Jarovce

Městská část v rámci Bratislavy

Jarovce, do roku 1947 Horváthjárfalu, jsou městská část Bratislavy, nacházející se v okresu Bratislava V, mezi městskými částmi Petržalka a Rusovce. Společně s Rusovcemi a Čunovem patří k tzv. +more „zadunajským“ částem města. Je jednou z nejmenších částí a ke konci roku 2012 v ní žilo 1677 obyvatel.

Historie

Historická mapa z roku 1873, na které je tehdejší obec zaznačena pod německým jménem „Kroatisch Jahrndorf“

Starověk a středověk

Území městské části bylo pravděpodobně osídleno již v době antického Říma, čemuž nasvědčuje existence římského tábora Gerulata v sousedních Rusovcích.

Nejstarší písemná zmínka o obci, nacházející se na místě dnešních Jarovec, pochází z roku 1208. Obec nesla jméno „Ban“ a v 15. +more století patrně zanikla, a to následkem morové epidemie v letech 1409-1410 a bojů mezi Matyášem Korvínem a Fridrichem III. o uherský trůn z poloviny 15. století, které probíhaly v okolí obce.

Současnost

Dnešní podoba Jarovců vznikla v první polovině 16. století. +more Byla založena chorvatskými obyvateli a její původní název byl „Horváth falu“ („Chorvatská Ves“). Protože byla součástí rakouského panství, dalším jejím používaným pojmenováním byl německý název „Kroatisch Jahrendorf“.

Až do roku 1947 se jednalo o obec, náležející nejprve k Uhersku (tehdy součást Mošonské župy) a od roku 1918 k Maďarsku, nicméně roku 1947 (15. října) byla na základě pařížské mírové smlouvy připojena k Československu, kde byla administrativně zařazena do okresu Bratislava-vidiek. +more Od školního roku 1948/1949 zde funguje mateřská škola.

V roce 1972 (1. ledna) se obec stala bratislavskou městskou částí, a v roce 1975 byla zahájena stavba budovy základní školy, která funguje od školního roku 1981/1982. +more V roce 2004 byly obě školy sloučeny do jednoho právního subjektu.

Současnost

Přírodní podmínky

Celý katastr městské části je součástí Podunajské roviny, jihozápadní části Podunajské nížiny, která se v těchto místech rozprostírá v nadmořské výšce 130-140 m n m. Nachází se tu úrodná půda, na které se pěstuje zejména ovoce.

Doprava

Do části jezdí v rámci bratislavské autobusové dopravy linky č. 91 a 191. +more Dále přes ni prochází linka č. 801, která jezdí z centra Bratislavy do maďarské obce Rajka.

V malé vzdálenosti od obce je vybudována slovenská dálnice D2. I když je tato komunikace už téměř čtvrt století v provozu, není dosud zkolaudována a je otevřena na základě povolení k předčasnému užívání, vydaného slovenským ministerstvem dopravy někdy kolem roku 1990. +more Kolem dálnice nejsou vybudovány protihlukové bariéry, což má za následek zvýšenou hladinu hluku v intravilánu obce. Tento problém trvá dlouhá léta a v roce 2012 obyvatelé sepsali petici za dostavbu chybějících stěn. Od roku 2011 (od 1. června) není pro motorová vozidla do 3,5 tuny používání dálnice v úseku mezi Jarovcemi a centrem města zpoplatněno.

V současnosti se na území městské části připravuje výstavba prvního úseku dálnice D4 (pracovní pojmenování úseku je D4 Jarovce-Ivanka pri Dunaji), která má propojit existující dálnice D1 a D2. Projekt se začal připravovat ještě v roce 2008. +more Celková délka dálničního úseku, který má procházet katastrem Jarovec, je 23 kilometrů a náklady na jeho výstavbu jsou odhadovány přibližně na 700 milionů eur. S budováním se původně mělo začít v roce 2011, nicméně aktuálně se začátek výstavby odhaduje na roky 2014 nebo 2015.

Technika sboru dobrovolných hasičů

Život v obci

Nachází se zde základní škola, mateřská škola, knihovna a hřbitov. Působí zde fotbalový klub, amatérský pěvecký sbor a sbor dobrovolných hasičů, který byl založen ještě v 19. +more století.

Starostou městské části je Pavel Škodler, který byl ve volbách nezávislým kandidátem a starostou byl rovněž v předchozím volebním období.

Kromě významné chorvatské populace zde žije necelých 10 procent maďarského obyvatelstva. K dalším národnostem (například české nebo německé) se přihlásilo pouze několik málo jednotlivců.

Chorvatská tradice

Jarovce patří k územím, které v důsledku expanze Osmanské říše v 16. století kolonizovala chorvatská menšina, přičemž její kulturní vliv je patrný až dodnes. +more I když chorvatské obyvatelstvo v minulosti představovalo významný podíl i v dalších oblastech Slovenska (zejména obec Chorvátsky Grob a další bratislavské městské části, Čunovo a Devínska Nová Ves), právě v zadunajských částech Bratislavy jsou pozůstatky chorvatštiny nejvýraznější a v Jarovcích se tento jazyk vyučoval až do roku 1947.

