Jan Vilém z Kounic

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jan Vilém hrabě z Kounic (německy Johann Wilhelm Graf von Kaunitz, 1656 - 20. března 1721) byl český šlechtic z rodu Kouniců. Po předčasných úmrtích svých starších bezdětných bratrů se stal jediným majitelem rozsáhlých statků české linie Kouniců v severních Čechách (Česká Lípa, Nový zámek), které rozšířil dalšími nákupy (hrad Houska). Po matce byl vnukem Albrechta z Valdštejna.

Životopis

Nový zámek, hlavní sídlo české větve Kouniců Pocházel ze starého šlechtického rodu Kouniců, patřil k české větvi sídlící na panství Nový zámek. +more Narodil se jako pátý syn nejvyššího lovčího hraběte Rudolfa z Kounic (1617-1664), po matce Marii Alžbětě Valdštejnové (1625-1662) byl vnukem Albrechta z Valdštejna.

Jako nezletilý se Jan Vilém stal spoludědicem panství Velké Meziříčí, které ale v roce 1676 jeho starší bratr Ferdinand Ignác prodal Ugartům. V roce 1682 byl Jan Vilém jmenován císařským komorníkem, v dalších veřejných funkcích se ale neangažoval. +more Po bratru Ferdinandu Ignácovi zdědil v roce 1687 panství Osov na Berounsku. Správa Osova ve vlastnictví Kouniců se vyznačovala mimo jiné přílivem německých osadníků z kounických severočeských panství do dosud české, ale během třicetileté války vylidněné lokality.

Za složitých podmínek později Jan Vilém získal i hlavní rodový majetek v severních Čechách, panství Česká Lípa s Novým zámkem a 32 vesnicemi. Nejstarší z bratrů Arnošt František (1646-1680) totiž kvůli sporům v rodině překvapivě toto velké panství odkázal Valdštejnům. +more I když Jan Vilém jeho závěť napadl u soudu, proti vysoce postavenému novému majiteli Karlu Ferdinandovi z Valdštejna, neměl úspěch. Po dlouhých jednáních nakonec Českou Lípu s Novým zámkem vykoupil od Valdštejna za 450 000 zlatých, které splácel postupně. Vysoké splátky v řádu desetitisíců zlatých posílal Valdštejnům do roku 1706 a tyto peníze pomáhaly financovat diplomatickou kariéru Karla Arnošta z Valdštejna. V roce 1700 přikoupil Jan Vilém ještě panství Housku s hradem. Ve finanční tísni prodal v roce 1701 panství Osov Ferdinandu Rudolfovi z Valdštejna, ten ale nesplnil podmínky kupní smlouvy a osovské panství se o několik let později vrátilo do vlastnictví Jana Viléma.

Počátkem 18. století uzavřel rodinnou smlouvu se svým bratrancem Dominikem Ondřejem (1654-1705) z moravské větve Kouniců. +more Základním ustanovením této smlouvy bylo vzájemné dědictví majetku v případě vymření jedné z větví (což se stalo až v roce 1848). Tato smlouva byla podmíněna zřízením fideikomisů, což Dominik Ondřej na panstvích Slavkov a Uherský Brod učinil v roce 1705, Jan Adolf založil fideikomis na České Lípě a Novém zámku v roce 1711. Panství Osov zůstalo alodiální částí určenou pro mladší potomstvo. Kromě Nového zámku pobýval Jan Vilém často také v České Lípě, i když měl dlouholeté spory s měšťany ohledně fungování panského pivovaru a městských privilegií. V České Lípě financoval dostavbu klášterní baziliky Všech svatých (vysvěcena byla v roce 1707), dotoval také další úpravy sousedního augustiniánského kláštera. Jako mecenáš se projevil také na Novém zámku, kde do nově založeného parku nechal osadit několik barokních soch světců. Nákladným životem a především zpětným odkupem panství Česká Lípa-Nový zámek se velmi zadlužil, v době jeho úmrtí činily závazky 450 000 zlatých (největšími věřiteli byli Kinští), což byla prakticky polovina odhadní ceny celého majetku ohodnoceného přibližně na jeden milión zlatých. S dlužním zatížením se potýkali potomci až do druhé poloviny 18. století.

Rodina

Jeho manželkou byla Marie Anna Klára ze Šternberka (1666-1724), dcera dlouholetého nejvyššího purkrabího Adolfa Vratislava ze Šternberka. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, dědicem rodového svěřenství byl starší syn Jan Josef Vilém (1692-1738), po něm pak mladší syn Jan Adolf (1696-1771), který předtím vlastnil Osov. +more Dcera Marie Anna (1691-1730) byla manželkou Františka Bernarda Verniera z Rougemontu, majitele Lipnice nad Sázavou.

Díky manželce získal Jan Vilém příbuzenské vazby na řadu významných osobností. Z rodu Šternberků to byli bratři František Damián a František Leopold. +more Sešvagřen byl také se svým bratrancem Dominikem Ondřejem z Kounic, dalšími švagry byli významný diplomat Jiří Adam II. Bořita z Martinic nebo kníže Jan Antonín II. z Eggenbergu.