Cesko.wiki Jarmil Proněk
Author
Albert FloresJarmil Proněk (* 19. března 1966 Jihlava) je bývalý československý sportovní plavec.
Sportovní kariéra
Závodímu plavání se začal věnovat ve 12 letech ve sportovní třídě na ZDŠ E. Rošického v Jihlavě. +more Do konce letní sezóny 1980 závodil za jihlavský plavecký klub Spartak. Na podzim byl zařazen střediska vrcholového sportu mládeže ministerstva vnitra při Rudé hvězdě Brno, pod vedení trenéra Bernarda Kočaře. Patřil k plavcům s vůbec nejrychlejší startovní reakcí. Přední světový plavec Marcel Géry, který byl sám znám vynikajícími starty o něm prohlásil: "Takový Proněk je, ale určitě rychlejší než já, u nás asi vůbec nejlepší. ".
Mezi československou plaveckou špičkou se začal prosazovat od zimní sezóny 1982 v kratších kraulových disciplínách. Tisk jeho vystoupení na březnou zimním mistrovství republiky tituloval výrazem "téměř neuvěřitelný vzestup" - 100 m vz 53,40, 200 m vz 1:55,52. +more Těmito výsledky si vysloužil pozvánku do seniorské reprezentace. V květnu se poprvé účastnil soustředění v arménském vysokohorském středisku Cachkadzor.
V letní sezóně začal 1982 výkonnostně stagnoval. Červencové letní mistrovství Evropy pro něho skončilo zklamáním. +more Ani další roky nebyly v tomto směru lepší. Na své dříve nejperspektivnější trati 200 m volný způsob plaval stabilně časy kolem 116 vteřin (1:56 min). Navíc až příliš často vlivem nervozity nezvládal ranní rozplavby, v odpoledním B-finále potom zaplaval čas, kterým by v A-finále bral stupně vítězů. V olympijském roce 1984 patřil do širšího výběru československé reprezentace, ale jeho účast na olympijských hrách v Los Angeles byla podmíněna nominací štafety na 4×100 m nebo 4×200 m. Jeho osobní rekordy (100 m vz 53,10, 200 m vz 1:55,29) nesplňovaly tehdejší přísná kritéria pro individuální nominaci.
V srpnu 1984 startoval na závodě Družba 84 v Moskvě, který byl pro sportovce z východního bloku kompenzací za ztracené olympijské hry. V závodě na 200 volný způsob nepostoupil časem 1:56,88 z rozplaveb. +more Ve štafetě 4×100 m volný způsob plaval první úsek. Štafeta měla podle prognóz bojovat o třetí místo se štafetou Bulharska. První úsek plaval za 53,70 a předával na čtvrtém místě zhruba metr za třetím Bulharskem. Na druhém úsek však jeho klubový kolega Petr Kladiva bulharskou štafetu dohnal a ostatní dva členové Josef Hladký a Marcel Géry rozhodli o třetím místě v novém československém rekordu 3:27,31.
V roce 1985 jeho stagnace výkonnosti pokračovala. Na většinu mezistátních utkání byl nominován pouze v roli náhradníka. +more Nekvalifikoval se na srpnové mistrovství Evropy do bulharské Sofie. Po výbuchu na letním mistrovství republiky v roce 1986, když se na 100 m volný způsob nedostal časem 54,54 do A-finále, s ním po letní sezóně neprodloužili v SVS ministerstva vnitra spolupráci. Trenér Bernard Kočař jeho odchod komentoval slovy: "Věděl jsem, že pouze psychická brzda mu znemožňuje stát se velkou sportovní osobností. Byl jsem s ním u psychologa v Praze, rozhovory s rodiči nebraly konce, no on na to měl, aby plaval stovku za 51 sekund, 200 m za 1:51. ".
Od zimní sezóny 1987 začal trénovat s Jiřím Povolným v plaveckém oddíle při Univerzitě Brno. V skromnějších podmínkách malého univerzitního klubu se soustředil na nejkratší sprinty. +more Na únorovém zimním mistrovství republiky byl nejprve aktérem bizarního závodu na 50 m volný způsob, když třikrát dopoledne, ve finále a v opakovaném finále nesepla elektronická časomíra a se svým bývalým rivalem z RH Petrem Kladivou prohrál o konečky prstů v ručně měřeném čase 23,5 (rekord ČSSR 23,62). Na 100 m volný způsob se dostal výrazně pod 53 sekund v novém osobním rekordu 52,27. V červnu na letním mistrovství republiky doma v Brně překonal ve finále na 50 m volný způsob časem 23,49 československý rekord. Po mistrovství se novináři ptali jeho nového trenéra Jiřího Povoleného, co s ním za těch pár měsíců provedl. Povolného reakce byla objektivní "jeho výsledky jsou podloženy jeho dřívější prací v SVS, ví co si odnesl od trenéra Kočaře. Je to zvláštní kluk, závodí nějak jinak než dřív. Ty rychlé letošní časy jsou otázka psychiky. " Na nominaci pro srpnové mistrovství Evropy ve Štrasburku však nedosáhl - čas nad 52 sekund na 100 m volný způsob a nevypočitatelná padesátka se zdála být asi po právu nedostačující pro vzornou reprezentaci. Novináře však udivila jeho neúčast na červencové univerziádě v Záhřebu, kde bylo v jeho silách postoupit do A-finále.
V olympijském roce 1988 se projevilo omezení tréninkovém procesu. Ještě v dubnu ho šéftrenér reprezentace Jan Vokatý bral za adepta pro olympijskou nominace, čekal jestli se mu povede pokořit hranici 52 sekund na 100 m volný způsob a přiblížit se k 50 sekundám. +more Na červencovém letním mistrovství republiky měl poslední šanci porvat se o nominaci na olympijské hry. Na 50 m volný způsob skončil na třetím místě v čase 24,14 a na 100 m volný způsob až čtvrtý v čase 52,94.
Od roku 1989 si nadále udržoval pozici předního československého plaveckého sprintera. Sportovní kariéru ukončil v olympijském roce 1992.