V obci lze dnes najít chorvatské kulturní projevy v písemné formě, například na kostelních zdech nebo epitafech. V místním kostele se slouží chorvatské mše a od roku 1991 zde působí Klub mladých Chorvatů, který je součástí celonárodního Chorvátského kulturního svazu na Slovensku.

V současnosti se k chorvatské národnosti hlásí kolem 15 procent občanů a podíl obyvatelů ovládajících chorvatštinu může podle některých informací dosahovat až 70 procent.

Metropolis

V roce 2009 byl ohlášen investiční záměr výstavby rozsáhlého komplexu Metropolis mezi Jarovcemi a Petržalkou, který by zahrnoval například kasino, hotely nebo aquapark a měl se rozprostírat na ploše třiceti hektarů. Celková hodnota investice měla dosáhnout 1,5 miliardy eur a v komplexu mělo pracovat kolem 9. +more000 zaměstnanců. Později byl do projektu zapracován navíc stadion.

Po ohlášení projektu se objevily protesty veřejnosti a byla zorganizována petice, kterou podepsalo přes 125. 000 občanů. +more Později své nesouhlasné stanovisko deklarovaly městské části Jarovce, Petržalka a také samospráva hlavního města. Pak byl záměr neúspěšně přesunut do sousedního Maďarska.

Nárůst počtu obyvatel

V městské části v poslední době poměrně rychle roste počet obyvatel, mezi lety 2005-2012 došlo k nárůstu o téměř 40 procent. Protože v současnosti probíhá výstavba projektu Jižní město mezi Jarovcemi a Petržalkou, který se bude rozprostírat i v katastrálním území Jarovec, v budoucnosti dojde k dalšímu nárůstu počtu obyvatel, který může v roce 2030 dosáhnout hodnotu 12. +more500 lidí.

Památky

Národní kulturní památky

Kostel svatého Mikuláše V městské části se nacházejí dvě národní kulturní památky:

* Kostel svatého Mikuláše: Pozdně barokový kostel byl dokončen v roce 1765. Existují dvě různá vysvětlení jeho vzniku, podle první jej postavili samotní vesničané, podle další jej vystavěl hrabě Mikuláš Eszterházy z rodu Esterházy na podnět hraběte Zichyho. +more V roce 1884 ke kostolu přistavěli věž, kterou ale na konci druhé světové války zničila ustupující německá armáda. V letech 1970-1972 probíhala rekonstrukce kostela, při které byla také znovu vybudována věž a byly do ní umístěny dva zvony. V roce 1992 byl v blízkosti kostela vybudován památník občanům padlým v první a druhé světové válce. Objekt je nyní ve vlastnictví církve.

* Bažantnice: Byla vybudována v 18. století a poloval v ní například +more'>Josef II. , syn Marie Terezie. Má tvar polygonu a její součástí je kamenný most s kamenným a cihlovým obloukem.

Další pamětihodnosti

Kromě národních kulturních památek se zde nacházejí další čtyři pamětihodnosti:

* Socha Piety: Nachází se na cestě mezi Jarovcemi a Rusovcemi. Podle lidové tradice stojí na místě bývalé šibenice. +more Stylově jí lze zařadit k lidovému baroku.

* Socha sv. Floriána: Nachází se v areálu Kostela sv. Mikuláše. Má podobu murovaného sloupu a pochází z počátku 20. století.

* Středověká kostnice: Nachází se na jaroveckém hřbitově. Sloužila na uchovávání kostí až do 15.-16. století. Dnes je překryta dlažbou.

* Budova římskokatolické fary: Vznikla pravděpodobně v 18. století a patří mezi nejstarší objekty obce.

Galerie

Soubor:Jarovce 10. JPG|Jantárová ulice Soubor:Jarovce 8. +moreJPG|Mandlová ulice Soubor:Jarovce 4. JPG|Mateřská škola Soubor:Jarovce 6. JPG|Socha sv. Mikuláše Soubor:Jarovce 7. JPG|Památník občanům padlým v obou světových válkách Soubor:Jarovce 12. JPG|Bývalý hraniční přechod Jarovce-Kitsee.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. jarovce. +moresk/]Oficiální stránky[/url] * [url=https://sites. google. com/a/smer. tv/mestska-cast-jarovce/about-us/historia]Rozsáhlejší historie v bodech[/url] * [url=http://muop. bratislava. sk/vismo/zobraz_dok. asp. id_org=600176&id_ktg=1015&archiv=0&p1=1053]Přehled pamětihodností s fotografiemi[/url].

Kategorie:Městské části Bratislavy Kategorie:Okres Bratislava V Kategorie:Přejmenovaná sídla na Slovensku