Jan Lukeš

Jan Lukeš (12. července 1912 Královské Vinohrady - 25. srpna 1977 Terezín) byl český spisovatel a hudební skladatel. Psal také pod pseudonymem Car Osten a mnoha jinými. Byl autorem několika rozsáhlých románů žánru science fiction, pro které vytvořil také několik umělých jazyků. Část svého života strávil v psychiatrické léčebně se spornou diagnózou paranoidní schizofrenie. Mimo jiné i proto se většina jeho díla (převážně hudebního) dochovala pouze ve zlomcích a útržcích.

Život

Narodil se na Královských Vinohradech č. p. +more 240 (dnes Francouzská ulice), v rodině berního oficiála Františka Lukeše (1877-. ) a jeho manželky Heleny, rozené Pytlíkové (1882-. ), která byla neteří básníka Antonína Sovy. V Praze absolvoval gymnázium a vystudoval lékařskou fakultu Karlovy univerzity, kde byl 5. 4. 1938 promován. Působil jako lékař v rozličných nemocnicích, v roce 1946 byl jako paranoidní schizofrenik (diagnóza se z dnešního hlediska zdá sporná) hospitalizován. Poté pracoval manuálně a půl roku jako sekundární lékař v psychiatrické léčebně v Kosmonosích. V roce 1952 mu byl přiznán trvalý důchod a byl zbaven svéprávnosti. Od roku 1970 byl opět hospitalizován, zemřel po zhoubné nemoci v domově důchodců pro duševně choré v Terezíně.

Dílo

Za svého života používal různé pseudonymy, například za druhé světové války psal ironicky pronacistické básně a literární eseje pod pseudonymem Jan Kalíř, v období své hospitalizace svá díla podepisoval jménem Car Osten a sebe označil za překladatele (z ruštiny).

Psal od dětství (patrně od roku 1925), napsal několik rozsáhlých románů a různé drobnější beletristické i odborné práce, vesměs nedokončené či nedochované. Jeho nejvýznamnější díla spadají do žánru sci-fi, jsou to několikasvazkový fiktivní sci-fi cestopis Pěšky napříč Marmokojem, jakási kronika trestné výpravy do vzbouřené provincie Marmokoj na fiktivní planetě Thetis, na níž se také většina Lukešových prací odehrává, a román Dcera vědy, rozsáhlý životopis Lukešovy fiktivní mimozemské manželky, Darhojané Sedéno. +more Pro svět Thetis vytvořil Lukeš také několik fiktivních jazyků, nejpropracovanější z nich je iškovština (zahrnuje slovní zásobu asi 6 000-10 000 slov), dále kompletní mytologii, historii a geografii. Dalšími díly jsou nedokončený satirický román Mariánské císařství, v němž Lukeš popisuje „paxistický“ stát (obdobnou státní ideologii sám po druhé světové válce prosazoval, což bylo jednou z příčin jeho hospitalizace), několik kolportážních a pornografických románů (Hrabě Jiří Válek, Sourozenci), dramat a drobnějších děl. Celoživotně psal také básně různých žánrů, často protikomunistickou satiru a napodobeniny dekadence. Většina děl se dochovala v rukopisných přepisech, které Lukeš vypracoval pro svého psychiatra, Jaroslava Stuchlíka, kterému také napsal mnoho autobiografických dopisů (Nevšední případ aneb Neurčitá diagnóza, respektive Ztracený život, nedochovaná sebekritická životní bilance; Můj život v hudbě, jakési shrnutí Lukešových hudebních děl).

Lukeš se ve svém autobiografickém dopisu Můj život v hudbě prohlásil za autora osmatřiceti oper a třinácti symfonií a také mnoha drobnějších hudebních děl (například „písně o mrtvých želvách“), žádná z nich se ovšem nedochovala. Dochovaná libreta jeho oper jsou věnována nejrůznějším tématům, všechny ale končí tragicky až katastroficky. +more V jedné ze svých oper zhudebnil téměř hodinovou árií celý jeden Gottwaldův projev. Mimo jiné dle vlastních slov napsal pokračování Prodané nevěsty a další opery.

Jan Lukeš psal lékařské práce (zabýval se oneirologií - naukou o snech, dějinami medicíny a dalšími obory), práce z oboru matematiky a fyziky, „vynalézal“ Vytvořil politickou koncepci paxismu a napsal politický traktát Můj mír (jako protiklad k Hitlerově knize Mein Kampf, tedy Můj boj), který se však nedochoval.

Vydaná díla

Díla Jana Lukeše s výjimkou několika studentských básní nebyla za jeho života nikdy publikována a patrně ani šířeji rozšířena, některá z nich byla údajně šířena v samizdatu (některá dramata, libreto opery Úderka a autobiografický dopis Můj život v hudbě). Po sametové revoluci byla osobnost Jana Lukeše šířeji zkoumána (nejvýrazněji Vladimír Borecký), při nakladatelství Lege Artis byl založen neformální Přípravný výbor Nadace MUDr. +more Jana Lukeše, bylo také vydáno několik životopisných studií (nejrozsáhleji v díle V. Boreckého Zrcadlo obzvláštního) a několik Lukešových spisů (výbor z poezie Dekadentův lós v nakladatelství Petrov v roce 1999, sborník Z knižnice iškovské kultůry v nakladatelství Garamond v roce 2000 a celý text dopisu Můj život v hudbě s mnoha dodatky v nakladatelství Petrov v roce 2003).

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://lege.cz/osten.htm]Přípravný výbor Nadace Jana Lukeše[/url] *

Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Čeští spisovatelé science fiction Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Tvůrci umělých jazyků Kategorie:Narození 12. července Kategorie:Narození 1912 Kategorie:Narození na Vinohradech (Praha 10) Kategorie:Úmrtí 25. srpna Kategorie:Úmrtí 1977 Kategorie:Úmrtí v Terezíně Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění Kategorie:Muži.