Germaine Tailleferre

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Germaine Tailleferre byla francouzská hudební skladatelka a klavíristka, která se narodila 19. dubna 1892 ve městě Saint-Maur-des-Fossés a zemřela 7. listopadu 1983 v Paříži. Byla známá jako jediná žena z tzv. skupiny "Les Six", skupiny mladých hudebních skladatelů, kteří se prolomili tradiční hudební scénou Francie v první polovině 20. století. Tailleferre byla talentovaná od útlého věku a začala studovat na Pařížské konzervatoři ve svých deseti letech. Její učitelé a mentoři zahrnovali slavné hudební osobnosti, jako byli Gabriel Fauré a Maurice Ravel. Její hudební styl byl ovlivněn impresionismem a neoklasicismem, ale také jazzem a populární hudbou. Během své kariéry složila Tailleferre několik důležitých a inovativních skladeb, včetně klavírních koncertů, orchestrálních děl, opery a písní. Byla rovněž aktivní jako klavíristka a věnovala se také vyučování hudby. Její práce byly často kritikou oceněny pro svou originalitu a technickou zručnost. Navzdory svému úspěchu měla Tailleferre těžkosti vyniknout a být uznána ve světě mužských skladatelů. Přestože byla jedním z nejtalentovanějších hudebních osobností své doby, její práce zůstala často opomíjena a byla známa hlavně jako žena z "Les Six". V pozdějších letech začala být její tvorba více uznávána a vysoce ceněna. Germaine Tailleferre přispěla k rozvoji moderní hudby a prokázala, že ženy mohou být vynikajícími a inovativními skladatelkami. Její dílo ovlivnilo několik generací hudebníků a dodnes je považována za jednu z nejvýznamnějších hudebních osobností 20. století.

Germaine Tailleferre (19. dubna 1892, Saint-Maur-des-Fossés, Francie - 7. listopadu 1983, Paříž) byla francouzská skladatelka, jediná žena v Pařížské šestce.

Život

Narodila se jako Marcelle Taillefesse v Saint Maur Des Fossés v Île-de-France. Protože ji její otec odmítl podporovat ve studiu hudby, změnila si v mládí jméno na Tailleferre. +more Na klavír se zpočátku učila hrát doma se svou matkou (v té době již komponovala své první krátké skladby) a ve studiu pokračovala na pařížské konzervatoři, kde se setkala s Louisem Dureyem, Francisem Poulencem, Dariem Milhaudem, Georgem Auricem a Arthurem Honeggerem. Na konzervatoři zvítězila v několika soutěžích a napsala 18 krátkých skladeb Petit livre de harpe de Madame Tardieu pro Carolinu Tardieuovou, asistující profesorku hry na harfu.

Stala se členkou Pařížské šestky, jejíž členové vydali společné album klavírních skladeb (slavné „Album des Six“). Pět členů také spolupracovalo na hudbě k Les Mariés de La Tour Eiffel od Jeana Cocteaua. +more Cocteau sice původně přidělil složení hudby Auricovi, ten ale postupoval pomalu, takže Cocteau rozdělil práci i mezi ostatní členy skupiny. Durey se spolupráce nezúčastnil, protože v tu dobu nebyl v Paříži.

V roce 1923 začala Tailleferre trávit hodně času s Mauricem Ravelem v jeho domě v Monfort-L'Amaury. Ravel ji dodal odvahu k účasti na soutěži Prix de Rome. +more V roce 1925 se vdala za Ralpha Bartona, amerického karikaturistu, a přestěhovala se na Manhattan. Ve Spojených státech zůstala do roku 1927, kdy se s manželem vrátila do Francie. Krátce nato se rozvedli. Pamětní deska. Plaque apposée au n° 87 de la rue d'Assas, Paris 6e. Během 20. let napsala Tailleferreová několik významných děl - Koncert č. 1 pro klavír a orchestr, Concertino pro harfu, balety Le Marchand d'Oiseaux, La Nouvelle Cythère, Sous le Ramparts d'Athènes; vytvořila také průkopnickou hudbu k několika filmům, včetně B'anda, kde použila africké motivy.

30. léta byla ještě plodnější - Koncert pro dva klavíry, sbor, saxofony a orchestr;Koncert pro housle a orchestr, opery Zoulaïna a Le Marin de Bolivar; a mistrovská La Cantate de Narcisse ve spolupráci s Paulem Valérym. +more Hudbu napsala také k filmu Le Petit Chose Maurice Clocha a řadě dokumentům.

Po propuknutí druhé světové války byla nucena zanechat většinu svých děl v domě v Grasse, kromě nedávno dokončených Třech etud pro klavír a orchestr. Přes Španělsko a Portugalsko se dostala do Ameriky a válečná léta strávila ve Filadelfii.

Po válce, v roce 1946, se vrátila do Francie a komponovala orchestrální a komorní hudbu, balety Paris-Magie a Parisiana (pro Královský balet v Kodani); opery Il était un Petit Navire , Dolores, La Petite Sirène (na motivy příběhu Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla ) a Le Maître; hudební komedii Parfums, Koncert des Vaines Paroles pro baryton, klavír a orchestr, Koncert pro soprán a orchestr, Concertino pro flétnu, klavír a orchestr, Koncert č. 2 pro klavír a orchestr , Koncert pro dvě kytary a orchestr, druhá Sonáta pro housle a klavír, Sonáta pro harfu a mnoho filmové a televizní hudby. +more Většina těchto skladeb nebyla za jejího života publikována.

V roce 1976 přijala místo doprovazečky v hudebních a pohybových hodinách na pařížské soukromé škole École alsacienne. V posledním období svého života se soustředila zejména na menší formy, kvůli postupující artritidě v rukou. +more Přesto však vytvořila Sonátu Champêtre pro hoboj, klarinet, fagot a klavír; Sonátu pro dva klavíry; sborová díla; variace pro dva klavíry nebo orchestr, řadu dětských písní (na texty Jeana Tardieua) a skladby pro mladé klavíristy. Jejím posledním významnějším dílem je Koncert de la Fidelité pro koloraturní soprán a orchestr, jehož premiéra se konala v Pařížské opeře rok před její smrtí.

Germaine Tailleferre zemřela 7. listopadu 1983 v Paříži. Je pochována v Quincy-Voisins, Seine-et-Marne.