Hrušovany

Hrušovany jsou obec, která se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel.

Název

Název vesnice znamená ves Hrušovanů a je odvozen buď ze staršího názvu Hrušov, nebo podle místa odkud původní obyvatelé vesnice přišli. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: de Grussowan (1209), de Hrussowan (1266), na hrussowanech (1542), Hrussowany (1623) nebo Hruschowan a Hrussowa (1787).

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1209 a nachází se v listině oseckého kláštera, na níž jsou jako svědci uvedeni Bröd a jeho syn Thirsech z Hrušovan. Roku 1266 vesnice patřila jakémusi Štěpánovi a roku 1337 ji vlastnil jiný Štěpán z Hrušovan. +more Ve čtrnáctém století ve vsi stál farní kostel, k němuž roku 1380 vykonával podací právo Bořita z Pšovlk, který se o sedm let později o toto právo dělil s Litoltem z Moravěvsi. Roku 1404 byl v souvislosti s kostelem zmíněn Albert z Mor a v roce 1415 vesnici vlastnil nejspíše Heysso z Kozel.

Po roce 1516 byl majitelem vsi Jiří Oppeln, Zdenou Binterovou ztotožňovaný s Oplem z Fictumu na Šumburku. Později v šestnáctém století Hrušovany získali chomutovští páni z Veitmile a od nich roku 1573 Václav Popel z Lobkovic. +more Lobkovicové vesnici roku 1602 prodali Jiřímu Hochhauserovi z Hochhausu, který si v ní nechal postavit renesanční tvrz. V té době se ve vsi rozšířil protestantismus a u vesnického kostela působil protestantský pastor. Jiřího syn Jan Mikuláš Hochhauser roku 1623 Hrušovany ztratil v pobělohorských konfiskacích. Konfiskát koupil Florián Jetřich Žďárský ze Žďáru.

Náves

V době třicetileté války a krátce po ní Hrušovany spravovali hejtmani, kterými byli Johan Hrasky v letech 1624-1631 a Christof Körner (1650-1651). Podle berní ruly z roku 1654 vesnici tvořilo sedmnáct selských usedlostí a v panské poustce žilo osm nádeníků. +more Ve vsi se nacházel panský vodní mlýn s jedním kolem na nestálé vodě a pracoval zde jeden učitel. Roku 1655 vesnici získali Negroniové z Riesenbachu a podle zápisu ze srpna 1656 v ní žilo jedenáct sedláků a jeden chalupník. Na polích se pěstovala především pšenice, ale choval se také dobytek. Roku 1739 došlo k významné změně majitele, protože tehdejší vlastník hrabě z Klebelsberku Hrušovany prodal městu Chomutovu. Pro město představovala vesnice významný majetek, k jehož správě vedlo množství podrobných dokumentů.

V srpnu roku 1813 okolo vesnice táhlo ruské vojsko k bitvě u Lipska a 20. srpna na zdejší faře přenocoval car +more_Pavlovič'>Alexandr I. .

V první třetině devatenáctého století se u vsi těžilo hnědé uhlí, ale doly byly uzavřeny už ve třicátých letech. Roku 1840 byla za dva tisíce zlatých postavena nová školní budova. +more Provoz školy měl být hrazen z výnosů zemědělských pozemků o výměře osmi strychů. Po polovině devatenáctého století se v okolí vesnice rozvíjely cihelny. Koncem téhož století měřilo správní území Hrušovan 446 hektarů a v hospodářství dominovalo zemědělství. Pěstovala se pšenice, ječmen, cukrová řepa, chmel, ovoce a zelenina. Živnost provozovali truhlář, krejčí, kovář, dva tesaři, dva zedníci, dva hostinští a jeden kupec. Za dalšími službami však museli obyvatelé vsi docházet. Poštu měli v Hořeticích, četnickou stanici v Březně a lékaře v Údlicích. Roku 1890 byl založen Vysazovací a okrašlovací spolek.

Od padesátých let dvacátého století v Hrušovanech působil Sokol, Svaz Cikánů - Romů a myslivecký spolek Hubertus. Založeno bylo jednotné zemědělské družstvo 9. +more květen - Hrušovany.

Podobu vesnice významně ovlivnily demolice řady budov, zejména zámku a kostela v šedesátých letech dvacátého století. Naproti tomu bylo postaveno množství rodinných a bytových domů a prodejna smíšeného zboží. +more V sedmdesátých letech dvacátého století vznikla nová budova kasáren s přilehlými bytovými domy. Armáda je přestala využívat 1. ledna 2000.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 244 obyvatel (z toho 108 mužů), z nichž bylo 239 německé a pouze pět československé národnosti. Kromě tří evangelíků a jednoho člověka bez vyznání patřili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 240 obyvatel: osm Čechoslováků a 232 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.

Obecní správa a politika

Při sčítání lidu v roce 1869 Hrušovany byly, a nadále jsou, obcí v okrese Chomutov. Od roku 1960 k ní patří části obce Lažany a Vysočany.

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Hrušovanech žilo 156 voličů. +more Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.

Pamětihodnosti

Socha svatého Rocha

Dochovanými památkami na návsi jsou památkově chráněná socha svatého Rocha na stupňovitém soklu z roku 1714 a pomník Hanse Kudlicha z roku 1925.

Barokní kostel svatého Bartoloměje, který stával na návsi, byl zbořen v roce 1966. Západně od kostela stával barokní hrušovanský zámek založený po roce 1602.

Téměř beze zbytku zanikly také dvě kaple. Severozápadně od vesnice stávala u cesty do Všehrd výklenková kaple s pískovcovým sousoším svaté Anny Samotřetí z počátku devatenáctého století, ze které zůstalo jen několik kamenů na okraji pole. +more Další kaple stávala na jihovýchodním okraji zemědělského areálu na východním okraji vesnice. Měla obdélný půdorys s trojúhelníkovým štítem a sanktusovou vížku. Na křižovatce silnic do Chomutova a Lažan bývala boží muka na sloupu s reliéfy z roku 1675.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Hrušovany u Chomutova * Římskokatolická farnost - děkanství Chomutov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Obce v okrese Chomutov Kategorie:Chomutovské panství Kategorie:Mikroregion Údlicko