Isidor Zahradník

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Isidor Zahradník, rodným jménem Theodor Zahradník, užíval též jméno Bohdan Zahradník (25. června 1864 Hostačov - 19. února 1926 Vídeň) byl český katolický kněz (později přijal pravoslaví), politik, diplomat, spisovatel a knihovník.

Život

Isidor se narodil v rodině Karla Zahradníka (1822-1890), který byl zámeckým zahradníkem v Hostačově a Marie Zahradníkové-Krupské (1829-1885). Měl dva sourozence: Mariu Zahradníkovou (1856) a Bohumila Zahradníka-Brodského (1862-1926). +more Roku 1920 se oženil s Helenou Krämerovou, se kterou měl dceru Helenu Šenfeldovou (1923-1997).

Obecnou školu (1871-1875) navštěvoval v Hostačově, poté gymnázium (1875-1883) v Havlíčkově Brodě. V letech 1884-1888 studoval na pražské Bohoslovecké fakultě. +more Svá studia dokončil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (historie a latina) roku 1897.

V roce 1883 vstoupil do premonstrátského řádu na Strahově, kde přijal řeholní jméno Isidor, vysvěcen byl v roce 1888. V říjnu roku 1888 se stal kaplanem v Rochlicích, v letech 1890-1899 byl knězem v Jihlavě. +more Následovalo místo knihovníka ve Strahovské knihovně, kde působil do 1. 2. 1906. V březnu 1906 byl jmenován hospodářským inspektorem na strahovském statku v Hradišťku. Roku 1919 z katolické církve vystoupil a přihlásil se k pravoslaví, u kterého nesetrval, ale pomáhal vytvořit církev Československou.

Byl politicky aktivní již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal za Českou agrární stranu poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 055. +more Usedl do poslanecfrakce Klub českých agrárníků. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.

Za 1. světové války se účastnil domácího odboje. +more Roku 1918 se stal členem Národního výboru Československého.

Byl jedním z organizátorů převratu 28. 10. +more 1918 v Praze . Stalo se tak kolem 11. hodiny dopoledne na Václavském náměstí u sochy sv. Václava, kdy Zahradník vystoupil spontánně z davu a pronesl větu, která je považována za vyhlášení československého státu: „Jsme svobodní. Zde u stupňů pomníku českého knížete svatého Václava přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými, že ji chceme hájiti i svými životy. “ Jásající dav ho následně doprovázel až na nádraží císaře Františka Josefa (nyní Praha hlavní nádraží, v době příjezdu T. G. Masaryka do Prahy 21. prosince 1918, který Dr. Zahradník jako ministr železnic organizoval, již Wilsonovo). Odtud byla zpráva o ustavení Československa vyslána telegrafem do světa. Zhruba o hodinu později opakoval tento Zahradníkův akt u sochy sv. Václava i pražský Národní výbor již v podání mužů 28. října.

V letech 1918-1919 byl členem Revolučního národního shromáždění za agrární stranu. Ve vládě Karla Kramáře (+more_listopad'>14. listopadu 1918 - 8. července 1919) zastával funkci ministra železnic, stal se tak prvním ministrem v této funkci od vzniku Československa. V období 1920-1921 působil jako československý zplnomocněný ministr u mezinárodní reparační komise ve Vídni. Od roku 1924 působil ve funkci ředitele Hypoteční banky v Praze.

Je mu jako ministru železnic přisuzována klíčová zásluha na tom, že byla v roce 1919 povolena dočasná přeprava cestujících z Podolí do Braníka a zpět vlaky ČSD po tovární vlečce k vápenkám branického lomu a k cementárně po dobu, než byla do Braníka prodloužena tramvajová trať. Podle ministrova řeholního jména byla vlečka přezdívána „Izidorka“.

Dílo

Teologické práce

Blahoslavený Heřman Josef, řeholní kanovník premonstrátský: Život a důkazy svatosti jeho - Brno: Královská kanonie Strahov, 1891 * Nezdárné děti: Postní kázání, čím křesťané mučí Syna člověka - a s povolením představenstva řádu vydal. Telč: Emil Šolc, 1893 * Zdárné děti: řeči postní - Praha: Gustav Francl, 1895 * Matka boží a lid český: Májové promluvy - Jihlava: A. +more Jarosch, 1896 * Cestou křížovou: řeči postní - Olomouc: R. Promberger, 1901.

Jiné

Prvotisky knihovny Strahovské - sestavil. Praha: vlastním nákladem, 1898-1902 * Přátelé a nepřátelé dělnictva: řeč - Brno: s. +more n. , 1899 * Jana Willenberga Pohledy na města, hrady a památné stavby království Českého z počátku 17. století - dle původních dosud neznámých kreseb, jež ve Strahovské knihovně nalezeny byly. Praha: A. Podlaha a I. Zahradník, 1901 * Iter Austriacum: Klášterní knihovny arcivévodství D. a H. Rakouských a soupis jejich bohemik - Praha: v. n. , 1902 * Über neuere Bibliographie der Inkunabeln, besonders der böhmischen - Prag: der Königreich Böhmen Gesellschaft der Wissenschaften, 1902 * Knihovna strahovská v době našeho probuzení: při slavnostním valném shromáždění České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění dne 3. prosince 1904 - přednesl. Praha: v. n. , 1904 * Slovník latinsko-německo-český pro Ladislava Pohrobka, krále českého: dle rukopisu palatinského č. 1787 knihovny Vatikánské - vydává. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904 * Řeč poslance Dr. Isidora Zahradníka, nynějšího ministra československých železnic, pronesena na Veřejné schůzi v Lounech v předvečer proklamace samostatnosti československého státu, dne 27. října 1918 - Louny: Spol. řemeslníků čs. státních drah, 1918 * Ministr železnic Dr. I. Zahradník na táboru lidu v Sedlčanech dne 12. ledna 1919 - Sedlčany: Okresní agrární organizace, 1919.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top