Grand Prix Itálie 1991

Grand Prix Itálie 1991 byla 12. soutěží Mistrovství světa Formule 1 v roce 1991. Konala se 15. září 1991 na okruhu Autodromo Nazionale di Monza v Itálii. Soutěž se skládala z 53 kol, jejichž délka činila 5,8 kilometru. Celkem se zúčastnilo 34 jezdců, z nichž pouze 21 dokončilo závod. Vítězem se stal Ayrton Senna na voze McLaren-Honda, přičemž to pro něj bylo třetí vítězství na okruhu v Monze. Druhé místo obsadil jeho týmový kolega Gerhard Berger, který tak stanul na stupních vítězů potřetí v sezóně. Třetí příčku obsadil Riccardo Patrese s vozem Williams-Renault. Grand Prix Itálie 1991 byla také pozoruhodná vítězstvím Brazila v Poháru národů. Jednalo se o druhý ročník tohoto historického Poháru, který byl udělován zemi, jejíž závodník zvítězil v domovském Grand Prix. Tým Brazílie tak získal tento pohár poprvé od roku 1985. Celkově se jednalo o dramatickou a napínavou soutěž, která přinesla mnoho překvapení a šarvátek. Na nejtěsnější souboj došlo mezi Michael Schumacherem a Paulem Belmondem, když do sebe oba jezdci najeli při pokusu o předjetí. Belmondo musel závod opustit, ale Schumacher dokázal pokračovat v jízdě. Další napjatý okamžik představovala kolize mezi Érikem Comasem a Nelsonem Piquetem. Celkově byla Grand Prix Itálie 1991 zajímavým závodem, který přinesl řadu překvapení a dramatických momentů. Závod se stal dalším úspěchem pro Ayrtona Sennu a jeho tým McLaren-Honda.