Jan Bečvář (1924)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

J.M. can. Jan Bečvář (26. května 1924 Praha - 29. srpna 2005 Most) byl český katolický kněz, politický vězeň, čestný kanovník kapituly sv. Štěpána v Litoměřicích. Rovněž byl posledním farářem v Bečově u Mostu.

Počáteční etapa života

Pocházel z Prahy z rodiny československého legionáře. Rodiče nebyli příliš nábožensky zaměření, kněžský stav ho v mládí výrazněji nepřitahoval, angažoval se však v Sokole. +more Po maturitě a totálním nasazení v Německu v průběhu II. světová války však vnitřně dozrál a začal se zajímat o historii a teorii náboženství. Chtěl se stát profesorem a začal studovat teologickou fakultu. Na kněze byl vysvěcen však už v tajnosti z důvodu nástupu komunistického totalitního režimu na Bílou sobotu 8. dubna 1950 na litoměřickém proboštství biskupem Štěpánem Trochtou, který se tehdy obával, že bude internován podobně jako arcibiskup Beran a kněžské svěcení v řádném termínu mu bude znemožněno. K uvěznění Trochty pak opravdu došlo, byl internován o několik měsíců později, v červenci 1950.

1. +more října 1950 Bečvář nastoupil vojenskou základní službu u PTP v Libavé u Olomouce, ze které se vrátil až na Silvestra 1953.

Vězeň komunistického režimu

Duchovní správy se ujal teprve po čtyřech letech po svém svěcení, 19. +more ledna 1954, se stal kaplanem litoměřického děkanství. Ale již 28. května 1954 byl spolu se svým spolužákem Josefem Helikarem zatčen. Byl obviněn z toho, že v roce 1950 od biskupa Trochty přijal dva dopisy, ve kterých měl biskup vyjadřovat své názory na státní zřízení a dokazovat, že není za vývoj situace nijak osobně zodpovědný, a že se neprohřešil proti instrukcím Vatikánu. Bečvář měl údajně tyto dopisy zakopat u svých rodičů v České Lípě. Dále se mu kladlo za vinu, že podával bývalému rektorovi litoměřického semináře P. Rabasovi, ten byl souzen společně s Trochtou, „zprávy a poznatky získané během výkonu VPS“. Krajský soud v Ústí nad Labem, v neveřejném procesu, který se konal v Litoměřicích 11. ledna 1955, ho uznal vinným z trestných činů „pomoci k velezradě“ a „ohrožení státního tajemství“. Odsouzen byl na šest a půl roku nepodmíněně a k řadě vedlejších trestů. Předsedou senátu byl JUDr. Oldřich Kubáněk, soudci Oldřich Jaroš a František Rychtařík, státním prokurátorem JUDr. Stanislav Dunaj.

Těchto šest let byl vězněn - v Jáchymově, Rtyni a Valdicích i jinde. Ke svým vězeňským letům později řekl: „Byla to nejlepší škola pro mou praxi. +more Našel jsem tu docela nový pohled na život a na člověka. Naučil jsem se v každém hledat to dobré a snažit se vytvářet s každým člověkem jednotu, jak jen je to možné. “.

Ve vězení byl až do roku 1960 a dalších pět let pak pracoval jako dělník v ČKD. Soudní proces vedený proti němu byl od začátku do konce zmanipulovaný a obnova řízení byla povolena již v roce 1966. +more V roce 1965 byl Bečvářovi vrácen Státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. V roce 1967 pak Krajský soud v Ústí nad Labem původní rozsudek z 11. ledna 1955 v plném rozsahu zrušil.

Od 1. +more dubna 1964 byl pověřen službou vikaristy při litoměřické katedrále sv. Štěpána.

Dále byl ustanoven od 1. srpna 1965 za administrátora farností Duchcov a Zabrušany.

Když biskup litoměřické diecéze Štěpán Trochta, ve smyslu Motu proprio papeže Pavla VI. +more Ecclesiae Sanctae z 6. srpna 1966 a dekretů II. vatikánského koncilu, zřídil dne 28. března 1969 Diecézní kněžskou radu, jmenoval do ní také Jana Bečváře.

V roce 1970 mu litoměřický biskup Štěpán Trochta udělil titul osobního faráře s privilegiem nosit synodalie a expositorium (lat. cum iure synodalium et expositorii canonicalis). +more Farnost Duchcov vedl až do roku 1989.

Činnost v období normalizace

V období normalizace opět Bečvářovi nastalo pronásledování ze strany státních orgánů. +more_březen'>14. března 1979 byl na něho v Ústí nad Labem vydán Státní bezpečností svazek pro podezření ze spáchání trestných činů podle § 109 trestního zákona (Opuštění republiky) a § 178 trestního zákona (Maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi). Podle blíže neupřesněných informací měl Bečvář zařídit, aby duchcovský ministrant Pavel Mikeš mohl studovat teologii v Římě. Mikeš následně skutečně emigroval. Bylo též podezření ze strany StB, že Bečvář rozmnožuje a kolportuje církevní samizdat. Dále StB zjistila, že se P. Bečvář veřejně vyslovoval proti prorežimní kněžské organizaci Pacem in terris a ve své kritice pokračoval i poté, co byl předvolán k pohovoru k okresnímu církevnímu tajemníkovi (OCT) v Teplicích. Nakonec však akce proti němu ukončila Státní bezpečnost tzv. „preventivně profylaktickým pohovorem“, ale do archivu byl jeho svazek ad acta uložen až 29. dubna 1987.

Během svého dlouhého působení v duchovní správě v Duchcově se čile zabýval historií a moderní teologickou literaturou. Při rekonstrukci pokryvu věží duchcovského děkanského kostela Zvěstování Panny Marie umístil ilegálně do jedné z makovic schránku se svědectvím o normalizaci. +more Stalo se tak dne 21. srpna 1969, v den prvního výročí invaze armád Varšavské smlouvy do Československa.

Od 1. února 1990 se ujal duchovní správy farností Trmice, Předlice, Řehlovice a Stebno.

Období po pádu totality

Děkanem v Libáni byl ustanoven 1. října 1990. Odkud spravoval i farnosti Bystřici a Osenice.

V roce 1995 se stal děkanem v Mostě a spravoval i přilehlé Slatinice, Vtelno, Kopisy, Holešice, Židovice, České Zlatníky a Lužici. Nakonec byl ustanoven od +more_srpen'>1. srpna 1999 farářem v Bečově u Mostu. Pro svou záslužnou činnost se stal 26. května 1999 čestným kanovníkem litoměřické kapituly.

Zemřel 29. +more srpna 2005 v nemocnici v Mostě. Rozloučení s ním se konalo 6. září 2005 při zádušní mši svaté v děkanském kostele Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, 7. září 2005 bylo rozloučení s ním v katedrále sv. Štěpána v Litoměřicích.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top