v domě v Grasse, kromě nedávno dokončených Třech etud pro klavír a orchestr. Přes Španělsko a Portugalsko se dostala do Ameriky a válečná léta strávila ve Filadelfii.

Po válce, v roce 1946, se vrátila do Francie a komponovala orchestrální a komorní hudbu, balety Paris-Magie a Parisiana (pro Královský balet v Kodani); opery Il était un Petit Navire , Dolores, La Petite Sirène (na motivy příběhu Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla ) a Le Maître; hudební komedii Parfums, Koncert des Vaines Paroles pro baryton, klavír a orchestr, Koncert pro soprán a orchestr, Concertino pro flétnu, klavír a orchestr, Koncert č. 2 pro klavír a orchestr , Koncert pro dvě kytary a orchestr, druhá Sonáta pro housle a klavír, Sonáta pro harfu a mnoho filmové a televizní hudby. +more Většina těchto skladeb nebyla za jejího života publikována.

V roce 1976 přijala místo doprovazečky v hudebních a pohybových hodinách na pařížské soukromé škole École alsacienne. V posledním období svého života se soustředila zejména na menší formy, kvůli postupující artritidě v rukou. +more Přesto však vytvořila Sonátu Champêtre pro hoboj, klarinet, fagot a klavír; Sonátu pro dva klavíry; sborová díla; variace pro dva klavíry nebo orchestr, řadu dětských písní (na texty Jeana Tardieua) a skladby pro mladé klavíristy. Jejím posledním významnějším dílem je Koncert de la Fidelité pro koloraturní soprán a orchestr, jehož premiéra se konala v Pařížské opeře rok před její smrtí.

Germaine Tailleferre zemřela 7. listopadu 1983 v Paříži. Je pochována v Quincy-Voisins, Seine-et-Marne.