Cesko.wiki Istočno Sarajevo
Author
Albert FloresIstočno Sarajevo (česky doslovně Východní Sarajevo, v srbské cyrilici Источно Сарајево) je město v Bosně a Hercegovině, které patří k Republice srbské. Žije v něm 61 516 obyvatel a zaujímá plochu 1426 km², je jedním z šestnácti bosenských měst, která mají status službeni grad.
Administrativní členění
Město je tvořeno šesti opštinami: Istočno Novo Sarajevo, Istočna Ilidža, Pale, Istočni Stari Grad, Trnovo a Sokolac.
Obyvatelstvo
Srbové tvoří podle sčítání lidu v roce 2013 více než 94 % obyvatel, většina z nich se hlásí k pravoslavné církvi. 2 429 obyvatel se přihlásilo k bosňácké a 442 k chorvatské národnosti.
Geografie
Východním Sarajevem protékají řeky Željeznica a Miljacka, přítoky Bosny. Terén je převážně hornatý, nejvyšším vrcholem je Treskavica (2088 m n. +more m. ). Na území města se nachází středisko zimních sportů Jahorina, které hostilo Zimní olympijské hry 1984. Sídlí zde fotbalový klub FK Slavija Sarajevo. Největším zaměstnavatelem je firma Famos vyrábějící automobilové motory, v roce 1992 vyčleněním z Univerzity v Sarajevu vznikla v Pale Univerzita ve Východním Sarajevu.
Historie
Město bylo ustanoveno počátkem devadesátých let, kdy se v důsledku války v Bosně a Hercegovině od hlavního města Sarajeva odtrhla jeho východní předměstí, v nichž žili převážně Srbové. Vznik nové obce byl dojednán v zastupitelstvu místní části Lukavica hlavního města Sarajeva v létě 1992, na počátku války v Bosně a Hercegovině. +more Spolu s okolními osadami, z nichž nejvýznamnější bylo sídlo separatistické bosenskosrbské vlády Pale, vytvořila nové město Srpsko Sarajevo. Jasné hranice Východního Sarajeva určila až Daytonská dohoda v závěru roku 1995. Území města se podstatným způsobem zmenšilo, neboť v mezinárodní dohodě nebyly zahrnuty do území Východního Sarajeva územní zisky bosenskosrbských ozbrojenců z války. Hranice města byly v roce 2001 ještě později upraveny, neboť v lokalitě Lukavica procházely skrz jednotlivé bytové domy, což se pro místní obyvatelstvo ukázalo být nepraktické. V roce 2004 nařídil Ústavní soud Bosny a Hercegoviny přijetí nového názvu, který není diskriminující vůči žádnému etniku. Vzhledem ke své genezi Istočno Sarajevo nemá historické centrum a je tvořeno moderními sídlišti nebo příměstskými satelity. Radnice sídlí ve čtvrtí Lukavica.
V 21. +more století investovala Republika srbská nemalé prostředky do rozvoje Východního Sarajeva a výstavby nových obytných budov i veřejných staveb tak, aby došlo k rozvoji města. Sídlí zde řada institucí Republiky srbské, jako např. Správa civilní obrany, Obvodní soud, Obvodní státní zastupitelství, Červený kříž, Správa lesů Republiky srbské a tisková agentura SRNA. Ačkoliv by mělo být Východní Sarajevo oficiálním hlavním městem Republiky srbské dle Ústavy republiky, je většina institucí dislokována v Banja Luce.
Samospráva
Město má vlastní zastupitelstvo , která má 31 členů, dále radu města a starostu.
Doprava
Hlavní silniční tahy, které procházejí Východním Sarajevem jsou z historických hledisek orientovány směrem k hlavnímu městu Sarajevu. Silnice M18 sem směřuje z Trnova z jihu. +more Samotné hlavní autobusové nádraží se ve Východním Sarajevu nachází přímo na jeho západním okraji, při vnitrobosenské hranici. S hlavním městem Sarajevem je v Lukavici Východní Sarajevo spojeno souvislou zástavbou a řadou ulic. Významné jsou rovněž i ulice, které směřuji podle vnitrobosenské hranice do Pale především územím Republiky srbské, případně částečně zasahují na území Federace Bosny a Hercegoviny.
Istočno Sarajevo není napojené na železniční síť Republiky srbské. Přes část území města nicméně v minulosti vedla úzkorozchodná železnice směrem do Pale a Višegradu.
Mezinárodní Letiště Sarajevo se nachází přímo za vnitrobosenskou hranicí.
Městskou dopravu na území Východního Sarajeva zajišťují pouze autobusy, které spojují Lukavici s Pale.
Reference
Externí odkazy
[url=http://gradistocnosarajevo.net/]Stránky městské správy[/url] * [url=https://web.archive.org/web/20180412213344/https://sarajevo-rs.com/]Informační portál[/url]